Bitva u Nekměře u Plzně dne 2. 12. 1419 byla ještě před Sudoměří. Takže to byla zřejmě první bitva, kde Žižka už bojoval jako husita. (Společně s Nekměří se mezi prvními uvádí také bitva u Štěnovic.)
'Od listopadu 1419 shromáždil Jan Žižka okolo sebe muže k činu odhodlané, kteří nikoli od nějakých zázraků Božích, nýbrž od rázného jednání spásu očekávali. Všichni k Žižkovi zraky své obraceli. On pouhou mocí ducha i vůle své všechny muže okolo sebe ovládal. V tu dobu chtěl Žižka z Plzně zřídit zbrojiště, o které by se mohl opírat.
Plzeň byla první mězi městy, kde podle předpovědění dobří lidé útočiště před záhubou zlého světa měli najít. Oni tudíž Plzeň Sluncem nazvali a ze všech stran tam putovali podrobujíce se rozkazům Žižkovým. Ten všechnu péči svou k tomu obrátil, jak by své bojovníky, kteří se vespolek "bratří" nazývali, ve válečném umění vycvičil a z nich řádné vojsko uspořádal. Z vyšších stavů připomínají se pan Břeněk Švihovský z Riesenberka, potom rytíři Jan Valkún z Adlar a Chval Řepický z Machovic, kteří tu v Plzni při něm byli.
Co Žižka v Plzni, to Mikuláš z Husi nedaleko na Zelené Hoře, totiž silné zbrojiště husitské způsobiti chtěl. Nazval tu horu biblickým jménem Olivetská hora a mnoho lidu zbrojného tu okolo sebe stáhl.
Mezi katolickými pány, kteří hned proti všemu husitskému se stavěli, byl v těchto končinách pan Bohuslav ze Švamberka, sedící na hradě Krasíkově čili Švamberce, který pomocí peněz od krále Zikmunda silně se ozbrojil a také bez odkladu proti Žižkovi a Mikulášovi z Husi válku začal, nechtěl jim dopřát, aby v Plzni a na Zelené Hoře mohli býti trvale. Počaly se tedy malé šarvátky již v listopadu 1419 v okolí Plzně a Zelené Hory.
Žižka hleděl především královské posádky z okolních tvrzí a hradů sehnat, aby mu nemohly škodit, a tak dne 2. prosince 1419 vytrhl z Plzně k tvrzi Nekměři, maje lidu do tří set pěšího a sedm vozů podle svého úmyslu jak se zdá již v Plzni zřízených, na kterých se vezly polní hadice většího druhu, totiž polní střelby, kterými se šestnácti a osmiliberní železné koule střílely k prorážení a poboření zdí, hradeb a náspů.
Tu se naň v poli pan Bohuslav ze Švamberka v čele více než dvou tisíc královského vojska, jízdných i pěších, obořil. Myslel, že ho valem potře. Žižka svými vozy uměle se ohradil, houf jezdců proti němu vyslaný od vozů odrazil a mnoho královských pobil a škod jim nadělal, na útěk je obrátil. Zahynul v tom boji Hynek z Nekměře, který na královské straně bojoval, a Žižka maje potom cestu volnou, v noci na to dále táhl a tu noc ještě tři královské posádky zničil.
Za to však pan Bohuslav ze Švamberka proti Zelené Hoře se obrátil a Mikuláše z Husi z ní sehnal, ten objevil se brzy potom na novém Táboře.
Královského vojska u Plzně mezitím více přibývalo a konečně byl vyslán z Prahy pan Václav z Dubé, podkomoří královský, aby zmáhání se moci Žižkovy zastavil a té válce konec učinil. A tak pan Václav z Dubé Žižku v Plzni obléhati začal.'

Toto jsem opsala z nejstaršího možného zdroje, ale jinde bývá bitva datována až na leden 1420. Obec 17 km severozápadně od Plzně se nyní jmenuje Nekmíř a místu bojiště se tam dodnes říka Na Smrtelnici.
Ve znaku této starobylé obce nalezneme mimo jiné i dva zkřížené meče symbolizující dávnou bitvu.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Já jenom pár malých poznámek k této bitvě, k níž by se spíše měli vyjádřit odborníci na husitské vojenství.
Moderní historiografie se staví skepticky k uváděnému datu bitvy a klade ho spíše na přelom let 1419/1420, nejpravděpodobněji na samý poč. r. 1420.
Spíš je to dokladem toho, že podobně jako u bitvy u České Skalice (6. ledna 1424) husitům nepůsobilo žádný problém válčit v tuhé zimě namísto "povalování" se někde po garnizónách, kde by čekali na jaro.

Při slůvce "hadice" se mi spíše vybaví hasičská četa v útoku proti požáru.
Na oněch bojových vozech nachystaných v Plzni totiž vezli husité pravděpodobně dobývací beranidla, jimž se říkalo "hadi" a kterými se bořily zdi ...

Nejsem si však zcela jistý, zda Nekmíř je považována za první bitvu, kde Žižka poprvé použil bojového vozu jako "nového" taktického prvku ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zásadním problémem nad bitvou u Nekměře, či Nekmíře, je absolutní nedostatek informací! Dášin příspěvek je sice hezký, až poetický, ale příliš romantický, než aby byl pravdivý. O této srážce máme pouze jedinou zprávu v SLČ (rukopis křižovnický, nebo vratislavský - z hlavy nevím jistě), která ovšem pochází až ze 16. století. Říká se zde, že Žižka (a nikdo jiný!) měl 300 bojovníků, sedm vozů, na kterých vezl hady k boření zdí. Napadl ho Švamberk s 2000 vojáků, hejtman husitů útok odrazil a v noci pobořil další tři posádky. Vše ostatní, včetně data bitvy, je hypotézou, spekulací a úvahou!

_________________
trener

Obecně vzato, čím větší množství přesných informací máme v jediném zdroji, tím větší opatrnost je namístě! Zprávy o osmi a šestnáctiliberních železných koulích lze pro toto období odkázat do říše pohádek, přesné datum bitvy, stejně jako její lokalizace je také podezřelá. Tohoto nešvaru se dopustili i autoři sedmisvazkové publikace Hrady, zámky a tvrze... z konce osmdesátých let 20. století. Jejich popis bitvy hraničí s Hájkovým vymýšlením!

_________________
trener

Historici se přou, co vlastně husité vezli na vozech k boření zdí. V 16. století výraz had označoval dělo, i ruční palnou zbraň s doutnákovým zámkem. Já osobně se přikláním k dělům, ovšem k tarasnicím bez podvozku. Proto musely být vezeny na vozech a jejich "masové" použití v lokální šarvátce bylo oním rozhodujícím taktickým prvkem, který rozhodl bitvu. Nemohlo se jednat o těžká obléhací děla (bombardy), kterých bylo v Čechách malé množství a jejichž příprava k obléhací palbě by si vyžádala více času. Naopak soustředěná palba z tarasnic menších ráží mohla účinně rozrušit plaňkové, či palisádové opevnění tvrzí obsazených královskými vojáky a především podlomit jejich morálku! Málo pravděpodobný se mi jeví i počet Švamberkových vojáků, obecně všechny zmíněné počty zavánějí symbolickou magií čísel (7, 300, 2000) - více viz Čornejovo Tajemství českých kronik. Koneckonců i jinak velmi dobře informovaný Vavřinec z Březové o této bitvě neví nic určitého.

_________________
trener

Jedná se manuskript "R" – vratislavský, z něhož si dovolím příslušnou pasáž ocitovat:
"... Když jednou Žižka vytáhl z Plzně k Nekměři s necelými třemi sty pěších a se sedmi vozy, na kterých vezl zařízení k boření zdí, dostihl ho na cestě pan Bohuslav, který měl přes dva tisíce jízdných i pěších. A tak zaútočil na Žižku s jízdným houfem a myslel, že je všechny na hlavu potře. Ale Žižka ho odrazil od vozů a zabil Hynka z Nekměře. Pak táhl dál svou cestou a tu noc pobořil tři opevněné tvrze." Tolik SLČ.
Pod obecným označením "zařízení k boření zdí" si lze představit cokoli, co dobově odpovídá letopočtu bitvy, tj. vše, co jmenoval trener vč. výjimky i výše zmiňovaných "hadů". Ze známých důvodů obdobně popisuje tuto bitvu i Palacký, který právě píše o hadech, jež vezli husiti na vozech.

Ještě krátkou poznámku k termínu bitvy. Spíše na poč. r. 1420 bitvu u Někměře posouvají shodně Čornej (Velké dějiny V., str. 225) i Šmahel, který toto své tvrzení zdůvodňuje poměrně sofistikovaným výkladem, podepřeným písemným pramenem z r. 1482 popisujícím související události v této lokalitě z počátku uvedeného roku 1420.

P.S. Trenére, ještě bych rád znal tvoje vyjádření k (prvnímu?) použití bojových vozů v této bitvě ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jaké máš vydání SLČ? Já si jasně vybavuji v citaci termín "hady k boření zdí"!

_________________
trener

.. furt to jedno, tj. tady toto ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Aha, tak to já k tomu ještě i starší vydání někdy z padesátých let minulého století, a sice nikoliv kompilaci (jako to z r. 1980), ale pouze onen jediný (vratislavský? křižovnický?) rukopis. Vezmu si ho zítra do práce!

_________________
trener

Zajímala by mě lokalizace bitvy vzhledem k terénu.

... to je problém.
Protože byl Žižka nepřítelem zaskočen, neměl zřejmě čas postavit vozovou hradbu na nějaké kótě nedaleko Nekmíře, ale musel ji sesavit v otevřeném poli patrně někde mezi Lipovicemi a Toflovým mlýnem nebo v okolí Randova vrchu (východně), kde stála tvrz:
http://www.mapy.cz/#q=nekm%25C3%25AD%25 ... 0.832748_6 ...
Ale to jsou jen moje spekulace.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ahoj, může být, ale přijde mi to dost daleko od tvrze. Samozřejmě, byl jsem zvědavý, a tak jsem se do Nekmíře vypravil a důkladně jsem prolezl okolí a všechna místa, která se uvádějí jako možné bojiště. Vzhledem k morfologii krajiny mi přišlo jako nejpravděpodobnější mírné návrší za tvrzí, které je protínáno pomyslnou přímkou, na které leží tvrz a obec Všeruby. Navíc, tuto přímku kopíruje polní cesta, dost možná původní spojnice, která mohla být využívána už v 15. stol - nezapomínejme, že husité jeli s vozy a pokud měli na vybranou, jistě by použili cestu. Možná, až zorají, nebyl by od věci povrchový průzkum...

Když se píše o nějaké bitevní strážce jako o "bitvě u ...", neznamená to, že musela nutně proběhnout hned za humny oné vsi či města.

Tak já jsem tam nikdy nebyl, to zaprvé.
A zadruhé se domnívám, že na cestu, o níž píšeš a o které předpokládáš, že už existovala v 15. st., by se asi nejlépe husiti dostali přímo ze Všerub. Avšak Všeruby nejsou na úplně nejpřímější trase mezi Plzní a Nekmíří ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

To, co píšu, neber samozřejmě jako tvrzení faktu, pouze spekuluji, takže všechny varianty považuji za stejně pravděpodobné, pokud se nějaká nepotvrdí.
Dost mě láká zjistit , kde se to skutečně semlelo, potom bychom se možná i dozvěděli něco víc o bitvě samé.
Spousta věcí mi totiž na oné zprávě o bitvě nesedí ( je otázka, zda díky velkému časovému odstupu autor fakta záměrně nezkreslil, nedoplnil dle vlastního uvážení, či nepoužil nevěrohodný pramen - od přímých pamětníků ho dělily alespoň 3 generace...).
Nechápu například, proč by zhruba 7x početnější nepřítel (který notabene disponoval početnou jízdou) neobešel směšně krátkou vozovou hradbu po křídlech a nezaútočil na nekryté boky a týl husitské formace.
Navíc si dost dobře nedokážu představit, jak v v podmínkách zimního tažení , dokáže hrstka 300 vojáků - převážně pěších, v průběhu jednoho dne porazit nepoměrně silnějšího nepřítele, dobýt tvrz a zničit ještě 3 další posádky.
To není, obávám se, v lidských silách.

... to nemusel být záměr. Měl pouze chybné informace, ať už je získal jakkoli.
I když zase víme, že Starý letopisec spíše husitům fandil, takže údaj "přes dva tisíce jízdných i pěších" může být úmyslně hodně nadsazený, aby tak více vyniklo vítězství husitů.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)