Martin Picek píše:
... Nelze ji nazírat a hodnotit pouze
jednostranným pohledem
. ...
No, právě!
Proto, když vypočítáváme krutosti husitské, neměli bychom zapomínat ani na to, čeho se dopouštěla druhá strana. Je toho tady plné fórum a jedná se taky o historická data z kronik. Do bezvědomí se pak můžeme přít o to, čí krutosti byly větší, kdo se komu mstil a nebo kdo si vůbec začal (viz např. kutnohorské bezedné šachty).
A to už vůbec nemluvím o tom, že husiti vždy chtěli nejprve
jednat se svým protivníkem, který byl však přesvědčen, že to s těmi kacíři rychle vyřídí ohněm a mečem, tedy po zlém.
Martin Picek píše:
... Např. Petr Chelčický píše o husitských válkách toto:
"… A ačkoli v tiechto časech zkusili sú lidé této zemie i okolní velikých zamúcení, bied a núzi, když se stalo zbúřenie strany proti stranie z priečiny viery, že jedni na druhé tiskli mocí jako na kacieře, trvala válka ukrutná na patnácte let s záhubami přílišnými, s velikými strachy a s davy; mnozí z sedlákuov a lidí robotných pro chudobu a hlad nemohli na dedinách ostati, nebo niekteří troje neb čtvery platy na hrady a na miesta musili platiti objema stranám, a vojska polní ostatek jim vydraly." ...
Kde by bylo konce Chelčickému, který odmítal dělení středověké společnosti na trojí lid, kdyby husiti nevedli
obrannou válku. Možná by jeho tvrz lehla popelem o on shořel v ní, nebo jiným krutým způsobem zahynul. V poslední hodince by si možná na svůj pacifizmus ani nevzpomněl. Takhle si mohl v relativním klidu své tvrze ty svoje rozumářské spisy aspoň tvořit.
Martin Picek píše:
... Z husitských válek neudělá nikdo válku spravedlivou, leda že by si sám nadefinoval, cože to ta válka spravedlivá je. Byly to války náboženské a na ty se označení "spravedlivá" či "nespravedlivá" aplikovat nedá ...
Není potřeba si "pro sebe" nic definovat, jde pouze o to, zda
obrannou válku lze považovat za spravedlivou válku. Já jsem přesvědčen, že ano. Jiná věc je spor o to, zda se jednalo o obrannou válku či nikoli a v tom, jak je vidět, se neshodneme. K otázce náboženské války viz také
sem ...
Martin Picek píše:
... Kdyby mělo jít o obrannou válku, tj. obranu území českého státu před vnějším nepřítelem, nestáli by proti vpádu ze zahraničí pouze husité, ale i katolíci, zkrátka veškeré použitelné obyvatelstvo státu ...
Jsem přesvědčen, že žádná revoluce v dějinách nezasáhla 100% obyvatelstva, ale vždy "pouze" většinu, jinak by asi k revoluci vůbec nedošlo. I v husitské době se většina postavila na stranu kalicha, no a ten menšinový zbytek se postavil na stranu kontrarevolučních sil, jak to v revolucích chodí. No, a ta většina se pak brání zahraniční intervenci, která chce zlikvidovat jednou kacíře, jindy zase republikány nebo jiné revoluční složky společnosti zasažené revolucí. Pokrok je vždy třeba
bránit, i když husiti chtěli svůj program mesiášsky prosadit v celé křesťanské Evropě.
Martin Picek píše:
... Intervenční vojska táhla do Čech se souhlasem legitimního následníka trůnu krále Zikmunda ...
Ano, husiti se postavili proti dědici svatováclavského diadému, protože s nimi nechtěl jednat. Chtěl o svém nástupnictví rozhodnout vojenskou silou. Ale o tom se tady na fóru diskutovalo taky mockrát a v nejednom tématu, nechci se proto opakovat.
Martin Picek píše:
... Díky tomu lze vnímat i kruciáty vyhlašované sice papežem a realizované skrze jeho kardinály, ale odsouhlasené a vojensky podporované českým panovníkem a podstatnou částí domácí feudality, jako součást české války občanské ...
Nejsem si jist, zda se jednalo o
podstatnou část domácí feudality.
Protože se jednalo o majoritní část české společnosti, musím trvat na
obranné válce. Součástí občanské války byly např. bitvy u Strauchova dvora, Hořic, Malešova ajv. A ty síly, které vedly domácí válku, se většinou vždy dokázaly spojit k
obraně, když zemi hrozila zahraniční intervence.
.
.
Dokážeme si vůbec představit, co by se hypoteticky dělo, 
