Pan Rudolf Krajíc říká : Je uvedeno, že sem na ostroh nad Lužnicí přišlo v první vlně osídlení enormní množství lidí o velikosti středně velkého středověkého města a to bylo cca 4000 lidí. To je oficiální tvrzení. Předtím tu byl pokus krále Přemysla Otakara II o založení královského města v souvislosti s uplatněním jeho přednostního práva (regál) na těžbu stříbra na Horkách.
Když však roku 1278 král padl na Moravském poli zůstal jen hrad s palácem a čtyřmi věžemi spojenými dva metry silnou hradbou. Archeologické nálezy luxusních předmětů jako byl pozůstatek arabského poháru malovaného zlatem a emailem (na tom jsem se v r. 1968 podílel), benátské sklo čiré nebo malované kobaltem a další jako i nález kuchyně dokládají, že to palác byl. Pod hradem pak R. Krajíc našel zeď, která je tedy starší a patří obci Vítkovců.
Od sedmdesátých let 13. století do r. 1420 je v záznamech tkzv. hiát tedy nejsou informace o Hradišti. Jen se ví , že byl v těch letech postaven kostelík sv. Filipa a Jakuba pod hradem.
Archeologové tu průběžně od roku 1993 provádějí výzkum a i s tím se představy o osídlení ostrohu nad řekou Lužnicí a Tismenickým potokem mění.
Jako původní název archeologové i historici uvádí Hradiště hory Tábor.

Obávám se, že se jedná pouze o páně Krajícovu hypotézu, kterou má pravděpodobně něčím podloženou, ale to jsme se od autora citovaných příspěvků bohužel nedozvěděli.
V této souvislosti je třeba uvést, že podle Šmahela 1, str. 356 měla v této době odborným odhadem 4000 obyvatel taková města, jakými byly České Budějovice nebo Znojmo. A např. Jihlava, což rozhodně nebylo město malé, měla kolem 4600 obyvatel. Je pro mne obtížně představitelné, že by se Tábor dokázal takto zalidnit během 1 měsíce.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Pan Rudolf Krajíc říká, že právě Prof. Šmahel se tou analýzou osídlení na jaře roku 1420 zabýval a je to i publikováno od něj, že tehdy přišli na ostroh na řekou Lužnicí a Tismenickým potokem až 4000 lidí nejen ze Sezimova Ústí, ale i ze širokého okolí díky entuziasmu tehdejší doby.

O.K., budiž!
Ale stále si musím trvat na tom, že se tento počet nenaplnil během 1 měsíce.
P.S. Koukám, že budu muset prof. Šmahelovi napsat...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

A tady je jeho odpověď:
"... musel jsem sáhnout po Dějinách Tábora I/2, České Budějovice 1990, s. 575-578, kde říkám, že Tábor měl ve 40. letech 15. století přibližně 3 tisíce obyvatel. V první polovině 20. let byl ten počet vyšší, nemohl však přesáhnout ani tehdy 4 tisíce. Podrobný výzkum k tomu jsem publikoval ve studii Základy města. Tábor 1932-1952, Husitský Tábor 5, 1982, zde S. 17-26 a tabulka 3 na s. 122. ..."

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Já jsem to už včera hledal, ale nějak jsem to v tom Husitském Táboru 5 přehlédl. Ale těch 3000 obyvatel ve 40. letech to jsem našel. A jestliže jich bylo více než 3000 i tak je to šokující.

Přečetl jsme si článek Prof. F. Šmahela v Husitském Táboru 5 a ještě bych chtěl 16.8. o tom mluvit s Doc. R. Krajícem.
Zda může archeologie něco říci k osídlení na ostrohu nad Lužnicí a Tismenickým potokem na jaře roku 1420 respektive v březnu či dubnu. V květnu 1420 již táhlo několik tisíc táborských husitů na pomoc Praze ( přidávali se asi další i ze širšího okolí). Hledám nyní prameny udávající, že na Hradiště hory Tábor odešli lidé ze 150 vesnic z okolí a, že při jejím založení zaniklo 13 vesnic a 2 města.

Pak sem napiš, co ses dozvěděl, budeme zvědavi ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Samozřejmě, že většina zná knihy Josefa Macka a tak ví, že seznam vesnic a měst z nichž odešli obyvatelé na Tábor nebo Tábor podporovali J. Macek zpracoval na základě Popravčí knihy pánů z Rožmberka roky 1420-1429. Rovněž zpracoval i seznam vesnic a měst vyskytujících se ve jménech táborských měšťanů z let 1432-1450 (Kniha trhová). Seznam vesnic a měst na podkladu Popravčí knihy pánů z Rožmberka, jak uvádí Šmahel, jen výjimečně koresponduje s indexem osob nejstarší táborské Knihy trhové. Kniha trhová je výchozí a současně nejúplnější zdroj poznatků o původu obyvatel revoluční pevnosti. Ačkoli celkový počet lokali je nyní 149 měst, městeček a vsí, ve skutečnosti je jich o 21 míst méně, neboť jejich obyvatelé vystupují v táborské Knize trhové pouze jako přespolní účastníci jednání. Toto uvádím velmi stručně podle analýzy F. Šmahela ve sborníku Husitský Tábor 5. (Doporučuji pro zájemce.)
Zaniklých 13 vesnic podle J. Macka bylo například ve velikosti 6 lánů i 12 lánů. Když vezmeme v úvahu, že jeden hospodář měl pole ve velikosti kolem jednoho lánu, někdo třeba i půl lánu a jiný třeba 5/4 lánu, tak vidíme, že ty vsi nebyly velké. J. Macek to čerpal od R. Cikharta, který dále uvádí zaniklá dvě města a to Příběnice (jen 21 domů) a Sezimovo Ústí (16 ha, pro porovnání Tábor 17 ha).
Toto jsem chtěl nejprve uvést k té své citaci. Co se dozvím v sobotu to se uvidí.

Moje otázka byla: Co může archeologie říci k březnu a dubnu 1420 na ostrohu nad Lužnicí a Tismenickým potokem?
Je to sice zklamání, ale já jsem to spíše očekával, protože Doc PhDr. R. Krajíc mi řekl, že datovat archeologické nálezy na určitý měsíc nejde ani podle mincí ani jinak. Jediný způsob jak na měsíc určit archeologický nález je vodítko archiválie s textem. To se jim podařilo například při domněle zaniklé osady Smolín nedaleko Kozího Hrádku. František Šmahel začátkem osmdesátých let považoval jméno Smolín za osobní přezdívku a dříve jiní jako Cikhart i Goll připouštěli osadu. Rudolf Krajíc pak díky vodítku textu pak našel na základě archeologických nálezů ne osadu, ale vojenské ležení Smolín, které existovalo jen jeden měsíc (srpen).
Takže na ostrohu nad Lužnicí a Tismenickým potokem zvaným Hradiště v březnu 1420 byly základy polozemnic a hrad. Koncem března 1420 husité ze Sezimova Ústí (snad 400 lidí) po předcházejícím dobytí hradu osidlují ostroh a opevňují, Vavřinec píše , že se stěhují ženy s dětmi. Pátého dubna přijíždí Jan Žižka s knězi, radikály a husity z Plzně a tehdy se doba "vymknula z kloubů" a nastal obrovský příliv dalších husitů, odhady se dávají od dvou až přes tři tisíce.
Přesnou odpověď by nám tak mohly dát je archiválie s texty a tak můžeme jen litovat, že táborské knihy shořely při požáru roku 1532, který byl založen úmyslně dvěma potrestanými zloději.

Bezpochyby kopnu do sršního hnízda a to nejspíš nijak originálně.

Je oprávněná analogie mezi radikálním táborským křídlem husitství a ISIL/ISIS/Daeš? Podle mne do jisté míry ano. Jde o reformní, fundamentalistické náboženské hnutí s důrazem na morálku jednotlivce a vůlí společenství tuto morálku vymáhat i poměrně násilnou cestou.

Stejně jako Daeš se husitské hnutí inspirovalo již existujícími reformními myšlenkami, ale zde už se začínají objevovat rozdíly. Wahhábismus, ze kterého vychází ideologie i praxe Daeš, byl dosti přesně formulován již v 18. stol., zatímco učení Jana Viklefa bylo v době formování husitského hnutí v podstatě horká novinka, alespoň na půdě Pražské univerzity. Viklef je při tom jen odrazovým můstkem ke vzniku nového teoretického rámce a z něj vycházejících interpretací více či méně propagovaných do praxe různých komunit.

Dál už vidím jen rozdíly: Husitství rozhodně nemělo bohatého zahraničního sponsora na úrovni státu - spíš naopak. Pokud vyloučím čistě mocenské (světské) faktory, pak opozice vůči husitství vycházela především zevnitř náboženské komunity, resp. jejích institucionálních struktur. Pokud pominu šíitskou větev islámu, drtivá většina muslimů se kritice Daeš spíš vyhýbá. Tady bezpochyby hraje velkou roli fakt, že islám nevytváří centralizovanou institucionální strukturu na způsob tradičních křesťanských církví.

V neposlední řadě je tu otázka historického kontextu: Husitství nepřímo navazuje na různá dřívější "heretická" hnutí, zvlášť s Valdénskými najdeme spoustu styčných bodů. Pro nějakou radikálnější reformu zkostnatělého církevního myšlení a vskutku ostudné praxe zkrátka čas už dávno přezrál. Tedy husitská revoluce je v rámci dobového kontextu velmi dobře pochopitelná. Rozhodně nejsem odborník na islám, ale obávám se, že to samé o Daeš prostě nelze říct.

Nevím, proč jste tento příspěvek napsal? Co tím chcete vyřešit? Domnívám se , že ta Vaše analogie je falešná. Islamismus je ideologie, která nemá s náboženstvím nic společného. Husitství vyšlo z univerzitního prostředí, a rozdílem proti ideologii bylo prosazování přikázání lásky. Všechny jejich bitvy byly především obranné, a samozřejmě byli to jen lidé a ne bozi.

Tak to je svatá pravda. Je však třeba ocenit, že jste se nad tím aspoň trochu(!) zamyslel.

Jak dlouho trvá IS? No, nějakých 5 let, že. A to je relativně docela krátká doba. A víte, co mají názory, které ahistoricky srovnávají husitství s IS, společné? Že kdyby IS neexistoval, tak by si ho lidé, kteří účelově vytváří tato srovnání, museli snad vymyslet. S čím by tito lidé husitství asi tak srovnávali, kdyby IS vůbec nevznikl? Zřejmě s Al-Kaídou. (... ale nechci napovídat ani navádět)

Jinak tohle vše jsme tady několikrát probírali, takže nebudu nosit sovy do Athén a připojím "pouze" pár odkazů, např.:
23.09.2007: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=4422#p4422
21.01.2010: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=11011#p11011
23.05.2012: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=15652#p15652
30.05.2012: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=15672#p15672
16.10.2014: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=17955#p17955
17.10.2014: http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=17957#p17957
...
(jakýsi "sumář": http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?f=16&t=2172, vlákno, kam spíše poslední 3 příspěvky patří ...)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ale bylo tomu opravdu tak?
Profesor Čornej hovoří, že nešlo o rovnostářství, ale válečný komunismus, dočasné opatření než se podařilo situaci stabilizovat a že to byla opravdu kratičká epizoda.

Nejsem si jistý, zda se jednalo o "válečný komunizmus", ale zcela jistě o "spotřební". Ano, jednalo se o krátkou epizodu, ale podstatné na tom celém je, že tu vůbec byla. Prostě to zkusili ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)