Právě je 14.12.2019 - 09:39

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 66 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další

Jak se díváte na Vávrovu husitskou trilogii?
Na tu dobu skvělý filmařský počin dodnes nepřekonaný 55%  55%  [ 12 ]
Dobré filmy o naší historii s nezbytnou úlitbou režimu 36%  36%  [ 8 ]
Mně se moc nelíbily 0%  0%  [ 0 ]
Filmy zkreslující historii, filmy poplatné režimu 9%  9%  [ 2 ]
Nevím, neviděl/a jsem to, nebo ne všechny 3 filmy 0%  0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 22
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 02.06.2015 - 17:37 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Já Vávru s jeho neúplnými citacemi chápu. Měl za sebou zkušenost s nacismem (mimo jiné mu odvezlo gestapo herečku těsně po dokončení filmu a v koncentračním táboře byla zavražděna) a věděl, že chybný krok je ohrožením života pro něj i pro jeho rodinu a byl hodně na očích. Prostě se naučil točit filmy tak, aby byly pro vládnoucí osoby přijatelné.

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 02.06.2015 - 21:46 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
... Měl za sebou zkušenost s nacismem (mimo jiné mu odvezlo gestapo herečku těsně po dokončení filmu a v koncentračním táboře byla zavražděna) a věděl, že chybný krok je ohrožením života pro něj i pro jeho rodinu a byl hodně na očích. Prostě se naučil točit filmy tak, aby byly pro vládnoucí osoby přijatelné.
Tak v době, kdy natáčel Husa, mu snad o život nešlo. Maximálně by jeho film skončil v trezoru ... :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 03.06.2015 - 10:11 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Ad Jiří Motyčka: O život už ne, "pouze" o několik let práce a možná o práci vůbec... Jen jsem tím chtěl vysvětlit psychologii tvůrce.
Ad Napoleon: Je to provázané, ty chyby vizuální jsou zřetelné na první pohled.

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: výjimka
PříspěvekNapsal: 03.06.2015 - 13:56 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
JM píše:
trener píše:
... Měl za sebou zkušenost s nacismem (mimo jiné mu odvezlo gestapo herečku těsně po dokončení filmu a v koncentračním táboře byla zavražděna) a věděl, že chybný krok je ohrožením života pro něj i pro jeho rodinu a byl hodně na očích. Prostě se naučil točit filmy tak, aby byly pro vládnoucí osoby přijatelné.
Tak v době, kdy natáčel Husa, mu snad o život nešlo. Maximálně by jeho film skončil v trezoru ... :wink:
Prostě se naučil točit filmy tak, aby byly pro vládnoucí osoby přijatelné ...
... až na jednu čestnou výjimku a tou je film Kladivo na čarodějnice z roku 1969.
Ale to byla jiná doba, i když už pomalu ale jistě nastupovala "normalizace". Nakonec film popisující praktiky totalitní moci, připomínající procesy z 50. let minulého století, skončil v trezoru.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 05.06.2015 - 09:24 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 12.01.2015 - 10:22
Příspěvky: 70
Ještě k tomu Vávrovi. Myslím, že on je příklad tvůrce, který zacházel mnohem dál, než bylo zapotřebí (ve smyslu podkuřování vrchnosti). V poválečné glajchšaltizaci čs. filmu nehrál nijak pasivní roli (spíš naopak), svůj ohebný postoj potvrdil za normalizace. To je rozdíl třeba proti Kachyňovi, který v 60. letech natáčel "revizionistické" filmy (Ať žije republika, Kočár do Vídně, Ucho), ale vykoupil se tuším jedním bijákem ze SNP a pak dělal filmy, které se dají označit za přijatelné pro papaláše, ale přitom neurážející diváka. Na druhou stranu Vávra byl určitě zručný režisér a výborný pedagog.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 05.06.2015 - 15:09 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
Milan píše:
... V poválečné glajchšaltizaci čs. filmu nehrál nijak pasivní roli (spíš naopak), svůj ohebný postoj potvrdil za normalizace. ...
Míru jeho ohebného postoje, jak ty tomu říkáš, vnímá jistě každý jinak.
Pokud to posuzuje člověk z vnějšku, vždy se bude jednat o subjektivní pocity a z nich vyplývající názor na umělce tvořícího za socíku.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 05.06.2015 - 21:24 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 12.01.2015 - 10:22
Příspěvky: 70
Jinak než z vnějšku ale člověk Vávru posuzovat moc nemůže. On sám totiž o svých temnějších obdobích odmítal mluvit (ačkoli jinak vzpomínal velmi rád - a na kdekoho prozrazoval kdeco); to může potvrdit nemálo lidí zajímajících se o film, resp. o historii čs. kinematografie. Jakmile přišla řeč na choulostivé téma (ne ovšem nějak obecně, tam se Vávra netajil, a snad dokonce i chlubil, svým oportunismem) - třeba komu svým jednáním konkrétně ublížil, kdo nemohl točit - zazněla v odpověď jen mantra: to už si nevzpomínám...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: umělci za minulého režimu ...
PříspěvekNapsal: 06.06.2015 - 12:25 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
Milan píše:
Jinak než z vnějšku ale člověk Vávru posuzovat moc nemůže ...
Ano.
Ale já měl na mysli ty, kteří ho neznají osobně.

Milan píše:
... On sám totiž o svých temnějších obdobích odmítal mluvit (ačkoli jinak vzpomínal velmi rád - a na kdekoho prozrazoval kdeco); to může potvrdit nemálo lidí zajímajících se o film, resp. o historii čs. kinematografie. Jakmile přišla řeč na choulostivé téma (ne ovšem nějak obecně, tam se Vávra netajil, a snad dokonce i chlubil, svým oportunismem) - třeba komu svým jednáním konkrétně ublížil, kdo nemohl točit - zazněla v odpověď jen mantra: to už si nevzpomínám...
Kolipak umělců odešlo do disentu? Obávám se, že by se dali spočítat na prstech jedné až dvou rukou. :wink:
Těm ostatním nezbylo než více či méně kolaborovat. Vzpomínáte na podpis anticharty v přímém přenosu? Kolik tam sedělo zasloužilých a národních umělců? Jsem dalek toho, abych jim to zazlíval. Vadilo mi pouze, jak po listopadu '89 byl skoro každý pronásledován minulým režimem, umělce nevyjímaje. Bylo to úsměvné a žalostné zároveň ... :roll:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 07.06.2015 - 11:28 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 12.01.2015 - 10:22
Příspěvky: 70
Já právě záměrně o disentu nemluvil, ale naopak jsem zmiňoval jako příklad Karla Kachyňu, který natočil za normalizace odpustek, ale dále se už nijak zvlášť neangažoval. A to se týkalo spousty režisérů, i takového Menzela. Jiní dokázali námět prověřeného spisovatele (Bohumil Říha) přetavit v dobrý film (František Vláčil, "Dým bramborové natě"), tvář si dokázal zachovat Vávrův generační souputník Jiří Krejčík. Otakar Vávra je v "míře kolaborace" trochu jiný případ. Nejen že natočil obří státní zakázku na rehabilitaci Sovětského svazu, ale angažoval se i v komisích (tuším ve Svazu dramatických umělců); Irena Pavlásková vzpomínala, že těsně před listopadem 89 např. nechtěl povolit film "Čas sluhů". To je přece jen něco jiného než podepisování anticharty.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 07.06.2015 - 16:57 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
Milan píše:
... Nejen že natočil obří státní zakázku na rehabilitaci Sovětského svazu ...
Tady máš na mysli Sokolovo nebo Osvobození Prahy nebo obojí? ... :?

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: film o mistru Janu Husovi
PříspěvekNapsal: 07.06.2015 - 22:28 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 12.01.2015 - 10:22
Příspěvky: 70
Vlastně já za sebe můžu říct jen Osvobození Prahy, protože to jsem si ze zvědavosti před časem zopakoval (ovšem celé jsem to stejně nevydržel); jinak promítání pro školy jsem neušel ani u "Sokolova" (a dalších Vávrových filmů - Putování Jana Amose), ale to jsem s odstupem ještě neviděl.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: z druhé strany
PříspěvekNapsal: 22.02.2016 - 17:27 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
... Já mám Vávru velmi rád (...), ale je pravda, že o něm mám málo informací z druhé strany. ...
... myslím, že hodně z druhé strany se lze dozvědět v této publikaci ... K tomu viz také sem ...
On někdy pohled takzvaně "z druhé strany" může člověku poněkud převrátit zažité stereotypy, protože nic není černobílé. :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 18.08.2018 - 10:31 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1174
Bydliště: Plzeň - město Slunce
trener píše:
...Doporučuji si přečíst knihu Otakar Vávra: Podivný život režiséra. Tam je více o jeho přístupu k realizaci historických filmů...

str. 186, 191 - 196:

Hledal jsem únikový námět, a vrátil jsem se tedy do historie, k Miloši Kratochvílovi, který zatím napsal druhý román o Janu Husovi.

Dali jsme se do práce, ale nemohli jsme se, až na několik vizuálních scén, dostat z epiky. Nakonec jsem vzal za základ divadelní hru Jiráskovu. Práce se nám rozrostla na tři díly. Druhý díl, o začátku revoluce, jsme s Kratochvílem napsali s původním názvem Kdož jste boží bojovníci, který ovšem nevyhovoval, a místo něj jsme se rozhodli pro název Jan Žižka. Děj i název třetího dílu, o rozpadu husitské revoluce, jsme převzali z Jiráskova románu Proti všem.

Byl to obrovský projekt. V průběhu třiapadesátého roku jsme napsali všechny tři scénáře a generální ředitel Oldřich Macháček nám je dal proplatit tři dny před měnovou reformou, takže jsme za tuto celoroční práci dostali honorář jedna ku padesáti.

Měl jsem schváleny tři scénáře pro husitskou trilogii a bylo všemi instancemi rozhodnuto o natáčení. Samozřejmě, že jsem musel nejdřív překonat odpor vedoucích oddělení Filmového studia Barrandov, kteří jako vždycky předtím i potom se stavěli proti realizaci tak velikého projektu. Tvrdili, že naše ateliéry jsou schopny natáčet jen malé filmy, a že když budu točit husity, zastaví se celá výroba ostatních filmů. Chtěl jsem dokázat, že to není pravda, protože ty filmy dokonale připravím a zorganizuji, a nebudu pak nikomu překážet. A dokázal jsem to. Rok 1954 jsem věnoval přípravám a pak rok pětapadesát, šestapadesát a sedmapadesát byl určen k natáčení tří dílů trilogie, přičemž místa a dekorace, které se vyskytovaly ve více dílech, jsem mohl natáčet současně. V tom byla hlavní úspornost celé práce. Kostýmy a rekvizity se také mohly vyrábět zároveň pro všechny díly.

Přípravy jsem začal studiem materiálu a shromážděním literární a obrazové dokumentace. Při tom mi byl neocenitelným spolupracovníkem památkář docent dr. Václav Mencl, který mne nejprve naučil znát důkladně český středověk. Václav Mencl měl vzácnou vlastnost, že znal naše památky nejen teoreticky, ale z vlastní zkušenosti. Celou republiku projezdil na bicyklu, a když mi něco vysvětloval, zároveň to i kreslil. Byl věřící katolík, a proto neměl kádrové předpoklady pro vyšší postavení a mohl se nám celé čtyři roky věnovat. Uměl vysvětlit kupříkladu architekturu ve spojitosti se způsobem života, práce, oblékání, chování lidí, zkrátka s celým životním stylem českých lidí na konci čtrnáctého a na začátku patnáctého století. Dovídal jsem se fakta o osidlování českého pohraničí od Přemyslovců a o rozdílu německé kultury a architektury oproti české, o světském charakteru české gotiky oproti německému mysticismu.

Na základě vyjasnění celé dokumentace začaly vlastní přípravné práce: návrhy filmových staveb, rekvizit a kostýmů. To byla obrovská práce. Nic, co zde bylo a stálo, se nedalo použít.

Trilogie potřebovala architekta, který by se mohl čtyři roky plně soustředit na tento úkol. Zázvorka se věnoval převážně vybudování televizní architektury a technice televizního ateliéru, a tak jsem vybral architekta Karla Škvora a k němu pro provádění staveb architekta Okáče. K návrhům kostýmů nenahraditelného mistra J. M. Gottlieba a Fernanda Váchu. Rekvizity nakreslil a okótoval dr. Mencl sám. Bylo nutno stavět interiéry i exteriéry, přičemž se samozřejmě muselo použít triků s představenými maketami, k čemuž se na Barrandově vyvinulo celé středisko trikového ateliéru. Postavili tak Staroměstské náměstí za ateliéry na Barrandově i Betlémskou kapli v ateliéru, z čehož ve skutečnosti stála jenom zmenšená spodní část do prvního patra.

Návrhy kostýmů královského dvora nakreslil Jiří Trnka podle iluminací z Bible Václava IV. Trnku jsem také požádal, aby provedl barevnou kompozici a sladil barevné kostýmy s dekoracemi. Byl to zásah, na který nebyli architekti zvyklí, ale Škvor uznal umění Jiřího Trnky a podvolil se. Pro látky královského dvora jsme vzali vzory z vykopávek královských hrobů na Pražském hradě, které jsme dostali k dispozici. Divadelní kostýmy se samozřejmě nedaly použít. Jeli jsme do Liberce, kde tenkrát tkali na vývoz sukna pro Malou Asii, a tam mi utkali sukna i plátna pro prostý lid i brokáty a samety pro aristokracii a bohaté patricie.

Pro bitevní scény jsem měl zvláštní vojenskohistorické poradce s plukovníkem Wágnerem, kteří se mnou provedli rekonstrukci bitvy u Sudoměře. Po dlouhém hledání jsem zvolil za prostor exteriérů bitvy totéž místo u Sudoměře, kde se ve skutečnosti odehrála, nikde jinde by se bitva nedala rekonstruovat.

František Milič sehnal dohromady čtyři sta těžkých jezdeckých koní s jezdci, pro které bylo nutno postavit také za ateliéry stáje.

Ze zápisu bojových střetů jsme sestavili řadu úkolů a pro ně vybral Milič v Ostravě i v Praze bývalé olympioniky, kteří si je za několik měsíců natrénovali. Nebyly to lehké úkoly: udeřit umělým latexovým cepem vyztuženým železem do přilby rytíře, který šplhá po žebříku na hradby se štítem a s mečem v ruce, srazit ho dolů, aby se nezabil, nebo srazit cepem obrněného jezdce z koně, který si ho ještě převrátí přes sebe a spadne s ním ze stráně atd. V nácviku byla nutná naprostá přesnost, nic se nesmělo nechat náhodě. Tak jsme založili filmové kaskadéry podle amerického vzoru.

Za rok bylo všechno připraveno a mohlo začít natáčení.

Mezitím se vyměnilo vedení filmu. Stranickému aparátu se nelíbil Oldřich Macháček, a tak do funkce ústředního ředitele jmenovali spisovatele Jiřího Marka. Na Barrandov přišel za Karla Kohouta Eduard Hofman z kresleného filmu. Každý se choval podle své povahy a svého obzoru. Karel Kohout pak zorganizoval v primitivních podmínkách českou televizi v Besedě. Jako vždy to bylo provizorium, ale na léta.

Jiří Marek byl učitel a spisovatel ''malých forem", detektivních povídek. Husitským filmům nepřál. Když jsem ho žádal, aby mi na ně dal negativní materiál Eastman-color, odmítl. Ta východní Agfa totiž zkreslovala barvy do zrzava a časem se barvy ztrácely vůbec. Jiřímu Trnkovi také odmítl Eastman, protože prý jeho loutkové filmy nemají dobrou návštěvnost v kinech. Marek tak způsobil, že tyto klenoty české kinematografie dnes ztrácejí barvu a nedají se zachránit.

Jako kameramana jsem si vybral Václava Hanuše, se kterým jsem už předtím měl dobré zkušenosti v Krakatitu. Teď bylo ovšem nutné řešit problémy barevného filmu.

V mých "husitských" filmech bylo tolik postav, že v nich hráli snad všichni čeští herci. Hlavní postavu Jana Husa a pak i Jana Žižku hrál Zdeněk Štěpánek. Lepšího představitele pro obě tyto historické postavy u nás nebylo. Krále Václava IV. zahrál jedinečně civilně Karel Höger, šaška Ladislav Pešek, královnu Vlasta Matulová, dívku z lidu Marie Tomášová, matku Marie Vášová, císaře Zikmunda Jan Pivec a mnoho jiných. Ve třetím dílu pak především Vlasta Fabiánová a Gustav Hilmar. Mladé role Jana Rybářová a Petr Haničinec.

Při natáčení scény na kostnickém koncilu, kdy Hus volá: "Neodvolám!", se Zdeněk Štěpánek dověděl, že mu ukradli auto. Byl z toho na mrtvici a ty detaily svědčí o skutečném tragickém prožitku tohoto historického okamžiku. Tím ovšem vůbec nechci znehodnocovat jeho mistrovství, ale v životě a v umění jsou takové situace důležité.

Pracovní kopii Jana Husa schvaloval tehdejší ministr kultury Václav Kopecký v Kolovratském paláci. Bylo tam nabito. Přišli členové aparátu ÚV KSČ, straničtí historikové, ideologové a nevím kdo všechno.

Když skončilo promítání, bylo ticho. První se přihlásil jakýsi aparátnický historik a řekl: "Měli bychom, soudruzi, uvážit, jestli vznikne větší škoda, když tento film pustíme, než když ho zakážeme." Seděl jsem tam jako na hanbě. Pak promluvil Kopecký: "Ježíšmarjá, lidi, co jste to provedli! Vždyť ten Hus tam vypadá jako kněz!" Namítl jsem, že byl kněz. A talár byl oficiálním oděvem rektora Karlovy univerzity. Kopecký ale namítl, že pan profesor Nejedlý přece řekl, že Hus byl revolucionář. To měl teda hrát Šmeral a ne Štěpánek. Pak se už rozčiloval: "On tam pořád říká: Boží pravda! A ještě se při tom kouká do nebe!" Odporoval jsem neústupně, že boží pravda říká jen jednou a pravda třikrát.

Na to vyjel Kopecký: "Ale, prosím vás, co je to pravda? Nesmysl! Čí pravda? Není ten Kratochvíl náhodou evangelík? Hus musí říct: pravda lidu!" Pak ještě začaly další poznámky, Kopecký mi řekl, že si mám rozmyslet, co s tím. Film tedy nebyl schválen.

Radili jsme se s Kratochvílem a s naším specialistou pro dějiny husitského revolučního hnutí Josefem Mackem a vzali jsme ho s sebou na ministerstvo. Tam už byl ministrem kultury Ladislav Štoll. Václava Kopeckého vykopli nahoru, na předsednictvo vlády. Štoll se hrozně bál. Namítali jsme mu, že Jan Hus přece na hranici prohlásil, že umírá za pravdu, psal o tom z Kostnice Čechům, bylo to napsáno bakalářem Karlovy univerzity, který pořizoval celý záznam o soudním řízení a smrti Jana Husa. A je to dokonce vytesáno na Husově pomníku na Staroměstském náměstí. Štoll řekl, že to nikdo nečte, a že si to soudruh Kopecký přeje. Na to prohlásil doktor Macek, že to tedy dá do diskuse na Akademii věd. Toho se oba přece jen zalekli. Štoll totiž při této debatě ustavičně telefonoval s Václavem Kopeckým na předsednictvo vlády. Náš poradce vysvětloval do telefonu, že ve středověku nemohl Hus říci pravda lidu, i když to třeba tak myslel. Jako kněz musel říct boží pravda nebo pravda. Kopecký to ale nepřipustil a vyhrožoval, že film půjde do trezoru, a následky ať si přičtu.

Bylo tedy nutno sjednat kompromis, a tak Hus ve filmu říká, že chce rád umřít za spravedlnost. Musel jsem přetočit jeho poslední slova a film vyšel.

Náš poradce byl otřesen. Řekl mi, že je těžké se domluvit s polovzdělanci, kteří si myslí, že všemu rozumějí. Film měl velký úspěch u nás i v zahraničí, především v Sovětském svazu a v Anglii, kde mají Husovu sochu v londýnské katedrále. Pokud vím, byl dabován do ruštiny, angličtiny a italštiny.

Začal jsem Kopeckým opovrhovat a nikdy jsem už s ním nepromluvil. Otrávil mi celou další práci. Ale neměl jsem v povaze ustupovat. Věděl jsem, že se teď budu muset stále rvát za všecko. Stačilo mi, když se mi podařila z celého filmu jedna nebo několik scén, při kterých jsem cítil uspokojení. Vždycky to stálo za to. Třeba jen část pravdy. Věřil jsem, že diváci to poznají a uznají. Vždyť mi mnoho lidí psalo a říkalo, jak si cenili mých filmů, které jsem natočil za okupace, že jim dodávaly národního sebevědomí. A to mi stačilo, abych měl pocit, že moje práce nebyla nadarmo.

Při natáčení trilogie bylo nejpracnější a nejzajímavější natáčení bitvy u Sudoměře. Milič to organizačně zvládl dokonale, ale byla to práce namáhavá i pro komparsy. Rytíře v železném brnění jsme museli zahřívat, aby jim tváře nepřimrzly k přilbám, protože jsme točili v pravém předjaří. Mezi záběry jsme někdy museli utéct ze scény, než se přehnala sněhová přeháňka, a pak zamést sněhový poprašek. Kratochvíl vzal celou rodinu i s dětmi, aby si zahrály v husitském komparsu, a Marie Vášová, pro kterou přijeli domů, právě když měla zaděláno na knedlíky, vzala hrnec s těstem i obě děti a v sudoměřské hospodě pronikla do kuchyně, aby jim dodělala oběd.

Když jsem točil scénu, jak jezdec hraný Vladimírem Rážem se propadá i s koněm do bláta vypuštěného rybníka, volal jsem na něj, aby jel ještě kousek dál, ale to jsem neměl dělat. Kůň už z bahna nemohl. Zkoušeli ho tahat pomocí náklaďáku, až přivezli jeřáb a dostali ubohého koně polomrtvého na břeh. Bylo to varování pro natáčení scény s železnými rytíři, kteří takto kdysi prohráli celou bitvu. Zařídili jsme tedy všechny možné záchrany a nikomu se nic nestalo, ani koním.

Ústřední ředitel Marek nechtěl dát souhlas, aby se natáčel třetí díl podle Jiráskova románu Proti všem. Musel jsem jít za Jiřím Hendrychem, který měl tehdy v partaji na starosti kulturu, abych mohl celou trilogii dokončit.

Oba první díly stály po osmi miliónech, třetí devět miliónů korun. To se dnes už zdá jako pohádka.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 18.08.2018 - 23:19 
Online
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7441
Bydliště: Athény východních Čech
Díky, Dášo! :thumbup:
Dáša Nová píše:
trener píše:
...Doporučuji si přečíst knihu Otakar Vávra: Podivný život režiséra. Tam je více o jeho přístupu k realizaci historických filmů...
str. 186, 191 - 196: ...
Z uvedené citace je zřejmé, že s těmi úlitbami režimu to neměl Vávra jednoduché, že to neměl vůbec jednoduché. :!:
Ale to víš, Dášo, je to jeho pohled na věc a navíc to vyšlo až po listopadu '89. :|

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Otakar Vávra a jeho trilogie
PříspěvekNapsal: 06.01.2019 - 22:44 
Offline
práče
práče

Registrován: 05.12.2018 - 17:12
Příspěvky: 32
Dáša Nová píše:
Oba první díly stály po osmi miliónech, třetí devět miliónů korun. To se dnes už zdá jako pohádka.

Třeba započíst inflaci, na dnešní peníze by to mohlo být 300 - 500 mil.? Vytvořit filmy v řadě je méně nákladnější. Každopádně sehnat peníze by bylo mnohem jednodušší nyní, třeba i veřejnou sbírkou. Naopak najít takového režiséra by bylo mnohem složitější až nereálné.

Co se týče politiky. Na to, že filmy byly točené na sklonku Stalinismu (Stalin zemřel 1953) mi výtky vůči Vávrovi přijdou spíše liché (kritika od P. Čorneje), byť byl schopný točit i politické agitky, této trilogie se to dle mého moc netýká. Ve filmech je toho zobrazeno dost, snad i nějaká ta menší kritika husitů by se tam našla (nesváry, extrémismus, násilí). Spíše mi přijde, že někdo nedokáže pochopit, že husité byli schopní vzdát se svých majetků na základě náboženského a jiného přesvědčení až fanatismu a pro to i zemřít. Stejně tak je zpochybňována i národnostní otázka Čechů, ideály První republiky dá se říci vypadly z veřejného života.

Dnes máme svobodu a každý si může vytvářet co chce, neznamená to však, že jsou filmy točeny historicky opravdovější např. Masaryk (2016) a nebo snad i kvalitnější. Byť autoři nejsou pod žádným vnějším tlakem. Naproti tomu, Vávrova trilogie má hlavu a patu (jasná časová linie a události, dramatická linka, která vrcholí v závěrech filmů), zároveň tam je pěkně zpracované historické pozadí a výprava, postavy, nakonec i velkolepé bitvy. Mimochodem troufám si tvrdit, že husitský nebo legionářský film by dnes pod určitým tlakem různých těch novodobých lásku a nesmysly hlásajících spolků byl. Stejně by to těžko rozdýchávali zahraniční politické elity (EU) a jejich poskoci, kteří se stále větším odhodláním bojují proti národním státům, jejich kultuře, historii a svobodě.

Ještě malé zamyšlení na závěr. Měla by Česká televize odvahu pustit tuto trilogii v hlavním vysílacím čase na ČT1?


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 66 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz