O to slušení vůbec nejde, ale poprvé jsme byli s kroužkem v zahraničí a vlastně i poprvé na husitských slavnostech. V podstatě to bylo úplně srovnatelné s městskými historickými slavnostmi u nás (průvody městem, krámky, dobový rozsah +- 1000 let
, husitů asi devět...). Na druhou stranu byla velice sympatická událost v pátek v podvečer - rabování. Což znamenalo, že jsme táhli městem a co chvíli s křikem a tasenými zbraněmi vpadli do nějaké hospody (předem domluvené
), tam sebrali připravený sud piva, nechali si natočit do korbelů, předali glejt o výpalném a táhli zase dál. My jsme se v první sice ještě trochu ostýchali, ale potom už jsme to vychytali, po načepování piva jsem k pípě nastoupil já, slušně poprosil o něco bez alkoholu a potom před sebe pustil mladšího synka Matyáše s jeho zhruba třílitrovým korbelem
Následovalo zlomení se v pase smějícího výčepního a tu jsme dostali Sprite, tu Coca-Colu, tu minerálku
Pivo padlo za oběť vždy večer, kdy byla společná večeře pro účinkující. Po ní se povídalo a zpívalo, zajímavé je, že nejdéle tam vydrželi Češi
V neděli byla bitva o kulisy městských hradeb (tady mne trochu škodolibě potěšila prodleva - začátek bitvy měl být v 17,00, my nastartováni čekáme v plné zbroji a jestli se začínalo před třičtvrtě na šest...
)
Jinak celkový dojem z akce byl velice příznivý, panovala opravdu kamarádská atmosféra, jen za mne by bylo dobré trošičku utahovat šrouby směrem k větší reálnosti (já vím, jsem odporný šťoural
) a dobovosti (černá korouhev se žlutým kalichem byla novinkou i pro mne
).
). Pro mne jsou vrcholem ti barokní mušketýři 
Roztomilé na tom je, že v Bärnau jsme se bavili s vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu z Tábora, která říkala, že letos by chtěli vrátit "Táborkám" ráz více husitský a méně kulturně-festivalový 