Právě je 19.04.2024 - 20:50

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 10 ] 
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 30.09.2019 - 16:29 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8712
Bydliště: Athény východních Čech
Tentokrát místo úvodního komentáře trochu netradičně - viz 1. fotka s informační tabulí v podhradí u řeky Sázavy.
Zato vás obšťastním vícero fotkami v bláhové naději, že se vám třeba budou líbit ... :wink:
Příloha:
tabule.JPG
tabule.JPG [ 1001.21 KiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1454.JPG
IMG_1454.JPG [ 2.11 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1436.JPG
IMG_1436.JPG [ 3.02 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1441.JPG
IMG_1441.JPG [ 2.33 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1442.JPG
IMG_1442.JPG [ 2.59 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1446.JPG
IMG_1446.JPG [ 1.95 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1451.JPG
IMG_1451.JPG [ 2.7 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]
Příloha:
IMG_1452.JPG
IMG_1452.JPG [ 2.78 MiB | Zobrazeno 14449 krát ]

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 01.10.2019 - 02:30 
Offline
velitel vozu
velitel vozu

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 373
Bydliště: Litoměřice
Krásná a inspirativní zřícenina. Velmi zajímavé historické stavební úpravy viditelné dodnes (nová vstupní brána). Naprosto unikátní jsou dochované pozůstatky obléhacích postavení v okolí.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 22.12.2019 - 22:49 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Hrad Zbořený Kostelec je nedaleko od naší chaty a tak ho navštěvujeme častěji než jiné zříceniny. Je zajímavý v tom, že byl opuštěn po obléhání r. 1467 a nebyl tedy později upraven ani rozšířen. Jeho zbytky společně s pozůstatky obléhacích prací podávají jedinečné svědectví o pevnostní válce v "naší" husitské době. Strávil jsem tam více času než na jiných hradech a taky jsem toho o něm přečetl více než o jiných lokalitách. Jenže, co autor to názor a tak opět nezbývá, než skládat dílky mozaiky, pokud si chceme vytvořit názor vlastní … samozřejmě lepší a dokonalejší, než ty předcházející (to je nadsázka prosím :twisted: ).

Obrázek

Hrad Kostelec (nad Sázavou) byl založen pravděpodobně králem Václavem II. na přelomu 13. a 14. století a do psané historie vstoupil r. 1342, kdy ho do zástavy získal Oldřich Medek z Valdeka. Roku 1356 hrad vykoupil Karel IV., nicméně již příštího roku byl opět zastaven a majitelé se pak rychle střídali. Od roku 1443 ho držel Kuneš Rozkoš z Dubé, katolický velmož, příznivec Oldřicha z Rožmberka (Strakonická jednota), který z hradu vedl soukromou válku proti poděbradské straně. Tato válka měla zřejmě charakter loupeživých výprav a tak si Kuneš vysloužil dvojí obležení hradu královským vojskem v roce 1449 a 1450. Obě obléhání řídil Zdeněk Konopišťský ze Šternberka a účastnilo se jich mnoho významných šlechticů včetně zemského správce Jiřího z Poděbrad.

První relativně krátké obležení proběhlo v březnu 1449 a nebylo úspěšné. Navíc při ústupu od Kostelce bylo královské vojsko poraženo vojskem odbojné šlechty, což vedlo 10. dubna 1449 k uzavření ročního příměří. V následujícím roce se "zemský škůdce" Kuneš Rozkoš z Dubé velmi angažoval při založení vojensko-politického spolku, který sjednotil Strakonickou jednotu se saským vévodou Fridrichem a zřejmě pokračovaly i útoky na královské zboží vedené z hradu Kostelce. Na jaře 1450 byl tedy hrad opět obležen silným královským vojskem a velice tvrdě dobýván pomocí děl a praků ("mit buchssen und bleyden", jak uvádí Oldřich z Rožmberka v listu vévodovi Fridrichovi). 23. května 1450 hrad padl.

Po jeho dobytí bylo rozhodnuto, že kostelecké panství bude rozděleno mezi několik šlechticů, kteří se podíleli na obléhání a že Kuneši Rozkošovi z Dubé bude vyplacena finanční kompenzace ve výši 1550 kop grošů českých. Díl s hradem připadl Zdeňkovi Konopišťskému, což mu král Ladislav Pohrobek potvrdil r. 1453. Ze Zdeňka, zprvu přívržence Jiřího z Poděbrad, se v průběhu času stal jeho úhlavní nepřítel, který roku 1465 zakládá Zelenohorskou jednotu. Pobořený hrad Kostelec je znovu "aktivován" a jsou zde prováděny stavební práce nezbytné pro jeho vojenské využití. Ale je taky možné, že jeho obnova a úpravy fortifikací probíhaly již dříve.
Do doby Zdeňka ze Šternberka je jednoznačně datována přední část nové brány v severním nároží, protože jsou ve zdivu použity i prakové projektily (z obléhání v roce 1450).

Obrázek

Na jaře 1467 je v rámci královy kampaně proti Zelenohorské jednotě obleženo 7 hlavních hradů tohoto spolku i další méně významné hrady a tvrze. Hrad Kostelec byl dobyt po tříměsíčním obléhání v červenci 1467, rozbořen a již nikdy neobnoven.
Na vrchu Hradečnice a svazích směrem ke hradu jsou dochovány výrazné zbytky obléhacích táborů a plošin pro postavení velkých praků. V jejich okolí dodnes leží mnoho hrubě otesaných či vůbec neopracovaných žulových kamenů o rozměrech 40 - 70 cm, které jsou považovány za projektily připravené k vržení do hradu.

Obrázek

Plán hradu s pokusem o dataci dochovaných zbytků:
Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: bašta
PříspěvekNapsal: 23.12.2019 - 00:04 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8712
Bydliště: Athény východních Čech
Marně uvažuju, kam se Heřmanovi vytratila z té jeho kresby ona předsunutá bašta. :?: :?

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: bašta
PříspěvekNapsal: 23.12.2019 - 02:02 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Jiří Motyčka píše:
Marně uvažuju, kam se Heřmanovi vytratila z té jeho kresby ona předsunutá bašta. :?: :?

Máš-li na mysli okrouhlou věž na jižní straně nad řekou, tak ta je skrytá za hradním jádrem.
Obrázek

... dokonce je tam nakreslená ještě jedna, snad na základě písemných zpráv.
Ony jsou tyto ideální rekonstrukce prakticky všechny "navařeny z vody", protože dobové vyobrazení ZK s ochozy a střechami neexistuje.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: bašta
PříspěvekNapsal: 23.12.2019 - 18:58 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8712
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
... Máš-li na mysli okrouhlou věž na jižní straně nad řekou, tak ta je skrytá za hradním jádrem ...
... už ji vidím. :!: :D
Hrála si se mnou na skovku, mrška jedna. Nebo spíš Heřman.

Martin Picek píše:
... Ony jsou tyto ideální rekonstrukce prakticky všechny "navařeny z vody", protože dobové vyobrazení ZK s ochozy a střechami neexistuje.
Souhlas.
Je to vlastně autorova licence a jeho "fabulace".

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 24.12.2019 - 10:59 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Zbytky hradu i obléhacích prací na blízkém vrchu Hradečnice a přilehlých svazích jsou rozsáhlé a velmi zajímavé. Bohužel odborné vyhodnocení stavebního vývoje hradu i datace dochovaných částí se vyznačuje značnou nejednotností.

Pro stavbu hradu byl vybrán strmý skalnatý výběžek nad řekou Sázavou, který se v dané době jevil jako velmi příhodný. Některá návrší v blízkém okolí sice staveniště převyšovala, nicméně v kontextu aktuálního stavu obléhacích technik se jednalo o dobře zvolené místo.
Jádro hradu bylo obehnáno vysokou hradbou silnou asi 2 m a postrádalo věž. Na tom se většina autorů shoduje. Jednalo se tedy o hrad "s plášťovou zdí". Vstupní bránu jádra chránila z pravé strany smyčka plášťové hradby, která svou polohou na nejvíc exponovaném místě (proti nebezpečnému návrší) v podstatě suplovala hradní věž.
Na níže položené terase obíhající jádro na způsob parkánu se nacházelo vnější opevnění přístupné branou na severovýchodní straně. Z jejích zbytků je vidět, že se jednalo o výstavnou a kvalitní stavbu, která byla vybavena padacím mostem kolébkové konstrukce s "vlčí jámou" pod průjezdem. Mostovka fungovala na principu dvouramenné páky upevněné na ose, jejíž delší rameno tvořilo ve spuštěné poloze most před branou a kratší rameno podlahu průjezdu. Při zvednutí mostu delší rameno zapadlo do vpadliny a zakrylo bránu. Druhá část pak klesla do suterénu brány a odkryla "vlčí jámu".
Obrázek
Ve 14. i 15. století byl kolébkový most dosti oblíben, protože jeho vytažení bylo rychlé a vyžadovalo malou sílu. Nevýhodou byla nutnost vysunout čelní zeď suterénu brány před osu mostu, aby ho bylo možné zvednout do svislé polohy, v níž zapadal do vpadliny lemující portál brány. Vysunutá spodní zeď bývala tenká (v případě Zbořeného Kostelce pouhých 70 cm) a celé řešení příliš nepřispívalo ke statice objektu brány. Navíc zeď trpěla nárazy zvedaného mostu.

Celý hrad obíhal poměrně mohutný příkop, který byl částečně vysekán do skály a částečně vytvořen valem nasypaným před ním. Na severozápadní straně je val nasypán do svahu, zevnitř armován kontreskarpovou zdí a svou masou kryl relativně slabou parkánovou hradbu (1,1 – 1,2 m) a vytvářel před ní hluboký příkop. Po koruně valu byla zřejmě vedena komunikace ústící do brány na západní straně hradu, za kterou se nacházely provozní budovy a chodilo se odtud k okrouhlé hlásce nad řekou.
Obrázek

V průběhu existence hradu byly pro vstup do vnějšího opevnění vybudovány tři vstupní brány. Názory na jejich separátní či souběžné používání se různí. Severovýchodní brána s kolébkovým mostem byla nejstarší, časem se přestala používat a byla zazděna. Pravděpodobně ji nahradila brána v protilehlém jihozápadním nároží, k níž vedla cesta po koruně severozápadního valu. Přístup do hradu tak byl sice velmi dobře chráněný, ale poněkud krkolomný. Nejmladší brána v severním nároží byla zpočátku nejspíše baštou kontrolující nájezd přístupové cesty na hradní val a teprve po obléhání r. 1450 byla výrazně prodloužena a upravena na branské stavení.

Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 27.12.2019 - 11:44 
Offline
velitel vozu
velitel vozu

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 373
Bydliště: Litoměřice
Začátkem roku 2015 proběhla v Týnci nad Sázavou výstava Po cestách a hradech doby Karla IV. V rámci tohoto projektu vznikly reálné modely hradů Týnec a právě i debatovaný Kostelec v měřítku 1 : 150 o rozměrech 180 krát 130 centimetrů. Zachycují podobu těchto památek kolem roku 1350, zhruba 100 let před jejich vrcholným obdobím. Modely hradů podle návrhů Radka Míky, za odborné konzultace Františka Záruby, zpracovali Miroslav Koranda a Jan Stehlík ve společnosti M'PLAN. Po skončení výstavy se staly součástí expozice Městského muzea v Týnci nad Sázavou a byly krátkodobě zapůjčeny i na jiné výstavy.

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 27.12.2019 - 17:11 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Na tom modelu je dobře vidět umístění hradního valu vzhledem k okolnímu terénu. Poměrně často je totiž uváděno, že vnější val byl v 15. století uzpůsoben pro použití dělostřelectva a že jihozápadní branou do něj byla "navážena" děla. Je to však velice nepravděpodobné a to z mnoha důvodů:
- asi tím nejpádnějším je fakt, že na korunu valu, dnes širokou 2-4 m, by se ani lehčí dělostřelecká zbraň prostě nevešla. Resp. vešla, ale nešla by efektivně používat.
- zranitelnost takovéto pozice, kdy na korunu valu mohl proniknout nepřítel z prostoru před novou severní branou. Jeho zajištění žádný z autorů neřeší, resp. nevím o tom.
- malý počet děl, která se na hradech té doby nacházela. Jestliže byla na hradě dvě či tři děla, bylo je lepší umístit na nejvyšších stavbách, protože palposty nepřátel byly na svazích, které výrazně převyšovaly hradní návrší.
- malá početnost posádky, kdy na hradě této velikosti mohlo být v době války maximálně 20-30 střelců, několik jezdců, několik strážných a pár mužů dalšího personálu. Na přesunu a obsluze jednoho děla do naprosto tragické a velmi zranitelné předsunuté pozice na vnějším valu by se podílela podstatná část posádky a kvůli tomu by musela být otevřena jedna z hradních bran.

Domnívám se tedy, že před posledním obléháním v r. 1467 se hrad nacházel v následující stavební podobě:
Vnitřní hrad s opravenou a zesílenou plášťovou zdí. Centrum obrany se nacházelo v horních partiích budovy vestavěné do smyčky hradby vedle brány, kde bylo zdivo enormě silné. Zde bych předpokládal umístění hradního děla či děl, protože to je nejvýhodnější palpost pro ostřelování obléhacích praků a děl na svazích vrchu Hradečnice.
Obrázek
Obrázek
Toto místo mohlo být kryto např. konstrukcí z dubových trámů, či jinak zesíleno, aby nebylo rozmetáno střelbou z protějšího svahu. Jinak posádka "bivakuje" v suterénech a jiných bezpečných místech hradu a sleduje, kterak se pod palbou nepřátel bortí ochozy a střechy hradních budov i nová brána v příkopu, jejíž tenké zdivo (1,2 m) valnou odolnost mít nemohlo.

Obránci mohli s celkem velkou nadějí očekávat uzavření příměří mezi Zelenohorskou jednotou a královskou stranou a vzhledem k tomu, že sloužili v posádce za žold a nikoliv z ideologicko-politických důvodů, nečekal bych nějakou zásadní aktivitu v podobě výpadů, zapalování praků či zatloukání děl.

V pevnostech poděbradské doby se již poměrně hojně vyskytují střílny pro ruční palné zbraně, zpravidla se štěrbinovou průstřelnicí, někdy s příčkou pro hákovnici. Baštu či věž uzpůsobenou pro dělostřelectvo bychom však hledali dosti těžko a možná i marně.
Jsou však lidé, zabývající se touto problematikou, kteří by na každý násep "zaváželi těžká děla" a do každé bašty umísťovali několik tarasnic. Realita ale byla jiná, tedy až na výjimky, které musíme připustit. Hradní posádky bývaly až překvapivě málo početné. Dokonce i v době války, kdy byly doplněny z řad manů či žoldnéřů.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 27.05.2020 - 21:17 
Offline
velitel vozu
velitel vozu

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 373
Bydliště: Litoměřice
Ano, souhlasím. Val byl hlavně překážkou. Těžká děla bych na hradě nepředpokládal vůbec, možná tak pár tarasnic


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 10 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 38 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz