Název: Velké dějiny zemí Koruny české V.
Autor: Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc
Vydalo: Nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha, Litomyšl 2000
Obal:
Tento díl monumentálního počinu nakladatelství Paseka, který podrobně mapuje české dějiny v moderním pojetí bez ideologických předsudků, bez nánosu marxistické historiografie, je pátým v pořadí a je věnován období 1402 až 1437. Tohoto nelehkého úkolu se s nasazením sobě vlastním ujal Petr Čornej, a to pochopitelně ku prospěchu věci samé.
Tento V. díl začíná druhým zajetím krále Václava IV. a končí smrtí jeho bratra Zikmunda Lucemburského 9. 12. 1437. Aby se autor nedopustil chyb v kompoziční vyváženosti takto rozsáhlého díla, je tato odborná publikace rozdělena do 7 základních hlavních kapitol.
Hlava 1. (Krize českého soustátí v pozdním středověku) se zabývá krizovými jevy, které předcházely revoluci, odhaluje velice podrobně opět s nevšední erudicí příčiny krize, její evropské souvislosti a popisuje zrod reformace.
Hlava 2. (Pokus o reformu 1402 - 1419) obsahuje druhé Václavovo zajetí, počáteční Husovo úsilí o nápravu církve na univerzitě i mimo ni, spory o Viklefa, Husovu při a její finále v Kostnici a předrevoluční období.
Hlava 3. (Husitská revoluce I 1419 - 1427). V ní se Čornej věnuje událostem v Praze, založení Tábora, I. kruciátě, husitským tažením v Čechách, II. kruciátě, Želivskému, Korybutovi, Žižkovu odchodu z Tábora, jeho smrti a událostem, které po ní následovaly, dělení vlivu mezi tábory a sirotky, bitvě u Ústí a převratu v Praze.
Hlava 4. (Doba naplněná nejistotou) popisuje správní systém v husitských Čechách, systém moci zákonodárné, soudní, zabývá se životem v obcích, konfesní problematikou a husitským válečnictvím.
Hlava 5. (Morava a ostatní korunní země) je velice důležitou součástí publikace, protože se zabývá vývojem na Moravě, ve Slezsku, v Kladsku a obojí Lužici.
Hlava 6. (Husitská revoluce II 1427 - 1436) začíná III. kruciátou, vojenskou a diplomatickou ofenzívou husitů, pokračuje pojednáním o husitských rejsech, Domažlicemi, Chebským soudcem, Basilejským koncilem, obležením Plzně a končí Lipany, polipanským vývojem až do vyhlášení kompaktát.
Hlava 7. (Epilog 1436 – 1437) se zamýšlí na výsledky revoluce a analyzuje konsekvence porevolučního vývoje s akcentem na kompaktáta. Končí příznačně smrtí velkého nepřítele revoluce, císaře Zikmunda.
Z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o komplexní dílo věnované husitské revoluci, ale přece jenom „přístupnější“ pro ty, které svým záběrem a rozsáhlostí odrazuje Husitská revoluce s velkým „H“ Františka Šmahela.
... 
