V Českém Zápase jsem se ve článku o Janu Žižkovi dočetl informaci o tom, že Žižka přišel o oko v dětství při hře s mečem. Jelikož mě tato informace zarazila svou přesností, protože doposud jsem o této informaci četl pouze jako o doměnce a jedné z verzí o ztrátě prvního oka, kontaktoval jsem redakci zmíněných novin. Byl jsem odkázán na autora dr. Františka Novotného, kterého jsem požádal o sdělení zdroje své informace. Zde předkládám jeho odpověď:
Děkuji Vám za Váš zájem, informaci, že Žižka přišel o oko jako hoch ve věku kolem 10-12 let a od těch dob měl o něco nižší nos mírně vyhnutý k té straně je možno najít v některém z řady pramenů na internetu. To, že by to bylo možné při cvičení mečem jsem připustil s ohledem na to, jak zručně jím v dospělosti vládl, samozřejmě to mohlo být i jinak, třeba spadl ze stromu, kdo ví, proto i v tomto příspěvku bylo ono slovíčko možná, na které má literární zamyšlení myslím právo. Nejsem "Žižkolog" což jsem na oslavě poctivě přiznal, ale člověk, kterému tato velká osobnost našich dějin imponuje a hledal jsem hlavně to, čím může oslovit současnost. Tak doufám, že jsem Vás znalce, příliš nepopudil, protože v tom, že je to potřebné jsme nepochybně zajedno.

Dr. Novotnému jsem vysvětlil, že rozhodně nejsem nijak pohoršen a zároveň také nejsem "Žižkologem", ale pouze zvídavým jedincem. Zároveň jsem poděkoval za podání vysvětlení, za jeho zájem a za jeho úsilí, které vynakládá v této naší záležitosti.

Když se vrátím ke zmíněnému článku, tak z něj bohužel vypadlo slovo možná a proto jsem se začal pídit po zdroji této "zaručené" informace. Jelikož tedy i v tomto případě šlo o literární úvahu, zůstává nám pravda stále ukrytá.

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

Ono pramenů na internetu je jak šafránu, napadá mě jen cetrum medievistických studií a jejich "scany" edičních prací, které stojí jediné za řeč. Ale jinak pramenem poznání může být i beletristický článek
Pokud je však autor schopen se čtenáři komunikovat, tak k tomu má dobrý přístup a to je positivum, protože přístupnost autora je i znakem jeho přístupnosti k dalším informacím, což je do budoucna dividenda.
Placení páni doktoři se často odmítají bavit na "netitulární" úrovni a i v jejich statích je nezřídka k vidění jejich omezenost.

Každá vyslovená teorie je přínosem v tom, že se o ní může diskutovat. Leč já sám se domnívám, že ztráta prvního Žižkova oka při hře mečem je opravdu jen spekulace...
Neznám tak důkladně poměry Žižkova dětství, ale pochybuju, že by byl vychováván již od mládí k bojové budoucnosti. Vždyť on nebyl z nějaké tradičně rytířské rodiny, ale spíše z nuznějších zemanských poměrů.
Dovedu si spíš představit, že byl vychováván k tomu, aby byl jednou schopen převzít správu statku než na umění boje...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ano, souhlasím.
Nejprve bych si dovolil ocitovat jeden z finálních závěrů výzkumu týkajícího se levé očnice Čáslavské kalvy, který vedl prof. MUDr. Emanuel Vlček, světově uznávaný antropolog: "... Lze uvažovat nejspíše o sečném poranění obličeje. Vzhledem k charakteru zjištěných reparačních změn je možno usoudit, že poranění vzniklo v době před ukončením růstu jedince."

Takže moje nepatrnost si dovolí vyslovit jinou beletristicky-historickou hypotézu.
Je pozdní podzimní odpoledne. Starý Žižka se nezdržuje na tvrzi v Trocnově, je totiž na výročním trhu v Českých Budějovicích.
Oddíl Rožmberkových ozbrojenců se vydal za svojí celkem obvyklou "zábavou". Nejprve Žižkovým rozjezdili lán osetý ozimou pšenicí. Pak se zastavili na tvrzi, kde začali řádit a rekvírovat, co se dalo. Vtom z chléva vyběhl rozlícený mladý Jan v rukou s vidlemi a obořil se na nejbližšího ozbrojence, který se v sedle otáčí dozadu a v záklonu se po Janovi ožene (naštěstí přes ruku) mečem. Je zasažena levá strana obličeje a Jan zbrocený krví se hroutí na zdupanou zem Trocnovské tvrze. Rožmberkovi ozbrojenci rychle opuštějí místo činu.
Sestra Anežka pozvedá hlavu zraněného bratra a zjišťuje, že zranění je velice vážné. Energická Anežka jednoho čeledína posílá za otcem, druhého za ranhojičem do blízkého Čeřejova a sama se ujímá prvního ošetření svého bratra ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Také jsem byl mile překvapen, že se mnou přátelsky a ochotně komunikovali jak v České zápase, tak přímo i dr. Novotný.
No a pokud jde o ztrátu prvního oka, tak já se také přikláním k verzi, že o něj přišel v dětství, než-li u Grunwaldu (kde vlastně ani nevíme jestli vůbec byl). Pokud jde o způsob, jak o něj přišel, tak to se zřejmě už nikdy nedovíme, takže to můžeme nechat každý na své vlastní fantazii.

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

Ó, velkou důvěru k Janově statečnosti hejtmane chováš. V útlém jeho mladí stavíš jej rožmberským žoldákům na odpor... se "zbraní", která v dětských rukou proti meči ničeho nezmůže...však nevadí, jeho ruka již brzy meč pozvedne a statečné jeho srdce k vítězství nás bratři povede!

No, svým příspěvkem jsem chtěl naznačit trochu něco jiného.
Pokud Čáslavská kalva patří skutečně nepřemožitelnému, tak jediné co víme je to, že o levé oko přišel pravděpodobně následkem zranění sečnou zbraní. Ostaní jsou - jak už tady bylo naznačeno - jen spekulace, protože Žižkovo dětství i dospívání halí neprostupná mlha chybějících pramenů.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ano, pochopil jsem základní myšlenlu, ale toto téma je možná na samostatnou diskuzi....např. Žižkovo dětství, dospívání, vzdělání....dalo by se na to odpověď slovy klasika:
"Vím, že nic nevím..." Ale opravdu vůbec nic nevíme?
Na malé a doufám zajímavé zamyšlení si dovolím vytvořit samostatnou kapitolku, kterou si Jan určitě zaslouží a kterou bych nazval:
Žižkovo dětství a řemeslo

V nejkatoličtější zemi světa Itálii, když řeknou "čéko", znamená to i Čech, český /ceco/ i slepec, slepý /cieco/. Výslovnost je stejná.
Možná, že tam tak říkali slepcům už před Žižkou, to jen mne hned napadla ta souvislost, jak tak myslím po husitsku.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Tím, že Jan Žižka již v mládí ztratil oko, ztratil schopnost prostorového vidění. Absence prostorového vidění je ovšem v ozbrojeném boji tragickým nedostatkem, k jehož neutralizaci je nutné maximálně rozvinout intuici a prostorovou představivost. Tak se u slepce rozvíjí cit pro vjemy ostatními nevnímané. Výhod takto rozvinuté abstraktní vlastnosti ve spojení s předvídavostí si můžeme všimnout třeba na hokejových nahrávkách "naslepo" u Jaromíra Jágra.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

U Žižky je v této souvislosti třeba se pozastavit spíše nad obdobím, které následovalo po poranění druhého oka u hradu Rabí. Byl slepý, nebo viděl pouze obrysy, k čemuž se přiklání nejen moderní historiografie, ale i názory oftalmologů?
Žižkovým největším vítězstvím v době "slepoty" byl Malešov. Právě na základě této bitvy lze vyslovit velice pravdě podobnou hypotézu, že lokalitu bojiště mu pomáhal vybírat Jan Hvězda z Vícemilic. Při tom vybírání jistě neustále konzultoval se Žižkou, takže se vzájemně doplňovali. Bzdinka tedy ve "funkci" hejtmanova náhradního zraku a k tomu zkušenost i představivost "slepcova" a výsledkem bylo v dnešní době pro někoho nepochopitelné vítězství.
(Jestli tady cosik znovu opakujeme, omlouvám se.)

OT:Tak Jágr vidí na obě oči, a to dokonce jako rys.
Přihrávka tzv. "naslepo" je přihrávkou na spoluhráče, kterého v místě cíle přihrávky přihrávající tuší např. na základě donekonečna opakovaných tréninkových klišé.
Avšak u pozdněstředověké husitské bitvy se o něco podobného jednat nemohlo, neboť každá bitva nutně obsahovala větší čí menší podíl improvizace. Ale taky předvídavosti. Budiž.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Slepcům tak říkali více než 2000 let před Žižkou, italské cieco je totiž z latinského caecus "slepec".

_________________
De omnibus est dubitandum.

K nedostatku prostorového vidění Jana Žižky z Trocnova: Má soukromá (a velmi špatně doložitelná) hypotéza hraničící s žertem říká, že husité zavedli palbu salvou z malé vzdálenosti (cca 50m) proto, že hejtman neměl odhad vzdálenosti pro to, aby mohl velet nejprve dělům, pak samostřílům, pak ručnicím a nakonec prakům Proti této hypotéze ovšem mluví to, že u lidí s dlouhodobým postižením (souhlasím s myšlenkou ztráty oka v cca 8 letech) se odhad vzdálenosti přesto vytvoří na základě dlouhodobých zkušeností...

_________________
trener

V knížce Jan Žižka-život a dílo geniálního vůdce národa, kterou napsal F.J.Čečetka
k 500.výročí Žižkovo smrti, jsem se dočetla, že:
Žižka měl svého písaře. Děje se zmínka o Laudátovi z Čáslavě, že psal listy Žižkovy. Písař také dělil kořist a prohlížel samostříly.
Jistě existují fotky originálů Žižkovo dopisů, aby se dalo porovnat, jestli jsou psány odlišným písmem ještě v době, kdy Žižka viděl.
Je krásné je číst ale hlavně pro jejich obsah!!!

Domnívám se, že nemáš tak úplně pravdu.Pro prostorové vidění je třeba obou očí.O tom teda žádná.Akorát to prostorové vidění je u našich očí nastaveno do vzdálenosti několika metrů.Předměty, které jsou vzdálenější, vidí každé oko v podstatě stejně.

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

pročetl jsem příspěvky a ohledně ztráty druhého Žižkova oka mne zarazilo, že nikdo neocitoval starý známý příběh ve kterém se dokonce píše kdo mu to oko vystřelil. Je to sice asi podobně spolehlivé jako příběh předložený JM, ale přece jen je o mnoho let starší : Jeden z obránců Rábí byl rytíř Přibík z Kocova. Když Žižku spatřil, zvolal : ,Jsi to ty bratře Žižko?' , Jsem to já!' Načež Kocovský rytířsky zavolal : ,Krejž holého' a střelil. Jenže netrefil a pouze z vedlejšího stromu - hrušky, odštípl třísku a bylo to, jak psáno výše . No a V. Hájek z Libočan, který věděl vše psal že ze stromu odštípla třísku praková koule, takže opět podobná verze co už zazněla. Ale jak bylo řečeno, pravdu nám zahaluje závoj tajemných věků