Iohannes Cladis píše:
... přijímání pod obojí ... které vlastně ani nepochází od Husa ...
Ano, ale je třeba důsledně v tomto případě rozlišit
Husa, který však nakonec z Kostnice přijímání podobojí požehnal, a
husitství, jež vygenerovalo jako svůj program 4 (pražské) artikuly, jejichž nedílnou součástí je
kalich.
Iohannes Cladis píše:
Mně přijde podivuhodné, že přijímání pod obojí, které bylo z hlediska strategického cíle (t.j. nápravy církve a společnosti) záležitostí podružnou ... se nakonec stalo nejen symbolem, nýbrž i středobodem celého hnutí.
Podivuhodné je to jenom zdánlivě.
Kalich byl jediným článkem z husitského programu, na němž se do puntíku shodli všichni utrakvisti napříč
názorovým spektrem husitství. To je základní teze.
Jedním dechem je však třeba dodat, že zbývající 3 články husitského programu, které se nejvíce týkaly nápravy církve, již tak jednoznačně nevyznívaly.
Kalich se stal onou pomyslnou hranicí, kterou nikdo z utrakvistů nemohl překročit, jinak by se totiž ocitl na druhé straně, tj. na straně přijímající podjednou.
Kalichem nejenom jako symbolem se husiti nejvíce vymezovali vůči straně druhé. Na tom přece není nic
podivuhodného.
A pokud po přijetí
kompaktát, která obsahovala i
kalich, se názory na jejich přijetí opět velice lišily, v článku resp. pasáži týkající se přijímaní pod obojí způsobou, byli jako obvykle všichni husiti zajedno.