 |
Zemské sněmy v době husitské
Zemské sněmy byly vrcholným stavovským orgánem v českých zemích, kterému přináleželo rozhodovat spolu s panovníkem o osudu českého státu. Vrchol a rozkvět zemských sněmů spadá do období pozdního středověku, který je v českém prostředí tradičně ohraničen vládou římského a českého krále Václava IV. (1378 - 1419) a koncem jagellonského panství ve střední Evropě v třetí dekádě 16. století. Pro poznání českých dějin je podrobné studium dvou nejvýznamnějších zemských sněmů v zemích Koruny české, českého a moravského, důležitým aspektem v odkrývání politických, hospodářských a sociálních jevů a procesů, které formovaly českou státnost. celý článek...
Zveřejněno: 02.02.2013 Autor: Napo_Leon
Změny klimatu během husitských válek (1419 - 1437)
Středověký člověk vzhlížel k nebi mnohem více, nežli si to dnes uvědomujeme. Byl to sice Bůh, který řídil myšlení a tím i skutky člověka, ale bylo to počasí a klima, jež ovlivňovalo každodenní život obyvatel vesnic a měst. Na počátku 15. století žila většina obyvatel v Českém království a vedlejších korunních zemích na venkově, kde byly rozmary počasí pociťovány a vnímány mnohem intenzivněji, nežli v městech, ačkoli i města samotná byla silně ovlivňována nepřízní přírody. celý článek...
Zveřejněno: 03.08.2011 Autor: Napo_Leon
Vladařské mise Zikmunda Korybuta v husitských Čechách a na Moravě v širších geopolitických souvislostech
Na jaře roku 1422 byl litevský kníže Zikmund Korybut vyslán do Čech svým strýcem, litevským velkoknížetem Vitoldem Alexandrem, aby tady splnil jisté poslání, o němž si budeme v tomto článku povídat. Ještě před tím, než se Korybut, zvaný též Korybutovič, objevil v husitské zemi, stihl poslat opovědný list svému jmenovci z Lucemburského rodu. Právě tímto konstatováním se dostáváme ke geopolitickému pozadí této první knížecí mise. celý článek...
Zveřejněno: 10.10.2010 Autor: Jiří Motyčka
Petr Chelčický – o trojím lidu, o boji duchovním
Středověké "učení o trojím lidu" vycházelo z fundamentálního principu tu ora, tu protege, tu labora. Imperativ "ty se modli" byl určen moci duchovní (církev), "ty ochraňuj" moci světské (král a šlechta) a příkaz "ty pracuj" (na obě mocenské skupiny) se týkal poddaných; jedni se za tebe budou modlit a ti druzí tě budou chránit. Protože zajištění klidu a bezpečí se týkalo i církve, i z tohoto učení vystupuje do popředí vše ochraňující moc světská, která je svým "protege" (prostřednictvím světského meče) jaksi "nadřazena" moci duchovní, přestože její představitelé se za všechny zase modlí. celý článek...
Zveřejněno: 27.02.2010 Autor: Jiří Motyčka
Vítkov
Nad pražským Karlínem strmí horský hřbet. Vítkov, pak Žižkov a dnes zase Vítkov. Tady se to stalo. Bitva, kterou v Čechách zná každý školák. Ale byla to vůbec bitva? Detailní líčení našeho korunního svědka Vavřince z Březové, které pak opakují všichni následující čeští kronikáři, vůbec bitvu nepřipomíná. A byla vůbec?... celý článek...
Zveřejněno: 12.12.2009 Autor: Iohannes Cladis
Kostnické anály
V českých zemích asi málokdo tuší, že Hus a Jeroným nebyli jedinými kacíři, kteří stanuli před tribunálem kostnického koncilu. Třetím souzeným byl francouzský františkán a doktor teologie na pařížské Sorbonně Jean Petit, píšící pod latinským jménem Johannes Parvus. Ovšem již jen in memoriam, neboť 1410 zemřel, údajně v křesťanské pokoře... celý článek...
Zveřejněno: 22.08.2009 Autor: Iohannes Cladis
Husitská ultralevice – heretici, sektáři nebo jen neortodoxní křesťané?
Hodnotit kriticky tento fenomén v rámci husitského názorového spektra je třeba velice obezřetně s ohledem na sporné svědectví pramenů a jejich latentní zaujatost. Autentických pramenů přímo z prostředí těchto názorově vyhraných skupin se žalostně nedostává, takže jsme odkázáni na tendenční dobová svědectví jejich odpůrců, nesmiřitelných kritiků a nakonec i jejich soudců. Je nutné se také vyvarovat zjednodušujících generalizací, ve své podstatě ahistorických klišé a schémat, a nelze se rovněž zhlédnout v závěrech marxistické historiografie, která husitské (utra)levici věnovala pochopitelně adekvátní pozornost jako jakémusi ideologickému představiteli chudiny. Tomuto typickému tzv. „třídnímu přístupu“ se mnozí marxističtí badatelé samozřejmě nevyhnuli. celý článek...
Zveřejněno: 28.02.2009 Autor: Jiří Motyčka
Husitství na Chrudimsku
České království a celou Evropu již od 14. století provázela řada krizových jevů. Dva nebo tři papežové navzájem, odpustky, světský život kléru. Pasivní panovník, klesající důvěra v minci, hospodářské problémy, spory mezi Čechy a Němci. Mnoho z těchto důvodů, které předjímaly husitské hnutí, pocítila i Chrudim a její okolí. celý článek...
Zveřejněno: 21.06.2008 Autor: Ježek (redakčně upraveno)
|
|