Husité - Ktož jsú boží bojovníci

1348	07.04. založena Karlova univerzita se čtyřmi fakultami: artistickou (=filozofickou), teologickou, právnickou a lékařskou. Univerzita je rozdělena na čtyři národy (český, polský, bavorský a saský), z nichž každý má při univerzitních rozhodováních jeden hlas.
1363	syn Karla IV., Václav, je ve dvou letech korunován českým králem; Konrád Waldhauser, rakouský reformní kazatel a jeden z Husových předchůdců, zahajuje v Praze kazatelskou činnost. Byl povolán Karlem IV. k nápravě mravů.
1372	v Husinci u Prachatic se pravděpodobně narodil Jan Hus.
1374	v Trocnově se pravděpodobně narodil Jan Žižka; ve francouzském Avignonu umírá Jan Milíč z Kroměříže, pražský reformní kazatel a Husův předchůdce.
1378	volba dvou papežů vyvolává rozkol v katolické církvi. Proti sobě stojí papežství avignonské a římské; 29.11. umírá český král a římský císař Karel IV.
1380	České země postihla nebývale silná epidemie moru. Podlehlo 10 – 15% obyvatelstva.
1382	díky živějším stykům mezi českými zeměmi a Anglií, po sňatku sestry Václava IV. Anny s anglickým králem, se do českých zemí dostávají spisy a myšlenky anglického reformátora Jana Viklefa.
1387	31.03. Zikmund Lucemburský je korunován uherským králem.
1391	24.05. založení Betlémské kaple v Praze. Kázání se mohlo zúčastnit až 3.000 osob.
1392	Pravidla Starého a Nového zákona Matěje z Janova
1394	umírá teolog, univerzitní profesor a jeden ze zakladatelů reformního hnutí v Čechách Mistr Jan z Janova.
1396	na Pražské univerzitě dosahuje Jan Hus hodnosti mistra svobodných umění.
1402	Jan Hus se stává kazatelem V Betlémské kapli.
1403	28.05. první střet o Viklefa na Pražské univerzitě. K Viklefovi se hlásí čeští mistři, ale i přes to je vydán zákaz vyučovat vybraných 45 článků z Viklérových spisů.
1406	arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka zakazuje Viklefovo učení o svátosti oltářní.
1408	20.04. papežská kurie odsuzuje Viklefovy bludy; Husův rozchod s pražským arcibiskupem; do rady Starého Města pražského byla poprvé v jeho dějinách jmenována většina konšelů české národnosti.
1409	18.01. Václav IV. vydává Dekret kutnohorský; koncil v Pise volí papeže, ale oba dosavadní papežové se nevzdávají své hodnosti. To je počátek tzv. trojpapežství v katolické církvi; 17.10. Mistr Jan Hus je zvolen rektorem Pražské univerzity.
1410	15.07. dle Dlugoše, polského dějepisce a kanovníka, se pod vedením Jana Sokola z Lamberka účastní Jan Žižka z Trocnova bitvy u Grünwaldu mezi Polskem a Řádem německých rytířů. Řád je na hlavu poražen; arcibiskup uvalil na Mistra Jana Husa klatbu.
1412	odpustkové bouře v Praze; poprava tří řemeslnických tovaryšů; odklonění Stanislava ze Znojma a Štěpána Pálče od Mistra Jana Husa; papež vyhlásil nad Prahou interdikt; Husův odchod na venkov.
1413	Husův spis O církvi
1414	10.10. Mistr Jan Hus odjíždí z Čech na koncil do Kostnice kam dorazil 03.11.; 28.11. je Hus v Kostnici uvězněn; v listopadu universitní mistr a teolog Jakoubek ze Stříbra začíná jako první v Praze v kostele sv. Martina podávání svátosti oltářní pod obojí způsobou. Z kostnického vězení schvaluje přijímání pod obojí i Mistr Jan Hus.
1415	v červnu probíhá slyšení Mistra Jana Husa, ovšem bez možnosti obhajoby; 06.07. je Mistr Jan Hus upálen; 02.09. zaslán kostnickému koncilu protestní list proti upálení Mistra Jana Husa, který podepsalo 452 představitelů šlechty z Čech a Moravy.
1416	30.05. je v Kostnici upálen Husův přítel a spolubojovník Mistr Jeroným Pražský.
1417	03.03. Pražská univerzita vydává deklaraci, v níž schvaluje přijímání pod obojí; Čeněk z Vartemberka, nejvyšší purkrabí pražský, nechává na Lipnici v hradní kapli vysvětit první husitské kněze. Pod pohrůžkou násilí je vysvěcuje pražský světící biskup Heřman Nikopolský.
1418	Husitství se zřetelně rozděluje na stranu umírněnou a radikální. V Praze roste lidové hnutí pod vedením kněze Jana Želivského, který káže v chrámu Panny Marie Sněžné.
1419	06.07. na Novém Městě dosazuje Václav IV. novou městskou radu nepřátelskou husitství. Noví konšelé dávají zatýkat husitské straníky; 30.07. zástup lidu pod vedením Jana Želivského žádá o propuštění vězňů. Po odmítnutí a vystoupení městských stráží proti davu, zaútočí Pražané na radnici a svrhnou z oken konšely. Je to vlastní začátek husitských revolučních bojů; 16.08. na Novém hradě u Kunratic umírá na mrtvici český král Václav IV.; v Praze dochází k bouřím. Pražský lid útočí na kláštery a vyhání katolické duchovní; 25.10. se Jan Žižka zmocňuje Vyšehradu; v listopadu odchází Jan Žižka z Prahy do Plzně, která je jedno z pěti vyvolených měst (Plzeň, Žatec, Louny, Slaný, Klatovy) pro návrat Krista na zemi; na výpravě proti tvrzi Nekměř u Plzně je Jan Žižka zastižen vojskem Bohuslava ze Švamberka. Žižka poprvé využil vozovou hradbu a Bohuslav ze Švamberka musel se ztrátami ustoupit; pražští mistři na dotaz o dovolenosti boje za zákon boží, odpovídají souhlasně.
1420	21.02. Sezimovo Ústí se dostává do rukou Husitů; papež Martin V. vydává bulu, v níž vyhlašuje proti českým "kacířům" první křížovou výpravu; 17.03. je za účasti Zikmunda ve Vratislavi slavnostně vyhlášena křížová výprava; Jan Žižka opouští prokatolickou Plzeň a odchází do jižních Čech; 25.03. dochází u Sudoměře k první velké bitvě v níž Husité porazili vojsko katolického panstva a strakonických Johanitů; 30.03. Husité pod vedením kněze Hromádky opouštějí špatně opevněné Ústí nad Lužnicí a zmocňují se staré tvrze Hradiště nad soutokem řeky Lužnice a potoka Tisměnice kde zakládají město Tábor; kutnohorští Němci vykupují chycené husity a svrhávají je do opuštěných šachet; ve východních Čechách se ustanovuje husitské centrum - Orebité; umírá nejvýznamnější husitský právník Jan z Jesenice, přítel a rádce Mistra Jana Husa; 30.04. první oddíly křižáku překračují hranice Českého království; 02.05. jako první pomoc Praze přichází vojsko Orebitů; 07.05. Čeněk z Vartenberka přechází na Zikmundovu stranu a vydává mu Pražský hrad; 20.05. Táborské vojsko přijíždí do Prahy; 26.06. Orebité dobývají Hradec Králové, které se stává jejich hlavním sídlem; 30.06. se Oldřich z Rožmberka pokouší oblehnout a dobýt oslabený Tábor, je však rozbit jízdou pod vedením Mikuláše z Husi, která se narychlo vrátila z Prahy; v červenci byly poprvé oficiálně zformulovány čtyři pražské artikuly jako společný program husitů, shrnující základní principy jejich představ o nápravě církve a společnosti v duchu božího zákona; 14.07. Jan Žižka zvítězil v bitvě na Vítkově nad křižáky; 20.07. na spáleništi Malé strany dochází k vyjednávání o čtyřech artikulech mezi pražskými mistry, královskými vyslanci a vyslanci papežského legáta Fernanda. Přijímání pod obojí způsobou je však nepřekonatelným pro legátovi vyslance a jednání končí neúspěchem; 28.07. na Pražském hradě se dává Zikmund korunovat českým králem; 30.07. Král Zikmund rozpouští křižácké vojsko; v srpnu se vydává do Polska za králem Vladislavem poselství v čele s Hynkem z Kolštejna, aby přijal českou korunu; 10.08. táborská a pražská lůza pod vedením Václava Korandy pustoší zbraslavský klášter a zneuctívají tělo Václava IV.; volba Mikuláše z Pelhřimova táborským biskupem způsobila vytvoření samostatné táborské církve zcela nezávislé na Římu; v září Jan Žižka spolu se Smilkem z Křemže plánují dobytí Krumlova, ale plán je prozrazen a tak Žižka ustupuje před přesilou k Lomnici; 16.09. Jan Žižka dobývá Lomnici; města Bystřice, Soběslav a Trhové Sviny se dostávají do rukou Jana Žižky; v říjnu je Janem Žižkou dobyt opevněný hrad Rabí; 12.10. Žižka vítězí u Panského Boru proti rožmberskému vojsku a jeho spojencům; 01.11. Husité opětovně dobývají Vyšehrad. Větší část hradu je zničena; 12.11. Žižka se zmocňuje Prachatic; 13.11. do táborské moci padá rožmberský hrad Příběnice; 10.12. z pražského sněmu odjíždí rozezlen Mikuláš z Husi, při přejezdu potoka Botíč si při pádu z koně přivádí těžká zranění; 24.12. na následky zranění umírá táborský hejtman Mikuláš z Husi. Na jeho místo, jednoho ze čtyř táborských hejtmanů nastupuje Jan Roháč z Dubé.
1421	v lednu obléhá Jan Žižka hrad Krasíkov. Po ovládnutí hradu je zajat silný a schopný nepřítel Bohuslav ze Švamberka. Po krátkém vězení na Krasíkově, je odvezen na Tábor; 14.01. Jan Městecký z Opočna dobývá Přelouč. Část Táborů opevněných v kostele je pobyta, část zajata a posléze v Kutné Hoře vržena do opuštěných šachet; 27.01. se Pražanům vzdává Kunratický hrad; 03.02. táborský hejtman Hromádka z Jistebnice se vzdává obléhatelům Chotěboře, ale i přes jejich slib, že podle cti a víry jim nebude ublíženo je 300 Táborů upáleno ve stodolách, 400 svrženo do kutnohorských šachet a Hromádka se dvěma kněžími upálen na náměstí v Chrudimi; v únoru přechází Bohuslav z Vamberka na táborskou stranu. Je propuštěn z vězení a stává se jedním z náčelníků bratrstva; 16.03. Žižka dobývá Chomutov. Boj pokračuje v ulicích města během kterých je zabito asi 2000 mužů, ale ženy a děti jsou ušetřeny. Zřejmě pod vlivem zpráv z Chotěboře a Přelouče se po bitvě dopouštějí táborské ženy zločinu na chomutovských ženách, které jsou vyvedeny před město, kde jsou svléknuty a upáleny; v březnu se śpojenému vojsku Táborů a Pražanů vzdává hrad Mašťov a města Louny a Slaný; Jan Žižka se nedaleko Litoměřic zmocňuje nevelké tvrze. Nechává jí rozšířit, opevnit a dává jí jméno Kalich. Je to jeho jediná kořist za všechnu vykonanou službu a zůstává chudým prostým bratrem; 01.04. Žižka dobývá Beroun; v dubnu Žižka spolu s Mikulášem Biskupcem vystupují proti pikartům vedeným Martinem Húskou a Petrem Kánišem. Většina je pobita a asi 50 je upáleno v Klokotech. Zbytek se uchyluje do lesů v okolí Bernartic; jarní ofenzívou Jan Žižky a Pražanů padá do husitských rukou Český Brod (17.04.), Kouřim (20.04.), Kolín (22.04.), Nymburk a Čáslav (23.04.), Kutná Hora (25.4.), Chrudim (28.04.), Polička, Vysoké Mýto, Litomyšl (02.05.), Jaroměř (15.05.), Dvůr Králové, Trutnov, Mladá Boleslav, Mělník a Litoměřice (29.05); v květnu před dobytou Jaroměří Čeněk z Vartenberka provádí veřejné pokání a přechází opět na stranu Husitů; 21.04. pražský arcibiskup Konrád z Vechty přechází na stranu husitů; ve dnech 03-07.06. za účasti husitské a katolické šlechty jsou na sněmu v Čáslavi prohlášeny čtyři pražské artikuly zemským zákonem a Zikmund Lucemburský je zbaven českého trůnu. Rovněž je volena dvanáctičlenná zemská vláda, skládající s ze zástupců šlechty, měst i polních obcí; 30.06. převratem na Starém Městě Jan Želivský spojuje Staré a Nové město pražské v jeden celek. Stává se faktickým pánem Prahy; 07.07. pražanům se vzdává Pražský hrad a město Velvary; v červenci během druhého obléhání hradu Rabí přichází Jan Žižka o své druhé oko; 05.08. u Mostu je poraženo pražské vojsko pod vedením Jana Želivského; v září do Čech vtrhává druhá křížová výprava, obléhá Žatec, ale po zjištění, že se blíží husitské vojsko, se počátkem října rozpadá; Adamité, kteří sídlí mezi Jindřichovo Hradcem, Třeboní a Veselím nad Lužnicí, vypalují Veselí a Kardašovo Řečici; 19.10. Jan Želivský posiluje svojí moc v Praze tím, že do čela pražského vojska dosazuje hejtmana Jana Hvězdu z Vícelimic; v říjnu během tažení západními Čechami je Jan Žižka obležen u vrchu Vladař vojskem plzeňského landfrýdu. Vítězně se však probíjí a ustupuje do Žatce; 21.10. Jan Žižka likviduje Adamity; 22.12. se Zikmund zradou zmocňuje Kutné Hory. Žižka se tak náhle ocitá v obležení. V noci se však probíjí z obležení a ustupuje ke Kolínu. Uhři přesvědčeni o svém vítězství plení okolí města.
1422	06.01. Jan Žižka náhle přepadá Kutnou Horu. Zikmund se neodváží bitvy, dává se na útěk, ale stačí ještě město zapálit; 08.01. Žižka dostihuje prchající uherské vojsko a na hlavu poráží uherskou jízdu, která jej měla zastavit a začíná obléhat Německý (nyní Havlíčkův) Brod; 10.01. Žižka dobývá Německý Brod; 11.01. Jan Žižka z Kalicha je před dobytým Německým Brodem pasován na rytíře; 05.02. v Praze je zbaven moci Jan Želivský a z funkce hejtmana je také odvolán Jan Bzdinka; 09.03. Jan Želivský je vylákán na radnici a zde záludně popraven. Tím končí vláda radikálního křídla pražské chudiny a Prahu ovládne umírněnější křídlo husitů; 16.05. jako zástupce litevského velkoknížete Vitolda se v Praze objevuje kníže a synovec polského krále Zikmund Korybut. Korybut přejímá své vladařské povinnosti; 20.05. Korybut spolu s Pražany obléhá Karlštejn; 11.06. Korybuta přijímají za vládce i táborští hejtmané; v říjnu do českých zemí vpadla Zikmundova i Albrechtova vojska, pro špatnou koordinaci velení a nedostatečné síly však nedojde k rozhodné bitvě a obě vojska odtáhnou domů; 08.11. příměřím mezi Pražany a posádkou hradu končí neúspěšné obléhaní Karlštejna; v prosinci na rozkaz velkoknížete Vitolda odjíždí z Čech Zikmund Korybut.
1423	v dubnu Jan Žižka opouští Tábor a ve východních Čechách spolu s orebským bratrstvem zakládá tzv. Nový či Menší Tábor. Jan Žižka vydává vojenský řád zvaný též Manifest Žižkova bratrstva; 20.04. v bitvě u Hořic poráží Jan Žižka z Trocnova panské vojsko Čeňka z Vartenberka; v období červen – červenec se Pražané s východočeskými spojenci vydávají na výpravu na Moravu. Toho využívá Žižka a upevňuje si své postavení ve východních Čechách; 04.08. v bitvě u Strachova u Hradce Králové poráží Žižka vojsko vedené Divišem Bořkem z Miletínka. Byla to první bitva při které šla “archa proti arše“ tzn. že se poprvé odehrála bitva mezi husitskými vojsky; v říjnu je na svatohavelském sněmu v Praze zvolena nová zemská vláda složená pouze ze šlechty. Další města i zástupci bratrstev jsou opomenuty. Tím se upevňuje spojení umírněné kališnické Prahy s kališnickou šlechtou. Plánují se akce proti radikálnímu táborskému a Žižkovo bratrstvu; 22.11. Žižka je listem z Hradce Králové varován, že je na něj chystán atentát.
1424	06.01. v bitvě u Skalice poráží Žižka vojsko východočeských pánů; v květnu před přesilou západočeského landfrýdu ustupuje Žižka do Loun. Proti Žižkovi se vydává vojsko z Prahy spolu se šlechtickými spojenci; 05.06. Žižka je uzavřen v Kostelci nad Labem, ale náhlým pochodem přes Labe uniká z obklíčení. Za stálého pronásledování rychle ustupuje k Čáslavi; 07.06. náhle zastavuje svůj ústup u tvrze Malešova u Kutné Hory a poráží spojená vojska Pražanů a panstva. Vzápětí dobývá Kutnou Horu, Kouřim, Nymburk a Český Brod. Tím se Žižka stává nejsilnější mocností v zemi; 29.06. na pozvání Prahy přijíždí opět do Čech kníže Korybut a znovu přejímá vladařskou moc. Jeho moc je, ale omezena pouze na území pod správou pražského vojska; 14.09. Žižka se svými spojenci přitrhuje před Prahu, s úmyslem zničit město, které ho již několikrát zradilo. Pod výřečností Jana Rokycany ustupuje od svého záměru a Praha je na Špitálském poli donucena sjednat mír. Žižka se ocitá na vrcholu své moci a vytváří širokou husitskou koalici; 11.10. při tažení spojených husitských vojsk na Moravu umírá náhle u Přibyslavi Jan Žižka. Jeho vojsko se začíná nazývat Sirotky. Kněz Ambrož odváží jeho tělo k pochování do Hradce Králové; v období říjen – listopad se přiostřují spory mezi táborskými a pražskými bohoslovci; v prosinci spory začínají i mezi dvěmi nejsilnějšími mocenskými uskupeními v zemi, Tábory a Sirotky.
1425	vyhrocují se spory mezi bratrstvy a Prahou. Bratrstva zabírají několik měst, která patří do pražského svazu; 17.10. Vršovický smír přerušuje ničivou domácí válku mezi husitskými stranami; do čela táborského svazu se dostává kněz Prokop Holý; v Jičíně umírá český šlechtic Čeněk z Vartenberka, jeden z iniciátorů protestního listu proti upálení Mistra Jana Husa; v listopadu se daří díky obnovené jednotě husitských sil organizovat výpravu do Rakous, odkud se Husité vracejí s velkou kořistí.
1426	v lednu opět ožívají spory mezi jednotlivými husitskými uskupeními; během dubna, května saský vévoda Fridrich Bojovný obsazuje silnými posádkami Most a Ústí nad Labem; v červnu nebezpečí ohroženého severu Čech stmeluje husity a ti připravují výpravu proti Ústí; 06.06. husitská vojska začínají obléhat Ústí nad Labem, které čeká pomoc ze Saska; 13.06. třemi proudy vtrhává sasko-míšeňské vojsko do Čech a spojuje se u Chabařova; 16.06. v bitvě Na Běhání u Ústí nad Labem vítězí husitská vojska vedená Prokopem Holým. Nepřítel utrpěl krvavou porážku. Po této bitvě začali i křižáci využívat v boji vozovou hradbu. Do husitských rukou padá Ústí nad Labem; 28.08. náhlým přepadem se Táboři zmocňují Stříbra; v listopadu Prokop Holý podniká výpravu na Moravu, kde řádí vojska Albrechta Rakouského (Zikmundova zetě). Albrecht je vytlačen zpět do Rakous.
1427	Korybut ve spojení s kališnickou pravicí vyjednává s katolickým panstvem; v březnu Táboři válčí v Rakousích; 25.03. u Světlé odrážejí Táboři vojsko Albrechta Rakouského; 17.04. v Praze je zmařen Korybutův pokus o převrat ve prospěch husitské pravice. Korybut je zajat a odvezen z Prahy. Jan Rokycana posiluje svou pozici; 27.04. ve Frankfurtu vyhlašuje říšský sněm třetí křížovou výpravu do Čech; v květnu Táboři a Sirotci vyjíždějí do Lužice a dobývají Lubáň a Zelenou Horu; 11.07. pod vedením Otty Trevírského vpadá od Weidenu do Čech křižácká vojska; 12.07. další proud křižáků pod vedením Fridricha Braniborského vtrhává do Čech od Chebu; 23.07. spojená křižácká vojska začínají obléhat Stříbro. Husité vyrážejí na pomoc obleženému městu; 03.08. příprava k bitvě se v křižáckém táboře mění ve zmatek a jejich oddíly prchají k Tachovu; 04.08. po marné snaze velitelů zorganizovat odpor se křížová výprava rozpadá a vojáci prchají přes hranice. Křižáci pouze zanechávají posádku v Tachově; 11.08. po týdenním obléhání se husitské vojsko zmocňuje města Tachova a o tři dny později i tachovského hradu. Jeho pád odrazuje jiné křižácké armády (slezskou u Náchoda i rakouskou na jižní Moravě) od dalších válečných aktivit; 06.09. nepřítomnosti husitských vojsk využívají Korybutovy stoupenci z řad husitské šlechty k obsazení Prahy. Pokus však končí neúspěchem; 16.12. Kolín, poslední bašta husitské pravice a tím i Korybutových straníků se vzdává vojsku Prokopa Holého. Je jim povolen svobodný odchod; od roku 1427 husitská vojska přecházejí do ofenzívy a přenášejí boje do zahraničí. Podnikají četné výpravy do sousedních zemí, označované jako rejsy nebo spanilé jízdy. Jsou odvetou za křižácké výpravy, zdrojem obživy pro husitská vojska a propagací husitského programu.
1428	v lednu, únoru husitská vojska vtrhávají na Slovensko; v březen husité útočí do Slezska; 18.03. husité rozhánějí nepřátele před branami Nisy; 26.03. husité obsazuji Břeh a táhnou dále Slezskem; 01.05. husitská vojska demonstrují svou sílu před Vratislaví a táhnou dál k Frankensteinu; 15.05. husitská vojska se s bohatou kořistí vracejí zpět do Čech; v červnu Sirotci vtrhávají do Horní Falce a Táboři do Rakous. Domácí oddíly Sirotků obléhají hrad Lichnici a Táboři Bechyni; 01.09. spory mezi Novým a Starým městem pražským se urovnávají smírem; 13.10. Bechyně se vzdává Táborům; 27.10. Zikmund Korybut je propuštěn ze zajetí a odjíždí ze země; 11.11. u Machendorfu je spížující výprava sirotků, vracející se z Lužice, napadena nepřítelem. Nepřítel uštědřuje Sirotkům porážku.
1429	03.04. v Prešpurku (Bratislavě) se koná setkání Zikmunda s husitskými vůdci. Poselstvo vede Prokop Holý a hlavním řečníkem s královskými bohoslovci je Peter Payne, který volí jako námět projevu biblický text "Pravda vítězí". V jednání není nalezena shoda a proto je přerušeno, ale s tím, že má pokračovat; v květnu následuje v Prešpurku další jednání, které však nevede k dohodě; 24.07. Prokop Holý přerušuje prešpurské jednání a opouští město; 09.08. umírá teolog, univerzitní profesor a představitel umírněného křídla husitů Jakoubek ze Stříbra; 25.09. nové nebezpečí srážky mezi Starým a Novým městem pražským je zažehnáno smírem a rozdělením sporných statků; v říjnu - listopadu Táboři a Sirotci uskutečňují další výpravu do Lužice a vracejí se s tučným výkupným; 25.11. po dlouhém obležení je Sirotky dobyta Lichnice; 20.12. pět vojsk překračuje hranici v dosud nejmohutnější síle s jakou husité pronikají do ciziny. Saské vojsko se neodváží bitvy. Při přechodu řeky Muldy se husité dostávají do nesnází, ale Sasové situaci, která by měla značnou naději na úspěch, nevyužívají.
1430	tažení pokračuje stále pěti proudy. Do rukou husitů padají města i vsi, jiná se vykupují; 25.01. náhlým útokem je dobyto Plavno; útok pokračuje do Frank. Padají města Hof, Bayreuth a Kulmbach. Před vpádem se vykupuje Bamberk. Směr pochodu se obrací na Norimberk; 10.02. na hradě Beheimstein se norimberský purkrabí kurfiřt Fridrich Braniborský zavazuje husitům vyplatil vysoké výkupné za to, že nezaútočí na Norimberk a zaručí husitům svobodnou obhajobu jejich učení v Norimberku; 21.02 vítězná vojska se vracejí s ohromnou kořistí do Prahy; 08.03. zemský sněm sestavuje poselstvo na slíbenou disputaci v Norimberku, ale pro odpor církve kurfiřt ujednání nedodržuje; v dubnu – květnu Sirotci s oddíly Nového města pražského vtrhávají do Uher. Po boji s přesilou u Trnavy se oslabené vojsko vrací zpět. Táborské polní vojsko úspěšně útočí na Slezsko; v květnu husité rozesílají své manifesty do ciziny; v listopadu – prosinci husitské výpravy vtrhávají do Slezska a Lužice; Jana z Arku zasílá husitům list v němž "slibuje", že je navštíví a "zbaví buď života a nebo kacířství".
1431	v únoru na zemském sněmu je zvolena nová dvanáctičlenná zemská vláda a také je vypraveno poselstvo k polskému králi; 14.03. je na říšském sněmu v Norimberku vyhlášena čtvrtá křížová výprava; 19.03. se v Krakově uskutečnila disputace mezi husitskými a polskými bohoslovci. Přes neúspěch této akce nepřerušují husité kontakty s polským dvorem; v červnu se konají přípravy k nové, již čtvrté křížové výpravě; 30.07. se od Weidenu třemi proudy převaluje přes hranice křižácké vojsko; 01.08. se u Tachova křižácká vojska spojují. Objevují se neshody mezi veliteli výpravy; 08.08. postupují křižáci od Tachova přes Kladruby k Domažlicím; 12.08. z Berounska vyrážejí vstříc nepříteli spojená husitská vojska; 13.08. křižáci začínají obléhat Domažlice; 14.08. při příchodu husitského vojska k Domažlicím se dává křižácké vojsko na panický útěk. Husité rozdrcují srdnatý odpor italských oddílů, kteří jsou obětováni, aby zdrželi postupující husitská vojska; 15.10. v důsledku bitvy u Domažlic zve koncil husity k jednání do Basileje; v říjnu Sirotci s Tábory táhnou na Slovensko. Při dělení kořisti dochází k rozporům a Táboři s Prokopem Holým se vracejí bezpečně do Čech. Sirotci s Janem Čapkem ze Sán ještě zůstávají; v listopadu se Sirotci proti přesile uherského vojska brání ústupovými boji, ale nakonec podléhají a do Čech se vracejí v prořídlém počtu a bez kořisti; 15.11. dochází do Prahy nabídka koncilu k jednání.
1432	v únoru zemský sněm přijímá pozvání do Basileje; v březnu, dubnu je obnoveno spojenectví mezi Tábory a Sirotci, jehož výsledkem je společná výprava do Lužic a Braniborska; 18.05. přijetím tzv. chebského soudce dochází k dohodě mezi vyslanci koncilu a Husity o způsobu řešení sporů. Husité získávají právo svobodně hájit své učení a jednat s církevními představiteli na základě rovnosti; v květnu táborské, sirotčí a pražské vojsko vtrhává do Slezska. Slezská knížata jsou donucena k uzavření příměří; v červenci, srpnu je v Pabianicích uzavřena dohoda mezi Polskem a polními vojsky v boji proti Řádu německých rytířů; v září zemský sněm v Kutné Hoře potvrzuje dohodu z Pabianic. Dále je sestaveno poselstvo, které bude zastupovat Husity v Basileji; 08.09. jako spojenec Polska vyhlašuje zemský sněm nepřátelství Řádu německých rytířů; 06.12. z Prahy vyjelo husitské poselstvo do Basileje.
1433	04.01. husitské poselstvo dorazilo do Basileje; 10.01. – 14.04. pod vedením Prokopa Holého zahajuje v Basileji husitské poselstvo jednání s koncilem o čtyřech pražských artikulech. Jednotlivé artikuly obhajují Jan Rokycana, Oldřich ze Znojma, Petr Payne a Mikuláš z Pelhřimova; v dubnu táborské vojsko táhne přes Slezsko na Slovensko. Husité dobývají Kežmarok a počátkem května se vracejí zpět; 24.04. se Sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán vydávají na pomoc Polsku proti Řádu německých rytířů; 08.05. je v Praze přivítáno husitské poselstvo s vyslanci koncilu; 07.06. u Santonu vstupují Sirotci na území Řádu německých rytířů; 12.06. v pražském Karolinu probíhají neúspěšná jednání s posly koncilu; 07.07. z Prahy společně s novým českým poselstvem odjíždějí zástupci koncilu; 14.07. táborské polní vojsko s několika dalšími spojenci zahajuje obléhání Plzně; 02.08. Nové české poselstvo dorazilo do Basileje; v srpnu se obléhající vojsko dostává do vážných nesnází. Trpí zejména nedostatkem zásobování; 31.08. je obléhací vojsko posíleno vojskem z Prahy; 01.09. sirotčí vojsko spojené s polskou armádou demonstruje svou sílu před hradbami Gdaňska; 03.09. jsou na basilejském koncilu zvoleni noví poslové do Čech; 13.09. velmistr řádu německých rytířů je nucen uzavřít příměří s Polskem a Sirotky. Sirotčí vojsko se vydává na zpáteční cestu do Čech; 21.09. je u Hiltersriedu v Bavorsku ze zálohy překvapena spížovací výprava vedená Janem Pardusem. Husité nestačí postavit vozovou hradbu a jsou na hlavu poraženi. K Plzni se vrací pouhá hrstka bojovníků. Tento neúspěch vyvolává krizi v táborském vojsku, která vrcholí zraněním Prokopa Holého a zbavení ho velení. Prokop Holý opouští ležení před Plzní a odjíždí do Prahy; v říjnu po návratu z Polska posilují Sirotci obléhací vojsko před Plzní, nicméně nesnáze rostou. Je neúroda, epidemie a stoupá drahota. Proti polním vojskům vzrůstá nepříznivá nálada; 11.11. nové poselstvo basilejského koncilu, které doráží do Prahy, kalkuluje s rozpory v husitském táboře a obratnou politikou, ústupky i úplatky ještě více prohlubuje propasti mezi polními vojsky a umírněnými kališníky. Zemský sněm je již nyní pod silným vlivem panstva; v listopadu proti polním vojskům, která bezohledně shánějí potraviny v zemi, roste nepříznivá nálada. Neúroda a zvyšující se drahota tuto situaci ještě prohlubují; 30.11. zemský sněm přijímá všechny návrhy smlouvy s koncilem. Požaduje ale přijímání pod obojí pro všechny Čechy; 01.12. zemský sněm volí zemským správcem Aleše Vřesovského z Rýzmburka.
1434	v lednu požadují poslové koncilu rozpuštění polních vojsk; v únoru zástupce koncilu Jan Palomara usiluje o vyvolání rozbrojů v Čechách; v březnu dochází v bavorské Koubě k setkání Jana Palomara s českými pány. Penězi získává české pány pro svůj plán na zničení bratrstev. Bratrstva před Plzní se stále potýkají s okolními šlechtici. Táborské spížovací oddíly utrpí několik porážek. Probíhá mobilizace panského vojska proti bratrstvům. Část vůdčích osobností sirotčího vojska se připojuje k panské a pražské koalici; 05.05 táborský hejtman ve Stříbře, Přibík z Klenové zrazuje a dle Palomarova plánu tajně zásobuje vyhladovělou Plzeň. Tím další obléhání ztrácí smysl. Vojsko panské jednoty je vpuštěno do starého města pražského; 06.05. pražské Nové Město, které je spřátelené se Sirotky, padá do rukou panského vojska a Staroměstských; 09.05. Polní vojska ustupují od obléhání Plzně a připravují se k boji. Obesílají města se žádostí o zaslání vojenských hotovosti, ale přichází pouze nepatrné počty bojovníků. Prokop Holý se znovu ujímá velení; 30.05. v bitvě u Lipan nedaleko Českého Brodu je poraženo radikální křídlo husitů spojeným vojskem Pražanů, umírněných husitů a katolíků. Předčasný útěk hejtmana sirotčí jízdy Jana Čapka ze Sán urychluje prohru. Bojovníci sirotčího polního vojska a většina táborského nachází svou smrt na bitevním poli nebo od vítězů v ohni v blízkých stodolách. Je to konec sirotčího vojska, avšak síla Tábora ještě není zcela zlomena. V boji také padli Prokop Holý a Prokůpek; červen – červenec sněm v Praze vyhlašuje všeobecné příměří v zemi. Zbylí hejtmané bratrstev se zavazují neobnovovat polní vojska; 21.12. hlavní osobnost táborského sněmu Jan Roháč z Dubé prohlašuje odhodlání bojovat za program čtyř artikulů.
1435	v březnu se české panstvo snaží zlomit pozůstatky táborské moci a dobývá město Kolín a hrad Ostromeč. Zemský sněm v Praze formuluje politické a náboženské požadavky vůči Zikmundovi, kterými podmiňuje jeho přijetí za českého krále; v červenci vede české poselstvo v Brně jednání se Zikmundem. Téměř dochází k dohodě, kterou však komplikuje postoj poselstva basilejského koncilu; 19.08. při tažení, zřejmě na pomoc obležené Lomnici nad Lužnicí, je táborské vojsko u Křeče u Černovic zaskočeno oddíly Oldřicha z Rožmberka a rozhodným způsobem poraženo. Tábor má na 800 mrtvých. Marné úsilí o opětovné pozvednutí táborství se touto porážkou hroutí a Tábor oslabený o svou údernou sílu je nucen vyjednávat se Zikmundem; Jan Roháč z Dubé odchází z Tábora do východních Čech. Vedoucí osobností Tábora se stává Bedřich ze Strážnice; v říjnu je pražským arcibiskupem, společným pro kališníky i katolíky, zvolen Jan Rokycana.
1436	29.02. pražský zemský sněm schvaluje dohodu se Zikmundem; 05.07. po oboustranných kompromisech je na jihlavském zemském sněmu vyhlášen smír Čechů s církví. Jsou vyhlášena tzv. kompaktáta, kterými se v českých zemích legalizuje dvojí víra. Tím české země získávají výjimečné postavení v Evropě. Odhadem se ke kališnické církvi hlásí 3 obyvatel v Čechách, na Moravě je procento nekatolíků nižší; 14.08. sněm přijímá Zikmunda Lucemburského za českého krále; 23.08. český král Zikmund se odebírá do Prahy a začíná provádět rekatolizační politiku, která je podporována koncilem. Vznikají konflikty mezi teology koncilu a husity, zvláště Janem Rokycanou; 27.09. Hradec Králové, někdejší bašta Sirotků, se bouří proti Zikmundovi. Začíná dlouhé a neúspěšné obléhání tohoto města; v listopadu vyjednává Tábor se Zikmundem o svém statutu; pokusy o obnovu katolických bohoslužeb v Praze.
1437	25.01. Tábor je Zikmundem povýšen na královské město. Husitský kalich - symbol revoluce mizí z erbu města a je Zikmundem nahrazen říšskou orlicí; 26.01. zemský soud zahajuje svou činnost přerušenou od začátků revolučních bojů; 04.03. zradou padá Hradec Králové. Jan Roháč z Dubé odchází na svůj hrad Sion; nátlak koncilu, Zikmund prosazuje rekatolizaci; 24.04. Jan Rokycana je zbaven fary při Týnském kostele; administrátorem pražského arcibiskupství je zvolen Mistr Křišťan z Prachatic; 16.06. Jan Rokycana odchází z Prahy do Hradce Králové; Zikmund posiluje v městských radách své přívržence a navrací kláštery mnichům; v Basileji hájí husitské poselstvo kalich, ale koncil odmítá jakékoli české návrhy; 06.09. synovcem Jana Roháče z Dubé, Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna, je dobyt hrad Sion. Roháč je s posádkou zajat a převezen do Prahy; 09.09. Jan Roháč z Dubé je spolu se svými spolubojovníci popraven na Staroměstském náměstí; v září se pod vedením východočeských husitských vůdců organizuje odpor vůči Zikmundovi. Hlavním strůjcem je Diviš Bořek z Miletína - někdejší vrchní hejtman vítězného vojska od Lipan; běěhem sněmu v Praze jsou Zikmundovi adresovány tvrdé výtky za nedodržování závazků a slibů; zahájen odboj proti Zikmundovi. K husitské opoziční frontě se připojuje i Tábor; 11.11. Zikmund prchá z Prahy před organizujícím se husitským odporem a 09.12. ve Znojmě umírá.
1438	katolické panstvo prosazuje za českého krále rakouského vévodu Albrechta Habsburského, zetě Zikmunda. Utrakvističtí páni vedené panem Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna prosazují polskou kandidaturu; 29.06. českým králem je korunován Albrecht; rakouské straně se nedaří dobýt Tábor, avšak poráží západočeské straníky polské kandidatury. Strana Hynka Ptáčka z Pirkštejna upouští od polské kandidatury.
1439	Basilejský koncil sesazuje dosavadního papeže a volí protipapeže; umírá kazatel a kněz Ambrož z Hradce - duchovní vůdce orebitů a později Sirotků; umírá stoupenec Mistra Jana Husa, astronom, matematik, lékař a botanik Křišťan z Prachatic; 27.10. umírá český král Albrecht Habsburský. Tím začíná v Čechách mezivládí.
1440	29.01. Ptáčkova a rakouská strana se na sněmu v Praze smlouvají o tzv. listu smírném, jenž upravuje správu země a uznává kompaktáta; v březnu Ptáčkova strana utváří spolek čtyř východočeských krajů, ke kterým se přidává i kraj boleslavský pod vedením Jiřího z Poděbrad. Tím se vytváří základna utrakvistické moci v Čechách.
1441	v srpnu je Jan Rokycana uznán správcem kališnického kněžstva ve východních Čechách; v říjnu synoda v Kutné Hoře uznává Jana Rokycanu za hlavu utrakvismu.
1442	vzniká napětí mezi Táborem a stranou Jana Rokycany.
1443	v červnu probíhá Kutnohorský sjezd na kterém v otázkách víry dochází k poslednímu velkému střetu táborského radikalismu s umírněnou utrakvistickou stranou.
1444	v lednu sněm v Praze schvaluje učení Rokycanovi strany. Tábor se tím stává izolovaný a jeho odpor zůstává bezvýsledný; 27.08. umírá Hynek Ptáček z Pirkštejna. Do čela strany se dostává Jiří z Poděbrad a Kunštátu.
1448	Jiří z Poděbrad vytváří tzv. jednotu poděbradskou; 03.09. dobývá Prahu a začíná užívat titul správce Království českého.
1449	katolické panstvo vedené Oldřichem z Rožmberka vytváří proti Jiřímu z Poděbrad tzv. jednotu strakonickou.
1452	zemský sněm ustanovuje na dobu dvou let Jiřího z Poděbrad zemským správcem; dochází ke kapitulaci strakonické jednoty a tím opět ke sjednocení země; 01.09. Jiřímu z Poděbrad se poddáva Tábor.
1453	Ladislav Pohrobkem je korunován českým králem.
1457	v Kunvaldu u Vamberku je Řehořem Krajčím založena Jednota bratrská. Jejím základem se stává učení Petra Chelčického.
1458	02.03. Jiří z Poděbrad je zvolen českým králem.
1460	umírá Petr Chelčický; umírá táborský biskup, kazatel a kronikář Mikuláš Biskupec z Pelhřimova.
1462	papež Pius II. ruší kompaktáta. V praxi to znamená, že ten kdo je uznává, může být považován za kacíře a nepřítele katolické církve.
1463 - 65	český král Jiří z Poděbrad vystupuje s návrhem na vytvoření spolku křesťanských panovníků Evropy, s koncepcí mírové unie evropských panovníků se stálým kongresem se zákonodárnou pravomocí a se soudním dvorem.
1466	papež Pavel II. prohlašuje Jiřího z Poděbrad kacířem a vyhlašuje proti Čechách křížovou výpravu.
1469	po obklíčení u Vilémova slibuje Matyáš Korvín, zahajovatel křížové výpravy, Jiřímu z Poděbrad, že bude usilovat o smír Čechů s papežem. Slib nedodrží a naopak se nechává zvolit moravskými katolíky českým králem.
1483	rozpory mezi kališnickou většinou pražského obyvatelstva a konšely, kteří sympatizují s katolíky, ústí v krvavé povstání, v jehož průběhu jsou konšelé pobiti nebo popraveni. Tím katolíci ztrácí naději na mocenský zvrat poměrů a začínají s kališníky jednat o uspořádání náboženských poměrů v zemi.
1485	tzv. náboženský smír v Kutné Hoře, uzavřený na 31 let, má zajistit rovnoprávnost kališnické a katolické církve a kompaktáta prohlašuje za zemský zákon. Český stát se tak dočasně stává oblastí náboženské tolerance.