 |
literatura husitská
kořeny lze hledat na počátku 15. století (v době Husova kazatelského působení)
a jež doznívá v tvorbě P. Chelčického a vznikající jednoty bratrské (60.-70. léta 15. století). Nositelem literárního života v tomto období se stalo měšťanstvo a v období největšího revolučního rozmachu lid. Rozvíjela se zejména literatura směřující k aktuální skutečnosti, hlavní zájem se soustředil na díla vzdělávací, náboženská a modlitební. Do popředí vystupují písně duchovní, válečné ("Ktož jsú boží bojovníci") nebo časové ("Zajíc biskup Abeceda"), traktáty ("J. Hus", "Postila"), kroniky - tedy žánry, které podtrhují apelativní funkci uměleckého díla. Nové úkoly, kladené na literaturu, působily na zjednodušení výrazových prostředků, ale také na postupné odstraňování latiny z literárního života.
|
|