Závažnější dopad na sílu radikálního vojska u Lipan vyjmenované bitvy neměly. Vesměs se udály několik let před Lipany a tak sice můžeme odhadovat ztráty zkušených profesionálních bojovníků, válečných vozů, děl apod., ty však byly zanedbatelné ve srovnání s událostmi, které souvisely s
neúspěšným obléháním Plzně.
Odhad husitských vojsk u Plzně je cca 15 000 mužů a můžeme zde najít kromě polních vojsk táborského (Pardus z Horky, Bedřich ze Strážnice) a sirotčího (Čapek ze Sán, Prokop Holý), také vojsko domácí obce táborské (Ondřej Keřský z Řimovic), vojsko žatecko-lounského svazu (pravděp. Jakoubek z Vřesovic), vojsko pražanů, kontingenty dalších kališnických měst.
Oproti tomu v bitvě u Lipan stáli pražané na straně utrakvisticko-katolické koalice, Bedřich ze Strážnice a jeho 300 jezdců opustili bojiště před bitvou, Jakoubek z Vřesovic s třítisícovým vojskem obléhal hrad Kostomlaty.
Tedy u Lipan mohlo být vojsko radikálů podstatně silnější. Porážku však nezpůsobily nižší početní stavy mužstva, počet děl ani počet válečných vozů, ale chyby ve velení a obecný morální úpadek polních vojsk, která už dlouho předtím měla charakter žoldnéřsko-loupežnických tlup bez jakékoliv smysluplné motivace.
Petr Chelčický píše: "
… A trvala válka ukrutná na patnácte let s záhubami přílišnými, s velikými strachy a davy. Mnozí ze sedlákův a lidí robotných pro chudobu a pro hlad nemohli na dědinách ostati. Neboť někteří troje neb čtvery platy na hrady a města musili platiti oběma stranám, a vojska polní ostatek jim vydrali …"
