Husitská doba vygenerovala množství špičkových bojovníků dalo by se říci profesionálů. Jakkoli byli tito bojovníci užiteční v době války, v dobách míru byli pro zemi utrpením, obvykle se věnovali rabování. Proto bylo dobrou praxí je někde zaměstnat obvykle jako žoldnéře. Jako nejbližší válčiště byla válka s turky.

Polní obce postupně ztrácely charakter armády, která vede obrannou válku a revoluční entuziasmus božích bojovníků nahradila profesionalita vojáků, jimž se stala válka denním řemeslem. Nikdo z vůdců polních vojsk neměl představu o jejich poválečném osudu a raději se jí ani nezabývali. Je třeba si objektivně uvědomit, že drtivá většina obyvatel byla unavena domácí válkou a volání po míru bylo na počátku třicátých let slyšet ze všech stran. V této souvislosti musím připomenout právě obléhání Plzně z přelomu let 1433/34. Velmi špatná situace v zásobování přinutila obléhatele k tomu, že začali organizovat rekvizice tím způsobem, že zásobovací oddíly místo „rabování“ vsí ležely v opevněných kostelech dokud z jejich okolí neodčerpaly veškeré zdroje potravin. Samozřejmě nejvíce postiženy byly oblasti plzeňského landfrýdu, méně střední Čechy s Prahou, jižní a východní Čechy. U prostého robotného lidu tak zákonitě musely mizet rozdíly mezi korouhvemi s křížem a kalichem. Bohužel, realita doby husitského zenitu byla taková…

Ostatne pri oblehani Plzne jedna takova husitska spizovaci vyprava pod vedenim Jana Parduse dostala na kokos az v Bavorsku. Bohuzel si nepamatuji jmeno kde presne to bylo. ...

Jáchyme, dobrá připomínka. Bylo to v září 1433 u vsi Hiltersriedu a v ležení se Jana Parduse z Horky Prokop Holý pak zastal. To Prokopa stálo ztrátu vrchního velení a odchod do Prahy. Nervozita v ležení obléhatelů Plzně stoupala s přibývajícím časem, po který město stále odolávalo...

Nebyt Pribikovi zrady, tak by Plzen padla a Lipany nemusely byt. I kdyz...zrejme by drive, nebo pozdeji nejake jine Lipany stejne prisly.

Možná, Jáchyme. Ale bohužel v posuzování historie nelze kalkulovat s tím, co by bylo, kdyby...
Přibík z Klenové je jeden z největších zrádců husitských ideálů. Patřil mezi saturované válečníky, kteří nabyli majetek jednak dravou sekularizací církevního majetku, ale hlavně podílem na kořisti. To mu však bylo ještě málo a za jidášský peníz zradil své bratry ve zbrani. Prostě krysy opouštějící potápějící se loď. A takových bylo více... Jaký ostrý kontrast se Žižkou, který když u Přibyslavi umíral, nedisponoval takřka žádným majetkem.

Myslim, ze kdyz u Plzne zrazoval, ani si neuvedomoval, jak dalekosahle nasledky jeho cin bude mit. Ani to, jak skvele zapadl do dokonale promysleneho planu katoliku v cele s Cessarinim a Palomarem na rozlozeni husitskeho hnuti zevnitr. Vzdyt vlastne to, ze zradil zpusobilo s nejvetsi pravdepodobnosti neuspech celeho oblehani Plzne a spustilo retez udalosti vrcholicich bitvou u Lipan. Tak dalece pri brani penez urcite uvazovat nemohl.

Proč by mělo být práče s ručním prakem fikcí, když odpovídá dobovým vyobrazením?

Nejsem odborník na práčata, a tak jsem se už před časem ptal na fóru, zda-li někdo nezná jejich dobové vyobrazení. Nedostalo se mi odpovědi, takže jsem zůstal u svého původního názoru. Samozřejmě ho rád změním. Kde to práče najdu?

Píšu z hlavy, tak se snad nemýlím: Obrázek práčete je na pražské pavéze datované do druhé půlky patnáctého století (David a Goliáš). Jinak otázka práčat by si vskutku vyžádala delšího zkoumání a následné písemné práce.