Katolíku Janu z Hradce, který 3 měsíce sloužil jako žoldák v Zikmundově vojsku, uherský král - po bitvě na Vítkově - dlužil žold, a tak mu 28. 7. 1420 dal do zástavy Lomnici nad Lužnicí. To se pochopitelně Janu Žižkovi nemohlo zamlouvat zejména proto, že Lomnice je vzdálena pouhých 40 km od Tábora. Jan z Hradce byl také zavilý nepřítel husitů a signatář katolické ligy, která vznikla krátce poté, kdy byl 2. září 1415 pečetěn 452 signatáři protestní list české vlastenecké šlechty proti upálení Jana Husa v Kostnici.
A zástavní vlastnictví Lomnice Janem z Hradce byl jeden z hlavních důvodů soustředěného zájmu Jana Žižky. Tím dalším důvodem bylo poničení Kamenice nad Lipou ozbrojenci Jana z Hradce. A pánem na Kamenici byl významný spojenec Tábora Prokop z Ústí Sezimova. V neposlední řadě bylo důvodem i to, že Lomnice nad Lužnicí se svým fortifikačním systémem měla strategicky velmi výhodnou polohu. A tak se Jan Žižka rozhodl, že tento strategicky důležitý bod získá na svoji stranu.
Žižka Lomnici nad Lužnicí oblehl patrně buď 13. nebo 20. září 1420. Oba dny byly v onom roce pátečními. Jednalo se především o místní hrad, který jednookému hejtmanovi odolával pouhé 4 dny. Posádka hradu se nakonec vzdala za příslib svobodného odchodu. Hejtmanem v Lomnici nad Lužnicí byl jmenován Jan Roháč z Dubé, věrný Žižkův druh a známý to husitský bouřlivák.
Petr Čornej vyslovil velice pravděpodobnou hypotézu spočívající v tom, že část Roháčovy posádky tvořili vojáci z té původní, kteří přešli na husitskou stranu. Bylo to z toho důvodu, že Žižka ještě nemohl v této době postrádat tolik mužů svého táborského nepočetného vojska, aby je mohl zanechat v Lomnici.
Příloha:
Lomnice n.Lužnicí.jpg [ 231.25 KiB | Zobrazeno 3704 krát ]