JAROSLAV ČERMÁK (1. 9. 1831 - 23. 4. 1878)
k nám patří pro jeho husitské obrazy, ale zajímavý je i jeho romantický život, který si sám záměrně vytvářel - vášnivou nešťastnou lásku, šermířské souboje, přístavy, moře, manévrování s plachetnicí, miloval koně, stýkal se s revolucionáři a se zbraní v ruce bojoval proti Turkům za svobodu Černé Hory. (Jan Neruda Čermáka pro jeho lásku k Srbům charakterizoval jako ''Homéra národa nám pobratřeného''). Přesto, že žil většinou ve Francii, namaloval spoustu husitských obrazů, které sem budu postupně přidávat.

V Paříži dokonce objevil a koupil originální husitskou pavézu, které si velmi cenil, měl ji stále u sebe a nakonec odkázal muzeu hlavního města Prahy.

O Čermákovi vyšel i životopisný román Pouta věrnosti od Františka Kožíka.



Začneme Čermákovo nám nejznámějším obrazem HUSITÉ BRÁNÍCÍ PRŮSMYK.
Zajímavé je, že Čermák užil v obraze své vlastní podobizny v bojovníku při pravém okraji obrazu. Štít uprostřed obrazu je ona identická husitská pavéza, Čermákovo majetek.

A kdo uhodne čí zocelenou tvář dal prostřednímu z táboritů? (Nápovědu máte v odpovědích na anketní otázku, po čase se k tomu vrátíme a tento kvíz vyhodnotíme.)

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

Do Alšových kreseb, které měly teprve přijít, byl Čermák jediný a tím pádem i první, který se vážně pokusil o vytvoření husitského typu v českém umění.

Zvláště se mu to podařilo na nevelkém obrazu ŽIŽKA A PROKOP HOLÝ ČTOU PÍSMO NA VÁLEČNÉM VOZE.
Původní litografie má jen 0,31 x 0,23 cm a Čermák ji kreslil na kámen v Paříži v roce 1852, jak o tom píše svému příteli Karlu Javůrkovi do Prahy (. . . četl jsem nedávno Dějiny Palackého a tam jsem nalezl ohromné bohatství předmětů, které se v malířství dají zobraziti.) V haličské sbírce Tomasikově z Čermákovy pozůstalosti byla skica k tomu obrazu. Olej ve zlínské galerii podle litografie je zřejmě falešný.

I zde by se mohlo jednat o autostylizaci, neboť Čermák se cítil být husitou mimo jiné i proto, že jeho maminka byla rodem Veselá z Molitorova a v rodině Veselých trvala pověst, že babička Anna pocházela z rodu Žižků z Trocnova a i Jaroslav Čermák byl odvážný až do hazardu, zvláště mělo-li to nějaký vyšší smysl, měl sklony k dobrodružství a dokonce i ke konspiraci. (Převážel korespondenci a rukopisy Viktora Huga z ostrova Guernesey lodí a odevzdával je v Paříži, také podporoval radikálního demokrata Josefa V. Friče v jeho emigraci a obstaral tajnou dopravu jeho časopisu La voix libre de Bohéme do Čech.)

Netušíte někdo, co je to za věc trčící ze slámy?, vypadá jako vyschlý kus dinosaura, který tu kdysi žil.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.

... zde se nám asi vloudila chybička, buď v desetinné čárce nebo v jednotkách.
Nemá to být náhodou 0,31 x 0,23 m? ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)