Jiří Motyčka píše:
Jan píše:
... A další kontroverze? ...
... NAPŘÍKLAD: ...
... např. iHNed.cz
tady píše:
... V roce 2002, čtyřiatřicet let po svojí smrti, byl Padre Pio prohlášen papežem Janem Pavlem II. za svatého. Přitom katolická církev italského kapucína v době, kdy žil, označovala za "podivínského mnicha" a na několik let mu dokonce zakázala sloužit mše.
Kvůli stigmatům, krvácejícím ranám na dlaních a nártech připomínajících Kristova znamení, které se u mnicha objevovaly, ho Vatikán označil za šarlatána ...
Sorry ale Padre Pio nebyl mnich, byl řeholník. Mnichem lze nazvat pouze toho, kdo žije dle řehole sv. Banedikta (vztahuje se tedy na benediktiny, cisterciáky, trapisty a kartuziány, i kdy ti posledně jmenovaní tam mají nějaké své zvláštnosti navíc), Padre Pio patřil k řádu kapucínů, což je odštěp od františkánů, čili řád, řídící se řeholí sv. Františka z Assisi.
Co se týče toho "šarlatánství", tak to byla první fáze, kdy ho za šarlatána považovali, než se to vyšetřilo. Rozhodně to nebylo celou dobu co žil. V tomhle se ty noviny, či z čeho to cituješ, pletou (jako ostatněvětšinou většina tiskovin, když se snaží podat nějaké info z církevního života, prostě tomu nerozuměj). Můžu vřele doporučit knížku
"Otec Pio" , ale napsal to P. Gabriel Amorth (exorcista), který se k Padre Piovi jezdil zpovídat. Vydalo to Karmelitánský nakladatelství a je to asi to nejlepší, co jsem o tomto světci četl.
A ty rány? Jak tedy vysvětlit, že mu je zafačovali, obvazy zapečetili, takže se k ranám nikdo nemohl dostat, a když mu je po čase sundali, tak rány byly bez známek hojení a krvácely stejně jako předtim. Jak to vysvětlit? Je to kontroverze?
, abych taky někdy 
a když je teď frater Iohannes na dovče a nemůže přispívat ...