Abych se vrátil zase k těm revolucím. Ještě jeden velký rozdíl mezi husitskou a francouzskou revolucí, který má dějinotvorný charakter, můžeme nalézti.
Ve Francii se pokračování revoluce na nejvyšší státní úrovni chopil Napolen Bonaparte a v zemích Koruny Jiří z Poděbrad ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Srovnání Velké francouzské revoluce a Husitské revoluce:

1, obě revoluce nepřišly jako blesk z čistého nebe, ale byly logickým vyústěním krizových jevů ve společnosti, které se v obou zemích táhly už několik desítek let

2, v obou revolucích v jejich počátcích sehrál významnou roli panovník a jeho dvůr

3, i když byly důvody zcela jiné a vycházely z úplně jiných dobových kořenů, tak obě revoluce zaútočily na pozice církve a panovnické moci

4, obě revoluce byly de facto zahájeny násilným výbuchem hněvu lidu - pád Bastilly a 1. defenestrace

5, revoluci nechyběla odvaha jít proti proudu a zavést v Evropě do té doby nevídané normy a zákony - artikuly v Čechách a ve Francii ústava práv a svobod

6, na začátkou obou revolucí se objevil vnější nepřítel, který chtěl revoluci rozdrtit silou - v obou případech lidé čerpali sílu z ideálů a zápalu pro věc a obranu vlasti

7, v průběhu obou revolucí vykrystalizovalo několik politicko-ideových frakcí

8, obě revoluce vynesly na horu geniální vojevůdce - Žižka, Napoleon

...jen výsledky revoluce se trochu různí

_________________

Představitel marxistické historiografie Josef Macek ve své knížce, nazvané stejně jako 1. část názvu tohoto tématu, na str. 165 k tomu poznamenává:
"Úmyslně jsem používal v celém textu termínu 'revoluční hnutí' a nikoli 'revoluce', abych jasně odlišil tyto etapy buržoasní revoluce. Obecně užívaný termín 'husitská revoluce' je naprosto správný, pokud chápe husitství, jakožto předstupeň buržoasní revoluce. Nesprávné však by bylo chápat termín husitská revoluce - jako termín revoluce buržoasní. Husitské revoluční hnutí přiřazuje se tak po bok německé selské války, doplňuje vývojovou cestu buržoasních revolucí jako důležitý počáteční článek. V tom je i hlavní význam husitského revolučního hnutí."

Nevím, zda je z toho někdo moudrý, ale přesto citát ponechávám raději bez komentáře.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Po přejití revolučního vichru a "požrání vlastních dětí" přechází revoluce v evoluční proces. Domnívám se, že v tom se (také) všechny revoluce podobají jak vejce vejci, tu husitskou nevyjímaje. Tedy s výjimkou té ruské, bolševické z r. 1917. To, co přišlo po jejím "ukončení", nelze snad nazvat ani evolucí, i když komunistická propaganda, neschopná se vyrovnat s komunistickou minulostí, tomu celému dodnes říká "nezvratný" revoluční proces.

Ale vraťme se zpět k husitské revoluci. Opět se můžeme přít o to, kdy proběhla změna revolučního procesu v evoluční. No, na den přesně to asi neurčíme, i když i moderní historiografie vidí konec revoluce v bitvě u Lipan. S tím já polemizovat nebudu, neb evoluce by pak začala v pondělí 31. května 1434. A jistě mi dáte za pravdu, že to je hodně blbý datum.
No, tak jsme se zasmáli a teď zase k poctivé práci! Evoluční proces po husitské revoluci byl složitý, pozvolný a zlouhavý. Tahle věta se zdá jako takový nicneříkající, obecný "plk". Dejme tomu. Ale já to období po Lipanech bohužel lépe vystihnout neumím. Ono období konsolidace (i ta k evoluci patří) je velkou zásluhou Jiřího z Poděbrad, i když i on musel bez vlastní viny válčit. A druhá husitská válka opět přinesla jakousi pachuť první husitské války. Války, bez níž by nebylo Chebského soudce, kompaktát, dvojvěří a Kutnohorského náboženského míru. Po kolikáté už toto bylo zde na fóru konstatováno? Nesčetněkrát! Je však třeba si uvědomit, že tohle vše už spadá do evolučního procesu, byť mnozí tvrdí, že Lipany husitská revoluce zdaleka neskončila ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Není to plk, jen by se dala dobře použít i pro samotný revoluční proces husitské revoluce. I v tom jsou si všechny revoluce podobné jako vejce vejci. Já evoluci vidím dokončenou kutnohorským náboženským mírem z roku 1485, ale už na samém sklonku husitských válek vidíme výsledky evoluce, třeba zastoupení městského stavu a obsence kleriků na zemských sněmech těsně po Lipanech.

_________________

Ještě mě napadlo jedno, IMHO zajímavé, srovnání husitské revoluce s pozdějšími revolucemi. Jaké?

Anglická buržoazní revoluce se vyznačuje mj. tím, že v r. 1649 přivedla na popraviště krále Karla I., Velká francouzská revoluce v r. 1793 sprovodila ze světa gilotinou krále Ludvíka XVI. i královnu Marii Antoinettu a konečně ruská bolševická revoluce v roce 1918 vyvraždila dokonce celou rodinu cara Mikuláše II. (Jak se ten protimonarchistický teror stupňoval! ...).
Něčím podobným se bohudíky husitská revoluce "chlubit" nemusí ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

To je ovšem srovnání pokulhávající na obě nohy. Nejenže se srovnává středověk s novověkem, ale v Čechách po roce 1419 fakticky zanikla ústřední vláda, což trvalo až do roku 1436. Panovník zde byl, ale jeho korunovace v roce 1420 nebyla respektována většinou, roku 1421 byl dokonce sesazen, a od roku 1422 do země nevkročil dlouhých 14 let, přičemž za jeho nepřítomnosti nedošlo k ustanovení žádné regentské vlády, která by respektovala a odrážela jeho moc.

A navíc jaká pak "Anglická buržoazní revoluce"? Nejsme v dobách minulých, je to "Anglická občanská válka", jež revolucí ani de facto nebyla...

_________________

... jistě, je to věc názoru.

Dejme tomu.
Ale od r. 1420 měli husité několik příležitostí, jak nenáviděného krále Zikmunda fyzicky odstranit. Domnívám se však, že to nepřišlo na mysl ani Žižkovi(?) ani Prokopovi Holému. Nevylučuju, že několik málo nejradikálnějších husitů, hlásajících království boží na zemi bez králů a papežů, na to pomyslelo.
BTW. Spíš bych očekával námitku, že pražská defenestrace z r. 1419 nepřímo způsobila smrt Václava IV. ... ... když už ...

OT.Nesouhlasím.
Jsem přesvědčen, že "buržoazní revoluce" je terminus technicus stále v současné (odborné) historiografii používaný. Nikde jsem nezaznamenal, že by se přestaly používat termíny feudalizmus a kapitalizmus a pro přechod jedné historické etapy v druhou (úmyslně nepoužívám termín "společenský řád") jsou mj. charakteristické právě buržoazní revoluce.
Viz také tady, nikoli ale např. sem!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V tomto rozhovoru pro Lidovky Petr Čornej na tuto otázku odpovídá ...

LN: Říkáte revoluce. Nazývali to tak sami husité?
PČ: Lidé tehdejší doby slovo revoluce vůbec neznali, přesněji znali ho v přírodovědném smyslu jako opakující se návrat nebeských těles. Ve významu, v jakém to slovo používáme dnes, byla revoluce použita poprvé ve druhé polovině 14. století v Itálii, kde neustále docházelo k převratům a městské rady se točily pořád dokola. Říkali tomu rivolta. Husité své aktivity nazývali búří nebo vzbúřením. Bylo to vybočení z běžného řádu, husité se chtěli navrátit k principům Nového zákona a apoštolské i prvotní církve. Vyústilo to ve velký společenský otřes. Slovo revoluce použili pro jejich hnutí poprvé až v roce 1795 Němci – to bylo pod vlivem Francouzské revoluce – a pak roku 1848 Karel Sabina, to souviselo s revolučním rokem 1848. Od té doby už tohle označení nikdy nezmizelo – a je to tak správně, protože husitství skutečně podle všech politologických i sociologických kritérií revolucí bylo.

Nedávno se mě jeden nejmenovaný pán, který se o sobě jistě domníval, jak je vzdělaný, snažil poučit, že slovo "revoluce" v souvislosti s husitstvím používal pouze bolševik. Byla to jeho reakce na to, že já běžně sousloví "husitská revoluce" používám. Snažil jsem se mu vysvětlit - patrně marně -, že moderní historiografie vč. té zahraniční toto sousloví také běžně používá a že bolševik tomu spíš říkal husitské revoluční hnutí. Obávám se, že slovo "revoluce" by se mu příliš nehodilo do krámu.
"Vzdělaný" pán v tom měl trochu hokej.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)