Název: Jan Hus život a díloAutor: Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc
Vydalo: nakladatelství Argo, Praha 2013
Obal:
Anotace:... Na první pohled by se mohlo zdát, že Šmahelův návrat k Janu Husovi (a ke kořenům revoluce) je paradoxem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora (můžeme ho číst i jako pendant ke Šmahelovu životopisu Jeronýma Pražského), jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku. Šmahelův Hus je mužem pochybností, mužem hledáním pravých cest. Mužem vzorů a ideálů, zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra. Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve jeho doby však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu naslouchají. Šmahelův Hus tedy není intelektuál, jenž by svévolně manipuloval davem. Je to člověk víry, stejně jako člověk činu, jenž velmi dobře ví, že je někdy třeba zapřít sám sebe, až na hranu sebeobětování.Autor v úvodu této publikace mj. píše:"
Při všem respektu k pohnutkám 'živé' historie a k odlišným konfesním postojům jsem se odhodlal jít vlastní cestou a pohlížet na Husa i jeho dobu jako na vzdálenou minulost, asi tak jako přistupujeme k dějinám antiky. Stejně nezúčastněně však nebudu posuzovat Husovo úsilí o povznesení národního jazyka, úsilí, jež vyznačovalo i velké reformátory Jana Wyclifa a Martina Luthera. A přestože svět středověku zůstává součástí naší žité současnosti mnoha hmotnými pozůstatky a některými všeobecně lidskými konstantami, nebudu s jeho znalostí počítat a vyhýbat se vysvětlení, které se poučeným může zdát zbytečné.
…
Osobní zaujetí postavou nemusí nutně vést k vylepšování jejího dějinného obrazu. V mnoha životopisech je Husovi takřka od jeho narození přisouzena role mučedníka nebo heretika. Tato kniha naopak bude sledovat, jak se Hus postupně stával Husem."
jednotlivé kapitoly:I. Chléb, latina a šachy – tady se F. Šmahel zamýšlí nad datem i místem Husova narození, nad jeho studiem, zálibami i neřestmi mládí.
II. Mlčenlivý svědek doby – kapitola o tom, co Hus prožíval během studia a jak. Co se z oněch událostí a jednání jejich protagonistů odrazilo v jeho spisech a co zůstalo jakoby bez povšimnutí.
III. První prozření: Wyclif – tato kapitola pojednává o prvním setkání Husa s anglickým reformátorem. Autor čtenáře uvádí do základů středověké filosofie a scholastiky. Setkáváme se zde poprvé s učením o univerzáliích. Tady však postrádáme poněkud podrobnější a srozumitelný výklad některých pojmů, nikoli ve smyslu např.
této publikace, nýbrž v duchu autorova prohlášení z úvodu: "
… vysvětlení, které se poučeným může zdát zbytečné". Vysvětlení tohoto typu někde absentuje, zdá se mi.
IV. 1402: kazatelem v Betlému – o Husových kazatelských počátcích v Betlémské kapli.
V. S arcibiskupem za zády – v této kapitole se dozvídáme o období, kdy arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka stál za Husem i o tom, kdy toto období skončilo.
VI. 1409: v čele hnutí – přijetí Dekretu kutnohorského v r. 1409, Husova role v tomto procesu a odchod cizích profesorů a žáků z Prahy.
VII. Trpké vítězství – Husův reformní zápas se nadále vyostřuje, arcibiskup nechá spálit Wyclifovy knihy, ostré protesty proti arcibiskupovi, koncil v Pise, papež Jan XXIII., Hus porušuje zákaz kázání v Betlémské kapli.
VIII. Znovu Wyclif: pojetí církve a otázka poslušnosti – kapitola se snaží vysvětlit Husovo pojetí církve vycházející z Wyclifa a rozebírá otázku poslušnosti podřízeného vůči nadřízenému.
IX. Počátek soudního procesu – kapitola o tom, jak započal Husův proces u kurie (klatby a žaloby na Husa), smrt arcibiskupa Hazmburka.
X. Husův kvodlibet a jeho loučení s univerzitou – kvodlibet z ledna 1411. Kapitola docela podrobně popisuje přípravu a průběh kvodlibetu, u něhož se Hus uvolil dělat kvodlibetáře. Také tato kapitola by si zasloužila, aby v ní byly vysvětleny některé pojmy související s kvodlibetem.
XI. 1412: rok přelomu a odpustkové aféry – rok odpustkových bouří, v němž se Hus rozchází s některými přáteli (Páleč, Stanislav ze Znojma) i králem. Poprava tří mládenců, prvních husitských mučedníků.
XII. Dvojí odvolání: ke Kristu a k zemskému soudu – v této kapitole i autor vyslovuje přesvědčení, že by Husa od jeho odvolání ke Kristu Jan z Jesenice, Husův oddaný přítel, odradil (k tomu viz také něco
tady ...).
XIII. Znameníčka, ukazovadla, nápisy a šifry – o Husově díle ortografickém, o jeho díle psaném česky, překlady Bible a Husův podíl na nich. Šmahel v souladu s Palackým připisuje autorství manuskriptu
Orthographia Bohemica Husovi.
XIV. Na hradech a mezi vesnickými ploty – kapitola pojednávající o Husově pobytu na venkově, zejména na doložených působeních na hradech Kozím Hrádku a Krakovci. Na str. 160 Šmahel píše, že "
… Husova kauza pro něho (Zikmunda – pozn. JM)
představovala programový bod 've věci víry', kterým by v případě potřeby bylo možné účastníky koncilu zaměstnat." To se lehko konstatuje, když už známe průběh koncilu v Kostnici. Domnívám se, že Zikmund tímto způsobem dopředu neuvažoval a že improvizoval až na místě v době bezprostředně po útěku papeže Jana XXIII. z Kostnice.
XV. Reformní program – jakési shrnutí. Husovo učení o církvi, jeho vztah k učení o trojím lidu, moc světská a moc duchovní v Husově podání, Husův výklad 7. přikázání ("Nepokradeš.").
XVI. Klamné záruky, uvězněné naděje – Husova cesta do Kostnice, jeho činnost do zatčení, Husovi zavilí nepřátelé přecházejí do útoku, fáma o jeho útěku na voze se senem, Husovo zatčení a uvěznění.
XVII. 1415: obnovení procesu – průběh procesu do března 1415 (útěk papeže Jana XXIII. z Kostnice).
XVIII. Vězení dvou Janů v Gottliebenu – průběh inkvizičního procesu s Husem do května 1415, zatčení Jeronýma Pražského, protesty šlechticů proti postupu koncilu, Husova korespondence.
XIX. Slyšen, odsouzen, upálen – zakončení procesu s Husem. Husova 3 slyšení, přesvědčování Husa, aby odvolal, postoj Zikmundův, Husovo odsouzení, když neodvolal, a jeho smrt na hranici.
XX. Dva životy a dvojí žití mistra Jana Husa – kapitola pojednávající o druhém Husově životě především z pohledu historiků zabývajících se Husovým životopisem. Autor recenze v této kapitole postrádá podrobnější analýzu rozmanitých názorů na Husa, které se u nás objevily po listopadu 1989.
Závěrečné úvahy a post scriptum.
Kniha rovněž obsahuje nezbytný poznámkový aparát, vybrané otázky související se studiem Husova životopisu (např. Husovo příjmení, datum a místo narození, jeho podoba, Husova závislost na Wyclifovi, jeho podíl na Dekretu kutnohorském, Zikmundův glejt ap.), věcné vysvětlivky, seznam pramenů a literatury, soupis vyobrazení a summary.
Z velice stručné rekapitulace jednotlivých kapitol je zřejmé, že se jedná o podrobný životopis Jana Husa s popisem událostí bouřlivé doby, které Hus ovlivňoval a které naopak ovlivňovaly jeho. A to i přesto, že Šmahel tvrdí, že "
ambicí autora nebyla 'velká' monografie, na kterou odborné bádání a snad i širší veřejnost čeká." (str. 11)
Přesto, že je tato vyvážená a netendenční publikace napsána opravdu velice čtivě a s mnohými vysvětleními, obávám se, že v rozporu s autorovou deklarací z úvodu je tato publikace určena přece jenom poněkud poučenějšímu čtenáři.
V knize je na můj vkus poměrně značné množství překlepů, z nichž jeden je hned na 2. řádku v levé záložce obalu. Tento i mnohé další pochopitelně nejdou na vrub autora recenzované publikace.
V samém závěru této recenze je třeba objektivně připustit, že se jedná o dílo velice záslužné a potřebné mj. i proto, aby se Hus
nezvratně nepropadl z přítomnosti do vzdálené minulosti, neboť "
statečnou obětí za svobodu vlastního názoru Hus dále ční nad dějinami, avšak pouze v jakési metahistorické podobě, oproštěné od posuzování jeho víry a teologické nauky." (str. 232)
Komu knihu doporučit? Všem těm, kteří se o Husa zajímají poněkud hlouběji, a nebo těm, kteří o životě tohoto reformátora a jeho díle vědí velice málo nebo takřka nic, a tento svůj nedostatek chtějí napravit. Recenzovaná publikace je k tomuto účelu jedinečnou příležitostí.
Přes uvedené dílčí nedostatky hodnotím knihu známkou jedna.
