Děkuji za obě reakce, jak za tu empatickou od pana hejtmana, tak za tu kritičtější pana Konečného, a spěchám s omluvou. Uznávám, že jsem při psaní svého příspěvku leccos nedomyslel, ale také jsem mu ani náhodou nenárokoval nějakou absolutní platnost. Mnohem více šlo o vyjádření určité okamžité emoce, která se u mne dostavila, když jsem zjistil, jak si v hodnocení tohoto webu stojí kniha, která je podle mého názoru jedním z vrcholných individuálních výkonů husitologického bádání v tomto století, pokud dokonce v tomto časovém rozpětí nezastiňuje všechny ostatní. A jaký jiný web by jí měl věnovat větší pozornost než tento? Pan hejtman zmiňuje facebook, ale ten je pro mne španělskou vesnicí, nikdy jsem na něm nebyl, netuším, co se na něm píše, a tak jsem se logicky podíval na zdejší web. Netroufl bych si pokládat se za odborníka v „žižkovské“ problematice, ale stejně tak si nemohu neuvědomovat určité skutečnosti, které se samy nabízejí. Čormejova kniha je věnována jedné z nejslavnějších, největších a nejkontroverznějších postav našich dějin, o které toho bylo napsáno bezpočet, takže autor, který v sobě najde odvahu vstoupit na takovéto „minové“ pole plné nejrůznějších a navzájem naprosto protichůdných názorů, vstupuje zároveň do extrémně konkurenčního prostředí, kde jeho výkon bude logicky poměřován i výkony historiků patřících k největším v našich dějinách, kteří se této problematice také věnovali. A nemohu si pomoci, ale zdá se mi, že Petr Čornej v této mimořádně tvrdé zkoušce obstál skvěle. Předložil svou vlastní interpretaci Žižky, která je sice hypotetická (co však v naší historiografii není pouhou hypotézou?), zároveň však působí velice přesvědčivě. Dosadil Žižku do dobových souvislostí tak úzce, jak to dosud nedokázal nikdo jiný. A navíc je to tak poctivě napsaná kniha, při jejímž psaní, vzdor jejímu ohromnému rozsahu, se její autor zjevně snažil vše si v rámci možností ověřit. Není vůbec divu, že musel její přípravě věnovat téměř celý svůj odborný život. To však zdaleka nejsou všechna pozitiva této knihy. Vždyť vezměme si kupříkladu jenom ten krásný, kultivovaný jazyk, který z ní dělá silný čtenářský zážitek. Prostě jsou velká díla, malá díla a pak taková, která si označení „dílo“ snad ani nezasluhují, a já mám pocit, že je docela zřejmé, do které z těchto kategorií náleží poslední Čornejova kniha. Ale dost už pozitiv, a místo toho si položme otázku: lze si vůbec představit, že by (minimálně v dohledné době) dokázal někdo předložit podobně důkladnou a stejně poctivě a kvalitně napsanou biografii Žižky, za kterou by se skrýval podobně ohromný komplex znalostí a vědomostí o Žižkovi a prostředí, v němž žil, jakým dnes disponuje Petr Čornej? To všechno jsou skutečnosti, které mne osobně vedou k tak vysokému oceňování jeho poslední knihy, ač, jak jsem již uvedl, netroufl bych si pokládat se za odborníka. I proto se u mne dostavil ten smutek, když jsem viděl, jak málo lidem na tomto webu stojí tato kniha za zmínku. Ale uznávám argumenty pana hejtmana, že ne každý cítí potřebu se k ní vyjadřovat, i když ji třeba přečetl a nechal se jí oslovit. Tudíž se všem znovu omlouvám, u mě v tom předchozím příspěvku šlo opravdu o okamžitou emocionální reakci, vyplývající z mého včerejšího zklamání, která ze mne vytryskla, aniž bych byl schopen v tom okamžiku uvážit všechny souvislosti. Ale možná i takovéto reakce patří do tohoto webu. Aspoň myslím, že je unese, protože mohou představovat jeho svérázné zpestření a oživení, třebaže spojené s blamáží jejich pisatele.