Právě je 24.08.2019 - 09:55

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 140 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: vliv otce na syna/y
PříspěvekNapsal: 20.01.2011 - 16:49 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Napo_Leon píše:
... Tragika Václava a jeho vlády byla v tom, že Karel IV. si sice nejspíše skutečně byl vědom toho, že jeho nejstarší syn a dědic nedosahuje jeho kvalit, ale věřil a byl pevně přesvědčen o tom, že Václavova liknavost se schová v rodinné soudružnosti. Myslel si, že když bude Václav potřebovat pomoc a nebude si vědět rady, tak mi příbuzní pomohou. Nemohl vědět, jak moc se rodinné vztahy po jeho smrti pokřiví a oslabí. Uvažoval jako později uvažovali i Habsburkové: i průměrný vládce se udrží na trůnu a přežije svou vládu s pomocí boží, štěstí a hlavně s podporou svého rodu. To vše se od Václava odvrátilo.

K tomu viz také sem ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 23.05.2011 - 23:32 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 23.05.2011 - 18:34
Příspěvky: 3
Zdravím, řeším takový problém, velice mě zajímá období kdy byl Václav IV unesen svým bratrem do Uher a následně Zikmund vtrhnul do země s kumánským vojskem a začal plundrovat. Sháním ohledně tohoto období co nejvíce informací, ale jde to docela těžko. Zatím nejvíce jsem se o tom dočetl v jednom románu Ludmily Vaňkové (i když je to červená knihovna, nějaké zajímavé fakta se tam najdou), není to ale zrovna přesně to co bych hledal. Ani ve Velkých dějinách zemí Koruny české V. které pokrývají toto období o tom není víc než pár stránek. Mám biografii Václava IV, Předhusitské Čechy a další knížky a vždycky je tam o tom jen zmínka. Při tom je to poměrně zásadní událost. Prakticky se zde vedla válka, Zikmund obsadil Kutnou Horu a drancoval.

Mě by zajímaly informace o místech kde se bojovalo, účastníci, prostě více detailů o celé této události. Nevíte nějakou literaturu, nebo cokoli co by mi mohlo pomoci?

Díky moc.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 24.05.2011 - 09:10 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Hellboy píše:
... Mě by zajímaly informace o místech kde se bojovalo, účastníci, prostě více detailů o celé této události. Nevíte nějakou literaturu, nebo cokoli co by mi mohlo pomoci? ...
Nevím, jakou biografii máte konkrétně na mysli, ale jsem přesvědčen, že o těchto událostech se pravděpodobně nejvíce dozvíte z této Spěváčkovy monografie, věnované právě Václavovi IV. (str. 337 až 348) ...
Pokud by se vám i tyto informace jednoho z největších českých znalců Lucemburků zdály nedostatečné, tak vězte, že to je především tím, že se o Zikmundově tažení z r. 1402/03 v čele nekolikatisícového vojska do Čech ví velice málo, neboť chybí dostatek relevantních pramenů, které by tyto události podrobněji zaznamenaly. A tyto mlhavé prameny při nejlepší vůli nemůže projasnit (ani) beletristická literatura.

Ještě bych si k tomu dovolil připojit pár drobných poznámek či upřesňujících připomínek.
Václav IV. nebyl unesen do Uher, ale "pouze" do Vídně. V Horních Uhrách, konkrétně v Prešpurku (Bratislava), byl uvězněn mladší moravský markrabí Prokop Lucemburský, kterého jeho bratranec Zikmund taky zajal.
Co se týče řádění Zikmundových Kumánů v Čechách, tak už tehda si v ničem nezadalo s tím z pozdějších dob. Letopisec i o tomto jejich počínání zanechal lakonické konstatování, že "Uhři znásilňovali panny a mladé ženy a páchali mnoho dalšího zla."
BTW. Když se tedy Zikmund o 17 let později objevil v Čechách v čele "jiné" armády, opět neblaze prosluli jeho Kumáni, jejichž zvěrstva zaznamenal tentokrát kronikář Vavřinec z Březové. Ale to už je jiná story ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 24.05.2011 - 11:56 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 23.05.2011 - 18:34
Příspěvky: 3
Díky moc, s těmi uhrami je to moje chyba, nějak mi Vídeň přeskočila tam :) což je samozřejmě blbost, už mi to včera nějak nemyslelo :) Jinak ano, mám Spěváčkovu monografii a sám píšete, že tam o tom je jen pár stránek a stejně převážně o samotném věznění, než o tom co se dělo v zemi.

Mě by zajímalo právě víc informací o tom kudy Zikmund táhl, co vydrancoval, obléhal s kým bojoval etc. Podle všeho se mu nakonec česká šlechta nějak postavila, ale informace jsou o tom opravdu mlhavé. Ludmila Vaňková má ve své knize poměrně dost faktických informací, které si zřejmě nevycucala z prstu, takže když se člověk prokouše tím kdo koho miluje, dozví se i věci, které jinde nenajde :) Proto by mě zajímalo, odkud to čerpala. Jestli to jsou jen její spekulace, nebo to našla někde v archivech. Eventuelně jestli se tomu nevěnuje nějaký historik.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Uhry, Vaňková a tak ...
PříspěvekNapsal: 24.05.2011 - 16:50 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Hellboy píše:
... s těmi uhrami je to moje chyba, nějak mi Vídeň přeskočila tam ...
V pohodě.
My oba to víme, ale já jsem to musel uvést na pravou míru, kvůli ostatním.
8)

Hellboy píše:
... Ludmila Vaňková má ve své knize poměrně dost faktických informací, které si zřejmě nevycucala z prstu, takže když se člověk prokouše tím kdo koho miluje, dozví se i věci, které jinde nenajde :) Proto by mě zajímalo, odkud to čerpala. Jestli to jsou jen její spekulace, nebo to našla někde v archivech ...
... nebo to může být i spisovatelova licence.
Přestože si velice vážím naší první dámy historického románu, (nejen) v tomto případě bych přece jenom dal na odbornou literaturu, jejíž autoři se snaží prameny vytěžit do mrtě. Jiná otázka je jejich interpretace.
Již František Palacký tvrdil, že o tomto Zikmundově tažení chybí kloudné prameny. A jak je vidět, nic moc nového se zřejmě neobjevilo.
Takže za sebe mohu doporučit z moderní historiografie "pouze" Čorneje, Lenku Bobkovou, také velkou znalkyni Lucemburků, a toho Spěváčka ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 25.05.2011 - 20:09, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 24.05.2011 - 18:47 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Románově zpracováno Karlem Novým: Rytíři a lapkové.

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 25.05.2011 - 11:54 
Offline
příslušník chudiny

Registrován: 23.05.2011 - 18:34
Příspěvky: 3
Díky moc. Ten Karel Nový stojí za to, nebo je to prostě jen povídačka? Jde mi o určitou historickou věrnost.


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 04.06.2011 - 07:09 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 421
Hellboy píše:
Mě by zajímaly informace o místech kde se bojovalo, účastníci, prostě více detailů o celé této události. Nevíte nějakou literaturu, nebo cokoli co by mi mohlo pomoci? Díky moc.

Sice opožděně, ale přesto se pokusím odpovědět. Předně jak správně podotkl hejtman Jiří, tak o událostech v Čechách na přelomu 14. a 15. století víme poskrovnu. Stále toho sice je dost, ale konkrétně o domácí válce roku 1402 víme jen o několika dílčích taženích a plundrování venkova. Nic velkého a převratného. V bouřlivé době Václava IV. to nebylo ostatně nic vyjímečného. Já konkrétně psal loni o domácí válce roku 1402 jen 2 - 3 stránky. Čerpal jsem hlavně z V.V. Tomka - Dějepis města Prahy, z K.V. Zapa . Českomoravská kronika a J. Spěváčka a jeho výtečné monografii Václav IV. Mohu část z mé práce ocitovat. Text je trochu složitější na pochopení, ale předpokládám, že tady na foru to budou číst i lidé, kteří znají detailně problematiku a orientují se v ní.

"... zpráva o Zikmundově věrolomném činu se zatčením a uvězněním Václava se rychle rozšířila po celém království. Po několik desítek let bylo království pod vládou slabého a nerozhodného Václava, ale ve světle Zikmundovy lačnosti po penězích, jeho bezohlednosti a tvrdé ruce, vypadal král Václav najednou přeci jen příznivěji. Zikmundův požadavek a ždímání měst a klášterů a jejich zatížení daněmi vyvolal odpor. Zikmundovi se nepodařilo obsadit všechny královské hrady, a ty, které neobsadil, se proti němu vzbouřily. Nedostatek vojska Zikmundovi znemožnil, aby hrady dobýval silou. Zdaleka nejdůležitější bylo, že se Prokop, který měl dostatek vojska, které mu bylo svěřeno na obranu českých hranic s Bavorskem, postavil proti Zikmundovi a soustředil kolem sebe mnoho nespokojené šlechty, měst a hradů. V Čechách se rozhořela občanská válka.

V dubnu 1402 se válka rozhořela v severozápadních Čechách kolem města Mostu. Do Prahy přijel Jošt, snad aby se pokusil usmířit Zikmunda a Prokopa. Jednání, byla-li vůbec nějaká, skončila neúspěšně, a tak se Zikmund na začátku června 1402 odhodlal k tvrdému úderu na Prokopovy spojence. Dne 3. června 1402 vytáhlo vojsko z Prahy a zamířilo k hradu Bezděz, který měl Prokop v moci již od roku 1398. Výpravy se osobně účastnil i Zikmund a Jošt. Pokus o dobytí pevného Bezdězu ztroskotal, a tak Jošt nabídl Prokopvi jednání o příměří. Zikmund Prokopovi vystavil bezpečný glejt, aby mu během jednání zaručil bezpečnost. Když Prokop na jednání dorazil, tak Zikmund slib porušil a Prokopa zajal. Zikmundova další zrada proti němu popudila ještě více české veřejné mínění, které takové jednání u panovníka zkrátka nepromíjelo. Zikmund se snažil později svou zradu svést na Jošta, a tak mu zajatého Prokopa vydal. Když se 29. června 1402 Zikmund chystal k odjezdu z Prahy, tak si Prokopa raději vyžádal, aby se nemohl v době své nepřítomnosti v Praze stát Prokop nebezpečnou zbraní v rukou Jošta, kterému Zikmund nevěřil. Stejně Zikmund postupoval i s Václavem, takže si Zikmund z Prahy odvážel jak zajatého bratra, tak i bratrance. Po jeho odjezdu se Jošt pod záminkou onemocnění raději klidil z neklidné Prahy.

Zikmund se i se svými zajatci na nějaký čas zdržoval v Českém Krumlově, kde byl hostem Jindřicha z Rožmberka. Zikmund stále ještě klamal zahraničí, že se chystá s Václavem k tažení do Itálie. Z jižních Čech zamířil Zikmund do Horních Rakous na hrad Schaumburk u Lince, kam přijel i se svými zajatci 10. srpna 1402. Někdy na konci září či na začátku listopadu 1402 se Zikmund rozhodl k přesunu do Vídně, kde 16. srpna 1402 uzavřel spojeneckou smlouvu s rakouskými vévody Vilémem, Albrechtem a Arnoštem. Zikmund ve smlouvě poprvé souhlasil s tím, že pokud zemře bez dědiců, tak připadne nástupnictví v Českém království Habsburkům.

Po Zikmundově odjezdu z Čech vypuklo v království proti němu povstání. Nižší šlechta si přála osvobození krále Václava, panská jednota si přála nastolení klidu a pořádku v zemi, královská města a hrady se bouřily proti Zikmundovu ždímání peněz a vůbec se Zikmundova tvrdost a bezohlednost nesetkala v Čechách s pochopením. V Čechách se boje rozšířily po celé zemi. Zikmundovy spojenci, litomyšlský biskup Jan IV. Železný, Jindřich z Rožmberka, a Ota z Bergova, museli svádět tvrdé boje proti Zikmundovým odpůrcům. Venkovské statky pražských měšťanů začaly pustošit a vypalovat oddíly několika Václavových dvořanů. K nim se přidávali i purkrabí královských hradů se svými oddíly. Na královu stranu se přidali i někteří představitelé vyšší šlechty, jako například Milota z Tvorkova nebo moravský šlechtic Jan Sokol z Lamberka. Oddíly pánů útočily na města, tvrze a hrady svých odpůrců, kteří opláceli stejným. Do služeb pánů ochotně vstupovaly i různé lapkovské družiny a roty, kteří za své služby dostávaly bohaté odměny. Šlechtici na sebe útočili i bez politického důvodu, zkrátka jen například kvůli dřívějším sporům a touze po odplatě a majetku. V zemi nebylo bezpečno a království se ocitlo v bezradnosti.

V čelo odboje proti Zikmundovi se na začátku září 1402 postavil Jošt, který nemohl přehlížet, že se na Václavovu stranu přidalo mnoho pánů, měst, hradů a 17. července 1402 dokonce i celé Slezsko. Joštovi také neuniklo, že Zikmund při jednáních s Habsburky slíbil některému z nich celé Braniborsko, až se ho zmocní. Braniborsko bylo zatím Joštovo, ale kdyby Zikmund v Čechách uspěl a ujal se vlády, tak by o něj přišel. A možná nejen o Braniborsko. Jošt si uvědomil, že je Václav přeci jen větší zárukou jeho výdobytků, než Zikmund. Navíc se dalo očekávat, že po svém osvobození bude vděčný král odměňovat. Jošt potřeboval sestavit vojsko, ale to si vyžadovalo značné peníze, a tak bez souhlasu svých příbuzných přistoupil k zástavě Lucemburska Ludvíku Orleánskému. Lucembursko kdysi prodal Václav Joštovi za 64 000 dukátů. Dne 18. srpna 1402 Jošt Lucembursko zastavil Ludvíku Orleánskému za 132 000 dukátů splatných v deseti splátkách. Peníze z prodeje Jošt použil neprodleně k vystavění vojska na obranu krále Václava.

Ještě na začátku září 1402 Jošt vyhlásil v Čechách veřejně manifest proti Zikmundovi. Psalo se zde, že Zikmund zajal zrádně pravého pána země, kterým je Václav, a markraběte Prokopa, aby se mohl sám ujmout vlády v království. V závěru vyzval Jošt všechny obyvatele země, aby povstali a osvobodili svého krále. Zikmund na konci září 1402 nechal vydat podobný manifest, kterým se měl očistit od nařčení ze zrady a o pokusu získat vládu v království. S Joštem navázal jednání Ruprecht Falcký, který opět ochotně využíval sporu mezi Lucemburky. Pokles síly českého státu v důsledku vnitřních sporů ukazuje, jak si Ruprecht osobuje právo určovat, kdo bude v Čechách vládnout. Joštovi plánoval ponechat České království, které přijme od něj v léno, a kterého se Václav zřekne.

V téže době propuklo proti Zikmundovi povstání i v Uhrách, které rozněcoval i římský papež Bonifác IX., který prohédl Zikmundovu lest s plánováním římské jízdy s Václavem. Zikmund se musel vrátit do Uher, a proto nechal vězněného Václava ve vězení ve Vídni. Sám odjel do Prešpurku, kde uvěznil Prokopa. Do Prešpurku svolal Zikmund uherský sněm, na kterém představil Albrechta Habsburského za svého doživotního zástupce v Uhrách po dobu své nepřítomosti v zemi. V případě Zikmundovy smrti bez dědiců měl být Albrecht Zikmundovým nástupcem v Uhrách. Z nástupnictví tak Zikmund vyloučil Jošta, kterému to dříve slíbil. Jako důvod uvedl Joštovu zradu. Pak Zikmund upevnil své postavení v Uhrách. Jošt zatím připravoval v Čechách boj proti Zikmundovi. O pomoc se obrátil také na durynského lantkraběte. Joštův manifest měl mimořádný ohlas a za osvobození Václava a Prokopa se postavili mnozí členové panské jednoty. Zikmundovo postavení v Čechách se hroutilo.

Zikmund se připravoval s Albrechtem Habsburským na vpád do Čech. Zikmund zatlačil na zajatého Václava, aby vydal 20. listopad 1402 do Čech výzvu, aby se purkrabí královských hradů dostavili do Vídně. Nikdo to neučinil, protože bylo zřejmé, že list vydal Václav na nátlak. S velkým vojskem sebraným z Uher vpadl v polovině prosince 1402 Zikmund do Čech. Zikmund dokázal prý složit vojsko o velikosti 12 000 můžů. Část Zikmundova vojska tvořili divocí Kumáni, kteří se opět v Čechách předvedli loupením a vražděním. Za strašlivého pustošení se vojsko přesunulo ke Kolínu nad Labem, kde se položilo táborem. Zikmund přicházel tentokrát do země jako vetřelec a uzurpátor. Před městem Zikmund vyhlásil zemskou hotovost pro českou šlechtu a města. Pochopitelně se dostavil jen málokdo. S nepatrně zesíleným vojskem se Zikmund přesunul ke Kutné Hoře. Mohutné vojsko a pustošivé řádění Kumánů donutilo měšťany a konšely Kutné Hory se poddat a pokleknout před Zikmundem. Konšelé Kutné Hory museli Zikmundovi složit vysoké výpalné, aby zabránili ničení města. Zikmund se zmocnil bohatého města a pokladu krále Václava.

Svým postupem si Zikmund nadobro zničil předchozí postavení a úctu české šlechty. České prostředí nebylo tak "zdrsnělé", jako v Uhrách, kde Zikmund musel být tvrdý a bezohledný, jinak by byl smeten z trůnu. Češi nemohli Zikmundovi odpustit jeho prohnanost, věrolomnost, neúctu k českým tradicím a už vůbec nemohli pochopit, jak mohl Zikmund ublížit své rodné zemi tak, že přišel do království jako pouhý lupič, který drancuje a vydírá. České prostředí a česká šlechta byla již tradičně velmi citlivá na podobné chování u krále. Již tehdy se rodila pověst o králi cizákovi a "lišce ryšavé".

Jošt se neodhodlal postavit Zikmundovi na bitevním poli, a tak se pokusil alespoň dostat Zikmunda ze země tím, že podněcoval nepokoje v Uhrách. Dne 10. února 1403 uzavřel Jošt s panskou jednotou v Ostřihomi spolek s ostřihomským arcibiskupem Janem z Kaniszy a palatinem Dětřichem Bubekem s cílem osvobodit Prokopa ze zajetí a svrhnout Zikmunda z uherského trůnu, ačkoli to nebylo ve vzájemé dohodě uvedeno. Teď se již Zikmund musel vrátit. Po dlouhém jednání uzavřeli 14. dubna 1403 Zikmund a Jošt v Olomouci krátké příměří do 20. května 1403. Podobnou dohodu o příměří do 24. června 1403 uzavřel Zikmund i s durynským lantkrabětem a míšeňskými markrabaty. Když si však Zikmund uvědomil, že Jošt nehodlá příměří prodloužit, tak obnovil 3. července 1403 boje, které ale ani pořádně nevypukly. Zikmund se 18. července 1403 kvapně stáhl s herským vojskem do Uher, aby potlačil povstání v Uhrách a následně zlomil odpor uherského protikrále Ladislava Neapolského, který se nechal 5. srpna 1403 dokonce korunovat na uherského krále. Z Čech si Zikmund odvážel naloupený poklad z Kutné Hory a neslavnou pověst. Do Čech se Zikmund vrátil až za dlouhých sedmnáct let, a to v čele křížové výpravy. Zikmundova věrolomnost nebyla v Čechách nikdy zapomenuta a byla jedním z důvodů, proč byl většinou obyvatel v království později odmítán..."


P.S. Omlouvám se za případné překlepy a hrubky, neboť ještě nejsem hotov a korekce teprve přijde. :twisted:

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 07.08.2011 - 15:11 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 165
Napo_Leon píše:
P.S. Omlouvám se za případné překlepy a hrubky, neboť ještě nejsem hotov a korekce teprve přijde. :twisted:

Super článek :)

_________________
Bez piva to není ono!


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 07.08.2011 - 16:05 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 421
Ale jdi ty, je to ještě příliš kostrbaté. Avšak můj literární styl se v poslední době trochu lepší. Takže jednoho dne jistě bude můj článek o husitství k světu. :D

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 09.08.2011 - 00:42 
Offline
křižák
Uživatelský avatar

Registrován: 16.12.2006 - 20:36
Příspěvky: 165
Opravdu dobrý.Skromnost zbytečná!

_________________
Bez piva to není ono!


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Bible krále Václava IV.
PříspěvekNapsal: 07.03.2012 - 11:11 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Obrázky z tohoto unikátního díla vytvořeného pražskou iluminátorskou dílnou na žádost Václava IV. v letech 1390-1400 si můžete stáhnout zde:

http://uloz.to/xwbatLT/bible-krale-vaclava-rar

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Bible krále Václava IV.
PříspěvekNapsal: 13.03.2012 - 17:56 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Bible Václava IV. je příkladem vskutku překrásné iluminované výzdoby realizované na královo přání, která však více než religiózní má spíše profánní (světský) charakter.
Tyto obrázky mám prozrazují Václavův vztah k ženám, k přírodě a vůbec k pozemskému životu. Lehký erotický akcent, jakoby se odklánějící od biblické tématiky, eschatologie i teologie, prozrazuje královy pozemské záliby. Z Václavovy bible poznáváme jeho důvěrně privátní symbol, tj. ledňáček, který sedí na uzlu tzv. "točenice" představované stuhou z jemné látky svázanou do kruhu. Z uzlu točenice vlají do stran dva volné konce. Tento motiv je spojován s postavami krále a půvabné lazebnice (Zuzany? - dle Hájkovy kroniky) oděné v průsvitné, lehké košilce. Král je zobrazován uvězněný v kládě (dobových dvorských konvencí) nebo jako opečovávaný lazebnicemi ve scénách z lázní. (Tyto motivy můžeme také najít na Staroměstské mostecké věži.) Lze říci, že v českém prostředí se jedná o raně renesanční motivy.
Nad iluminacemi s lazebnicemi netřeba dlouho spekulovat a hledat krkolomná vysvětlení, když si uvědomíme, co je o králi Václavovi IV. všeobecně známo. Totiž, že z bezdětného manželství se často utíkal do náruče krásných paní i panen.
Netřeba se však nad tím pohoršovat, neboť v oné době se objevovaly v knižních iluminacích třeba i výjevy souložících párů jako doprovodné obrázky zejména starozákonního textu, které zobrazovaly obsah i povahu konkrétního příběhu ze Starého zákona.

P.S. Pokud byste se o tom chtěli přesvědčit na vlastní oči, tak si můžete ony popisované iluminace stáhnout z odkazu, který v předchozím příspěvku uvedl Martin ...

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 14.03.2012 - 15:54 
Offline
rytíř český
Uživatelský avatar

Registrován: 13.03.2012 - 16:15
Příspěvky: 16
Bydliště: Děčín
Jiří Motyčka píše:
Nevím, jakou biografii máte konkrétně na mysli, ale jsem přesvědčen, že o těchto událostech se pravděpodobně nejvíce dozvíte z této Spěváčkovy monografie, věnované právě Václavovi IV. (str. 337 až 348) ...

Tuto knihu jsem za mrzký peníz pořídil a chystám se do ní. Říkáš Hejtmane, že jsem nešlápl vedle?

_________________
Henricus de Tyechlowicz alias de Vrabnik (1385 - 1434)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: JS
PříspěvekNapsal: 14.03.2012 - 17:07 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Nešlápl, neboť Jiří Spěváček patří mezi naše největší odborníky na Lucemburky ... :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 140 ]  Přejít na stránku Předchozí  1 ... 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz