Po přehršli utrakvistických protagonistů pro změnu zase jeden katolík, totiž Zikmund z Vartenberka.
"Mezi středověkými písemnostmi z Děčína je naprostým unikátem "česká" listina Zikmunda z Vartenberka z roku 1422, kde křejčí Jakeš dostává louku za plat kopy grošů ve prospěch kostela a školy. Děčínští Vartenberkové si na hradě drželi vlastního písaře a zachovalo se po nich několik desítek listin, což je v našem kraji určitě výjimečné. Všechny ostatní písemnosti jsou pro tuto dobu psány latinsky nebo německy, proto je vysvětlení jejího vzniku přece jen komplikovanější. V našem kraji převažovali německy mluvící obyvatelé. Zikmundův otec Jan z Vartenberka sloužil Zikmundovi Lucemburskému jako správce tzv. Nové marky, v dnešním Braniborsku a jeho matka Markéta z Donína byla z německého hraběcího rodu purkrabích z Dohny, takže doma se určitě mluvilo více německy. I jeho manželka Markéta z Kökeritz byla z německé rodiny, co vlastnila hrad v saském (Stadt) Wehlen.
Zikmund z Vartenberka patřil k předním podporovatelům císaře Zikmunda Lucemburského. Jeho působení v českém prostředí proto souvisí až s husitskými válkami. Účastnil se obrany Pražského hradu na přelomu roku 1419/1420, v roce 1420 byl několik měsíců v blízkosti císaře a dostal od něj za vojenské služby četné zástavy a dary, mimo jiné i město Louny. Z popudu císaře, podobně jako na Moravě a na Plzeňsku, byl spoluzakladatelem severočeského obranného spolku místní šlechty, který řadu měsíců s husity hrál vyrovnanou partii. Na jaře 1421 ho Pražaně vedení přímo Janem Želivským připravili o Louny a následně katolíkům krátkodobě dobyli Chomutov, Kadań a obsadili Bílinu. Spojenectví místní šlechty, které Zikmund vedl spolu s Hynkem Hlaváčem z Dubé na České Lípě a Mikulášem z Lobkovic na Hasištějně, s podporou saského a brunšvického vévody je ale porazilo v bitvě u Mostu, odkud Jan Želivský musel utéci s velkými ztrátami.
V květnu 1421 se k husitům přidalo Slaný i nedaleké Litoměřice, v jejichž okolí si i Žižka postavil hrad Kalich. Už ale při druhé křížové výpravě proti Žatci velel Zikmund vojsku, co oblehlo Kalich a přitom založilo nový hrad Panna, kde držel stálou posádku. Následně ten hrad musel i bránit. Ještě na konci roku 1421 Zikmund z Vartenberka a Hynek Hlaváč z Dubé společně zaútočili a oblehli Litoměřice. V té době Zikmund nejspíše znovu oblehl hradu Kalich a postavil zde svůj druhý hrad Litýš. Jeho akce byla znovu koordinovaná s císařem Zikmundem, kterého ale Jan Žižka porazil 9.ledna 1422 v bitvě u Německého Brodu.
V roce 1422 byl účasten jednání s Lužickými města a saskými vévody, organizoval pomoc obleženému Karlštejnu. Patřil i k organizátorům domluv s umírněnými husity, což je rozpoznatelné v dochovaném listě Pražanů ze 4.listopadu 1422. Ve snaze o smír a příměří s katolíky jmenují ve výčtu předních nepřátel Zikmunda z Vartenberka jako prvního mezi českými pány. V této době vstupuje do jeho služeb celá řada Čechů, třeba Jan Puškař z Kozojed nebo Mikuláš ze Lhoty, řečený "Masow", respektovali ho jako velitele četní drobní šlechtici z Litoměřicka a Ústecka. Samotný Děčín se stává útočištěm pro české katolíky, je proto možné že krejčí Jakeš mezi ně patřil. Kancelář Zikmunda z Vartenberka měla tak důvod úřadovat i v češtině."
zdroj: http://www.muzeumdc.cz/index.php/program/ceska-listina-z-decina-zikmund-z-vartenberka
Příloha:
Zikmund z Vartenberka-listina.jpg [ 108.12 KiB | Zobrazeno 4083 krát ]
upozornil: Vlastimil Pažourek