... zase jeden ze zástupců ciziny.
Pippo Spano z Ozory, celým jménem
Filippo Buondelmonti degli Scolari, byl válečník italského původu, takže mu husité v dobové hantýrce říkali
Pípo Vlach.
Za věrné služby králi Zikmundovi byl přijat mezi členy "Dračího řádu" s právem nosit tento řád na hrudi. Do doby, než se účastnil husitských válek, válčil např. proti Benátčanům a podílel se na taženích, která se snažila eliminovat osmanskou expanzi na Balkán a dál směrem k uherským hranicím. V bojích proti benátské městské republice proslul nezměrnou brutalitou zejména vůči zajatcům, což by zrovna nesvědčilo o jeho odvaze.
Co se týče husitských válek, tak se jich účastnil od samého počátku. Poprvé stanul proti Žižkovi v
bitvě u Poříčí nad Sázavou. Je zřejmé, že na tomto válečném poli se příliš nevyznamenal, když zůstal mezi poraženými veliteli. V intervenční armádě 1. křížové výpravy byl jedním z uherských velitelů. Jakou váhu měl jeho hlas v uherském velitelském sboru, nevíme, tím méně tušíme, jaký byl jeho podíl zodpovědnosti za krach 1. kruciáty. Pippo Spano se též zúčastnil, patrně jako nejvyšší velitel, druhé fáze 2. kruciáty z přelomu let 1421/1422. Tato křížová výprava skončila ostudnou Zikmundovou porážkou u Haber a Německého (Havlíčkova) Brodu v lednu 1422. Tady se Pípo Vlach své zodpovědnosti již zbavit nemohl, neboť ji nešlo přehodit na někoho jiného. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že uherští ozbrojenci, zejména krutí Kumáni, se během tažení dopouštěli neuvěřitelných zvěrstev, o nichž nám zanechali zprávy kronikáři. Jednalo se především o patologické projevy brutality uplatňované také na nevinných ženách a dětech. Pippo Spano měl praxi v těchto drsných metodách už z dob válčení proti Benátčanům.
Při ústupu z Kutné Hory směrem k Německému Brodu toto stříbronosné město vzplálo. Příkaz k jeho zapálení prý vydal sám Pippo Spano. Bylo by mu to podobné! Husitům se nakonec podařilo tento požár uhasit.
Protože král Zikmund po těchto porážkách už do Čech vojensky nevstoupil, Pippo Spano pokračoval ve válčení s Turkem.
Jana Žižku přežil o pouhé dva roky.
