Právě je 19.04.2024 - 08:00

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 4 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Rabí
PříspěvekNapsal: 17.01.2021 - 12:15 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Hrad Rabí se v písemných pramenech objevuje poprvé v r. 1380 jako majetek Půty ze Skály z rodu pánů z Rýzmberka. Názory na dobu jeho založení i chronologický postup výstavby se různí. Pravděpodobně byl založen počátkem 14. stol. pány z Velhartic a ve druhé polovině 14. stol. ho získali páni z Rýzmberka. Jako staveniště bylo vybráno výrazné vápencové návrší nad řekou Otavou.
Obrázek

Hradní jádro tvořil rozměrný donjon (tj. obytná věž resp. věžovitý palác) o rozměrech 18,2 x 12,15 m a tloušťkou zdiva 2,3 m, dendrochronologicky datovaný do poloviny 14. stol., který byl obklopen poměrně těsným oválem hradební zdi silné asi 2 m a vysoké až 12 m. Na severní straně vystupovala z této hradby lichoběžníková věž, ze které byl později zbudován přístup po můstku do druhého patra donjonu. Patu donjonu obíhá úzký parkán ohraničený tenkou a nízkou zdí s cimbuřím a výrazným skarpem, jejíž stáří a smysl není zřejmý. Na severovýchodní straně přiléhalo k jádru poměrně velké předhradí s hospodářskými budovami a studnou. Na přelomu 14. a 15. století za Břeňka ze Skály a Švihova byl hrad rozšířen severním směrem o další předhradí se dvěma hranolovými věžemi v nárožích, spojenými hradební zdí, před kterou byl vysekán příkop.

Tento model představuje pravděpodobnou podobu hradu v období první války husitské, tj. husitské revoluce:
Obrázek

Hrad byl postaven velice důkladně a jeho mohutný donjon, vysoké hradby a věže mu zjevně přinesly na počátku husitských válek pověst tvrdé pevnosti. Ta ale vzala zasvé již v letech 1420-21, kdy se zde udály věci opravdu hodně dramatické, ze kterých vidíme, že nejen kvalitní stavební provedení fortifikace je důležité pro její úspěšnou obranu.

Katolická pevnost, jejíž majitel Jan Rabský z Rýzmberka tvrdě vystupoval proti husitům, se stala útočištěm několika mnichů a kněží (nejspíše z Nezamyslického kláštera) a rovněž sem bylo uloženo velké množství cenností, světských i církevních pokladů. Koncem dubna 1420 po vypálení kláštera v Milevsku, dobytí Prachatic a spálení kláštera v Nepomuku přitáhlo k hradu vojsko Jana Žižky. Motivace hradní posádky pro obranu hradu zjevně nebyla velká a tak se nejspíše vzdala bez boje a je možné, že se i částečně přidala k husitům.
Takovéto chování obránců bylo velice časté, a tak je dnes těžké zhodnotit skutečné vojenské kvality té které fortifikace.

Vavřinec z Březové ve své Husitské kronice popisuje Žižkovo dobývání Rábí roku 1420 takto:
"... vypálili klášter v Nepomuku a dobyli přepevného hradu Rabí, v kterém bylo pro bezpečnost od duchovních i světských ze sousedství uloženo mnoho majetku takřka neodhadnutelného na klenotech ze zlata, stříbra a drahých kamenů, na drahocenných rouchách a zbraních. A to všechno – toliko s výjimkou ukořistěných peněz, zbraní a koní – vynesli z hradu, nakladli na jednu hromadu a spálili a rovněž tam před hradem upálili sedm mnichů a kněží, které ve svrchu jmenovaném hradě zastihli. Zajali i mladé syny pána toho hradu Jana řečeného Krk a ty si vzal pod svou péči hejtman Žižka, který byl nadmíru odvážný a statečný. Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas beze zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali. Potom ten hrad zpustošili a spálili. A hlavní příčinou všech těch zlých skutků byli, jak se obáváme, táborští kněží, kteří chodili v čele s tělem Kristovým a ve svých kázáních naváděli lid k takovým činům."

Starý letopisec píše v rukopise Křižovnickém:
"Téhož léta předtiem málo zlezli Rabí hrad, a pobravše zbožie i zapálili hrad a kněží spálili; i brali se preč, neosadivše hradu, neb na něm nesměli ostati."

… a z vratislavského rukopisu:
"Předtím prvé dobyli toho hradu velmi lehce, i nesměli na něm ostati; než vypálivše jej, i šli s něho, spálivše do desieti kněží. Tak sú je víře naučili, čertovy divy pášiec!"

Hrad Rabí byl tedy koncem dubna 1420 obsazen a vydrancován husity. Ti zde ale nezůstali a objekt znehodnotili tím, že ho zapálili. Jan Rabský nechal vypálený hrad opravit a vložil do něj posádku, tzn. i zásoby vojenského materiálu, potravin a zbraní. Když k němu přitáhlo Žižkovo vojsko podruhé v roce 1421, byl hrad do určité míry obranyschopný a odmítl husitům otevřít bránu. Stalo se tak pravděpodobně na začátku června, ale přesný termín druhého obléhání není znám a údaje se pohybují od února do července 1421 (??).

Tady jenom můžeme spekulovat, jak hodně byl hrad poškozen požárem v dubnu 1420 a zda byl během krátké doby opraven do stavu, který umožňoval plnohodnotnou obranu a nebo se jednalo o nerozvážnost obránců, kteří snad na příkaz majitele hodlali hrad bránit navzdory jeho poškození. Kdo ví? Každopádně zde Jan Žižka přišel o své druhé oko, snad přičiněním jistého Příbíka Kočovského či Kocovského a šipky z jeho samostřílu a nebo koulí z houfnice, která trefila hrušeň a odštípla z ní osudnou třísku (jak píše Václav Hájek z Libočan):

"První pátek v postě Žižka svým Táborům kázal se u hradu Rabí položiti a hned nazejtří ráno, když slunce vycházeti počalo, pilně k němu šturmovati rozkázal. A sám Žižka svým bojovníkům chtěl se stoje za stromem hruškovým podívati, vtom někdo náhodou s zámku z houfnice střelil a v tu hrušku uhodil tak, až se na všechny strany třísky rozskočily, a jedna tříska Jana Žižku v druhé zdravé oko uhodila, kterýž od toho ourazu druhé oko ztratil, však proto obou očí zbaven jsa, ve přílišné ukrutnosti páchati nepřestal. A snad tak Pán Bůh míti ráčil, aby slepému lidu slepým vůdcem byl."

… a starý letopisec:
"V ty časy Žižka byl oblehl hrad Rabie a tu ztratil druhé oko zástřelem, neb mu je s hradu někdo vystřelil u šturmu, i byl slep na obě oči. Předtiem byli dobyli toho hradu velmi lehce, i nesměli na něm zostati, než vypálivše jej, ušli s něho, spálivše do deseti kněží."

Romantický obraz od Věnceslava Černého zachycuje Žižku před Rabím a onu osudnou hrušku:
Obrázek

Hrad byl následně dobyt nebo vydán (těžko říci) a husité zde zajali Menharta z Hradce a způsobili velké škody na okolních panstvích. Jan Rabský nechal hrad opravit a ten byl zřejmě opět obranyschopný ještě v průběhu husitské revoluce.
V roce 1450 panství zdědil Vilém mladší Švihovský z Rýzmberka na Rabí. Zemřel v roce 1479 nebo 1480 a statek po něm převzal Půta Švihovský z Rýzmberka.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 18.01.2021 - 00:48 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Obecně přijímaná interpretace vnějšího goticko-renesančního opevnění pomíjela až do nedávné doby jednu zajímavou stavební fázi, která celkem hodně vypovídá o podobě fortifikací budovaných po husitské revoluci, a ve které můžeme spatřovat přímou reakci na neblahé zkušenosti z nedávné války.

Buď ještě Jan Rabský nebo jeho syn Vilém nechali postavit na okružním valu hradební zeď silnou necelý metr, zesílenou čtverhrannými baštami, která se ve zbytcích dochovala dodnes.
Obrázek

Tato vnější linie byla vybavena štěrbinovými střílnami pro ruční palné zbraně a vytvářela tak značné množství relativně dobře chráněných střeleckých stanovišť, které dosavadní snadno zranitelné hradební ochozy nemohly nabídnout. Část této hradby, i se dvěma střílnami, se dochovala na vnějším líci severozápadní kurtiny goticko-renesančního opevnění.
Obrázek

Základy jedné hranolové bašty o rozměrech 6 x 5 m a síle zdiva 90 cm se nacházejí na vnější straně stávajícího opevnění, v koutě mezi polygonální baštou a západní kurtinou.
Obrázek

Pozůstatky druhé hranolové bašty můžeme vidět v interiéru západní půlválcové bašty a to včetně krátkých úseků navazujících kurtin, ve kterých jsou zbytky dvou střílen. Ta severní má otvor široký na vnitřní straně 42 cm, jižní 46 cm. Z těchto nevelkých rozměrů plyne, že byly určeny pro dlouhé hlavně palných zbraní, nikoliv pro zbraně mechanické.
Obrázek

Pro tento vnější hradební prstenec, který můžeme datovat do druhé třetiny 15. století, bychom našli mnoho analogií a to nejen na hradech (Zvíkov, Choustník, Kumburk, Frýdlant, Potštejn, Rýzmberk u Kdyně, západní parkán v Českém Brodě aj.). Zjevně byl pociťován silný nedostatek střílen pro ruční palné zbraně, zatímco bořicí účinek děl byl buď ignorován a nebo byl v této době ještě poměrně malý.

Starší fáze vnějšího opevnění hradu Rabí byla velmi podobná severní parkánové hradbě hradu Zvíkova. Ta byla podle rozboru zvíkovských účtů stavěna r. 1457. Má bašty větších rozměrů než jsou rabské a její tloušťka je pouhých 80 cm.
Obrázek

Je faktem, že vnější subtilní hradební okruhy byly stavěny buď na korunách valů nebo v polohách chráněných terénem. V některých případech byl ke zdi přisypán val z vnitřní strany, který nejenže zeď podepíral, ale mohl i suplovat hradební ochoz (Český Brod, západní parkán s hranolovou baštou).

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 21.01.2021 - 19:54 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
no comment
Příloha:
Rabí2.jpg
Rabí2.jpg [ 143.79 KiB | Zobrazeno 4292 krát ]
Příloha:
Rabí1.jpg
Rabí1.jpg [ 375.32 KiB | Zobrazeno 4292 krát ]
Příloha:
Rabí3.jpg
Rabí3.jpg [ 303.95 KiB | Zobrazeno 4292 krát ]

zdroj: https://www.facebook.com/groups/ceskystredovek/permalink/3573384642781861
& https://www.facebook.com/groups/ceskystredovek/permalink/3573375836116075

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Rabí - Půtova pevnost
PříspěvekNapsal: 22.01.2021 - 01:19 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 454
Bydliště: Český Brod
Půta Švihovský z Rýzmberka zahájil po roce 1480 velkolepou přestavbu hradu, jejímž výsledkem byla opravdu majestátní pevnost, která zajišťovala i velmi pohodlné a komfortní bydlení. Tehdy vznikla podstatná část mohutného vnějšího opevnění, které sice můžeme vnímat jako svébytnou reakci na aktuální stav obléhacího dělostřelectva, ale spíše je třeba spojovat tento mimořádný stavební počin s osobností stavebníka, jeho touhou po okázalosti a reprezentaci a možná i s jakýmsi jeho "snem o nedobytnosti". Půta zastával po dobu 25 let úřad nejvyššího zemského sudí, byl členem rady krále Vladislava II. Jagellonského a schopným diplomatem. Také prosadil používání českého jazyka pro zápisy do desk zemských, což se udrželo i po jeho smrti. Patřil mezi nejbohatší šlechtice v zemi, byl pyšný, krutý a u poddaných silně neoblíbený.
Obrázek

Při bližším pohledu se nám dnes jeví goticko-renesanční fortifikace hradu Rabí spíše jako monstrózní kulisa, jejíž skutečné vojenské hodnoty mohly býti sporné a to i v případě, že by byla v úplnosti dokončena. Celková koncepce je však obdivuhodná. Tloušťka hradební zdi ve většině svého průběhu přesahuje 3 m, polygonální bašta má zdivo dokonce až 5,5 m silné. Ani nové opevnění nebylo určeno pro děla (resp. jak se dnes s oblibou říká "lafetované zbraně" :crazy:), nicméně rozměry průstřelnic i kapsy po masivních trámech pro zapření zbraně nabízí představu těžších hradebnic, než byly obvyklé tuplháky.
Někdy se lze setkat s označením "dvojitý tuplhák" (doppelter Doppelhaken) pro velmi těžké hradební pušky o hmotnosti 30-40 kg. Měly obdobnou ráži jako jiné hákovnice (tj. 20-30 mm), ale masivnější hlavně, které umožňovaly nabití větší dávky prachu.

Tento exemplář má ráži 26 mm, celkovou délku 207 cm, délku hlavně 126 cm a hmotnost 35 kg (hlaveň 25 kg, pažba 10 kg):
Obrázek

Často se uvádí, že na hradě Rabí se nachází "torion", tj. patrová dělostřelecká bašta protáhlého tvaru a mimořádně velkých rozměrů. Takto bývá označován východní výběžek severního opevnění nad vstupním příhrádkem. Při bližším průzkumu je vidět, že vlastně ani nešlo o baštu a už vůbec ne o patrovou a dokonce ani o dělostřeleckou. Takže bohužel, na Rabí žádný torion není.
Obrázek

Ve stavebních úpravách Rabí pokračovali až do roku 1530 také Půtovi synové Břetislav a Vilém, ale finanční problémy rodu způsobily, že Švihovští museli hrad v roce 1549 prodat. Vnější opevnění se nikdy nepodařilo dokončit. Možná z finančních důvodů, možná i kvůli změně politické situace po nástupu Habsburků na český trůn.

Na tomto obraze ze 17. století je vidět zakončení nedostavěného vnějšího okruhu na jihovýchodní straně pod hradním jádrem. Nenese žádné stopy po obranné chodbě, jaká bývá na některých ideálních rekonstrukcích a je téměř jisté, že zde ochoz nebyl realizován.
Obrázek

Tento model hradu Rabí nejspíše můžeme považovat za jeho reálný stav v první polovině 16. století:
Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 4 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 109 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz