Plně souhlasím.

Komplexního archeologického průzkumu hradů, které mne zajímají se ale nedožiju, takže mi občas nezbývá než spekulovat.
A tady mi bohužel utekla slova VELMI PRAVDĚPODOBNĚ.

V létě se připravuje výstava o hradech Českého středohoří- budu včas informovat. Její součástí budou i 3D animace rekonstrukcí některých hradů. První zveřejněný obrázek vyšel v třebenickém zpravodaji na obálce posledního čísla:

http://www.mesto-trebenice.cz/VismoOnli ... enty=84727

A jedná se o hrad Oltářík

Nebo se potřeboval zbavit ohrožení na dohled ležícího Vranova u Malé Skály, či šlo jen o preventivní posílení frýdštejnské posádky?

Pokud byly obleženy všechny hrady, dá se předpokládat, že byl nějakým způsobem "zajištěn" i Frýdštejn.
Ovšem co se týče Navarova, ten opravdu svým způsobem zastrčen byl. Jen bych byl v případě jeho "malosti" ve srovnání s Frýdštejnem velice opatrný. Další věcí je, že kolem Navarova vedla zemská stezka přes hory, býval v držení významnějších majitel než Frýdštejn, na poč. 16. stol. to bylo jedno z největších panství v širokém okolí a jeho životnost byla podstatně delší, než u Frýdštejna, neřku-li, že Frýdštejn vlastně ani nebyl v házmburském držení, ale toliko v opatrovnické správě.
Shrnul bych to, že význam Navarova notně přesahoval frýdštejnský. Ale to je už jen podružnost souvislostí, z nichž jsem toto odbočení vytrhl.

Zde si dovolím necastellologickou poznámku prostého občana: To byl Oltářík (podle té rekonstrukce) ve skutečnosti opravdu tak ošklivý?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

No znáš to tam u vás určitě líp než já, to beru.

Shrnul bych to, že význam Navarova notně přesahoval frýdštejnský. --------------Možná. Ale Frýdštejn byl centrem panství o cca 30 vsích, k Návarovu patřily 4, max 8. zbytek rozlohy byly lesy. A jeho poloha je evidentně zapadlejší- a to dodnes

neřku-li, že Frýdštejn vlastně ani nebyl v házmburském držení, ale toliko v opatrovnické správě.---- V případě války je rozhodující, že tam máš posádku, a tu tam Zajícové měli. V danou chvíli bylo úplně jedno, že jej drželi "jen" z titulu poručnické správy.

Co se týče nejstarších urbářů panství frýdštejnského a navarovského, tak ten rozsah je skoro srovnatelný, s tím rozdílem, že Navarov byl obávanou pevností ještě ve třicetileté válce a Frýdštejn byl opuštěn už během 16. století. Oppersdorfové už na něm nebydleli.
Ale srovnáváš rozsah panství Navarovem z počátků písemných zpráv (14.stol.) se stavem panství frýdštejnského z raného novověku (o dvě stě let později). Frýdštejn ve srovnatelné době měl minimální zázemí a pro nejstarší dobu vůbec není zřejmý jeho historický kontext. Pokud budem posuzovat pozdní dobu nejstarších urbářů, tak ještě v 16. stol. k Frýdštejnu patřilo něco přes dvacet obcí. Později byl přivtělen k panství dubskému (Český Dub), kde se samozřejmě objem výrazně znásobil.
Ve sporu o navarovské panství z první poloviny 16. století byl jeho rozsah od nejvyšší hory Jizerských hor k Semilům až na Novopacko k Tampli. Takže zahrnoval polovinu Jizerských hor a Krkonoš.
To jsou podložená fakta. Pro dobu nejstarších písemných zmínek je výčet jen hypotetický, většinou jen na základě konfirmací.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ale bavíme se o období 1467-1469. Nejstarší zmínky o panství jsou v tomto případě nezajímavé.

K té "ošklivosti".
Podle mne ten hrad vznikl kolem roku 1440 v době bojů Jakoubka z Vřesovic s bývalými spojenci - Louny a Žatcem. Nebyl stavěn jako sídlo, ale jen jako opěrný vojenský bod.
Měl demonstrovat Jakoubkovu přítomnost v tomto prostoru a strážit před nečekaným útokem z jihu jeho významnější panství dále k severu - Kostomlaty, Kyšperk a Teplice.
Sám sloužil i jako centrum miniaturního panství, skládajícího se pouze ze 2 vsí.

Je to první hrad, který jsem si před lety zrekonstruoval. Sice jsem se zařekl, že ty své malůvky zveřejňovat nebudu, ale udělám výjimku. Takhle jsem si ho představoval já. Zděná je pouze věž, snad dvorek před ní a vstupní brána. Zbytek hradu je z nasucho položených kamenných zídek, valů a kdysi určitě i dřeva.



Autor té 3D rekonstrukce je vynikající odborník ing. Ivan Lehký. Těším se na konečný výsledek jeho tvorby i na plán přesného zaměření zbytků hradu. Je totiž možná větší, než se předpokládalo dosud.

Tenhle leták vydala loni os Hrady Českého středohoří

To sice ano, ale zajímalo by mě, kde jsi pak vzal údaje o třiceti vesnicích a obecně o rozsahu panství? Vždy je nutno vycházet z adekvátních dat a pro tuto dobu jako relevantní podklady vidím vývoj od prvních zmínek po první urbáře, protože neznám pro tyto roky konkrétní záznam o rozsahu panství.
Ale vraťme se tedy k patřičnému tématu. Ano Tvá rekonstrukce mi připadá přijatelnější. O některých detailech by se jistě dalo polemisovat, ale aspoň to vypadá jako hrad. Nepochybuji o odbornosti autora té druhé rekonstrukce, ale vypadá to otřesně. Hodně na tom má podíl ta zastaralá počítačová grafika, která by ohromovala asi tak před dvaceti lety, ale pokud na to nemám vhodný software, určitě bych užíval osvědčenou techniku perokresby, kterou prostě špatné grafické počítačové zobrazení nemůže nahradit.
Ale je to můj osobní názor, já bych se prostě za něco takového styděl.
Jen by mě ještě zajímalo, jestli je opravdu takový podíl hrázděné techniky nějak doložen a z čeho vychází?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Nemám tamní oblast nastudovanou jako ty. Ale třeba v knize

Boleslavský landfrýd 1440-1453
Krajský landfrýdní spolek v pohusitských Čechách
Zdeněk Beran

autor zařazuje Bohuše z Kováně k roku 1440 a 1453 do skupiny držitelů 35 -40 vsí.
Co vím, tak v prosinci 1436 mu bylo zapsáno asi 15 bývalých církevních vsí.

Takže k "frýdštejnskému" panství počítám i zástavně držený majetek.

Nemám nastudováno, to jen tak dělám, aby se nepřišlo na to, že o tom nic nevím
Ale co se týče zástavního a získaného církevního majetku, to by tomu nebylo překážkou. Ovšem srovnávacím příkladem může posloužit jeho soused Heník z Valdštejna, jehož vranovské-skalské panství bylo sice nevelké, jen z několika málo nejbližších vesnic (původně asi jen tří), ale rozsah majetku byl značně rozšířený i statky hradišťského kláštera, šestajovického zboží u Prahy a na Českolipsku ap. Ale to už nelze zahrnout jako panství vranovské, jakožto spíše několikero panství v majetku jediného držitele.
Ale zpět k Oltáříku ...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Já v tom rozdíl vidím. Pokud přičlením sousední církevní vsi k svému existujícímu panství, jako v případě hradišťských vsí k hradům Frýdštejn a Vranov, je to něco jiného než zisk vzdálených panství, která mají navíc vlastní správní centra. U Heníka z Valdštejna tedy hrad Ostrý s městečkem Benešov, tvrz Býčkovice s hradem Kalich a "Leština" nebo dnes saský hrad Wildstein.

SOBOTA 3. KVĚTNA 2014 OD 10:00 HOD. POD OLTÁŘÍKEM

Hrad Oltářík je stavbou široko daleko viditelnou a veřejnosti poměrně dobře známou. Ve všeobecném
povědomí je zapsán jako malý hrad (ne nadarmo se mu také říká lidově Hrádek), který si po bitvě u Ústí
nad Labem postavil jako sídlo tehdy drobný husitský válečník Jakoubek z Vřesovic. Oltářík měl být
jeho jakýmsi prvním zastavením v kariéře, kterou Jakoubek završí jako bohatý a vlivný feudál. V rámci
připravované akce si návštěvníci budou moci prohlédnout právě probíhající práce na stabilizaci hradní
zříceniny a jejich zažité představy o účelu i velikosti hradu budou poněkud zpochybněny.
Vytrvalejší se pak mohou vydat i na sousední Blešenský vrch, kde se dodnes spatřují zbytky hradu
téměř neznámého - ba zapomenutého do té míry, že nám písemné prameny neuchovaly ani jeho jméno.
Zvláštní pocit z výstupu po perfektně upravené cestě na mohutnou a jinak zcela nepřístupnou
vyvřelinovou kupu však stojí zato. A pak, v posledních letech přece jen postupně rostoucí poznatky o
hradu ukazují, že se v tomto případě o všední objekt rozhodně nejednalo …

Mimořádnou komentovanou prohlídku obou hradů, navíc doplněnou o poutavý výklad
přírodních krás v jejich okolí, pro Vás připravilo sdružení Hrady Českého středohoří
ve spolupráci se správou CHKO České středohoří.

Další zveřejněný obrázek rekonstrukce hradu od I. Lehkého

Jj, takový hrádek sestávající z jednoho donjonu a strohé fortifikace. Ale nechci to zlehčovat, nejsem kastelolog.
.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)