Pro dokreslení vztahů mezi Čechy a Němci si dovolím předložit jednu zábavnou(?) historku o tom, jak německý poslanec Jung protestoval 23. 6. 1922 v prvorepublikovém Národním shromáždění (NS) proti zestátnění Ústecko-teplické dráhy. Byla totiž v držení německých akcionářů. Nelze se divit, že když hovořil 3. hodinu, čeští poslanci to neustáli a Junga hodili přes stůl stenografů, kde nějaký čas ležel v bezvědomí. Byla to klasická ukázka (délka proslovu!)
obstrukce, která už ostatní poslance přestala bavit a kterou tak důvěrně známe jako trapný, ale bohužel zcela legální obstrukční instrument i ze současného českého Parlamentu.
Pojďme se tedy podívat na pana
poslance inženýra Rudolfa Junga hozeného za stůl stenografů poněkud podrobněji. Může být dokladem toho, jak byli Němci, co se týče zastoupení v NS "diskriminováni" a zároveň reflektuje i situaci v Československu na přelomu 20. a 30. let minulého století. Pan poslanec totiž zastupoval DNSAP (obdoba NSDAP u nás), tj. hakenkreuzlery a byl důvěrným přítelem Hitlera, s nímž si jako jeden z mála českých Němců dokonce tykal. Zkusme se jen na chvilku vcítit do myslí tehdejších českých poslanců, kteří však proti jeho legálnímu zvolení do NS nemohli pochopitelně dělat zhola nic.
Svoji kariéru v NS začal Jung hrdým prohlášením, že jeho strana bude až do těch statků a hrdel bojovat za uplatnění práva na sebeurčení. Proti tomu v zásadě nelze nic namítat, protože je to legitimní požadavek. Mimochodem zajímavá je odpověď Udržala, poslance za Agrární stranu, když řekl, že Němci bohdá nezažijí tak tvrdé zacházení, jaké uplatňovali od pradávna vůči Čechům a které i na sklonku Rakouska-Uherska vyznačovaly žaláře (k tomu viz také pozn. v
mém otvíráku).
Už v červnu 1920 pan Jung také prohlásil, že lživá ustanovení mírové smlouvy o území ČSR "
nebudeme nikdy uznávat". To už byla zásadní teze z typické rétoriky a programu všech hitlerovců. V r. 1932 napsal Jung článek, který sám o sobě už mohl být podnětem k zásahu proti DNSAP. Pan Jung v něm mj. píše: "
spolu s hitlerovci v Německu chceme postupně vybudovat pro 80 mil. Němců ve střední Evropě společný stát a do něj budeme též přináležet".
Když se však Jung dostal do úzkých, dušoval se vždy loajalitou k ČSR a to tak, že si vysloužil posměch a nadávky do zbabělců od svých německých souvěrců. Pan Jung byl totiž "konzistentní" za všech okolností.
Na podzim r. 1932 krajský soud požádal NS k vydání 5 poslanců DNSAP, mezi nimi samozřejmě i náš známý Jung. (Je nutno objektivně přiznat, že to bylo na základě kontroverzního zákona na ochranu republiky.) Tato žádost zbavení poslanecké imunity se týkala procesu proti straně Volkssportu, kterou byl nucen Nejvyšší soud o rok později zakázat.
Rok 1933 v jeho životě se vyznačuje mj. tím, že se stává jedním z hlavních aktérů sjednocení všech německých stran, jejichž programem byla nacistická ideologie. V říjnu 1933 zastavuje DNSAP sama svoji činnost a zůstatek na účtu je převeden na účet Henleinovi.
V r. 1933 Jungova kariéra v ČSR končí. Prchá do Německa za svým obdivovaným přítelem, aby se stal v r. 1936 poslancem Reichstagu a mohl uplatnit své bohaté zkušenosti s Čechy z doby jeho poslancování v NS. Jako vysoký důstojník SS se zasazoval o co nejrychlejší připojení Sudet i zbytku republiky k Velkoněmecké říši.
Tak tolik z jednoho CV, které dokládá cosi o poměrech v ČSR v předvečer druhého světového válečného konfliktu.
Příloha:
DNSAP.jpg [ 94.5 KiB | Zobrazeno 4836 krát ]
(Tak to viděli možná Němci.)
