Bohužel i Chrudim se zatím(!) přiřadila k městům, kterým říkám "odmítači", to jsou tedy ta města, která se postavila odmítavě k našemu projektu. Geneze a průběh chrudimské "kauzy" je docela složitý a já - s dovolením - uvedu souvislosti, aby i pro nezúčastněného čtenáře byla vůbec srozumitelná.
Magistrátu města Chrudimi byly předloženy tyto 2 návrhy textů pamětních destiček pro letošní rok s tím, že destičku týkající se Hromádky jsme chtěli vložit do dlažby na hlavním chrudimském Resselově náměstí.
1) únor 1421
V těchto místech byl v únoru 1421 upálen zakladatel Tábora, hejtman a kněz Petr Hromádka a dva další táborští kněží. Po kapitulaci Chotěboře 4. 2. 1421 před vojsky katolických pánů byly stovky husitů, navzdory čestné úmluvě o svobodném odchodu, zajati a usmrceni. Hromádku s dvěma druhy odvlekl Jan Městecký z Opočna do Chrudimi, kde je z titulu zdejšího hejtmana přikázal na náměstí upálit.
2) na městské hradby
28. 4. 1421
V poslední dubnové pondělí kapitulovalo město Chrudim před pražany a tábory v čele s Janem Žižkou. Dosavadní městský hejtman Jan Městecký z Opočna se musel pokořit před vítěznými husity. Husité město ovládli a Chrudim zůstala až do r. 1436 součástí pražského svazu.
Zcela logicky tyto návrhy magistrát postoupil Komisi historické a letopisecké (dále jen "komise"). V době projednávání textů jsem byl ještě členem této komise, než jsem byl nucen na tento post rezignovat.
Komise schválila tento pro nás nepřijatelný text:
Dne 28. dubna 1421 ovládli Chrudim husité v čele s Janem Žižkou. Do vedení města byl dosazen hejtman Diviš Bořek z Miletínka a město se stalo až do roku 1436 součástí pražského městského svazu. Obsazení města přineslo zánik dominikánského kláštera a odchod měšťanů, kteří se nechtěli stát kališníky. Nejvýznamnější osobou husitského hnutí ve městě byl farář Martin Újezdský, zvaný Lupáč, účastník jednání na koncilu v Basileji a od roku 1436 pomocný biskup voleného arcibiskupa Jana Rokycany.
Z toho je zřejmé, že text o Hromádkovi byl zcela vypuštěn s nelogickým zdůvodněním, že naše texty nejsou vyvážené. Pravda, nemáme v nich uvedenu zmínku o klášteře, což je jedna jediná věta, s níž nemáme problém ji do textu o Chrudimi doplnit. Samostatnou destičku o Martinu Lupáčovi připravujeme až na příští rok, na což jsem komisi důrazně upozorňoval.
Výše uvedený text byl projednáván v komisi prostřednictvím e-mailové komunikace (kvůli pandemii jsme se nemohli scházet). Bohužel moje věcné, racionální i odborné připomínky nebyly vůbec zohledněny a ve výše uvedené podobě byl text předán ke schválení Radě města, kde pochopitelně zasedají - z pohledu znalosti historie - samí laici.
Protože jsem tento závěr bytostně tušil, rozhodl jsem ještě před hlasováním Rady informovat starostu a jednoho místostarostu o pravém stavu věcí. Starosta rozhodl, že jedna destička musí být v dlažbě na náměstí, bohužel do zasedání Rady na to zřejmě zapomněl, protože hlasoval pro výše uvedený text.
Jednání však budou pokračovat nadále, snad už v příštím týdnu. Tak uvidíme ...
Tato kauza se dostala i do novin (viz odkaz níže), kde jsou stanoviska starosty a šéfa komise Kobetiče poněkud zavádějící a ne plně odpovídající skutečnosti. Proto jsem považoval za nutné vyjádřit se k tomu v tomto příspěvku.
novinový článek o této kauze:
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/chrudim-pametni-deska-hejtman-petr-hromadka-vyroci-husiti.A210414_150957_pardubice-zpravy_mvoPříloha:
CR.jpg [ 291.13 KiB | Zobrazeno 16442 krát ]
|
, se omlouváme. A zároveň dodáváme, že tato chyba nemá vliv zhola na nic.