Právě je 17.01.2022 - 09:51

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 19 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Čí stanovisko (a argumenty) je vám osobně bližší?
Rozhodně Erazima Koháka 0%  0%  [ 0 ]
Spíše Erazima Koháka 33%  33%  [ 1 ]
Mám výhrady k oběma zhruba ve stejné míře 33%  33%  [ 1 ]
Spíše Karla Skalického 33%  33%  [ 1 ]
Rozhodně Karla Skalického 0%  0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 3
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Diskuze k národu
PříspěvekNapsal: 20.11.2012 - 21:40 
Offline
desátník
desátník

Registrován: 11.09.2011 - 11:58
Příspěvky: 522
Pro tříbení názorů může být vhodná i tato diskuze na čt24 na téma:
Zrod národa
Historie.cs - TV program - Česká televize
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1015 ... 801400036/


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 01.12.2012 - 02:37 
Offline
pavézník
pavézník
Uživatelský avatar

Registrován: 23.10.2012 - 23:31
Příspěvky: 196
Bydliště: Matka měst, Hlava republiky, Děvka babylónská
Rád bych se zde vyjádřil ke třem věcem: (1) k samotné polemice Skalický vs. Kohák, (2) k tomu, co zde napsal bratr Jiří Motyčka a (3) k oné recenzované Kohákově knize (Domov a dálava), nebo spíše jen k její částí týkající se husitství. Bohužel na to teď nemám čas a hned tak mít nebudu, takže předběžně připojuji alespoň zlomek, který jsem napsal původně JINAM, ale který má velmi co do činění i s tím, co je obsahem tohoto tématu a beztak bych se k němu dříve či později dostal.

Podnětem tam byl problém „prosívání minulosti přes mřížku současných pojmů a pojetí“. Zmínil jsem v té souvislosti třídění, které načrtává Božena Komárková (stať „Česká otázka“ v průběhu století, z knihy Sekularizovaný svět a evangelium, Brno: Doplněk, 1993, ss. 248-281). Kdybych zakládal hlasování na něm, předložil bych čtyři možnosti: Kloníte se k odpovědi „evangelické“, „nacionální“, „katolické“ nebo „nějaké podstatně jiné“?
Citace:
Pokračující zesvětštění třídí národ podle jiných hodnot, než které rozhodovaly v diskutovaných obdobích [tj. od gotiky po novověk]. Tehdejší náboženské boje už nepatřily k aktuální tématice, ba ztratily namnoze vůbec na srozumitelnosti. Zaujetí pro ně se vytvářelo jenom tím, že se reinterpretovaly v duchu soudobých hodnot. Podle těchto hodnot, směřujících především ke svobodě osobní i národní, se vztah k minulosti vyhraňoval do tří odpovědí:

První, založená Palackým, podepřená koncem století Masarykem a později alespoň navenek, ovšem v proměněné reinterpretaci přijatá socialisty, pohlížela k husitství a k pozdější domácí reformaci jako k vrcholu dějinného vývoje u nás, ale i v Evropě. Tragická nespojitost národního bytí se měla překonat navázáním na jejich snahy v duchu novodobých potřeb.

Druhá odpověď nepopírala velikost minulosti, ale považovala ji za ukončenou a pro další národní snahy za bezvýznamnou. Pro obrozený národ v době, do níž je vnějšími podmínkami postaven, mají prvořadé místo otázky národního zájmu a existence. Jde o realistické vidění vlastní situace a jejích možností. Národ je katolický a netouží po změně, je národem drobných lidí s vlastnostmi odpovídajícími jejich neheroickému, ale houževnatému postoji k životu. Na nich je možno stavět. Národní program musí odpovídat potřebě shody se silami, na nichž jeho osud závisí, a prospěšně je využívat. Je to v podstatě stanovisko Pekařovo a později Peroutkovo.

Třetí odpověď byla katolická. Bylo samozřejmé a tradiční, že odmítá reformaci a zdůrazňuje spojitost od počátku přijetí křesťanství, potvrzeného domácími světci. Vrcholem dějin je pro ni dlouho doba Karla IV., doba duchovní, kulturní a mocenské jednoty a síly spojených zemí celé České koruny. Je to údobí zlatého věku, jaký se později do Čech už nevrátil. Rekatolizace je pouze návrat ke křesťanské univerzalitě, posvěcené od počátku národními světci.

Je škoda, že neproblematickou epochu Karla IV. vyměnili později Pekařovou inspirací za dobu triumfující barokní protireformace. Dostávají se sami se sebou do vnitřního sporu, když z jedné strany apelují na lidská práva a z druhé glorifikují epochu nejtvrdšího duchovního násilí, jež měla pro národní bytí následky tak osudné. Je to také doba prvního retušování dějin a zahlazování národní paměti, proti čemuž dnes oprávněně a za celý národ protestují. [Psáno v dubnu 1985.]
(s. 252n)


To se mi však zdá zpochybňovat Petr Čornej (Světla a stíny husitství, Praha: LN, 2011), když píše:
Citace:
Zakladatel moderní české historiografie vytvořil paradigma, které v hlavním proudu české vědy přežívalo donedávna. Tomek, Masaryk, Goll, Pekař, Novotný, Krofta, Nejedlý, Urbánek, a v počátcích své dráhy též Macek, Kejř i Šmahel, ať už s Palackým souhlasili, rozvíjeli a modifikovali jeho myšlenky nebo s ním polemizovali a měnili jeho hodnotící znaménka, vždy se víceméně přidržovali optiky, pojmů a parametrů, které nastavil. (s. 15)

Má-li však [současná husitologie], v souladu se soudobými trendy světového dějepisectví, uchopit husitství nejen v jeho vnějších politických a sociálních souvislostech, nýbrž především zevnitř, tak aby alespoň částečně, navzdory všem omezením, pronikla hlouběji do tehdejší mentality, potom jí nezbývá než změnit vžitou optiku, tj. číst prameny s Biblí v ruce, vnímat středověkou obraznost, porozumět dobovému jazyku a přihlížet k textům, které bádání 19. a 20. věku z nejrůznějších důvodů nebralo dostatečně v potaz. (s. 21)

:?: - Znamená však skutečně ona „změna optiky“, o níž píše Petr Čornej, tolik zásadní zlom? (Vždyť něco podobného, totiž „agitační“ uchopení minulosti, namísto jejího pochopení jak sama sobě rozuměla, vyčítal už Pekař Masarykovi.) Konkrétně: Vytváří se tím nový prostor pro jinou odpověď než principiálně jednu z těch tří, které načrtává Božena Komárková? Nebo snad už taková odpověď byla dána? (Jaká a v jakém smyslu nová?)

Skalického postoj chápu jako stanovisko v linii třetí, „katolické“, Kohákův pak v linii první, „evangelické“. Co mi na té polemice přišlo pozoruhodné, bylo - mimo jiné - to, že Skalický zdánlivě výše než Kohák vyzvedává husitství (přínos víry pro utváření národa), což je nezvyklé a souvisí, řekl bych, s postupujícím přijímáním Husa jako reformátora katolické církve, v duchu přímluv Pekařových (viz jeho článek K boji o Husa, 1925, a rozhlasový projev O Husovi a husitství, 1935.)

P.S.: Jakmile budu mít trochu času, chtěl bych reagovat též v tématu věnovaném recenzi Čornejovy knihy (Světla a stíny husitství), kde by mohl být patrnější můj postoj. Protože odpovídám na konkrétní podněty, mělo by to být něco trochu jiného, než mé dosavadní tři příspěvky ZDE.

P.P.S.: Díky za ten odkaz, bratře Karle Konečný! Zvlášť těch posledních 10 minut pořadu mne zaujalo.

_________________
(Kaz 1:11) čili "Vše bude zapomenuto!"


Naposledy upravil Theodor dne 01.12.2012 - 16:57, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 01.12.2012 - 12:14 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8334
Bydliště: Athény východních Čech
Theodor píše:
... Znamená však skutečně ona „změna optiky“, o níž píše Petr Čornej, tolik zásadní zlom? ...
Domnívám se, že ano, i když nevím, zda zásadní, ale přinejmenším významný zcela určitě. Proč si to myslím?
Rozumím tomu, že v dnešním tak sekularizovaném světě je pochopitelně jednodušší a pohodlnější posuzovat, ale zejména velice kriticky přistupovat k husitství bez pochopení jeho ideového fundamentu, který důsledně vychází z Bible a jenž zcela absentuje v tomto typu úvah. Rezignovat při hodnocení husitství na poctivou "práci s Biblí", znamená omezit vnímání husitství jen na husitské války (například). V tomto zúženém úhlu pohledu pak nelze spatřit význam reformace české nejen pro naše dějiny, ale i evropské a nebojím se napsat i pro světové. Proto se zejména pod tu druhou část citace z Čorneje čitelně podepisuji!
Někdo by mohl namítnout, že tímto způsobem studia nechť se zabývají pouze profesionální husitologové ev. doktorandi na teologických fakultách a my ostatní to snad ani nepotřebujeme. Můžeme se však potom vůbec vyjadřovat k husitství? Ve společnosti, která vyznává svobodu slova, nepochybně můžeme. Pak se ale nemůžeme divit tomu, že takové názory a postoje mohou být označeny - často právem - za nedostatečné, nebo rovnou mylné (výrazu ahistorické se raději obloukem vyhnu :D ). Ale abych příliš neodbíhal od tématu ...

..., tak bych se nyní měl ještě vrátit k "třídění" Komárkové. Přestože první možnost paní Komárková nastínila nejstručněji, asi nikoho nepřevapí, že se kloním právě k ní. Druhou a třetí odpověď odmítám, ale nelze konstatovat, že nesouhlasím paušálně se vším. To však není až tak důležité.
První a třetí možnost obsahuje latentní nebezpečí vykládat minulost tendenčně, i když nemohu odolat pokušení vyslovit privátní přesvědčení, že ta první méně. U prostřední možnosti nesouhlasím např. s tezí, že pro další národní snahy je minulost bezvýznamnou.

Theodor píše:
... Vytváří se tím nový prostor pro jinou odpověď než principiálně jednu z těch tří, které načrtává Božena Komárková? ...
Mohu-li mluvit za sebe, tak já jinou odpověď nepotřebuji, ba dokonce bych se kvůli zjednodušení východiska přidržel pouze dvou, dle mého názoru zásadních: prvé a třetí. A tu prvou bych však rozšířil o akcent na reformaci českou, na níž většina protestantů dodnes nezapomíná, což se pochopitelně týkalo i Palackého, TGM, ale i dalších.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: stále čekáme ;-)
PříspěvekNapsal: 16.08.2013 - 11:42 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8334
Bydliště: Athény východních Čech
Theodor 2. 11. 2012 píše:
... Prozatím to nechám spát, ale připomenu a objasním, jakmile natrefím na vhodnou příležitost či souvislost, k níž se věc bude hodit a do ní i zapadat ...
Theodor 1. 12. 2012 píše:
... Jakmile budu mít trochu času, chtěl bych reagovat též v tématu věnovaném recenzi Čornejovy knihy (Světla a stíny husitství), kde by mohl být patrnější můj postoj ...

Jestlipak se tady ještě někdy Theodor naleznoucí čas ukáže, abychom se dočkali odpovědí/reakcí na problémy, které jsou podle Theodora potřeba ještě dořešit ... ;-)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 19 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz