Právě je 19.04.2024 - 10:03

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 50 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
PříspěvekNapsal: 21.03.2011 - 18:21 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Tak tady trochu tápu, protože si nejsem zcela jist, jestli se mandát proti bratřím z roku 1602 stahoval i na Moravu. Předpokládám, že nikoliv. Nikde jsem alespoň nenašel zmínku o tom, že by se některý z moravských sněmů v těchto letech mandátem zabýval. Jak známo bez schválení moravského sněmu by neměl mandát v markrabství platnost, ačkoli v království platil. :wink:

O Žerotínovi si určitě něco řekneme, stejně tak jako o jeho oponentovi kardinálu Františku z Ditrichštejna. Vztah těchto svou mužů určoval po dvacet let osudy Moravy. 8)

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 21.03.2011 - 18:44 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Napo_Leon píše:
Tak tady trochu tápu, protože si nejsem zcela jist, jestli se mandát proti bratřím z roku 1602 stahoval i na Moravu ...
Bylo by docele obtížně představitelné, kdyby se tato restriktivní opatření vztahovala pouze na Čechy, bez ohledu na schvalovací procesy.

Já měl však v oné naznačené souvislosti na mysli poněkud něco jiného. Byl to především politický monstrproces vedený proti Karlu staršímu ze Žerotína z roku 1600. Karel byl žalobcem obviněn z urážky císařského majestátu. Netřeba snad zvláště zdůrazňovat, jaký trest Žerotínovi hrozil.
Pokud se mi matně vybavají kontury tohoto procesu, tak pochopitelně Žerotínovi přitížilo mj. nejen to, že byl členem Jednoty bratrské, nýbrž i to, že byl považován za vlivného vůdce protestantské Moravy. A to se v katolických kruzích neodpouštělo.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Spor Ditrichštejna s Žerotínem
PříspěvekNapsal: 21.03.2011 - 21:07 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Co se týče onoho hejtmanem zmiňovaného sporu, tady je jeho podstata. Budu citovat vlastně sám sebe (hejtman bude vědět co myslím Very Happy)

V Čechách a na Moravě byla náboženská situace stále vážnější, protože přelom 16. a 17. století je obdobím, kdy radikální křídlo českých a moravských katolíků vystoupilo veřejně se svými požadavky, které výrazně vychylovaly náboženskou a politickou rovnováhu v zemi, která byla nezbytná pro zdravý vývoj českých zemí. Na Moravě nebyla situace o mnoho lepší než-li v Čechách, neboť po nástupu kardinála Františka z Ditrichštejna na olomoucké biskupství nastala na Moravě vlna rekatolizace a protireformace. František z Dichtrištejna nebyl Moravanem ani Čechem, ale cizincem usedlým v markrabství. Narodil se roku 1570 ve španělském Madridu jako syn Rudolfova bývalého hofmistra Adama z Dichtirštejna a Markéty z Cardona, vzdálené příbuzné španělských Habsburků. Roku 1575 se Dichtrištejnové přestěhovali na Moravu, kde jim Rudolf udělil panství Mikulov. Vzdělání nabyl mladý František z Dichtrištejna nejprve v Praze u jezuitů a později v Římě. Papež Klement VIII. si ho velmi oblíbil a povýšil ho na jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků. Roku 1599 měl za sebou už kněžské svěcení a kardinálskou hodnost.

Na papežův návrh byl olomouckou kapitulou František z Ditrichštejna zvolen 28. května 1599 olomouckým biskupem. Ujal se biskupství s velkým zápalem pro katolickou církev a rozjel náboženskou rekatolizaci Moravy, při níž se mohl opřít o podporu papežské kurie a nastupující generace dravých katolických stavů, kteří se na Moravě stejně jako v Čechách drali ostrými lokty k moci. Do sporů se dostával často, ale často v nich vítězil. Stal se během několika let nejen duchovní, ale i světskou hlavou Moravy. Určoval politické a náboženské směřování Moravy na více jak třicet let. Zasáhl výrazně i do českých a středoevropských dějin.

Do střetů se František z Ditrichštejna dostával také často s moravským nekatolickým panstvem, které se soustředilo kolem Karla staršího ze Žerotína. Právě jeho Ditrichštejn považoval za hlavního politického soka i za osobního nepřítele. Důvodů k tomu měl řadu. Krátce po roce 1599 vedl Ditrichštejn první spory s panstvem o statky náležející olomouckému biskupství. Vyšetřování majetkových sporů se odehrávalo obvykle před moravským zemským soudem. V prvních sporech utrpěl však ponižující porážku. Karel ze Žerotína mu pak poslal posměšný dopis, ve kterém ho vyzval, aby se, chce-li ještě někdy nějaké své nároky vznášet před zemským soudem, nejdříve naučil pořádně česky a přinejmenším povšechně nastudoval základy moravského práva. Žerotínovy posměšky neměly dlouhého trvání, neboť Ditrichštejn se z porážek rychle oklepal a hlavně poučil.

Roku 1600 se proti Karlu ze Žerotína spikla mocná skupina katolíků, která ho chtěla zničit. Záminku k tomu byl Žerotínův čin, kdy dal na svém panství zatknout a uvěznit Itala Giovanniho Battistu, který byl pod přímou císařskou ochranou. Důvodem k zatčení byla násilná rekatolizace a násilí páchaná na poddaných. Moravský podkomoří Zikmund z Ditrichštejna, starší bratr Františka z Ditrichštejna, podal na Žerotína v Praze stížnost pro urážku císařského majestátu. Rudolf jmenoval zvláštní vyšetřovací komisi, která měla stížnost prošetřit, ale ta dlouho nevedla k žádnému cíli, protože Žerotín se odmítal vyšetřování účastnit, protože stížnost nebyla podána k moravským úřadům. Celý proces nakonec zničil na mnoho let Žerotínovu kariéru, neboť byl zbaven úřadu zemského soudce a poručnictví nad majetkem pánů z Lipé. V dalších letech se Žerotín stáhl do ústraní a vyčkával...
_________________

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Luther a čeští "kacíři"
PříspěvekNapsal: 12.04.2011 - 11:01 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Luther zanedlouho po svém vystoupení proti prodeji odpustků ve Wittenbergu r. 1517 byl přirovnáván k českým kacířům. Tomuto stigmatu se Luther urputně bránil, ale jen do té chvíle, než zjistil, kdo vlastně ti čeští "kacíři" jsou, o co jim šlo a stále ještě v různých modifikacích jde a když postřehl, že i on sám v mnohém objevuje dávno objevené, vč. brojení proti kupčení s odpustky.

Jeho vystoupení proti prodávaní odpustků vycházelo z hluboké a podrobné teologické analýzy epištol apoštola Pavla, které tvoří podstatnou část Písma Nového zákona. A když se Lutherovi dostala do rukou Husova Postila, zůstal jako teolog v němém úžasu nad exegetickou erudicí autorovou.
Lutherův vztah k Jednotě bratrské však musel projít jistým vývojem. Přestože v bratrských spisech nacházel názory i jemu blízké, jeho postoj k učení a praxi bratří byl zpočátku rozpačitý. Byli to pro něj bludaři. Česká reformace v globálním pojetí představovala pro Lutera reformní hnutí plné rozmíšek, kontroverzí a nakonec i rozkolu. V tomto punktu nebyl německý reformátor daleko od pravdy a nakonec i Jednotu mohl a zřejmě i považoval za produkt tohoto rozkolu.
Již v r. 1519 vyslovil Luther přání, resp. požadavek na obecný koncil, aby nařídil přijímání svátosti eucharistie pod obojí způsobou. Tedy opět nic nového pod českým reformačním nebem.
Ve svém dopise příteli Spalatinovi Luther píše: "Nevěda, učil i držel jsem všecko učení Jana Husa ... Zkrátka, jsme všichni nevědomky husity ..." a jeho poměr k reformaci české se počíná měnit k stále více vstřícnějšímu a chápajícímu.

Podobně jako se Viklefovo učení před více jak stoletím dostalo do Čech prostřednictvím studentů, tak i spisy Martina Luthera šířili čeští studenti, kteří se účastnili jeho univerzitních přednášek ve Wittenbergu. Jednota bratrská pak tyto spisy překládala a tiskla ve svých tiskárnách v Mladé Boleslavi, v Bělé, Litomyšli aj.
V Čechách bylo Lutherovo učení přijímáno vesměs pozitivně, téměř bezvýhradně, a to nejen od utrakvistů ale i od představitelů Jednoty. Ale k tomu se teprve dostaneme v dalším výkladu ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 13.04.2011 - 14:44, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Luther a Jednota bratrská
PříspěvekNapsal: 12.04.2011 - 14:38 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 01.08.2010 - 18:32
Příspěvky: 63
No, ono je důležité, že Jednota bratrská se prezentovala především coby mravokárné uskupení, takže se nelze divit, že při zachování této mravokárnosti se v průběhu oněch 150 let její existence značně měnila teologická orientace církve, až nakonec se mluví o 3 skupinách v rámci Jednoty

Za časů Lukáše Pražského po odchodu Malé stránky bylo úplně normální, že Jednota ještě přijímala učení o 7 svátostech aj., tady tkví i počáteční vzájemná nedůvěra mezi Jednotou a Lutherem, stará generace kolem Pražského (zemřel 1528) se zdráhala přijímat novou teologii a Luther, na rozdíl od Zwingliho nebo později Kalvína, nebyl žádný puritán, takže příklon k luterství byl podmíněn generační obměnou představovanou Janem Rohem, jako bylo předtím otevření se světu podmíněno nástupem generace Lukáše Pražského ...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: proces konfesionalizace Jednoty
PříspěvekNapsal: 12.04.2011 - 16:38 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Když Jednota bratrská zjistila, že se novým reformačním vlivům nevyhne, tak nejprve se přiklonila k filipistické "frakci" luteránské konfese, resp. reformace, aby nakonec přijala reformaci kalvínské podoby, která ji nejvíce konvenovala.
Tento proces jakéhosi sebeuvědomění v rámci evropské reformace obsahuje dva i pro Jednotu významné milníky. Tím prvním byla Česká konfese z r. 1575 a tím druhým Rudolfův Majestát z r. 1609, který konečně de iure legalizoval Jednotu bratrskou konfesně i nábožensky.

pipek píše:
... Luther, na rozdíl od Zwingliho nebo později Kalvína, nebyl žádný puritán, takže příklon k luterství byl podmíněn generační obměnou představovanou Janem Rohem ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Luther vs. Jednota
PříspěvekNapsal: 16.04.2011 - 10:17 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
pipek píše:
... Za časů Lukáše Pražského po odchodu Malé stránky bylo úplně normální, že Jednota ještě přijímala učení o 7 svátostech aj. (...) příklon k luterství byl podmíněn generační obměnou představovanou Janem Rohem ...
JM píše:
... V Čechách bylo Lutherovo učení přijímáno vesměs pozitivně, téměř bezvýhradně, a to nejen od utrakvistů ale i od představitelů Jednoty. Ale k tomu se teprve dostaneme v dalším výkladu ...
První kontakty Jednoty s Martinem Lutherem lze zařadit někdy na počátek 2. dekády 16. století. Tyto styky měly zpočátku "pouze" privátní charakter.

Vynechal bych první nesmělé krůčky, jejichž součástí byl i nezájem o Lutherovo vystoupení proti odpustkům, přestože o tom bratří již věděli a to hned z několika nezávislých zdrojů.
V době, o níž je řeč, však na univerzitě ve Wittenbergu studoval Benedikt Bavoryňský, který pochopitelně navštěvoval i Lutherovy přednášky. Bavoryňský a pipkem zmiňovaný Jan Roh navštívili Luthera a při této příležitosti mu předali bratrský katechizmus. Německý reformátor při upřímných rozhovorech Jednotu chválil za čistotu evangelia. Měl "pouze" výhrady k celibátu a k sedmi svátostem uznávaným Jednotou, jejichž součástí byl i křest v podobě, jak ho udělovala římská církev. Luther požádal o to, zda by mu Úzká rada vysvětlila vztah Jednoty k přítomnosti Krista v konsekrované svátosti oltářní. Proto mu Lukáš Pražský zaslal svůj spis O pravdě vítězné v latině. Odpovědí na to byl Lutherův spis O uctívání svátosti, sepsaný roku 1523. Jeho výhrady se opět týkaly 7 svátostí (viz výše) a bratřím doporučil, aby přestali dodržovat celibát a také, aby se kněžský dorost pilně věnoval učení biblických jazyků. Lukáš Pražský sepsal Odpověď Bratří na spis M. Luthera, v němž Luterovy připomínky příkře odmítá vč. protestantské zásady Sola fide (pouze vírou), týkající se ospravedlnění. Navzdory těmto kontroverzím vztahy mezi Jednotou a Lutherem byly založeny na vzájemném respektu obou zainteresovaných stran.

V r. 1525, kdy v Německu vrcholí selská válka, se opět cesty německého reformátora a Jednoty, která velice těžce nesla skutečnost, že Luther se v tomto konfliktu postavil na stranu vrchnosti, nakrátko rozešly. Pro pacifistickou bratrskou majoritu byly nepřijatelné počty mrtvých a popravených v tomto konfliktu. Styky Jednoty s čelným představitelem německé reformace na čas ustaly a byly opět obnoveny až po smrti bratra Lukáše v r. 1528, kdy se vedení v Jednotě ujala nově zvolená Úzká rada ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Luther a Jednota
PříspěvekNapsal: 16.04.2011 - 23:37 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 01.08.2010 - 18:32
Příspěvky: 63
Nejsem si jist, zda Luther nekritizoval křestní praxi u Jednoty z právě opačných důvodů než píšete, tj. že se od římské praxe odchýlili důrazem na osobní obrácení.
Dále bych byl opatrný s příklonem Jednoty k filipismu, protože filipismus jako takový byl veřejně ventilován jako samostatný teologický proud až po Lutherově (tj. i po takřka současné Rohově) smrti, do té doby byl nějakých 15 let pouze předmětem uzavřených disputací na půdě univerzity ve Wittenbergu, Roh i Augusta o tom asi věděli a asi i s filipisty sympatizovali, ale běžný věřící o těchto sporech neměl žádné povědomí a nijak se ho nedotýkaly
Ani příklon ke kalvinismu v Jednotě nebyl všeobecný, proluterská Bratrská konfese z roku 1535 nebyla nikdy odvolána, částečně to zajisté mohlo být dáno i ohledy na novoutrakvisty a možné společné působení pod platformou České konfese, která byla taktéž převážně lutersky orientovaná, ovšem na zásah Bratří v ní chyběly odsudky radikálnějších směrů, jednak byl dán i zevnitř Jednoty, kde na to neexistoval jednotný názor a působily v ní různé názorové proudy, tzv. přerovský proud např. žádal místo tupého přejímání cizích vzorů spíše důraz na vlastní bratrskou tradici


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Luther a Jednota
PříspěvekNapsal: 17.04.2011 - 08:27 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
pipek píše:
Nejsem si jist, zda Luther nekritizoval křestní praxi u Jednoty z právě opačných důvodů než píšete, tj. že se od římské praxe odchýlili důrazem na osobní obrácení ...
Tady bych se nerad přel, protože úplné detaily neznám. :oops:
Ale nenechme se mýlit. Jednota v lecčems zůstala jakoby na pozicích staré římské praxe, která nebyla v rozporu s jejich výkladem Písma. Mj. např. dodržování
celibátu :roll: i odmítnutí principu Sola fide o tom může svědčit ...

pipek píše:
... Dále bych byl opatrný s příklonem Jednoty k filipismu, protože filipismus jako takový byl veřejně ventilován jako samostatný teologický proud až po Lutherově (tj. i po takřka současné Rohově) smrti ...
Tento proces jsem - pokud čtu svůj příspěvek správně - nijak časově nevymezil ani nekonkretizoval ... :wink:

pipek píše:
... Ani příklon ke kalvinismu v Jednotě paušálně všeobecný ...
K tomu jen(!) obecnou poznámku.
Jsem bytostně přesvědčen, že Jednotě paušálně více vyhovovala Helvetská konfese než Augsburská. :idea: Vyjímky však nelze vyloučit a to nejen co se týče jednotlivců, ale i ideových proudů uvnitř Jednoty ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Luther a Jednota
PříspěvekNapsal: 17.04.2011 - 14:39 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 01.08.2010 - 18:32
Příspěvky: 63
Jiří Motyčka píše:
Tento proces jsem - pokud čtu svůj příspěvek správně - nijak časově nevymezil ani nekonkretizoval ... :wink:

No ano, takže je na místě říci, že po příklonu k luterství došlo minimálně opět o jednu generaci později k jistému příklonu k filipismu, symbolizovanému osobou Esroma Rüdigera, rektora bratrské školy v Ivančicích až od roku 1575, který jako ostatní filipisté nebo kryptokalvinisté musel rok předtím opustit Wittenberg. Této tendenci silně oponovali právě přerovští. Neshod v Jednotě okolo otázky pojetí Večeře Páně si v té době povšiml olomoucký biskup Stanislav Pavlovský, který hovoří o frakci ivančické, přerovské a mladoboleslavské, později jsou tendence, že v některých sborech se konají oddělené bohoslužby pro stoupence různých směrů anebo jednoduše nejsou někteří věřící k Večeři Páně vůbec připouštěni.

K otázce možného příklonu Jednoty ke kalvinismu poznamenávám, že šlo z velké části o zásluhu bratrské šlechty, která mohla studovat na zahraničních univerzitách, k tématu blíže O království vskutku kalvínské.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Německá reformace a české země
PříspěvekNapsal: 07.06.2011 - 21:12 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Po kratší odmlce ...

Martin Luther, jedna z nejvýznamnějších postav evropských dějin a duchovní tvůrce německé reformace, je považován za prvního významného evropského reformátora a hlavní postavu první z řad přicházejících evropských náboženských reformací. Ve skutečnosti byl Martin Luther pokračovatelem tradice a myšlení Jana Husa, se kterým se německý profesor ze saského Wittenberku a člen řádu augistiniánů několik let vyrovnával, aby jeho učení rozšířil, předal mu evropský charakter a vítězně ho dovršil. Za počátek německé reformace se považuje říjen 1517, kdy Martin Luther vydal svých 95 článků, v nihž se navážel do poměrů v současné církvi a odsoudil prodej odpustků. Podobně začala na začátku 15. století i česká reforma, ale bohužel se v církvi od této doby příliš nezměnilo.

V této době a v dalších měsících a letech se Martin Luther zajímal o husitství a jeho vůdčí osobnosti. Ze začátku husitství odsuzoval a vyvracel jeho myšlenky a postupy. Nikdy se však netajil hlubokým zájmem o českou reformaci. Když Luther 5. července 1519 vedl v Lipsku učenou rozpravu s ingolstadstkým teologem Johannem Eckem, tak se zmínil o tom, že některé z Husových článků, za které byl odsouzen a upálen, jsou ve skutečnosti zcela křesťanské, a že není pro pravého křesťana na překážku ke spasení to, když neuposlechne papeže a Řím, který se odchýlil od prvotní církve a příkazů Ježíše Krista. Následující den, kdy Češi slavili výročí smrti Jana Husa, Martin Luther sice odsoudil husitství, ale zároveň vyslovil vážné pochyby, že byli Češi v minulém století vždy kaceřováni právem. Luther se těmito i podobnými názory dostával do popředí zájmu církve, která v něm brzy spatřovala nebezpečného kacíře, který projevuje zájem o kacířské husitství.

V Lipsku se v této době zdržoval i varhanář Jakub z Prahy, kterého Lutherovy projevy natolik zaujaly, že s Lutherem osobně pohovořil o Janu Husovi a slíbil mu, že mu z Čech zašle některé z Husových spisů. Spisy nadchly Luthera tak, že pronesl pro církev nebezpečná slova: "Aniž to víme, jsme všichni husité". V srpnu 1520 zašel Luther tak daleko, že výzvou "An der christlichen Adel der deutschen Nation" (Křesťanské šlechtě německého národa") navrhl, aby se husitskými požadavky a případem zabývala zvlášť císařem a říšskými knížaty jmenovaná komise. Zároveň vyzval Čechy, aby si zvolili nového arcibiskupa (úřad pražského arcibiskupa zůstával v Čechách od roku 1471 neobsazen a katolická i kališnická církev se spravovala sama) a aby mohli svobodně přijímat z kalicha. Martin Luther se plně stotožnil s hlubokým myšlenkovým odkazem Jana Husa a považoval za nejvyšší autoritu církve i sebe sama Písmo a Bibli a pokud nebude z Písma přesvědčen o opaku, tak od svých názorů neustoupí. Dne 10. prosince 1520 Luther veřejně spálil papežskou bulu, která ho označovala za pokračovatele českého kacířství.

V Římě zanedlouho hořely na hranici Lutherovy spisy a on sám byl 3. ledna 1521 uvržen do papežské klatby. Císař Karel V. a papež chtěli Luthera umlčet, ale ten se svěřil do ochrany saského vévody Friedricha III. Moudrého, který mu poskytl útočiště na pevném hradě Wartburku. Za sto let od Husova vystoupení se však změnil svět. Lutherovy názory se díky vynálezu knihtisku šířily mnohem rychleji. Vzdělanost pronikala i do všech vrstev společnosti, vliv a moc papeže i císařů a králů klesala na úkor růstu moci stavů. To vše přispělo k nečekanému ohlasu Lutherových názorů. Luther se vyhnul Husovu osudu a na hranici nikdy neskončil. Narozdíl od husitství se Lutherovu učení šířilo jako vlna po celé západní Evropě a vyvolávalo mohutný ohlas. V Čechách se kališníci i příslušníci Jednoty bratrské upřímně radovali, protože po stu letech přicházelo toužené uznání přelomových a průkopnických myšlenek a významu husitství. K tomu ještě z německých zemích, které se stavěly k husitství vždy nepřátelsky.

Lutherovy názory se však měnily a vyvíjely. Takže se ve zprostředkované podobě české prostředí muselo potýkat s tím, že Luther obhajuje pouze určité názory husitství a neobhajuje kališnictví jako celek. Zatímco byl Luther v podstatě přesvědčen o základním Husově mravním zákonu, že nejvyšší autoritou pro pravého křesťana je Písmo a ne zkorumpovaná církev, již dávno se oprostivší od Písma, tak ve věci přijímání z kalicha a jiných věroučných husitských rozdílů neměl ani zdaleka jasno...

Tolik na úvod k německé reformaci a jejímu vztahu k českým zemím. Hejtman Jiří jistě doplní či přidá další odkazy na příslušná témata na zdejším foru. :wink:

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Německá reformace a české země
PříspěvekNapsal: 08.06.2011 - 15:10 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Napo_Leon píše:
... Tolik na úvod k německé reformaci a jejímu vztahu k českým zemím. Hejtman Jiří jistě doplní či přidá další odkazy na příslušná témata na zdejším foru.
Snad ještě tohle téma, kde se také diskuje o Lutherovi, Kalvínovi etc.:
http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=765 ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: pronikání luteránství do Čech
PříspěvekNapsal: 08.06.2011 - 15:18 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 454
Lutherovo učení, nebo-li luteránství, pronikalo do Čech především v severních Čechách, kde žilo mnoho Němců, kteří udržovali nepřetržité a čilé styky se Saskem a Durynskem. Na začátku roku 1520 působily luteránští duchovní již na panstvích Děčín, Benešov nad Ploučnicí, Česká Kamenice a na Loketsku. I na ostatních panstvích v Krušných horách. V Praze nahrávalo luteránství radikálním kališníkům v městě i na radnici. Díky Zigu Vaníčkovic se v Týnském chrámu stali farářem a kazetelem Jan Poduška a Václav Rožďalovský, na které se obrátil varhanář Jakub, když chtěl zprostředkovat setkání s Martinem Lutherem. Oba totiž udržovali styky s Lutherem a Václav Rožďalovský například Lutherovi zaslal Husovo stěžejní dílo "De ecclesia", které poté vyšlo tiskem v Mohuči. Na Starém Městě pražském podporoval luteránství také farář Jan Miruš.

Náboženská situace v Praze nebyla vůbec jednoduchá. Kromě katolického proudu, který byl v menšině, zde působily proudy umírněných a radikálních kališníků, stejně jako skrývaní a potlačovaní stoupenci Jednoty bratrské a dřívější táborské věrouky. Farář Jan Poduška byl známý svým nesmiřitelným postojem k obrazům svatých a jiným vnějším a okrasným způsobům uctívání svatých a Ježíše Krista. Na pražských ulicích se objevovali různí náboženští blouznivci, jako například Matěj Poustevník, který odsuzoval hříchy stavů i prostých lidí. Luteránství znovu zaselo spory mezi různé kališnické proudy, a tak muselo shromáždění kališnických kněží 12. dubna 1521 přísně nařídit dodržování kompaktát všem vyznavačům kalicha. Rozpory se tím odstranit nepodařilo a luteránství se šířilo dále i prostřednictvím luteránských kněží přicházejících do Čech.

Prahu navštívil z významných osobností německé reformace hlavně kazatel ze saského Cvikova Thomas Müntzer. Přes Jáchymov a Žatec přijel Müntzer 21. května 1521 do Prahy, kde byl slavnostně uvítán zástupci pražské univerzity, na jejichž pozvání proslulý a radikální kazatel přijel. Ubytoval se v Karlově koleji a mohl svobodně kázat v kapli Božího těla na Novém Městě pražském i v Betlémské kapli na Starém Městě pražském. Tedy v místech spjatých s husitskou minulostí. Müntzer kázal výhradně německy a latinsky, takže i když byla jeho kázání překládána do češtiny, tak na obyvatele Prahy příliš nezapůsobila. Spíše naopak, protože jeho názor, že on sám je oprávněn zvěstovat Pražanům pravdivé slovo boží a z Prahy udělat středisko nové čisté církve, působil na citlivou náladu v Praze jako rouhačství. Když Müntzer zlehčoval i přijímání podobojí a dostatačně nectil památku Jana Husa a Jakoubka ze Stříbra, tak byli Pražané rozhořčeni. Slavný kazatel musel Prahu opustit a na konci roku 1521 musel Čechy neslavně opustit. Později skončil na popravišti jako jeden z vůdců německé selské reformace.

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 17.06.2011 - 14:41 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 01.08.2010 - 18:32
Příspěvky: 63
A pomalu se dostáváme k rozkolu v utrakvismu. Již roku 1519 se projevily rozpory mezi konzervativci a radikály na utrakvistické synodě.

Havel Cahera, do roku 1522 nepříliš úspěšný farář v Litoměřicích, strávil nějaký čas ve Wittenbergu, aby se s aureolou Lutherova stoupence prosadil 1523 do pozice Týnského faráře a administrátora konzistoře, v lednu 1524 se na utrakvistické hromničním sjezdu prosadili novoutrakvisté a prosadili usnesení v luteránském střihu, aby po pár měsících, když politicky znovu v Praze získal navrch starokališník Jan Pašek z Vratu (od března 1524), Cahera jako korouhvička obrátil a po násilném převratu 9. srpna 1524 vedeném Paškem za pomoci Zdeňka Lva z Rožmitálu byli nepohodlní měšťané (nejen luteráni) vypovídáni z Prahy a zbylí nuceni přísahat na starokališnické nové články, což se skončilo sesazením Paška králem Ferdinandem I., který logicky nemohl ponechat ve funkcích Paška ani Zdeňka Lva, pokud neměl být králem jen podle jména jako začasto předchozí Jagellonci, bez ohledu na to, že sám byl jasný katolík, Cahera musel utéct 1529 do Německa, kde s ním jako s chameleónem nikdo nepočítal a tak se musel živit jako hostinský a oženil se.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: apendix k předchozímu příspěvku
PříspěvekNapsal: 20.06.2011 - 00:45 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 8711
Bydliště: Athény východních Čech
Pokusím se s dovolením předchozí příspěvek nepatrně zpřesnit a poněkud doplnit. Pouze však z důvodů závažnějších historických vnitropolitických i geopolitických souvislostí.
Nechci se zatím zabývat obdobím před létem r. 1523, ale časem na to možná taky dojde.

Úvodem je třeba konstatovat, že pokud pipek píše o konzistoři, má na mysli pochopitelně utrakvistickou, tzv. "dolní konzistoř", neboť ještě existovala "horní konzistoř", katolická. Dále pak je třeba uvést, že kompaktáta byla stále součástí zemského zákona a na základě kompaktát byly povoleny pouze dvě církve, tj. katolická a utrakvistická, ostatní církve, potažmo konfese, se tak de iure ocitaly v době, o níž je řeč, mimo zákon. Součástí volební kapitulace Ferdinanda I. bylo mj. i to, že v převážně utrakvistickém království kompaktáta zachová. To jsou základní východiska a nyní k věci.

Právě v srpnu 1523 byl Havel Cahera na sjezdu utrakvistických stavů a zástupců církve podobojí legálně zvolen do čela kališnické církve, ale pouze jako jeden ze 4 administrátorů. I když Týnskou faru získal, jeho pravomoci v čele kališníků byly přece jenom omezenější. Samotným administrátorem byl zvolen až na onom sjezdu z konce ledna 1524. Nejsem si však jist, zda o dvaceti na sjezdu schválených artikulech, které formuloval Cahera (sic!), by se dalo tak jednoznačně napsat, že byly ušity "v luteránském střihu".
Např. celibát zrušen nebyl a o pro radikální kališníky kontroverzním adoračním vystavování eucharistie rozhodoval příslušný farář, a to po domluvě se svými ovečkami. Tento stav bych si dovolil nazvat něco mezi konzervativním starokališnictvím a radikálním proudem latentně, pomalu a jistě směřujícím k novoutrakvizmu. Pokud by se někomu tato formulace zdála příliš šroubovaná, tak vězte, že situace kolem štěpení starokališníků, jejichž ideová frakce inklinovala k luteránství, nebyla vůbec jednoduchá a přehledná a navíc tyto prapočátky novoutrakvizmu spadají ještě do doby, kdy stále platila kompaktáta.

Právě kompaktát se jak veš košile chytali nejen domácí ale i zahraniční katolíci a na přechodnou dobu i Římská kurie, neboť kompaktáta pro ně představovala jakýsi rámec pro koexistenci dvou rozdílných církví spadajících však stále pod obedienci Říma. Řím by však musel překročit svůj vlastní stín a znovu uznat už jednou papežem zrušená kompaktáta a začít zase respektovat starokališníky. To se pochopitelně nestalo, takže padla jedna z posledních hrází přílivu luterské reformace do Čech a na Moravu. Římská kurie opět doplatila na svoji nedostatečnou kreativitu a promarnila jedinečnou příležitost k oživení svého vlivu v kacířské zemi. Určitě by průniku německé reformace do srdce Evropy nezabránila, ale minimálně by ho oddálila. Tato odbočka byla pro následující můj příspěvek důležitá, ale nepředbíhejme!

pokračování ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 50 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 31 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz