Rád bych načal téma Jan Královec.

Jan Královec byl sirotčí hejtman připomínaný cca 1426 - 1433 (poslední zprávy o něm údajně končí před bitvou u Lipan). Jeho nejznámější akcí je patrně bitva u Chrastavy (1428).
Obvykle se o něm hovoří jako o Janu z Kralovic, zvaném Královec. Tady na webu je vedle něj ještě zmíněn Jan Královec z Hrádku. Napadá mě, jestli není snad totožný s Janem z Kralovic, který žil ve stejné době.

O Jana z Kralovic se v poslední době zajímám, protože šlo o bratra Jindřicha (Škorně) z Kralovic, což je můj pra(atd.)dědeček... Chtěl bych tu zveřejnit informace, které jsem našel:

Jan z Kralovic - bratr Jindřicha
Před rokem 1419 s bratrem koupili Kralovice, podle nich se psali "z Kralovic". Po čase se odtud vyprodali. Podle A. Sedláčka je Jan totožný s Janem z Kralovic a z Hrádku (1426-1432), kde již 1448 nesedí - jde o kraj mezi Pelhřimovem a Benešovem, kde se později také vyskytuje. Janu z Kralovic (tento?) byl 1432 svěřen husity do správy Tachov (1434 ho zde již nenalézáme). V té době Jan z Kralovic koupil od Mikuláše z Landštejna a z Borotína hrad Konipas na Pelhřimovsku. 1437 s bratrem Jindřichem zakoupil část Skryjí. K roku 1438 byl již také majitelem Hořepníku. Zakoupil i Loutkov, Čechtice a Struhařov (nejp. 1446). K roku 1442 je znám jako purkrabí Pražského hradu. Sídlil zejména na Konipasu a Loutkově. Zemřel v roce 1451 bez potomků. Součástí jeho erbu byla také lilie.
Jeho ženou byla Marta z Březí (zemřela brzy po roce 1454), vdova po Janu Sádlovi ze Smilkova (popraven v Praze 1421). Janovou ženou byla už k roku 1414, kdy se hovoří i o jejich dětech. Sprvním manželem měla syna Jan Sádla (poslední z rodu, 1464 odkázal majetek příbuzným) a zřejmě dceru, protože zetěm Marty byl podle všeho Arnošt Leskovec z Leskovce. Marta byla ženou Jana Královce nejpozději od roku 1438, kdy jí zapsal 1500 kop na Konipasu a Hořepníku. Struhařov jí zapsal 1446. Po prvním manželovi vlastnila Loutkov, který s sebou přinesla i do druhého manželství.

Jindřich (Škorně) z Kralovic
S bratrem Janem koupil 1437 část Skryjí od vdovy po Janu Šrákovi (zmiňován 1430) - jiná část byla koupena roku 1453 a krátce poté už obě části Skryjí vlastnili páni z Ensidle. Jindřich byl majitelem Zvěstova - minimálně od 17.3. 1440, kdy se účastnil zápisu čtyř východočeských krajů v Čáslavi, do 22.6. 1443, kdy zde své ženě Markétě z Březí zapsal určitou sumu. Po něm Zvěstov vlastnil Zikmund ze Sněžného (+ již 1457) a po odúmrti Jetřich z Leskovce (1456-1490) - Jindřichův prasynovec. Jindřich vlastnil 1449 Korkyni. Jako Jindřich Škorně z Kralovic byl spolu s manžekou Markétou majitelem tvrze Čím (1463), ke které patřila i část Choltiska. 1476 již byli oba mrtví. Protože měli jen jedinou dceru Kateřinu vdanou za Jana Veseckého z Vesce (+ před 7.5. 1500), byla uplatněna odúmrť - majitelem statku Čím se ale nakonec stal Nedamír z Březí.

Rod z Březí a bratři z Kralovic

Marta z Březí (1414, + brzy po 1454): první manžel Jan Sádlo ze Smilkova (1407, + 20.10. 1421) nejp. od 1414, druhý manžel Jan z Kralovic (1419, + 1451) nejp. od 1438. Z prvního manželství syn Jan a zřejmě dcera, druhé manželství bezdětné.
Markéta z Březí - sestra Marty (1443, + 1476 jako vdova): manžel Jindřich (Škorně) z Kralovic (1419, + nejp. 1476), nejp. od 1443, bratr Jana z Kralovic.
Svatomír z Březí (1431, 1464, před 1474) - bratr Marty a Markéty: spolu s Nedamírem zakladatel rodu Netvořických z Březí.
Nedamír z Březí (1443, 1476) - ujec Jana Sádla (ml.) ze Smilkova = bratr jeho matky = bratr Marty z Březí: spolu se Svatomírem zakladatel Netvořických z Březí.

(Podle F.M.Bartoše by tito sourozenci měli mít za otce Petra Záhorku ze Záhorčí (snad totožného s Petrem Chelčickým). Pro by hovořila časová posloupnost (Petr * asi 1380, + cca 1460). Pro příbuznost s rodem hovoří i shodná jména oblíbená v "obou" rodech "z Březí" - např. Svatomír, Aleš, Albrecht...)

My tam máme uvedeno Jan Královec z Hradu, který nemá doplněný odkaz, a já se obávám, že se jedná z naší strany o překlep, resp. "nedoklep".
Ale jinak ano, Jan Královec z Hrádku a Jan Královec (Jan z Kralovic) jsou jednou osobou.

Toto bych si dovolil drobet upřesnit.
Když sirotci obléhali Lichnici, tak Královec odjel od hradu spížovat do Horní Lužice. Hornolužická městská hotovost na zpáteční cestě Královce 16. listopadu 1428 dostihla mezi Chrastavou a Libercem a u Machnína byla svedena bitva, která byla vítěznou spíše pro hornolužické vojsko. Královec sice zachránil sebe i své vojáky, ale přišel o drtivou většinu potravin a spíže, které se mu podařilo získat v okolí Lubavy a Žitavy.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)