Jak je vidět, že nejvíc asi cestuje hejtman Jiří. Možná je ale trochu škoda, že zde chybí
hrad Kumburk. Jelikož jsem tam už několikrát byl, zkusím jej trochu přiblížit, jelikož jeho jméno musí být známo každému, kdo o husitství přinejmenším něco ví.
(Leží na Jičínsku, téměř uprostřed červeně značené turistické cesty mezi Novou Pakou a Lomnicí n. Pop. K hradu se lze dostat i po zelené z železniční stanice ve Staré Pace.)
Kumburk se po stoletém držení zakladatelského rodu Vartemberků, dostal do držení tehdy významného šlechtice a vysokého královského úředníka
Jana Krušiny z Lichtenburka (viz
jeho profil).
Ten jej koupil od zadluženého mladého Vartemberka, který po té přesídlil na panský dvůr "ve stínu hradu". Ale i nový majitel rok nato zemřel (+ 1407).
Tehdy bylo Janovu synovi,
Hynku Krušinovi, něco kolem 16ti let. (
Hynkův osobnostní profil, jistě bude co nevidět i na stránkách "Husitství"). Hynek tak se svými sourozenci zůstal v péči své matky Jitky a příbuzných
pánů z Kunštátu a nedalekého souseda
Čeňka z Vartemberka na Veliši, kteří na něj měli politicky-ideový vliv.
Hynek Krušina si za své prioritní panství s příslušenstvím několika vesnic, zvolil právě hrad Kumburk, který mu dlouho sloužil jako domov, jež také často připisoval ke svému predikátu.
I když se později Kumburk stal významnou součástí jednoho z nějvětších středoevropských panství (za Smiřických), jeho jméno ovšem zůstává nerozlučně spjato především s Hynkem Krušinou, jako jednou z nejvýraznějších postav husitského hnutí.
Na svém panství jako patron kostelů prý dosazoval husitské faráře už od roku 1417. Po králově příkazu, vrátit kostely původní římské církvi, se začaly konat poutě na některá výrazná náhorní místa. Někteří historici se domnívají, že i
Kumburk sloužil jako jedno z poutních míst za účelem setkání husitských příznivců a výměny informací. Právě Hynek proslul také s jinou poutní horou -u Třebechovic, když se na čas stal jedním z vůdců, tzv. Orebitů, východočeských příznivců husitství.
Později Kumburk opustil a přesídlil na Kladský hrad jako zástavní pán Kladské země a jeho hradu se ujal syn Vilém.
Ač je nesporné, že byl Kumburk Hynkem Krušinou fortifikačně rozšiřován, vedou se o jiných jeho stavebních etapách značné diskuse. Dodnes jsou na zříceninách Kumburka patrny zbytky dvou věží, náznaky bašt a obvodového zdiva. Dominantní kopec, z dáli podobný stolové hoře, je patrný na desítky kilometrů kolem. Jeho jméno vzniklo z původního jména užívaného především v první pol. 14. stol. -
Goldenburg, později zkomolený přes Kolmburk na KUMBURK.
_________________
"
Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419
...ještě, že to aspoň někdo čte. 
