Já se obávám, že v této pozici nebyli ani po soustředění všech vojenských sil v Praze, natož před tím.

V případě plánovaného útoku křižáků někde v místech kolem Poříčské brány zcela nepochybně.
A z toho mi tedy vyplývá, že upřednostňuješ "druhou" variantu, tj. dobytí města, bez dlouhého obléhání.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Platnost vypršela

Ad Iohannes Cladis: Odkud bereš jistotu, že 14. červenec 1420 byl rozhodujícím dnem náporu na Prahu? Tak jej líčí sice Vavřinec (a následně Jirásek a další), ale ten svoji kroniku psal se zpožděním (viz. Čornej). Jiné prameny tak tento den nevnímají.
Mimochodem odkud víš, jak dlouho před 14. 7. bylo stavěno opevnění na Vítkově? Pokud vím, žádný pramen o tom nehovoří. Tvá úvaha je sice zajímavá, ale zatím v ní nevidím jediný argument proti té mé ...

_________________
trener

Ad Sabin: Ne každý Čech zajatý křižáky musel nutně skončit v šachtě, či v ohni. Máme zprávy o některých, kteří byli křižákům vyrváni českými pány v Zikmundově vojsku.

_________________
trener

Jistě, to máš pravdu.
Bral jsem to všeobecně (většinově). Po bitvě u Sudoměře také došlo k výměně zajatců, ale jak jsem psal, v drtivé většině případů je čekala smrt. Středověk byla doba, kdy život neměl valnou cenu, takže jsem to "literárně" použil i k mé úvaze o postoji obránců Vítkova.

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

Abych začal odpovídat popořadě:
Já jsem skutečně přesvědčen, že táboří dorazili do Prahy dříve než Zikmund. Podle Vavřince zde byli již 20.5., kdežto Zikmund byl tou dobou teprve na Novém Hradě a jeho uherské vojsko tábořilo u Litožnic.
A 23.5. Uhři od Litožnic kvapně ustoupili a zanechali zde dokonce veškerý proviant, který následně padl do husitských rukou! Z čeho by měli najednou takový strach?
A proč ještě začátkem června Zikmund uvažoval o vybudování tábora na Zbraslavi, tedy daleko od Prahy?
Prostě uherské vojsko a ta hrstka Němců, co dorazili do Vratislavi a pokračovali s ním v tažení na západ, bylo ve skutečnosti slabé a Zikmund jako na smilování čekal, až dorazí hlavní síly výpravy ze severu a z jihu.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Jak dlouho se stavěly sruby pochopitelně nevím, určitě se ale nepostavily přes noc.
Z toho, že se tam po 14. červenci horečně budovalo však vyplývá, že v den bitvy určitě nebyly dokončené.

_________________
De omnibus est dubitandum.

O generálním útoku na celé město 14. července skutečně píše jen Vavřinec, který je ale de facto jediným autentickým pramenem z husitské strany! A jak můžeme soudit porovnáním jiných míst v kronice, pramenem seriozním. Avšak především - Vavřinec to na vlastní kůži prožil, po celou tu dobu byl v Praze!
Lze tudíž domýšlet, že po městě se rozšířila fáma o nadcházejícím koordinovaném útoku ze všech stran, které téměř celá Praha podlehla.
Jiná otázka ale je, jak tato fáma vznikla, zda to byl produkt davové psychózy, vyplývající z drtivého nervového vypětí v městě obleženém ohromnou armádou, nebo výsledek záměrné dezinformační kampaně ze Zikmundovy strany.

_________________
De omnibus est dubitandum.

To je ale jen autorská fantazie, nepodložená žádným pramenem. (Sebekriticky ale přiznávám, že můj nápad se skrytým útokem zezadu rovněž.)

_________________
De omnibus est dubitandum.

Že by si třeba najednou vzpomněli na všechna dosavadní vítězství husitů, vč. a především na již připomínanou Sudoměř? ...
Jistě, nebyly to zatím velké bitvy, spíše "potyčky", ale už o ledasčems vypovídaly.

Ano, s tím bych si dovolil souhlasit.

P.S.Na tuto autorovu pokoru bychom v debatě neměli zapomínat ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

O přesunu ze srubu do srubu ne, ale o počtu husitů ve srubech na Vítkově se zmiňují doboví letopisci.
Jinak ale zmíněná kniha je velice dobře zpracovaná. Sice nyní jsou již na určitá dobová místa nové informace, ale na dobu jejího vydání je opravdu dost dobrá. Doporučuji.

Nejenom Sudoměř. Před Vítkovem měli nepřátelé kalicha již vícekráte tu čest poznat pádnost sedláckého cepu.

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

V tom se asi neshodneme. Já jsem prostě přesvědčen, že husité si za ten necelý rok ještě nestihli vybudovat takovou válečnou slávu. A těch několik drobnějších vítězství se vždy dalo svést na náhodu.
Naproti tomu je ale z kronikářských záznamů patrné, že na rozdíl od vrcholně disciplinovaných táboritů a vojsk dalších husitských měst se křižáci před Prahou scházeli doslova jak švábi na pivo a Zikmund byl nucen se svoji (patrně jen symbolickou) armádou zoufale manévrovat, aby ji uchránil před rozdrcením v samotném počátku kampaně.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Dále si myslím, že nic nenasvědčuje tomu, že by se Zikmund byť jen pokusil o nějaké systematické obléhání Prahy. Prakticky veškeré síly křižáků byly soustředěny na levém břehu, na břehu pravém byl v jeho rukou jen Vyšehrad na jihu (nepočítáme-li hodně vzdálený a vojensky téměř bezcenný Nový Hrad u Kunratic) a skoro celá linie novoměstského opevnění byla zcela volná a nehlídaná.
Navíc jeho armáda již svým složením nebyla k obléhání uzpůsobena a na dlouhé ležení morálně ani technicky připravena.
Ale že ani vrcholně zkušené a dokonale organizované a technicky vybavené vojsko nemusí mít při obléhání (třebas i podstatně menšího města) úspěch zaručen, se přesvědčila samotná husitská polní vojska před Plzní ve válečném finále.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Jen takové dvě okrajové poznámky:
1.) Obávám se, že na obléhání Prahy jako celku (tedy spíše Měst pražských) by nestačil ani ten počet křižáků, které měl Zikmund k dispozici. Města pražská jako celek byl přece jen šíleně velký kolos už tehdá.
2.) Nový Hrad u Kunratic byl (odvolávám se na T. Durdíka) z těch hradů co dal postavit Václav IV. na tom, co se fortifikace týče, asi nejlépé. Ty ostatní na tom byly ještě hůř.

_________________
Ut omnes unum sint.

Historici se shodují, že důvodem Zikmundova ústupu od Litožnic byl útok pražských a táborských (a orebských) husitů posílených dalšími houfy ze Slaného apod. Tím vzrostl jejich počet natolik, že si troufli postavit se (pro tuto chvíli početně slabšímu) Zikmundovi v poli. Je třeba si uvědomit, že v této polní bitvě (ke které nakonec nedošlo) byl Zikmund odříznut od několikatisícových houfů ponechaných k obraně hradu sv. Václava a Vyšehradu! Po ústupu uherského krále se husité pokusili získat Pražský Hrad.

_________________
trener