Právě je 22.11.2019 - 22:19

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 130 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5 ... 9  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: ještě k Lipanům
PříspěvekNapsal: 20.04.2006 - 14:49 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Tak tohoto příspěvku jsem si všiml bohužel až dnes. :( Je to zajímavé shrnutí Lipan a doporučil bych ho všem, kteří mají o Lipanech zkreslené názory. A to ať ve směru pozitivním, či přehnaně negativistickém. Myslím, že o Čapkově postoji netřeba dále polemizovat. Ano zachoval se jako profesionál, nikoli jako boží bojovník. Amen.
Samozřejmě o té pravé motivaci ví jen on sám a to už nám s velkou mírou pravděpodobnosti asi neřekne...
Ještě poznámku ke dvěma nezúčastněmým protagonistům osudové bitvy. Ano, Bedřich ze Strážnice způsobil svojí neúčastí vlastně porušení nepsané konvence husistského válečnictví, totiž počty jízdy a pěchoty v poměru cca 1:10. Právě oněch 300 jezdců pak radikálům chybělo. Ovšem já považuji za daleko většího viníka právě Jakoubka z Vřesovic, pro něhož byly jeho partikulárně-lokální zájmy přednější, než to, že se bratrstva ocitla ve smrtelném nebezpečí. Obléhal totiž Kostomlaty, od nichž se ani nehnul. "Odměnil" se tak za pomoc, kterou mu vlastně poskytli táboři i sirotci v době jeho ohrožení na severu Čech v r. 1426. I postoj Jakoubkův zřetelně dokládá morální marasmus, v němž se "boží bojovníci" ocitli...
Martin Picek píše:
...do téhle debaty jsem zabrousil až dnes a rád bych zde vyjádřil pár úvah k Lipanské bitvě...
Knihu „Lipanská křižovatka“ mohu jen doporučit.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 09.06.2010 - 17:29, celkově upraveno 5

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.04.2006 - 16:10 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Ano, Jakoubek z Vřesovic měl asi 3000 vycvičených mužů. Tedy více, než bylo v r. 1434 sirotků. Jejich nepřítomnost u Lipan znamenala pro radikály velké oslabení. Je zajímavé, že při následných bojích s vítězi od Lipan musel Jakoubek zrušit obležení Kostomlat a v polní bitvě se dokonce nechal vylákat z vozové hradby, což ho stálo asi 150 mrtvých (takové malé Lipany). Ke Kostomlatům se ale pak vrátil a dobyl je.

No a jeho roli v nešťastné bitvě u Želenic v r. 1438, ať zhodnotí každý sám. Byl to totiž právě Jakoubek (věrný stoupenec krále Albrechta Habsburského), kdo vyzval německou těžkou jízdu, aby se obrátila proti české pěchotě, která opustila vozy. Češi zde utrpěli hlavně kvůli němu těžkou porážku.

Já řadím Jakoubka k typickým vojenským prospěchářům, kteří mi svým jednáním připomínají italské kondotiéry. Kdyby dostal výhodnou nabídku, mohl stát u Lipan také na straně panské koalice. To je celkem pravděpodobná spekulace, ne?

Tento původem východomoravský zeman nashromáždil během života takový majetek a moc, že si jeho potomci mohli postavit např. takové sídlo jako byla Doubravská Hora u Teplic.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Zrádci...
PříspěvekNapsal: 20.04.2006 - 16:24 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
...Já řadím Jakoubka k typickým vojenským prospěchářům, kteří mi svým jednáním připomínají italské kondotiéry. Kdyby dostal výhodnou nabídku, mohl stát u Lipan také na straně panské koalice. To je celkem pravděpodobná spekulace, ne?...

Ano, velice pravděpodobná, Martine. A když už jsme u těch "zrádců", chtěl bych připomenout ještě jednoho. Jakoubek "pouze" neodtáhl od Kostomlat. Ale Přibík z Klenové dotáhl u Plzně svoji důslednou Zradu až do konce, když obležené město zásobil. (Píši o něm i v jiných příspěvcích a o zásobení Plzně podrobně v tomto tématu.) Tuším Šmahel těmto kondotiérům říká "saturovaní válečníci". Jak je vidět, Přibík ještě z doby, kdy sloužil pod korouhvemi s kalichem, nasycen zdaleka nebyl a přijal i jidášký peníz od katolíků...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 09.06.2010 - 17:33, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 20.04.2006 - 16:43 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Na čin Přibíka z Klenové, tj. zásobení obležené Plzně, mám názor celkem jednoznačný. Zde se jednalo o skutečnou zradu ve slova smyslu.

Počátkem července se chystáme na menší hist. akci na hrad Klenová. Já to tam všem pořádně připomenu.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Akce na Klenové
PříspěvekNapsal: 20.04.2006 - 17:47 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
...Počátkem července se chystáme na menší hist. akci na hrad Klenová. Já to tam všem pořádně připomenu.
Připomeň. :!:
Neboť i takové činy našich husitských předků, které nejsou hodné následování, je třeba připomínat. Historie, která je učitelkou života, nám stále dokládá, že dějiny jsou o lidech a jejich povahových vlastnostech, které jsou v průběhu věků neměnné...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 17.02.2009 - 18:21, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Čapkova "zrada"
PříspěvekNapsal: 20.04.2006 - 18:33 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
...Setkal jsem se s názorem, že peníze, zlato a šperky (cca 5000 kop grošů) zabavené v Čapkově domě na Novém městě byly jeho soukromým majetkem získaným jeho prakticky "kondotiérským" přístupem k válce. Za účast sirotků na tažení do Nové Marky proti řádu něm. rytířů získal Čapek od polského krále Vladislava II. obrovskou odměnu i podíl na kořisti. Zato obyčejní bojovníci byli se žoldem velmi nespokojeni a proto na zpáteční cestě drancovali...

Myslím, že to nebyl soukromý Čapkův majetek. Šmahel s Čornejem ve vzácné shodě píší o pokladnici sirotčího svazu. Zůstává však otázkou, co by se s penězi stalo nebýt dobytí Nového Města a nebýt Lipan. Raději nechci spekulovat, co by z těchto peněz zůstalo za nehty Jana Čapka.
Nepředpokládám ani, že by si sirotčí bojovníci z výpravy do Polska vezli pouze slanou vodu nabranou na pobřeží Baltu. Tím chci říct, že si "nevydělali pouze na slanou vodu" a že podíl na kořisti dostali. :)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Čapkova "zrada"
PříspěvekNapsal: 21.04.2006 - 09:26 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Jiří Motyčka píše:
Myslím, že to nebyl soukromý Čapkův majetek. Šmahel s Čornejem ve vzácné shodě píší o pokladnici sirotčího svazu. Zůstává však otázkou, co by se s penězi stalo nebýt dobytí Nového Města a nebýt Lipan. Raději nechci spekulovat, co by z těchto peněz zůstalo za nehty Jana Čapka.
Nepředpokládám ani, že by si sirotčí bojovníci z výpravy do Polska vezli pouze slanou vodu nabranou na pobřeží Baltu. Tím chci říct, že si "nevydělali pouze na slanou vodu" a že podíl na kořisti dostali. :)

Ano jsem také toho názoru, že se jednalo o pokladnici sirotčího vojska. Za tu ohromnou sumu šla pořídit dvě větší panství.

Původní romantickou představu o tom, že Čeští husité šířili své ušlechtilé myšlenky i do bratrského Polska a přitom "brodili své koně" až v Baltu, zcela popírají historická fakta. Tato výprava byla velmi účelová a kdyby polský král nenabídl značnou sumu, asi by se k ní sirotci neodhodlali.

Obyčejným bojovníkům byl určitě vyplacen žold či podíl na kořisti, ale nebyli spokojeni s jeho výší a rozhodli se přilepšit si na vlastní pěst.

V Polsku bylo sirotků asi 6 -7 000, nemýlím-li se. Proto udivuje jejich nízká účast u Lipan, cca 2000 mužů.

Ještě k husitskému jezdectvu. Početní stavy středověkých vojsk jsou novodobými historiky na základě zvážení mnoha faktorů uváděny na pravou míru a lze z nich tedy učinit určité závěry. Opravdu se zdá, že obvyklý poměr pěšáků a jezdců byl v I. pol. 15. století v hustiských vojscích asi 10:1. Jezdecké oddíly byly chápány jako taktický prvek, který měl víceméně podpůrnou funkci, při sestavování vozové hradby však mohl vázat síly nepřítele a zajistit tak potřebný čas. O velké důležitosti předsunutých hlídek a průzkumných oddílů nemůže být pochyb.

Rozhodující byla obrana vozové hradby. Přesto byla snaha mít co nejvyšší počet vycvičených jezdců a ta desetina vojska nebyl pravděpodobně záměr, ale nejvyšší možné maximum.
Důvodem bylo "třídní" složení husit. armád. Prostě ze sedláka nebo řemeslníka se použitelný jezdec stával velmi obtížně. Takže jízda byla hlavně záležitostí nižší šlechty, příp. bývalých žoldnéřů, členů družin aj.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Čapkova "zrada"
PříspěvekNapsal: 21.04.2006 - 13:58 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Martin Picek píše:
... Tato výprava byla velmi účelová a kdyby polský král nenabídl značnou sumu, asi by se k ní sirotci neodhodlali.
Ano, měla být jakousi trestnou výpravou proti Řádu. Účast však byla nabídnuta i táboritům, ti však odmítli, a tak se nakonec s polským králem dohodl pouze Čapek.

Martin Picek píše:
V Polsku bylo sirotků asi 6 -7 000, nemýlím-li se. Proto udivuje jejich nízká účast u Lipan, cca 2000 mužů.
Nevěrohodné prameny uvádí 5 až 7000 mužů pěchoty. Byl-li to pramen sympatizující s husity, skutečný počet mohl být pouhých 3 až 4000. Víme, jak to ve středověku s odhady počtu vojsk fungovalo, jak byly počty nadsazovány... Základem odhadů byly mj. číslovky 7, 12, ap.
No a pokud se tažení do Polska opravdu zúčastnilo kolem 7000 pěších, tak vysvětlení se přece přímo nabízí. Po božích bojovnících je veta. Jsou to již profesionálové polem pracující, a pro ně je lepší se vydat na zahraniční výpravu s možností získání podílu na kořisti, než položit život na lipanské pláni za "jakousi" Pravdu, byť zosobněnou mistrem Janem a v níž stále doufali snad už jen Prokop Holý, Prokůpek, Petr Payne, řečený Engliš, také účastník bitvy na straně sirotků a dalších pár jedinců. Netřeba podotýkat, že ani jeden z nich nebyl voják v pravém smyslu slova. Pro ně ještě 4 "spasitelné kusy" ať v táborském nebo orebském znění představovaly onen vrcholný program husitské revoluce, za nějž stále stojí zato se bít...

Martin Picek píše:
Rozhodující byla obrana vozové hradby. Přesto byla snaha mít co nejvyšší počet vycvičených jezdců a ta desetina vojska nebyl pravděpodobně záměr, ale nejvyšší možné maximum.
Důvodem bylo "třídní" složení husit. armád. Prostě ze sedláka nebo řemeslníka se použitelný jezdec stával velmi obtížně. Takže jízda byla hlavně záležitostí nižší šlechty, příp. bývalých žoldnéřů, členů družin aj.
Ano, souhlas.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 09.06.2010 - 17:35, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Výročí
PříspěvekNapsal: 08.06.2006 - 09:47 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 06.02.2006 - 15:54
Příspěvky: 717
Bydliště: Hradec Králové
Dovoluji si připomenout, že na tento den připadá též výročí bitvy u Lipan.

_________________
trener


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08.06.2006 - 10:55 
Offline
střelec
střelec
Uživatelský avatar

Registrován: 16.08.2005 - 09:51
Příspěvky: 282
Bydliště: Praha
Jo Lipany. Vzdycky jsem bral bitvu u Lipan jako tragedii. Ale cim jsem starsi, tim na to ziskavam o neco malo jiny pohled.

...stale vidim Jana Rohace jak stoji mezi vozy a krici co mu sily staci "zpatky, zpatky, je to past, zpatky!!!". Ale jeho mohutny hlas zanika v rinkotu a rachoceni zbrani a v nadsenem kriku bojovniku, kteri se kolem nej nezadrzitelne vali ven z vozove hradby. Jini preskakuji vysoke bocnice vozu a jako velika reka se vali ven do otevrene plane. A nad tim vsim, na nejvyssim miste lezeni stoji on, klidny, s rukama zalozenyma do rukavu sve sutany avsak bily jako smrt...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Výročí
PříspěvekNapsal: 08.06.2006 - 18:41 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
trener píše:
Dovoluji si připomenout, že na tento den připadá též výročí bitvy u Lipan.

Jo, jasně, ale ne kulaté... (Kulaté výročí bude mít zanedlouho jiná bitva.)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Přednáška Mgr. Klučiny v Č. Brodě
PříspěvekNapsal: 15.09.2006 - 10:44 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Pan Mgr. Klučina v úvodu své přednášky akcentoval skutečnost, že už se husitskému válečnictví dlouho nevěnuje. Také vymezil svoji přednášku pouze na vojensko-taktické a hlavně nejasné aspekty bitvy, které vyvolávají a nastolují spoustu nezodpovězených otázek, které svádějí k různým spekulacím. Spoustu těchto otázek nastolil ve své přednášce pan Klučina, ale, jak mi sám sdělil, úmyslně ani na jednu neodpověděl ... Nebudu se zde zabývat detaily přednášky pouze uvedu, co zaujalo mne.

Je vždy špatně, když historickou bitvu analyzuje pouze historik na jedné straně nebo voják-historik na straně druhé. První, který je třeba i vlastníkem modré knížky :) a ani nikdy na vojně nebyl, nemůže bitvu posoudit i z vojenského hlediska a ten druhý zase nemusí do detailu znát politické event. geopolitické souvislosti bitvy, které mohly mít vliv i na taktiku a strategické cíle voj. střetu.

Mgr. Klučina se zamýšlel nad umístěním tábora uvnitř či vně bojové hradby. Exaktně odvodil, že při posouzení počtu vozů, počtu koní v zápřahu bojových i placních vozů, počtu pěších, jízdných a jejich koní, vozatajů, etc. ve vztahu k ploše ohraničené vozovou hradbou by se všichni ani dovnitř vozové hradby při nejlepší vůli nevešli. Byl tedy tábor, nebo alespoň jeho část vždy vně vozové hradby nebo ona vypadala úplně jinak?

Něco jiného je znění vojenských válečných řádů a něco jiného je skutečné vedení bojových akcí, kdy je nezbytné improvizovat v souvislosti s nepředvídatelnými okolnostmi. Jsou známá klišé o přesunech husitského vojska s bojovými vozy, sestavování vozové hradby a umístění tábora pravdivá? Nebyla skutečnost nám neznámá úplně a veskrze jiná? (!)

Přednášející pochopitelně naprosto vyloučil náznak útoku vojsk panské koalice realizovaný obratem o 180 st. v pochodovém tvaru několika vozových řádů. Nebudu zabíhat do podrobností, ale jedná se o složitou koordinaci uvnitř útvaru, pohyb vnějšího a vnitřního oblouku útvaru s obrovským nebezpečím úspěšného napadení ze strany nepřítele… K naznačenému obratu provedenému pěšími a doprovázenými jízdními vojáky a několika vozy, na nichž byly vezeny palné zbraně se nevyjádřil…
Dále zpochybnil, že by pouhý obrat a „náznak“ ústupu přiměl velitele radikálů k tak fatálnímu vyhodnocení situace. Vyslovil hypotézu, že pravděpodobně došlo nejprve ke kontaktnímu střetu a teprve pak následoval „věrohodněji“ vypadající ústup. Kdo z řad koalice byl obětován, je v této souvislosti podružnou záležitostí ...

Mgr. Klučina na závěr zhodnotil i sociálně-psychologické aspekty žoldnéřského vojska, kterému hrozí ukončení jeho činnosti a návrat do běžného života. Je to obrovské trauma, které prožívají i současní vojáci vracející se např. ze zahraničních misí, veteráni z Vietnamu, Afganistanu apod. U žoldnéře je vždy problém, že v podstatě neumí už nic jiného něž válčení, které se mu stalo jeho řemeslem. Co my víme, co se odehrávalo v hlavách neporazitelných vojáků polních obcí, které odmítaly již i domácí obce a kteří měli v čerstvé paměti nedávný neskutečný krach před Plzní. I tyto příčiny mohly mít vliv na výsledek této fatální bitvy ...

Všechny výše uvedené skutečnosti ponechávám záměrně bez komentáře a očekávám zajímavou diskusi na toto stále živé téma ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 24.11.2009 - 19:09, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16.09.2006 - 08:44 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Jiří Motyčka píše:
Mgr. Klučina se zamýšlel nad umístěním tábora uvnitř či vně bojové hradby. Exaktně odvodil, že při posouzení počtu vozů, počtu koní v zápřahu bojových i placních vozů, počtu pěších, jízdných a jejich koní, vozatajů, etc. ve vztahu k ploše ohraničené vozovou hradbou by se všichni ani dovnitř vozové hradby při nejlepší vůli nevešli. Byl tedy tábor, nebo alespoň jeho část vždy vně vozové hradby nebo ona vypadala úplně jinak?

Něco jiného je znění vojenských válečných řádů a něco jiného je skutečné vedení bojových akcí, kdy je nezbytné improvizovat v souvislosti s nepředvídatelnými okolnostmi. Jsou známá klišé o přesunech husitského vojska s bojovými vozy, sestavování vozové hradby a umístění tábora pravdivá? Nebyla skutečnost nám neznámá úplně a veskrze jiná? (!)


Velmi se divím, že Klučina, který zrovna husitské válečnictví po dlouhá léta bagatelizoval a prznil, dospívá k otázkám, které mám, coby laik, už mnoho let. Právě na základě prací takovýchto Klučinů si spousta lidí myslí, že husitské válečnictví ovlivnilo celou Evropu a že to bylo něco převratného. Zničeho nic povstala dokonalá armáda(!?). Přitom to vůbec není pravda. Třeba manipulace s vozovou hradbou je zidealizovaná až běda. Podle starších historiků se stovky vozů během krátké doby srazily v ukázkovou vozovou hradbu!!! Všude byla zřejmě rovina, svítilo sluníčko a vše fungovalo jak hodinky.

Skutečnost byla zcela jistě úplně jiná. V těch úžasných Durdíkových aj. rekonstrukcích je uvnitř vozové hradby vždy jen pár koníků u placních vozů. Rozhodně ne 4-5 koní ke každému vozu (placnímu i krajnímu) a další stádo jezdeckých koní. Co se týče lidí tak víme, že poč. 16. stol. čtvercový ladnsknechtský šik tvořený 4000 muži, tj. 63 řad po 63 mužích, zabral plochu pouhých cca 50x50 m. Pokud pomineme pohodlí (viditelné např. ze známého obr. burgunského voz. tábora), je možné v nouzi našlapat do malé vozové hradby velký počet lidí.

Taky převažující tvar vozové hradby musel být oválný či kruhový. Kdo by se ve zmatku počítal, zda mu přesně vystačí vozy na jednotlivé strany čtverhranné hradby? Zvláště, když byly roztaženy v koloně dlouhé několik kilometrů a nepřítel za humny. Některé vozy se mohly porouchat, někteří koně padnout! Nikde taky není řečené, že se vozová hradba stavěla ze všech vozů, které byly k dispozici (a hřebenovitě). Bylo to trochu jinak. Vojenské řády (Hodětínův, Žižkův, příp. Norimberský), těch pár dochovaných vyobrazení a pofidérní popisy váleč. událostí, dovolují vytvořit si obraz o způsobu válčení v době hus. revoluce pouze velmi povrchní. To však zjevně neplatí pro voj řády a jiné prameny z II. pol. 15. stol., které starší historici klidně vztahovali i na hus. revoluci. Zde je možné se o spoustě věcí přesvědčit. Např. voj. řády Albrechta braniborského nebo Vlčkův řád, dobře korespondují s popisy událostí i obrazy.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Husitské vojenství, velký otazník?
PříspěvekNapsal: 17.09.2006 - 12:45 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7397
Bydliště: Athény východních Čech
Myslím, Martine, že netřeba tak neúprosně akcentovat tvoje animozity vůči panu Klučinovi. Vše se vyvíjí, vyvíjí se i názory a možná byste si dnes s Klučinou rozumněli o drobet více. :D Nevím.
I o Durdíkovi se Klučina zmiňoval, důvěrně ho oslovoval křestním jménem. K jeho práci se vyslovil s jistým respektem, ale vyhmátl některé chyby v jeho úvahách vycházející dle přednášejícího z toho, že Durdík "není voják".
Ještě jsem se nezmínil o jedné skutečnosti a znal bych strašně rád tvůj názor, Martine. Když jsme spolu s panem Klučinou rozprávěli, zmínil se i o organizaci, výzbroji a taktice polského vojenství z 2. pol. 15 st. (16. st. ???), které v sobě zahrnuje prvky vycházející údajně z husitského vojenství. A právě kdyby tomu tak bylo, je toto důkazem, že husitské válečnictví vypadalo poněkud jinak, než jak ho známe z uváděných klišé...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 17.09.2006 - 14:22 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 371
Bydliště: Český Brod
Když to tak zpětně čtu, tak jsem své výhrady vyjádřil opravdu příliš tvrdě a na vývoj Klučinova názoru jsem nevzal zřetel.
Já si ovšem nemyslím, že musí být člověk povoláním voják, aby si udělal reálnou přestavu o středověkém válečnictví. Současný voják stěží může použít své znalosti pro pochopení mentality vojáka středověkého. Tady bych viděl přínosné spíš rekonstrukce (byť virtuální), experimenty a hlubší rozbory pramenů.
Co se týče lokálních taktik, tak jsem přesvědčen, že vycházejí vždy z konkrétní situace. Zásadní roli zde nehraje tradice či nějaký vzor, ale reálný nepřítel a reálné možnosti (složení, výzbroj, výcvik vojska atd.). Vozová hradba se na Východě používala ještě v 17. stol. (Poláci versus Tataři, Turci, Kozáci). Stejně tak se zde užívala již před husitskou revolucí (Grunwald). To je těžké říci, zda v určité době vycházela polská taktika z husitského vojenství. Mohla být ovlivněna, to ano. Proč by ne?

Nedávno jsem četl jeden článek o bitvě husitů se slezským knížetem Konrádem Kantnerem, ke které došlo v září 1421 mezi Hronovem a Policí. Slezské vojsko předstíralo ústup, pak se náhle obrátilo a napadlo husity v úžlabině u Petrovic. Češi se nedokázali sešikovat a padlo jich na 250, Slezané prý neztratili jediného muže.
Byla to neblahá zkušenost, ale je možné konstatovat, že třeba ovlivnila bitvu u Malešova? Asi stěží.
Já jsem prostě k těm vlivům trochu skeptický. Starším historikům totiž stačilo, aby byla někde použita vozová hradba (po hus. válkách samozřejmě, její užití před nimi neřešili) a hned z toho byla oslava husitského válečnictví. Je zajímavé, že žoldnéřské vojsko naverbované v Čechách r. 1447 pro obležení Soestu se vžitým představám o husitské armádě vůbec nepodobá. Jak je tedy možné mluvit o ovlivnění zahraničních taktik, když české vojsko pár let po Lipanech vypadá zcela jinak, než bychom předpokládali?
Určitě je rozdíl mezi žoldnéřským a národním vojskem, co se týče výzbroje i taktiky. Ale složení zahraničního vojska v určité době by vyžadovalo podrobnou studii. Výsledky by možná byly překvapující.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 130 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5 ... 9  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz