Vladimír Volkmann píše:
Jan píše:
Něco k věci?
To si jako myslíš, že všichni za cirka 2000 let od dob Krista jsou zabedněnci, až pak přišel Abdrushin - nový "Spasitel" aby předvedl jak je chytrej a ostatní jsou blbci největší? K smíchu.
Tak to jistě není, ale jistá organizace se o to po staletí všemožně snažila. Prostý lid se udržoval v nevědomosti (přijímání pod jednou, kázání v latině), a pokud projevil vlastní názor, byl tvrdě trestán. A pokud se někdo vydal ve stopách Ježíše, byla snaha ho velmi rychle umlčet, protože byl nepohodlný. Jistě bylo takových případů ve světě více, ale paralela s těmito stránkami je, myslím, zcela jasná. Pak se nelze divit, že je český národ tak ateistický (ale to už patří do jiného tématu). Dnes již nelze uvažovat o fyzické likvidaci takových lidí - k tomu chybí moc, útoky jsou vedeny "modernějším" způsobem, ale se stejnou nenávistí.
P.S.: vidím, že Abd-ru-shin je vděčným objektem k napadání, což potvrzuje výše psané.
Nezlob(te) se, ale dyk z těch příspěvků čerpajících z Poselství grálu či jak se to menuje a podobnejch věcí přímo sálá jak "dosavadní výklad byl naprosto blbě" a podobně. Byla tu kdysi i řeč dejme tomu o reinkarnaci nebo čakrách. To jsou záležitosti původem z hinduismu a v křest. víře nemají co dělat - v Písmu o tom nic nenajdeme a obávám se že s čakrama a reinkarnací by autoři neuspěli ani u Husa nebo Kalvína (Kalvín by si zřejmě s osudem autorů hlavu nelámal a nechal by je veřejně ohřát na hranici, jak ostatně bylo jeho zvykem, když se mu někdo jevil jako názorově úchylný).
Mimo jiné. Kázání v latině je nesmysl. To se nedělo, i když je to dnes ještě poměrně rozšířená desinformace. Liturgická čtení byla před kázáním v národním jazyce (kázání bývalo vysunuto před Mši), pak následovala promluva v národnim jazyce, případně v jazyce většiny posluchačů (třeba Waldhauser měl německý promluvy a podobně - působil v rámci ofiko církevních struktur, jinak by mu nedovolili kázat, i Hus směl kázat, dokud byl jaksi součástí oficiální struktury). Latinsky se epištola a evangelium četly jako liturgická součást při Mši. Podobnou praxi si může dodnes pamatovat starší generace. Stejným způsobem se to dělalo ještě v půlce 60. let 20. století, než druhej vatikánskej koncil přišel s bohoslužbou v národním jazyce.
Mimo jiné - ono se to nerado poslouchá, ale nedá mi to - i Hus sloužil Mši latinsky a v plným liturgickým ústroji, tedy v tom, čemu později husiti říkali lživá pozlátka. Česky sloužená, prostá a strohá liturgie je až vynálezem Jakoubka ze Stříbra. Jaký mám důkaz, že Hus sloužil ve "lživých pozlátcích"? Je to prosté - už z dob arcibiskupa Jenštejna (což, jak víme, byla doba krátce před Husem, na přelomu 14. a 15. století), máme doložené přísné tresty pro duchovní, kteří nedodržovali liturgické předpisy a nějak se "odchylovali od předepsané praxe". Nelze si dělat iluze, že Hus by mohl třebas jen krátce veřejně působit, kdyby v tomhle neposlouchal.
Kdysi jsem viděl iniciálu z nějakého rukopisu, kde byl zachycen Jan Rokycana při bohoslužbách - zkuste si tipnout v čem byl oblečen. Nebudu napínat - měl mitru a ornát, čili k nerozeznání od katolického biskupa neb infulovaného opata. A ilustrace je ze stejné doby, kdy Rokycana kráčel po této zemi, takže o její autenticitě se zřejmě bavit nebude třeba.
