Ještě k časovým údajům. Tak to přece popisují všichni od Bartoška až po Šmahela. Na popud Zikmunda z Vartemberka oblehla koalice tvrz Řisuty, aby odlákala Jakoubka od Kostomlat. Obležení trvalo 1 den a 1 noc.
Když se o tom Jakoubek dozvěděl, vyrazil na pomoc a když je nenašel u Řisut, vydal se je stíhat. A dohnal je u Řevničova...
Celá ta historka moc nesedí, že? Já dodal jen hrubé vzdálenosti...

Hypotézu o Lounech... považuji za nepravděpodobnou. Louny i Žatec byly velmi radikální a na jakýkoliv útok neměla koalice síly, zásoby ani zbrojní vybavení... a s polním Jakoubkovým vojskem za zády by to byla sebevražda. A to i jako klamný manévr.

Bitva u Řevničova bývá vydávána za husitskou porážku. ALE cílem koalice mělo být buď zničení nebo oslabení vojsk žatecko-lounského svazu nebo osvobození Kostomlat. A výsledek? K bitvě dojde na Podbořansku, kde husité honí koalici ( a ne opačně), útočníkem jsou husité, kteří údajně prohrají a ztratí 150 lidí. Poté se vojska rozejdou a Jakoubek v klidu dokončí dobývání Kostomlat. Je vidět, že popis této "vítězné bitvy" známe vlastně jen od katolického Bartoška.

Hezky jsi se z toho vyzul ... ve stylu vlk se nažral a koza zvostala celá.

Sorry, ale to mi přijde jako docela krkolomné zdůvodnění jedné, svým způsobem docela bezvýznamné bitvy.
Kdyby tomu bylo tak, jak píšeš, nebylo by jednodušší rovnou "posílit pozici radikálů" u Lipan? Když "jeho strana" u Lipan prohrála, chtěl snad vést proti vítězům osudné bitvy osamoceně válku, tzn. i proti plzeňskému landfrýdu a Oldřichovi z Rožmberka, abych uvedl ty nejvýznamnější protivníky? A prvním počinem této jeho privátní války byla bitva u Řevničova? To si nemyslím.
Proč taky? Jedním z mála, který se nesmířil s porážkou u Lipan, byl Jan Roháč z Dubé. Když svým manifestem vyzýval k novému boji, zůstal ve své křečovitě romantické snaze zcela osamocen. Depák, jsem přesvědčen, že důvody Jakoubkova střetu se zbytky koaliční armády budou někde jinde a budou daleko prozaičtější – viz níže.

... respektuju tvůj názor, ale přesto bych se s dovolením ještě té mé hypotézy přidržel, neboť Šmahel tvrdí, že "spatřovali (Šternberk, Švamberk a Vilém z Jaroslavic – pozn. JM) svého úhlavního nepřítele v Jakoubkovi ... a jeho městských základnách. Od Kolína proto zamířili na Slánsko ..." (Šmahel, 3.díl, str. 296).
Svoji hypotézu o útoku směrem na Louny jsem však vyslovil bez ohledu na toto Šmahelovo konstatování. (Je to možná obtížně uvěřitelné, ale po odborné literatuře sahám, až když se jedná o podstatné detaily, jako v našem případě.)
Měli bychom se ještě pro úplnost pozastavit u toho, co o těchto polipanských událostech píše Palacký. No, nic moc, posuďte sami: "Jen některá oddělení vojska panského ... obrátila se k Litoměřicům, aby přispěla k osvobození hradu Kostomlat, jehož tehdáž Jakoubek z Vřesovic ... dobýval." Přesto i toto stručné konstatování by nahrávalo spíše hypotéze o přímém útoku proti Jakoubkovi v poněkud "jiné variantě". (Podotýkám znovu, že obě "varianty" nepočítají vůbec s obleženými Řisuty.)

... no právě. Přiznávám, že s tím, jak uvádíš, že to nevychází ani časově, nelze než souhlasit.
Znovu se však přidržím své hypotézy, která je založena na tom, že Jakoubek o pohybech nepřátel věděl už dříve, než oblehli Řisuty. Proto jim raději vyrazil od Kostomlat ihned vstříc, dokud jsou ještě ve slánském regionu. Tomu by odpovídala i Bartoškova informace o tom, že Jakoubek měl s sebou vozy. Něco jiného by bylo, kdyby vyrazil proti nepříteli např. jenom s oddílem lehké jízdy, byť početným. No, a za těchto předpokladů ani nemusel dorazit do Řisut, nota bene když nebyly jeho , aby se dozvěděl, kterým směrem nepřítel odtáhl. Obávám se totiž, že kdyby k Řisutům nedorazil velice krátce po odchodu nepřítele, už by ho s vozy těžko dohonil. Jakoubek na základě údajů svých zvědů pak pouze zkorigoval směr pochodu. Můžeme si to představit, když se podíváme na mapu, že mu jakoby nadběhl.

Ano.
A pokud ji popisoval se stejnou mírou věrohodnosti jako bitvu u Lipan, nemusíme mu věřit vůbec. Ale o to v této debatě momentálně nejde.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Dříve jsem se také domníval, že Jakoubek z Vřesovic se vykašlal na radikály a dal přednost sobeckému obléhání hradu Kostomlaty, který chtěl již dlouho získat.
Ale je možné, že část sil od Kostomlat k Lipanům dorazila, protože jsou tam uváděni zajatci z Žatce, Loun a Litoměřic, jejichž síly u Kostomlat původně byly.
A považuji za velmi zvláštní, že kvůli Lipanům Jakoubek neupustil od obležení Kostomlat. A potom těsně po bitvě, když se koaliční vojsko pohybuje opatrně po okraji jeho zájmového území opouští najednou Kostomlaty a vyhledává naprosto zbytečně bitvu. A to aniž by ho zatím toto vojsko nějak ohrožovalo. Kdyby byl jenom sobec, nevyhledával by nesmyslnou bitvu proti "vládnímu vojsku", které na něho neútočilo.
Je možné, že podcenil situaci před Lipany a po nich se pokusil vylepšit pozici radikálního husitského křídla. To sice bylo poraženo u Lipan, ale síly severočeského svazu byly téměř nedotčené a po celé zemi k tomuto křídlu patřily posádky mnoha měst a hradů.
I jeho protivníci jej považovali za jasného radikála.
Tuto pozici změnil až když se nechal koupit Zikmundem roku 1435
pomocí velkých majetkových zisků.

Jiří Motyčka píše:
Kdyby tomu bylo tak, jak píšeš, nebylo by jednodušší rovnou "posílit pozici radikálů" u Lipan?


Jakoubek mohl situaci podcenit. Polní obce v uzavřené vozové hradbě byly považovány za neporazitelné. Pokud vím, do té doby nikdo vozovou hradbu nedokázal překonat. Husité prohrávali, když ji nestihli uzavřít, nebo byli napadeni za pochodu...
Jako zkušený velitel asi nečekal, že ji radikálové sami opustí...

Ano, ti zajatci tam byli,
ale já jsem přesvědčen, že pocházeli z nevelkých kontingentů (těchto uváděných měst), které se obležení Kostomlat vůbec nezúčastnily. Jinak řečeno - tyto kontingenty se do míst seřadišť přesouvaly přímo z oněch měst.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Také o Jakoubkovi z Vřesovic v souvislosti s bitvou u Řevničova se autor odkazovaného textu zmiňuje, když na str. 44 píše:
"Ihned po bitvě u Lipan se velká část nažhavených vojáků koalice rozhodla vyřídit si to se zbylým svazem, který se k Lipanům nedostavil. Vylákali Jakoubka z Vřesovic a jeho severočeské bojovníky od Kostomlat, které obléhal, a použili na něj fintu jako u Lipan. Když měl Jakoubek pocit, že už vlastně vyhrál, a vyrazil se svými muži ven z vozové hradby, stačilo jim jen odříznout zpáteční cestu."
(Zvýraznění autor příspěvku)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Pan Kačer zde zapomněl dopsat, že finta nevyšla jako u Lipan. Jakoubkovo vojsko se stáhlo do připravené vozové hradby, na kterou koalice asi ani nezaútočila.

Z údajných 3750 vojáků jich údajně ztratil 150, tedy cca 4%. Věru drtivá porážka...

Autor na str. 44 dále píše: "Jakoubkovi se sice podařilo utéct, ale do dalšího válčení už neměl chuť."
Jenže "poražený" Jakoubek zůstal na místě uzavřený ve vozové hradbě, zatímco "vítězná" koalice se rozešla domů. A Jakoubek se vrátil dobýt obléhaný katolický hrad Kostomlaty, aniž by se mu někdo postavil...
Velmi divný výsledek jeho "porážky".

Jinak pane hejtmane, já samozřejmě nezpochybňuji, že Jakoubek z Vřesovic musel vědět o pohybu koaličního vojska dávno před jeho útokem na Řisuty.
Jinak by je nikdy nedohnal.

Otázkou je, proč vyrazil proti koaličnímu vojsku od obléhaných Kostomlat, když to neudělal kvůli účasti u Lipan.
Zde se lišíme v názoru.
Tvá hypotéza o ohrožení Slaného a Loun není vyloučena. ALE - na jejich skutečné ohrožení neměla koalice ani síly ani vybavení...
Pro Jakoubka by bylo výhodnější vyčkat u Kostomlat a poté případně vpadnout koalici do zad. Takhle riskoval zbytečně možnost, že Kostomlaty se podaří zásobit a posílit z blízkých saských center - Mostu nebo Rýzmburka(Oseka).

Tak tomu jsem věru rád.

Ano,
vše, vč. dalšího vývoje událostí (nakonec dobyté Kostomlaty, ...) nasvědčuje tomu, že bitvu u Řevničova nelze považovat za Jakoubkovu jasně loženou porážku. A už vůbec ne za likvidaci posledního uskupení radikálů, resp. zbylého svazu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Se zajímavou hypotézou přišel Jakub J. Jukl ve své nové knize Jan Smiřický ze Smiřic (mimochodem vřele ji doporučuji).

Správně poukazuje na to, že ve výčtu účastníků bitvy u Lipan zcela chybí šlechta ze severních Čech. Přitom na koaliční straně by bylo možno čekat třeba Zikmunda Děčínského z Vartemberka nebo Jana ze Smiřic (a já dodávám také Zajíce z Házmburka nebo Berky z Dubé).
Podle něho zde probíhala jakási "poziční válka", Jakoubek z Vřesovic dobýval Kostomlaty a kolem v pohotovosti stáli jmenovaní šlechtici, kdyby se Jakoubek přece jen vydal k Lipanům s cílem ho zpomalit či zadržet. Tím měly obě strany důvod vyhnout se nejisté řeži u Lipan a zároveň se tvářit, že jejich přítomnost na severu je nezbytná. Naznačuje tu přímo možnost "tiché dohody".

Jinak řečeno - výše uvedení podvázali Jakoubkovu přítomnost v severozápadních Čechách v době, kdy se schylovalo k osudové bitvě.
Je to zajímavá hypotéza, i když se mi zdá přece jenom poněkud přitažená za vlasy ...

Mohl bys tohle, prosím, blíže vysvětlit.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Budu citovat autora:
"... Přitom nelze vyloučit, že mezi Jakoubkem a nejmocnějšími šlechtici panské strany na severu Zikmundem z Vartemberka a Janem Smiřickým (a snad i dalšími) došlo k tajné, nebo přinejmenším tiché dohodě, že závěrečný střet obou táborů přečkají v poklidu v ústraní severočeského 'bojiště'. Ve vzájemném boji mohli všichni jedině ztratit ..."

Hypotézu o "poziční válce" považuji za poměrně pravděpodobnou.

Ovšem v jakoukoli "tichou dohodu" moc nevěřím. Jakoubek byl tehdy ještě nepochybně na radikálně husitské straně, porážka u Lipan zjevně ohrozila jeho držbu rozsáhlého a zčásti právně nezlegalizovaného majetku. Nemohl tehdy tušit, že císař Zikmund mu za panství, která bude muset vrátit dá náhradou další církevní statky, což se stalo až za 2 roky.
Katolickému Vartemberkovi by zase určitě nebylo po chuti další posílení Jakoubkových panství--tedy zisk Kostomlat v sousedství jeho vlastních držav.
Zato konzervativnímu kališníkovi Smiřickému sice vadili husitští radikálové, ale důvod pomáhat katolickému držiteli Kostomlat určitě neměl a hrad neležel v jeho zájmové oblasti, takže mu to bylo skoro jedno.

Další otázkou je, proč tedy potom v bitvě u Řevničova jmenovaní neposílili koaliční vojsko.

S obojím souhlasím.

To je velice pravdě podobné.

... dejme tomu.

... zvláště poté, kdy "tichá dohoda" mohla být - třeba i jednostranně - ukončena, neboť výsledek bitvy u Lipan byl už znám. Proč tedy?
Třeba byli přesvědčeni (správně), že si torzo koaličního vojska poradí samo, jako byl Jakoubek možná přesvědčen, že si radikálové v rozhodující bitvě bez něho taky poradí. V případě Lipan by se však jednalo o mylný kalkul.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

... nedobré vztahy mezi Jakoubkem a Žateckými se mj. projevily i v událostech kolem Vroutku.
Když se v červnu 1441 odebral Jakoubek do Vídně, tak Žatečtí zaútočili na tvrz Vroutek (na to jsme v Čechách speciality), kterou dobyli a několik vrouteckých vesničanů, kteří se odmítli podrobit vítězům, pobili. Zisk tvrze Žateckým potvrdil v r. 1436 Zikmund.
zdroj: Boukal, str. 62

... a o tomhle se nezmiňuje ani autor výše odkazované publikace o Jakoubku z Vřesovic.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)