Podle mých informací byl vrchním hejtmanen sirotků až r. 1431-1434. Kuneš z Bělovic se stal vrchním hejtmanem r. 1424 a zemřel r. 1427. Mimo jiné velel sirotkům v bitvě u Ústí r. 1426. Velek z Březnice se stal jeho následníkem a padl r. 1430. Jan Roháč byl vrchním hejtmanem městského svazu sirotků r. 1424-1426, než se stáhl do ústraní.

Zdá se, že je tomu skutečně tak.
Moje hrubě nepřesné sdělení pochází z r. 2005 a od té doby uběhlo hodně vody. Je pravdou, že tuto dobu jsem měl již dávno využít k nápravě této nepřesné informace. Součástí mé chabé "obhajoby" je skutečnost, že je tady více jak 13 tisíc příspěvků, takže se k hodně starým příspěvkům vracím jen velice ojediněle a nahodile. Naštěstí zde máme takové pozorné čitatele a přispěvatele, jakým je bezpochyby i Matěj Slávik.
Ale zpět k věci. Jan Čapek ze Sán se stal vrchním hejtmanem sirotků pravděpodobně nejdříve po smrti Velka Koudelníka v r. 1430. Jako vrchního sirotčího velitele Jana Čapka ze Sán klade David Papajík (str. 42) před 28. září 1431. (A před 28. zářím 1431 je i rok 1425. Tak jsme se zasmáli a teď zase vážně.)
V naznačených souvislostech je třeba ještě dodat, že pro období do r. 1431 máme o Čapkovi velice kusé informace mizící v mlze chybějících pramenů.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Tajně jsem tak trochu doufal, že moje mapování se ukáže jako neuplné a že díky Vám získám přesnější informace. Tak pro změnu to bylo obráceně. Určitě budu mít spoustu dalších přiležitostí, jak se přiučit.