Právě je 25.02.2020 - 10:31

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 90 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 28.04.2019 - 21:13 
Online
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 265
Bydliště: Litoměřice
skvělé fotky hradu Kalich z dronu

https://paja-dc.rajce.idnes.cz/Zricenin ... h_18.4.19/?


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 28.04.2019 - 22:14 
Offline
cepník
cepník
Uživatelský avatar

Registrován: 15.04.2015 - 07:31
Příspěvky: 103
Bydliště: Teplice 3
Viděl jsem je, hezký...
Je tam vidět odvedená práce.

_________________
Koiko Tomio


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 11.06.2019 - 22:21 
Offline
cepník
cepník
Uživatelský avatar

Registrován: 15.04.2015 - 07:31
Příspěvky: 103
Bydliště: Teplice 3
Děkujeme.

_________________
Koiko Tomio


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 15.06.2019 - 14:11 
Online
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 265
Bydliště: Litoměřice
Novinky z hradu Kalich

https://www.youtube.com/watch?v=9oNT2f89yCk


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 15.06.2019 - 17:53 
Offline
cepník
cepník
Uživatelský avatar

Registrován: 15.04.2015 - 07:31
Příspěvky: 103
Bydliště: Teplice 3
A počkej si na díl Otomara Dvořáka o Kalichu.

_________________
Koiko Tomio


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: M. Sýkora v MFD
PříspěvekNapsal: 17.01.2020 - 23:48 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7562
Bydliště: Athény východních Čech
Milan Sýkora o Kalichu v MF DNES ...
Příloha:
Kalich (MFD).jpg
Kalich (MFD).jpg [ 1.18 MiB | Zobrazeno 401 krát ]

poskytl: Pavel Komárek

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 18.01.2020 - 19:57 
Offline
cepník
cepník
Uživatelský avatar

Registrován: 15.04.2015 - 07:31
Příspěvky: 103
Bydliště: Teplice 3
Ten prevét na pátý bráně.
Dále od hradu, dále... :)

_________________
Koiko Tomio


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 18.01.2020 - 21:40 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7562
Bydliště: Athény východních Čech
Koiko píše:
Ten prevét na pátý bráně. ...
... rovnou na příchozí. :!: :lol:
... ale kdyby se nepřítel dostal až tam a právě došla munice? ... :wink:

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 22.01.2020 - 23:53 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 390
Bydliště: Český Brod
Hrad Kalich byl v poslední době zevrubně archeologicky zkoumán a chápu, že když tam tým odborníků pracuje několik měsíců či let, tak si může dovolit vyslovit závěry, které někomu nezainteresovanému přijdou jako těžko stravitelné či přímo extrémní. Takový pocit mám třeba já "nahodilý kolemjdoucí" :crazy: z uvedeného článku "Žižka měl nejmodernější hrad středověké Evropy".

Osobně vidím v Kalichu narychlo vybudovanou pevnost, která měla díky své extrémní poloze na strmém kopci značnou vojenskou hodnotu. A to navzdory tomu, že její fortifikace byly provizorního charakteru. Vzhledem k době výstavby během několika měsíců (květen - září 1421), ani jiné provedení mít nemohly.

Obrázek

Pokud by na stavbu byl dostatek času, financí a odborné pracovní síly, vzniklo by sídlo zcela jiné, nejspíše podobné jiným pevnostem dobových válečníků. Z přímých současníků mne napadá Diviš Bořek z Miletínka a jeho hrad Kunětická Hora, z válečníků doby poděbradské a jagellonské pak Václav Vlček z Čenova a jeho opevnění Helfenburku u Bavorova nebo Kaplířové ze Sulevic a jejich Vimperk.

Na hradě Kalichu nevidím nic moderního, nemohu si pomoci. Zděné jádro úsporného provedení, před ním vnější pás opevnění valového charakteru a nebezpečný výběžek hory blokovaný předsunutnou baštou spojenou opevněným krčkem s hradem. Archaické opevnění používané na předrománských hradech, které mělo životnost několik desítek let (v závislosti na druhu dřeva), bylo spalitelné a samozřejmě dobře odolávalo palbě z praků, případně děl. Hůře už přímému útoku po žebřících, protože jeho výška zpravidla nebyla velká.

Obrázek

Pro srovnání rekonstrukce komorové hradby slovanského hradiště v archeoparku Chotěbuz:
Obrázek

Zděné stavby hradního jádra jsou subtilní a relativně nekvalitní. Nejvýraznějším zbytkem je zdivo třetí hradní brány, která byla ovšem vložena do opevnění provizorního charakteru (se stavbou je provázaná na jíl pojená hradba silná 1,3 m).

Nebezpečné hřebeny, na kterých bylo možné umístit obléhací stroje, bývaly často blokovány předsunutými baštami, buď izolovanými nebo spojenými lehčím opevněním s hradem. Několik příkladů bychom našli již ve 14. století, ale více jich patří do 15. století v souvislosti se zvýšením účinnosti obléhacích technik. Dnes jsou tato předsunutá opevnění často pohlcena hradními komplexy, jak se v průběhu času rozrůstaly. Vesměs mívaly zpočátku dřevozemní charakter a teprve později dostaly (někdy :wink: ) permanentní provedení. Namátkou moravské hrady Drahotuše, Hukvaldy, Nový Hrádek u Znojma aj.

Obrázek

Obrázek

Zmínky o "pružném" opevnění dobře odolávajícím dělostřelbě mi u Kalichu, který byl postaven na velmi nepřístupném kopci, přijdou irelevantní. Kamenná zeď by zde hrála roli daleko lepší, avšak nebyl čas a nejspíš ani finance na její výstavbu. Jinak tomu bylo v případě Sionu, který je umístěn vyloženě nevýhodně a valy s roubenou hradbou zde skutečně tvořily hlavní obranu proti obléhací palbě ... a vypadá to, že poměrně úspěšně.

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 23.01.2020 - 01:21 
Offline
cepník
cepník
Uživatelský avatar

Registrován: 15.04.2015 - 07:31
Příspěvky: 103
Bydliště: Teplice 3
Martin Picek píše:
. Zděné jádro úsporného provedení, před ním vnější pás opevnění valového charakteru a nebezpečný výběžek hory blokovaný předsunutnou baštou spojenou opevněným krčkem s hradem.
. Martine, pokud sel utocnik po cestě, tak než došel k oné predsunute baště, musel projit uzavřeným prostorem, ktery hlidaly dve brany s valy. O tento prostor byla svedena take pomerne velka bitka dle nálezů. Mam vse zanesene do nakresu apolu s nalezy a misty, které jiz jsou odkoveny, ale s praktickych duvodu to sem nevlozim. Toto zatim zustane u mne a u Milana.

_________________
Koiko Tomio


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 23.01.2020 - 22:02 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 390
Bydliště: Český Brod
Tím příspěvkem jsem nechtěl rýpat ani zpochybňovat "bohulibou" činnost, kterou podrobný průzkum hradu Kalich bezpochyby je. Jen mne trochu znepokojil ten článek "Žižka měl nejmodernější hrad středověké Evropy" těmi svými superlativy ... tou jedinečností, genialitou a tak. Trochu mi to připomíná články typu "Žižka byl masový vrah", "Husité byli vrazi a loupežníci" prezentované borci z opačného konce názorového spektra :?. Ony ty neuvážené titulky často leží lidem v hlavě a dlouhodobě formují názory veřejnosti. Někdo si to spojí tak, že Žižka si nakradl, naloupil a z toho lupu si pak postavil nejmodernější hrad v Evropě. Skutečnost byla samozřejmě úplně jiná.

Kalich vnímám stejně jako Pannu, Ostromeč a další podobné hrady jako produkt své doby, kdy bylo třeba rychle vytvářet základny pro početné vojenské oddíly, které z nich ovládaly celé okolí. Byly to tedy spíše vojenské pevnosti, nikoliv hrady sídelní či správní. I když zrovna Kalich plnil obě funkce.

Kdybych si mohl v té době vybrat mezi "nejmodernějším hradem středověké Evropy" a nějakým drobet zastaralým, ale mnohem lépe hájitelným, asi bych neváhal :lol:. Mohl by to být třeba Házmburk nebo Bezděz. Toho času bohužel v rukách papeženců a dobovými prostředky bohužel fakticky nedobytné :wink: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 31.01.2020 - 10:05 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 37
Děkuji Vám Martine za komentář, a to i přesto, že s ním nesouhlasím. Co mi na něm tak vadí?
1) Název článku v MF může budit rozpaky, ale dobře vystihuje význam Kalicha. Sám bych asi název koncipoval méně senzacechtivě, ale za tu dobu, co v archeologii působím jsem se naučil, že a) novinové články mají jepičí životy a b) novináři mají zkrátka jiný styl vyjadřování. Vzhledem k tomu, že mne podobný přístup nijak nepobuřuje, nemám potřebu do toho zasahovat. Co je pro mne důležité je to, při korektuře zkontrolovat faktické údaje. Dobře vím, že valná většina čtenářů zůstane u článku a dál už se jím a ověřováním informací nezabývá, pouze malé procento lidí osloví článek natolik, že se na hrad podívají, přečtou si něco podrobnějšího nebo shlédnou videa, které děláme s Historií v terénu. A podle ohlasů , o kterých vím, článek k rozšíření povědomí o Žižkově hradu přispěl. Jenom dodávám, že jsme s dalšími přáteli o Kalichu a Panně vydali knihu, na academii.edu jsou i volně dostupné články a v poslední době je na netu několik volně dostupných videí, kde si případný zájemce může informace rozšířit.

2) Píšete, že Kalich byl narychlo budován jako pevnost a že vojenskou hodnotou je jeho poloha na vysokém kopci. Tady můžu souhlasit jen s tím slovem narychlo. Kalich byl budován nejenom jako pevnost, ale i jako sídlo Žižky a jeho rodiny. Zabýváte-li se hradem podrobněji, pak zjistíte pozoruhodnou věc: opevnění a obytné prostory jsou budovány odlišnou technikou. Stavitel hradu pro obytné stavby, ale i poslední z bran, použil běžnou techniku stavění za využití vápenné malty, kdežto pro fortifikace využil "pružnější" materiály (ještě se k tomu vrátím). Toto byl evidentní záměr. Ale proč? A tím se dostáváme k úhelnému kameni celé diskuse.

3) Hrad Kalich BYL a JE naprosto výjimečnou stavbou architektury militaris. Ačkoliv se palné zbraně v Evropě objevují již ve 13. století, jejich aktivnější a promyšlené využívání proti živým cílům i stavbám se začíná prosazovat až na konci století 14. století v českém království a na území řádu německých rytířů v Pobaltí. A to tak úspěšně, že již z této doby známe různé "kriegsbuchy", které popisují, jak jednoduše zničit opevnění či věže. Staré hrady nyní byly po vojenské stránce beznadějně zastaralé. Nejenom že v Čechách byly začasté stavěny na nevýhodných polohách (ostrohy,...) bez možnosti aktivní obrany (absence střílen ve věžích, nemožnost flankování...), ale i možnosti pasivní obrany prudce klesaly. Technika stavění na vápennou maltu sice umožňuje konstruovat neobyčejně reprezentativní a okázalé stavby, ale takové zdi jsou křehké a lze jim velmi snadno ubližovat. Stačí pár projektilů z bombard či blid a hroutí se. Zkušenosti z obléhání hradů během posledních dvou desítek let krále Václava nakonec ústí v hledání řešení, jak hrady vojensky reaktivovat. A to řešení se najde. Nejdříve se jen jako provizoria začínají objevovat rozsáhlé areály opevněné hlinitými náspy a sruby v prostředí sídel spjatých s působením různých bojůvek či loupeživých družin. Takové fortifikace, protože jsou pružné a projektily jím nijak podstatně neubližují, poskytují základní ochranu, a tak není divu, že i na Točníku kolem r. 1400 ovine čelo paláce půlkruh masivního zemního náspu, který tvoří štít, kryjící hrad z jediného možného místa útoku (a stejný systém najdeme i u Malborku - mám na mysli Plavenského valy z doby 1410-11). Ale u toho nezůstalo. Vojenští profesionálové nezůstávají u pouhých pasivních linií, za kterými hrad schovají, ale vymýšlejí i aktivní způsoby obrany. Hledají cesty, jak útočníka znevýhodnit, donutit ho postupovat po úzkém terénu, vysílit ho postupným dobýváním násobených fortifikací a hlavně, snaží se ho dostat do míst, které mohou pokrýt smrtící křížovou palbou z několika výškových linií. A právě takový systém se vůbec poprvé objevuje na Kalichu, ke kterému se nyní zase vracím.

4) Stavitel 1. fáze Kalicha (na hradě jsme archeologickým výzkumem odkryli dvě stavební fáze, první z doby husitské, druhá patrně Vilém z Ilburka), ať už jím byl Jan, Jaroslav či někdo jiný, začal tím, že si vybral dominantní kopec. Tady se ještě vnucuje otázka, proč stavěl zrovna zde. Myslím, že podstatnou úlohu měla obava, aby Žižkovi před Litoměřicemi nevpadl do zad Zikmund Děčínský z Vartenberka, a že tedy byl hrad stavěn jako pevnost, ale že zároveň si Žižka chystal své osobní sídlo. Volba staveniště však nevycházela pouze z "neohrozitelnosti" kopce. Takhle to nefunguje, ani nemůže. Dnes již víme, že při obléhání 1436/37 se obléhatelé postavili s bombardou proti baště vysunutého opevnění a usilovně do ní stříleli. V příkopu kolem ní a i v jejím zdivu jsme totiž našli rozstřílené koule z bombardy. Z toho vyplývá prostý fakt, že vylézt na kopec neznamená, že budu v bezpečí. Kopec je pouze jednou z nepříjemností pro obléhatele, kterou však může překonat. A stavitel to dobře věděl. Proto koncipoval obranu v několika vrstvách. Na místě, kde se scházely cesty do hradu vystavěl předsunuté opevnění s liniovými fortifikacemi (vně násep, uvnitř příkůpek) a drobnými střeleckými sruby. Mimochodem o jeden se v l. 1436/37 usilovně bojovalo, bylo do něj stříleno ze tří směrů, jak ukázaly nálezy hrotů střel z kuše. Za tímto opevněním pokračovala cesta do hradu podél hřebene, ta cesta však byla značně úzká (max. dva muži vedle sebe), po obou stranách prudké svahy. Útok se tedy nemohl rozlít do šíře a útočníci museli postupovat v dlouhé řadě. Ale nejenom to, zároveň byli vystaveni křížové palbě z několika směrů a různých výšek. A to především díky unikátnímu prvku - vysunutému opevnění, které sestávalo z dlouhého krčku dvou souběžných hradeb a polygonální uzavřené bašty, která představovala samostatný článek obrany. Pokud víme, tak takovýto typ opevnění byl zde vystavěn vůbec poprvé v lidských dějinách. Teprve poté jej nalezneme i na dalších hradech/pevnostech - na Ostromeči, Hoštejně, Střílkách, Drahotuši, ale i na slezském Sokolci či uherském Sájonémeti (stavitelem nebyl nikdo jiný než Jiskra). A kolem r. 1500 pak podobné fortifikace zahlédneme i v Tyrolské hradní knížce Maxmiliána I. Kromě onoho vysunutého opevnění bylo jádro vybaveno několika liniemi fortifikací nad sebou. Ano, podoba fortifikací připomíná raně středověké hrady, ale o to tu nejde. Jde o to, jaký systém obrany vytváří a ten nejen že nemá s raným středověkém nic společného, ale navíc předbíhá fortifikační stavitelství o sto let a stojí na prahu novověkých fortifikačních škol. A že bylo taková fortifikace úspěšná, dokazuje minimální dvojí neúspěšné obléhání. Nejprve v r. 1421 Vartenberkem, který asi neměl moc sil na to hrad dobýt (koneckonců šlo pouze o to, blokovat místní posádku aby se nemohla spojit s dalšími husity a napadnout vojska 2. kříž. výpravy při jejich pochodu směrem k Žatci) a pak 1436/37. Tehdy byl hrad minimálně 4 měsíce obléhán, útočilo se na něj ze všech směrů, ale dobyt nebyl. Ostatně i sousední husitská Panna padla po 4 měsících teprve poté, co byl zajat její hejtman. To přeci o něčem svědčí!
Nezůstávejme však pouze u Kalichu. Rozhlédneme-li se po ostatních hradech či pevnostech doby první války husitské, pak musíme být nutně udiveni. Vidíme promyšlený systém zemních bašt různých tvarů, dokonce i mnohobokých, připomínajících velikostí, podobou a funkčností pozdější bastiony. Vidíme, že bašty vytvářejí funkční systémy promyšlené obrany s flankovacími prvky, umožňující křížovou palbu, pokrývají slabá místa obrany, vhodně rozprostřeny vzhledem k terénním podmínkám. Dokonce spatříme i naprosto neuvěřitelné systémy sestávající z jednotlivých osamělých pevnůstek, které se navzájem kryjí!

V Čechách husitských válek vznikají promyšlené koncepty fortifikačního stavitelství, které se pak s rozlivem někdejších husitských vojáků šíří dál po Evropě. Dle mého názoru právě to, stejně jako poučení z křížových výprav, nakonec vyústí v novověkou fortifikační školu. Doposud jsem po Evropě pro období po r. 1400 nenašel nic podobného, co by připomínalo fortifikace z Čech. Měl jsem kdysi možnost, díky mému učiteli T. Durdíkovi, prezentovat výsledky svého bádání v Braubachu na hradní konferenci, kde se sešla řada badatelů z Německa, Rakouska, Polska, Pobaltí, a všichni byli tím překvapeni. Nikdo nic podobného ze svých zemí neznal. Tedy znal, ale až z doby kolem r. 1500. A zajímavé byly i reakce některých badatelů, kteří studovali časné pevnosti z doby po r. 1500 v Německu. Jejich podobu odvozovali z rondelů a dalších zemních fortifikací známých z rukopisu Rei tormentariae, který je uchováván v Krakově a datován (podle mě nesprávně, vidím ho jako starší) k r. 1500. Pod jeho vlivem hledali inspirační zdroje pro německé fortifikace v Polsku, ale potom, co jsem ukázal, najednou začali přemýšlet i nad tím, jestli ty vzory nevycházejí z Čech 1. pol. 15. století.
Rozepsal jsem se dosti, ale již uzavírám. Podle mého názoru to co vzniká v Čechách po r. 1400 je naprosto přelomové a nemá žádnou evropskou analogii. Vznikají zde promyšlené systémy obrany hradů a pevností, které později poslouží jako jeden z inspiračních zdrojů pro bastionové pevnosti. A Kalich je toho skvělou ukázkou.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 31.01.2020 - 10:26 
Offline
práče
práče

Registrován: 29.10.2013 - 17:27
Příspěvky: 37
A ještě pár drobností:
Píšete, že kdyby byl na Kalich čas, vzniklo by tam něco jako Kuňka, Helfenburk či Vimperk. To je absurdní tvrzení. Kunětická hora je starší hrad, který Bořek pouze upravil. Z hlediska soudobé vojenské architektury to byl ubohý objekt bez valného významu. Teprve přidání rondelové fortifikace bylo progresivním krokem. Helfenburk a Vimperk - opevnění zcela jiné kategorie, odpovídající období před r. 1500. Nutno říci, že tyto fortifikace (stejně jako na Rabí či Švihově) nebyly ani příliš promyšlené, ani účinné, zato však byly tak nákladné, že nejednoho stavebníka zruinovali. Nene, to co bylo postaveno na Kalichu bylo nejenom účinné, jednoduché, ale i do budoucna progresivní.
Zděné stavby na Kalichu byly nekvalitní.. To protože nejsou dochovány? Co na nich bylo nekvalitní? Obytný komfort poskytovaly (nálezy kachlů z kamen), ačkoliv nebyly příliš umělecky vyvedeny (nebyly náročně klenuté).
Vidíte kvalitativní nárůst v přestavbách dřevěnohlinitých předsunutých opevnění na zděné. Já to vidím naopak. Na vápennou maltu zděné bašty spíše chápu jako reprezentativní či symbolický prvek.
Házmburk a Bezděz nejmodernější hrady Evropy? V porovnání s třeba soudobou francouzskou produkcí nebyly moderní ani v době svého vzniku, natožpak v 15. století. To ale nemění nic na tom, že oba zmiňované hrady jsou sakra moc krásné!


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 02.02.2020 - 09:38 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 390
Bydliště: Český Brod
sykora277 píše:
Děkuji Vám Martine za komentář, a to i přesto, že s ním nesouhlasím. Co mi na něm tak vadí?
Není zač :P .
Také děkuji za Váš obsáhlý komentář, se kterým, přiznám se, rovněž v mnoha věcech nesouhlasím. Máte svůj úhel pohledu, máte to všechno dobře podložené, je to Vaše profese. Navíc "jedete naplno", s týmem, publicitou :clap: . Pro mne je to koníček a své názory nehodlám hájit nikterak "horlivě", neboť jsou stále ve vývoji a jejich prezentace není podstatná.

V případě velkých provizorních pevností vzniklých v době husitské revoluce možná není úplně rozumné, srovnávat je s klasickými hrady, ale považovat je za fenomén válečných let. Ačkoliv zrovna Kalich měl i sídelní funkci, nebyl hradem, který bylo možné provozovat s minimálním personálem, ale pevností, jejíž fortifikace vyžadovaly značně početnou posádku. Tedy v případě, že nepřítel hodlal hrad skutečně regulérně dobývat a měl-li hrad ukázat své zamýšlené kvality.
Početnost posádky, zásoby na hradě, počet a výbava útočníků, jejich motivace a úmysl (opravdu dobýt, zničit a povraždit či pouze blokovat, znepokojovat?). To všechno obsahuje mnoho neznámých a proto i celkové vyhodnocení lokality nemůže být jednoznačné.

Po skončení války se tyto pevnosti s rozsáhlými vnějšími fortifikacemi zřejmě staly malými hrádky v rozsahu zděného jádra a ještě nějakou dobu sloužily s minimálním vojenským významem. Nějaký přesah do následujícího vývoje fortifikací to mít mohlo, ale například souvislost s Tyrolskou hradní knížkou a zde vyobrazenými (vesměs) údolními přehradami nevidím žádnou. Snad jen to, že šlo o provizorní, narychlo stavěné opevnění.

sykora277 píše:
Technika stavění na vápennou maltu sice umožňuje konstruovat neobyčejně reprezentativní a okázalé stavby, ale takové zdi jsou křehké a lze jim velmi snadno ubližovat. Stačí pár projektilů z bombard či blid a hroutí se.
Nu, o údajné "křehkosti" zdiva se můžeme přesvědčit třeba u hradních věží roztrhaných střelným prachem v době poděbradských, resp. česko-uherských, válek. Např. na Novém hradě u Hanušovic, kde se ohromné bloky zdiva bergfritu (i přes 100 m3) "válí" na svazích hradního jádra. To zdivo je jako beton a rovněž relativně tenké zdivo zdejších hradebních zdí vykazuje podobné vlastnosti.

Opět zde dám odkaz na experimentální střelbu pozdně středověkým dělem proti kamenné zdi, která tvoří plentu zemního valu:
https://www.youtube.com/watch?v=MUkwGRq6zZ8
Kamenná koule se o zeď roztříští na prach a nic z ní nezbyde, tj. předá svou celou energii cíli, přesto zeď zůstává prakticky nepoškozená.

Kupodivu ještě v době třicetileté války, resp. anglické občanské války, některé silné zděné fortifikace úspěšně odolávaly palbě těžkých obléhacích děl úplně jiného levelu (železné koule, lepší prach, nesrovnatelně lepší hlavně), než byly prvotní bombardy.
V tom videu je také zmínka o obléhání hradu Corfe v hrabství Dorset r. 1643, kdy byly jeho staré kamenné hradby ostřelovány parlamentním vojskem po dobu šesti týdnů, ale hrad dobyt nebyl:

Obrázek

Je to všechno relativní a obecné vyhodnocení mnoha fortifikací podle mne není možné a zřejmě ani nutné. Označit nějakou stavbu stovky let starou jako "nejmodernější" na základě vyhodnocení pouze části pramenů (protože další se prostě nedochovaly nebo nebyly zohledněny) je diskutabilní. ... nicméně článek v novinách díky tomu zaujme a o tom to asi je :think: .

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: hrad Kalich
PříspěvekNapsal: 03.02.2020 - 11:43 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 390
Bydliště: Český Brod
Ještě na pár věcí si dovolím reagovat :wink:
sykora277 píše:
Kunětická hora je starší hrad, který Bořek pouze upravil.
To je možné, nejnovější průzkumy Kunětické hory nemám k dispozici (pokud tedy jsou) a vycházím ze starších prací, které považují hradní jádro a předhradí za novostavbu Diviše Bořka z Miletínka. Vnější opevnění dřevohlinité konstrukce lze předpokládat, nicméně po pernštejnské přestavbě už zřejmě nebude zjistitelné.

Obrázek

sykora277 píše:
Z hlediska soudobé vojenské architektury to byl ubohý objekt bez valného významu.
... to se o Sionu tradovalo dlouhá léta taky a bylo to podloženo podrobnými odbornými výzkumy ... :crazy:

sykora277 píše:
Teprve přidání rondelové fortifikace bylo progresivním krokem.
Progresivní ... co je to progresivní?
Kdo by dokázal opatřit posádkou a vojensky vybavit takto rozlehlý hrad? Kolik desítek kanónů a kolik set mužů by muselo být umístěno na hradbách, aby mohli po delší dobu odrážet útoky nepřítele? Obránce musí jíst, spát, může být zraněn, zabit. Oproti Kunětické Hoře byly Pardubice skutečnou rondelovou pevností a v době třicetileté války byly obsazeny a třikrát úspěšně hájeny císařským vojskem, zatímco hrad na Kunětické Hoře byl vyklizen. ... to jsem odbočil do jiné doby, omlouvám se :twisted:

sykora277 píše:
Helfenburk a Vimperk - opevnění zcela jiné kategorie, odpovídající období před r. 1500.
No právě "zcela jiné kategorie" ...
Co třeba opevnění předhradí hradu ve Velkém Meziříčí? Hradba silná až 4 m doplněná věžemi. Stavebníkem Petr z Kravař a Strážnice, moravský zemský hejtman, husitský válečník. Dokončení opevnění r. 1434. Datace dosud platná - na jižní baště je zasazena deska s letopočtem 1434??
Obrázek

sykora277 píše:
Nutno říci, že tyto fortifikace (stejně jako na Rabí či Švihově) nebyly ani příliš promyšlené, ani účinné, zato však byly tak nákladné, že nejednoho stavebníka zruinovali.
Tak to každopádně, zvláště to Rabí. Snaha o reprezentaci, o demonstraci bohatství a moci, je vidět snad z každé druhé gotické fortifikace, ať hradní či městské. No vlastně i na tvrzích se staví "kulisové" opevnění s nulovou vojenskou hodnotou. Když už tu byl zmíněn ten Švihov, tak bych upozornil na fakt, že mohutné vnější opevnění dokončené cca r. 1530 nemělo již kol. r. 1600 střechy ani střelecké ochozy. Pravděpodobně byly strženy pro vetchost či poškození (požárem?).
https://hradyplzenskehokraje.estranky.cz/img/original/1338/svihov---kresba-willenberg-1.jpg

sykora277 píše:
Vidíte kvalitativní nárůst v přestavbách dřevěnohlinitých předsunutých opevnění na zděné.
Ne tak docela.
V době pohusitské vidím celkem zřetelně vývoj dvojím, resp. trojím směrem. Ten první spočívá ve stavbě mohutnějších zdí, které odolaly palbě z obléhacích děl (těch starých na kamenné koule). I ve druhé polovině 15. stol. bylo mohutné, chytře koncipované zděné opevnění nepřekonatelnou překážkou. Pokročilejší realizace z konce 15. či ze 16. století jsou vybaveny dělostřeleckými baštami či věžemi. Otázkou zůstává, zda v nich kdy vůbec nějaká děla byla umístěna. Nejen kvůli jejich ceně a sporadickému výskytu v hradních a městských inventářích, ale i z praktických důvodů, např. aby obsluha neohluchla (hlaveň musí vyčnívat ven ze střílny) či se neudusila dýmem z prachu. ... s tímto nějaké zkušenosti mám, ale nechci být za chytrého, tak raději pomlčím :silent:.

Druhý typ opevnění pracoval s tenčími zdmi a zemními valy. Val mohl být buď před hradbou (před příkopem), kterou kryl svou masou (Kouřim, Pravda) nebo za hradbou, kterou podpíral a měl pohlcovat otřesy od nárazu velkých koulí (Klenová, Český Brod a mnoho jiných).

A třetím typem opevnění jsou hliněné valy (obezděné či zatravněné s patní zdí) s rondely, případně jejich ucelené systémy tvořící pevnosti nového typu. To už jsme ale v 16. století, kdy v Itálii a dalších západních zemích vznikají bastionové pevnosti dle konkrétních fortifikačních škol a některé opožděné realizace ve středověkém duchu vzbuzují jen úsměv (Rakovník), zvláště když víme, jak v mezičase pokročil vývoj dělostřelectva.

Já vím, že to není nic nového, pouze rekapituluji ... a taky připouštím, že se mohu mýlit, tak to prostě bývá :angel:

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 90 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4, 5, 6

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz