Právě je 21.02.2020 - 07:10

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Pravda
PříspěvekNapsal: 06.01.2020 - 00:00 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 390
Bydliště: Český Brod
Hrad Pravda byl postaven pány z Kolovrat okolo poloviny 15. století na široké opukové ostrožně v severní části skalního masivu Džbán. Toto místo patřilo k pnětluckému panství, které před rokem 1432 získal Beneš Mašťovský z Kolovrat, řečený Svině. Jelikož se r. 1432 píše "seděním na Pnětlucích" a k roku 1456 je pnětlucká tvrz uváděna jako pustá, lze usuzovat, že se Benešovým sídlem stal nový hrad Pravda.

Po smrti Beneše z Kolovrat v roce 1473 se pánem hradu a panství stal jeho syn Jan Mašťovský z Kolovrat (hejtman litoměřického kraje), který je jako vlastník hradu připomínán r. 1523. Tehdy prodal Pravdu s ostatním zbožím tvořeným tvrzí, dvorem a městečkem Ročov, vsí a tvrzí Pnětluky a vesnicemi Líšťany, Lipno, Břínkov, Kroučová, Konětopy, Markvarec a Vlčí Děpoltovi z Lobkovic (+ 1527). Poté byl vlastníkem jeho syn Jiří, po jehož smrti r. 1538 bylo panství rozděleno mezi jeho syny. Ročov a Pravdu získal Litvín z Lobkovic který hrad již nevyužíval a neudržoval. Roku 1593 se již píše o "zámku pustém, který slove Pravda".

Novostavba využila některé starší konstrukce, pravděpodobně ze 14. století, avšak byla tak zevrubná, že nedovoluje bližší specifikaci staršího objektu. Trojúhelníkové jádro chránila obvodová hradba bez bašt či věží a jedinou stavbou, která z ní vystupovala, byla vstupní brána v severním nároží. Před hradbou byl na čelní straně ještě úzký parkán s lehčím ohrazením a celek obíhal příkop s předloženým valem. Obytné budovy se přimykaly k obvodové hradbě a z dochovaných zbytků, nalezených architektonických detailů i zlomků výbavy (kachle z kamen aj.) lze usuzovat, že šlo o stavby značně výstavné a komfortní.

Obrázek
Obrázek

Celé jádro působí klidným a bezstarostným dojmem staveb doby předhusitské, kdy se některá sídla již blížila novodobým zámkům. V neklidném 15. století však bylo třeba věnovat pozornost i opevnění, které v případě hradu Pravda zjevně vycházelo ze zkušeností nedávné husitské revoluce. Hrad bylo možné vojensky napadnout pouze z čelní severovýchodní strany z rozšiřující se části ostrožny. Zde se nacházelo předhradí chráněné mohutným zemním valem a příkopem. Tento val kryl celé čelo hradu a hradební zeď tak nebylo možné poškodit dělostřeleckou palbou.
Přístupová cesta byla vedena bokem a čelní val nebyl nikde přerušen a opravdu účinně zakrýval celý hrad. Velká prohlubeň, která dnes ve valu je a bývá interpretována jako místo brány předhradí, je poměrně nedávného data. Na plánu hradu od F. A. Hebera z r. 1847 ještě zakreslena není.

Obrázek

Dnes je koruna valu široká 4-5 m a coby hlavní obranná linie byl jistě vybaven ochozem a zřejmě i chráněnými střeleckými stanovišti charakteru dřevozemních srubů. Pakliže někomu imponuje použití děl k obraně opevnění, tak sem by je šlo hypoteticky umístit. Pokud bychom zde uvažovali pouze lehčí zbraně, zřejmě bychom byli blíže pravdě. Při obraně opevnění před přímým útokem bylo daleko výhodnější používat velké hradební hákovnice (na prostřelení pavéz a tarasů), už kvůli jejich mobilitě, kdy pro obsluhu postačovali dva muži, a samozřejmě i ručnice a kuše. Těžší zbraně charakteru tarasnice, vhodné pro eliminaci obléhacích palpostů, vyžadovaly speciální umístění i lafetaci. Zde však bych "vařil z vody" více, než je zdrávo :twisted: .

Konstrukce odolné dřevozemní stěny, kterou můžeme předpokládat na čelním valu, byla archeologicky zkoumána na hradě Skály u Jimramova. Zde se jednalo o baštu zřízenou na obranu vnější brány. Její svislou konstrukci tvořily dvě souběžné stěny z trámů o síle asi 25 cm a mezera 50 cm mezi nimi vyplněná hlínou. Vznikla tak poměrně odolná asi 1 m silná stěna. Při obléhání hradu byla bašta ostřelována děly střední ráže a nakonec zničena požárem.

Obrázek

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Pravda
PříspěvekNapsal: 07.01.2020 - 00:45 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 27.01.2006 - 11:12
Příspěvky: 390
Bydliště: Český Brod
V odborné literatuře již poměrně dlouho přežívá názor, že opevnění hradu Pravda bylo výjimečné v tom, že zde existovala dělostřelecká bašta (lunicového tvaru), resp. dvě bašty, ze kterých bylo možno vést velice účinnou palbu do předpolí hradu. Něco jako křížovou palbu z rondelů či bastionů novověkých pevností.

Obrázek

Bohužel to vypadá, že žádná taková bašta se zde nenacházela a že došlo k mylné interpretaci zbytků zemního opevnění ve vysunuté poloze před severozápadním nárožím hradu.

Obrázek
Obrázek

Druhá dělostřelecká bašta byla uvažována v protilehlém severovýchodním nároží a údajně zanikla při zřizování lesních cest. Vzhledem k vedení přístupové cesty v zahloubeném koridoru zde takováto bašta být nemohla.

Obrázek
Obrázek

Severozápadní opevnění bylo tvořeno nepříliš mohutným čtvrtkruhovým valem jehož koruna má dnes šířku 0,7 – 1 m a i kdybychom vzali v úvahu určitý úbytek zeminy v důsledku eroze, nevešla by se na něj ani střelecká chodba, natož postavení dělostřelectva. Rovněž konstrukce dřevěné nástavby by zde narážela na příliš mnoho problémů, protože opevnění je tvořeno opravdu pouze obvodovým valem a nikoliv nasypaným komolým kuželem (či jeho částí) vhodným pro založení dřevěné bašty.

Obrázek

Čtvrtkruhový val původně vybíhal až do západního svahu ostrožny a nebyl před ním příkop. Na jeho úzkou korunu se nevešel ochoz a je tedy možné pochybovat o skutečné obranyschopnosti tohoto objektu při seriózně míněném útoku. K čemu tedy takovéto opevnění sloužilo?
Jedna z možných odpovědí je zřejmá při prvním pohledu na jeho současný stav. Část valu byla odtěžena, aby jím mohla procházet cesta, která vede přes první příkop k západní straně hradu. Lze tedy vniknout do prvního příkopu a vylézt na západní val předhradí, resp. na okružní val hradního jádra. Pokud bylo lunicové opevnění neporušené, blokovalo tento přístup. A vzhledem ke svému vysunutí před první příkop byla snadná jeho obrana palbou z čelního valu.

Obrázek

Obrázek

Severozápadní lunicové opevnění bych doplnil o polský plot a ponechal mu jeho pasivní roli překážky proti vniknutí do prvního příkopu ze západního svahu. Ale je to pouze jedna z možností …

Ještě zde uvedu příklad komorové tarasnice, která se v 15. století celkem běžně předpokládá pro obranu stálých opevnění. Tento částečně rekonstruovaný exemplář má délku hlavně 128 cm a celkovou délku 174 cm.
Obrázek

Většina dochovaných střílen pozdně gotického opevnění určených pro palné zbraně byla vybavena příčlí pro zaklesnutí hákovnice. V muzeích se dodnes dochovalo velké množství takovýchto zbraní různých rozměrů a kalibrů (půlháky, háky, tuplháky). Zde je několik příkladů tuplháků z konce 15. a začátku 16. století.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Některé hákovnice překonávají svými rozměry menší tarasnice a hlavně tuplháků byly skutečně používány i na lafetách, často v podobě vícehlavňových ("varhanových") děl. Taková děla měli Pernštejnové o několik desítek let později na valech svého zámku v Pardubicích. Nedávno zde byly instalovány repliky dvou vícehlavňových kusů z dílny puškaře Miloše Skrbka:
https://www.vcm.cz/vystavy-a-expozice/expozice/pernstejnska-dela/

Tyto konkrétní "varhany" jsou sice mladší záležitostí, ale připomíná mi to inventář z hradu Točníka k r. 1437, kde je uváděna "puška trojanice ve sklepu věže, ... trojanice puška nahoře ve věži, ... trojanice ručnice ve věži".

_________________
Martin, střelec českobrodský


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Pravda
PříspěvekNapsal: 07.01.2020 - 20:58 
Offline
střelec
střelec

Registrován: 19.04.2012 - 18:19
Příspěvky: 265
Bydliště: Litoměřice
Pěkný souhrn Martine. Doplním pár obrázky z laserového skenu terénu - lidaru.

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 3 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2020 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz