Právě je 20.10.2019 - 20:05

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 21 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další

Dosáhlo husitské umění vůbec nějakých kulturních hodnot?
Ano, protože vycházelo z nadčasovosti české reformace. 57%  57%  [ 4 ]
Spíše ano. 14%  14%  [ 1 ]
Ne, protože husitství je synonymem kulturního barbarství. 14%  14%  [ 1 ]
Spíše ne. 14%  14%  [ 1 ]
Nevím. 0%  0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 7
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Umění husitské doby
PříspěvekNapsal: 25.02.2007 - 11:38 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Toto téma autor založil proto, že na tomto diskusním fóru dosud chybělo a sám ho považoval za svůj velký privátní dluh. Dluh o to větší, že podobně jako jsou zkreslené názory ne celou husitskou éru, stejně nebo spíše daleko více jsou chybně prezentovány představy o umění husitské doby. Primitivní akcent různých „znalců“ husitství na obrazoborectví v ranné fázi revoluce zcela překrývá umělecké hodnoty vzniknuvší během revoluce a v době poděbradské. Byly možná skromnější, ale o to více upřímné a jímavé, zdůrazňující mj. návrat k ideálu prvotní církve.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Úvod...
PříspěvekNapsal: 25.02.2007 - 11:54 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
V souladu s potřebami revoluce se husitství razantně zmocnilo všech slovesných i uměleckých prostředků, které byly sto unést nadčasový obsah reformních myšlenek. Sdělení díla mělo být účinné, úderné, ale výrazové prostředky i formy jednoduché a naprosto srozumitelné. Vše, co těmto zásadám nevyhovovalo, nemělo nárok prosadit se. Nadvláda ideového zřetele a starozákonní strohosti se v husitství dostávaly do rozporu s vnějším formalismem církevních obřadů, s přebujelým kultem světců a s působivostí náboženské architektury. Odmítavý postoj husitů k přezdobeným chrámům, gotickým madonám krásného slohu a jiným kultovním předmětům zcela opomíjel některá estetická hlediska a přímo akcentoval škodlivost církevních objektů a plastik. Obrazoborectví (ikonoklasmus) z počátků revoluce nebylo jen spontánním vzplanutím prostého lidu (pejorativně uváděného jako „lůzy“) proti okázalosti zesvětštělé církve, ale též ideově zdůvodněnou negací vládnoucí kultury této církve. Tyto, z našeho pohledu veskrze negativní fenomény je třeba chápat v těsných souvislostech se starozákonními Hospodinovými direktivami: "'Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; ... Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. ...'" (Dt 5, 6–9)
S postupnou retardací kulturního destruktivismu se začal znovu v prostředí měšťanského a šlechtického utrakvizmu prosazovat zájem o umělecká díla a estetickou účinnost kultovních a jiných předmětů. Revoluční minulost se však v uměleckém snažení poděbradské doby i nadále hlásila o slovo strohostí ale i pádností jednoduchých výrazových prostředků, k nimž se paradoxně byli nuceni přiklonit i literáti a umělci katolické strany.

Pochopitelně největší a někdy i nenapravitelné škody utrpěla během husitských válek sakrální architektura. Na husitském území počet zachovalých kostelů vzhledem k nedostatku kněží plně kryl potřebu, ale v katolických lokalitách chyběly a pro větší stavební práce se v poválečné době nedostávalo finančních prostředků. Ke stavebním adaptacím docházelo na obou stranách jen z nutnosti a výjimkou byly pouze např. dostavba děkanského kostela sv. Víta v Českém Krumlově, přestavba hlavní lodi plzeňského chrámu sv. Bartoloměje (dvě hlavní bašty katolíků) a dostavby západního průčelí Týnského kostela v Praze, kde byl původně vedle sochy Jiřího z Poděbrad umístěn i zlatý kalich. Žádná ze staveb neukázala a ani nemohla ukázat nové slohové směřování. To platí bezezbytku rovněž pro profánní architekturu, v níž převažovaly fortifikační systémy, což vycházelo z potřeb země nacházející se ve válečném stavu. Z městských opevnění byla jedinečnou stavbou svého druhu revoluční pevnost na Hradišti hory Tábor a z hradních sídel zaslouží pozornost výstavba Kunětické hory, Hukvald i Litic nad Orlicí.

Omezení stavební činnosti se promítlo i do umělecké činnosti v oblasti plastik a nástěnných maleb. Pouze jižní Čechy poskytovaly skrovné umělecké tvorbě příznivější podmínky. Tady déle doznívala výtvarná tradice českého předhusitského slohu (Assuta z Deštné, kolem r. 1450) a udržovaly se kontakty s podunajskými a jinými uměleckými středisky.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 23.03.2009 - 11:51, celkově upraveno 3

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úvod...
PříspěvekNapsal: 25.02.2007 - 16:28 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 27.07.2006 - 16:48
Příspěvky: 797
Bydliště: Alta civitas
Jiří Motyčka píše:
Odmítavý postoj husitů k přezdobeným chrámům....
To je pro mě jedna z mála pochopitelných věcí. Pro mě se stává jejich sakrální výzdoba prázdná, depresivní a chladná...
Katolická samozřejmě vypovídá o ztrátě pokory, ale po architektonické stránce je daleko přínosnější.
Utišení interierové výzdoby může být nesporným přínosem a možná i šířeji otevřenou bránou k nově věřícím, ale nesmí to být za cenu naprostého protikladu.
Každé náboženství i většina lidských činností se snaží o zpříjemnění prostředí, kdežto dnešní husitská církev se snaží diktovat askezi estetice.
Ale třeba to jen vidím zkresleně a tím kriticky...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Úvod...
PříspěvekNapsal: 25.02.2007 - 16:52 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Kolssteyn píše:
...Pro mě se stává jejich sakrální výzdoba prázdná, depresivní a chladná...
Ano. To bylo dáno starozákonním imperativem, který nekompromisně odmítal klanění se zlatému teleti a zákazu zobrazování Boha. Tedy absence projevů souvisejících s polyteistickými náboženstvími, na které římskokatolická církev jaksi programově "zapomněla"...

Kolssteyn píše:
...Každé náboženství i většina lidských činností se snaží o zpříjemnění prostředí, kdežto dnešní husitská církev se snaží diktovat askezi estetice...
Askeze estetiky? Hm, hm, zajímavé slovní spojení. Ale CČSH je na tom dle tvých měřítek ještě docela dobře a v jejich svatostáncích je stále patrná okolnost jejich vzniku, když se v r. 1920 oddělila od katolické církve.
To, o čem píšeš se však ještě markantněji projevuje v evangelickém kostele. Není to o tom, že by protestanti nechtěli, aby ses v kostele cítil příjemně, ale je to o tom, na co je třeba se v prvé řadě soustředit, totiž na onen trojjediný Středobod všehomíra a na intimní a zárověň i kolektivní společenství s Ním.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 25.02.2007 - 19:39, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Husitská hudba
PříspěvekNapsal: 25.02.2007 - 17:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Husitská hudba

Ve zpěvu a písni nalezlo husitství své nejplnější umělecké vyjádření a v nich také zanechalo trvalý odkaz české národní kultuře. Píseň a zpěv patří patrně mezi nejproslulejší projevy doby husitské. Jednalo se o útvary nejbližší lidovým vrstvám, které je mohly nejen pasivně vnímat, zpívat a přednášet, ale i upravovat, doplňovat a tvořit. Texty husitských písní obsahují do té doby neslýchaný mravní apel.
Postupně, jak se husité zříkali světských radovánek, tak vymizel z jejich popěvků jakýkoli náznak humoru, a proto v jejich repertoáru absentují např. písně s milostnou a pijáckou tématikou. Husité taktéž odmítali vícehlasý zpěv i varhanní hudbu a uznávali „pouze“ duchovní píseň, jež byla zpívána při utrakvistické bohoslužbě jednohlasně a bez doprovodu varhan. Tento druh písně se nesl krajinou i při procesích, které byly provozovány jako vyjádření díků za vítězství nad nepřáteli kalicha. Tyto písně rovněž upevňovaly sounáležitost a solidaritu, protože byly zpívány ve velkých sborech a v neposlední řadě plnily i didaktické poslání, protože jejich texty obsahovaly i výklad husitského pojetí zákona božího.

V dobových popěvcích (např. o arcibiskupovi Zbyňkovi popěvek Zbyněk biskup Abeceda, související se spálením Viklefových knih, jehož autorem byl patrně student/i pražské univerzity), v písních duchovních (táborská píseň Věrní křesťané, silně dúfajte) i ve válečných hymnech (Povstaň, povstaň Veliké Město Pražské a slavný Čapkův chorál Ktož sú boží bojovníci) se umocňuje do nejvyšší účinnosti reformní, ale i vlastenecká nota husitství. Nemenší kulturní i společenský dosah měly české bohoslužebné i mešní zpěvy, jež se podobně jako válečné písně vesměs zachovaly v tzv. Jistebnickém kancionálu ze čtyřicátých let 15. století. Třebaže po hudební stránce byly husitské mešní nápěvy odvozeny z tradičního chorálu, bylo radikální počeštění bohoslužebných textů odrazem mohutného impulzu, které husitství dalo laicizaci a demokratizaci vzdělání i bohoslužby. Texty v rodném jazyku byly dány požadavkem husitského společenství na maximální srozumitelnost a předznamenávaly tak snahy pozdějších reformací. Akcent na národní jazyk vytvořil předpoklady pro rozvoj zpěvu a písňové tvorby i v následujících obdobích.

Viz také...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 02.11.2007 - 17:20, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Píseň o vítězství u Domažlic
PříspěvekNapsal: 20.03.2007 - 16:45 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Píseň o vítězství u Domažlic

Autor Husitské kroniky Vavřinec z Březové vytvořil také epické dílo s lyrickými prvky, které v originále zní Carmen insignis Corone Bohemie pro tropheo sibi divinitus consesso circa Ryzmberg et Domazlicz... (Píseň přeslavné Koruny české za vítězství, jehož se jí dostalo u Rýzmberka a Domažlic...)
Básnický epos obsahující více než 1760 veršů kompozičně vystavěný v duchu přeslavné Alexandrejdy Vavřinec napsal bezprostředně po velkém husitském vítězství u Domažlic a má zárověň propagační charakter. To bylo jistě také jeho záměrem, neboť Vavřinec je považován také za autora některých stylisticky i jazykově brilantně napsaných husitských manifestů.
Prolog i epilog básně je jakýmsi proslovem personifikované matky Bohemie, která tklivě předkládá Bohu žalobu na zvěrstva a ukrutnosti křižáckých vojsk, kterých se na ní dopouštěly. Akcent je ve výpravné básni položen na popis zběsilého útěku křižáků od Domažlic vč. obecně známých detailů, které se staly legendou, v níž postupem času přerostly. Mám na mysli ztrátu kardinálského klobouku papežského legáta, úkryt křižáků před svými pronásledovateli v korunách stromů, jejich kácení husity, etc. Druhým neméně podstatným motivem je vylíčení cesty k poznané nutnosti jednání s husity, k němuž dospěla papežská kurie po zdrcující porážce u Domažlic. Jako červená nit se tímto básnickým dílem pozdního středověku táhne rovněž spor o čtyři artikuly a konfrontace názorů na 4. artikul o zákazu světského panování církve, který je spojen s odejmutím majetku této zkažené církve. Je půvabné sledovat, jak Vavřinec ve verších názorně vystihl diametrální rozdíl názorů na tento artikul mezi nejvyššími představiteli říšské šlechty (souhlas) a zástupci římské církve (tvrdý odpor). V neposlední řadě je zde básnickým jazykem prezentován i spor mezi císařem a veliteli výpravy o to, proč výprava skončila tak krutou porážkou, v níž křižáci přišli takřka o všechen vojenský materiál, peníze i proviant.
Báseň je napsána jednoduchým osmislabičným sdruženým veršem s nevalným rytmem. To však nic neumenšuje nejen na její působivosti, ale i hodnotě vypovídajícího historického pramenu. Zároveň je i dokladem Vavřincovy pozice v husitském středu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 01.12.2008 - 11:58, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Výtvarné umění, architektura
PříspěvekNapsal: 05.08.2007 - 23:29 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Výtvarné umění, architektura

Na tomto místě je třeba objektivně, kriticky a zcela otevřeně přiznat, že husitské přísné nazírání na život křesťana nepostihlo snad žádnou oblast umělecké tvorby tak razantně, jako právě výtvarné umění...

Husitská reformace naprosto odmítla v starozákonním duchu zobrazování Boha a uctívání svatých zobrazených na deskových obrazech nebo prostřednictvím plastik. To radikální husité považovali za klanění se zlatému teleti, a to bylo naprosto nepřípustné. Z těchto imperativů šířených husitskými kněžími pramenilo husitské, tolikrát zmiňované, zatracované a odsuzované obrazoborectví (ikonoklasmus). Než však něco odsoudíme, je třeba se to snažit i pochopit, a to zejména v daných dobových souvislostech. Ano, netřeba připomínat kolik jedinečných kulturních a uměleckých skvostů v době husitské revoluce a běsnění válečné fúrie vzalo za své. Bohužel!
Obroda výtvarného umění nastala v době, kdy nejprudší nápor revolučního entuziazmu začal upadat. Zvláštní skupinu památek husitského věku tvoří několik iluminovaných a ilustrovaných kodexů, jejichž význam nespočívá ani tak ve výtvarné hodnotě jako spíše v ideovém poselství. Dvě nejvýznamnější památky Rukopis göttingenský a tzv. Jenský kodex, jehož umělecky konzervativní iluminace vypracovala pražská dílna Janíčka Zmizelého z Písku, vznikly v období pozdního utrakvismu. I tak však dávají představu o husitské agitaci v této podobě. Malované tabule byly určeny nejširší veřejnosti, avšak iluminace husitských biblí přinášela potěšení pouze těm, kteří si je mohli dovolit. Za zmínku jistě stojí Martinická bible s nejstarším známým vyobrazením Husova upálení. Toto vyobrazení se nachází u iniciály "I" na počátku starozákonní knihy Genesis a součástí iluminace je ještě postavička se zápisníčkem, kterou je patrně Petr z Mladoňovic.
Dále pak to jsou Bible boskovská a Bible táborského hejtmana Filipa z Padařova, který si ji objednal u jednoho z dvorních malířů Václava IV. Bible táborského zbohatlíka dokládá jistý snobizmus původně poddaného, který se díky revoluci vyšvihl a pak se snažil napodobit vyšší společenské vrstvy. (To známe i ze žhavé současnosti.) Přestože se české malířství konce 15. st. poněkud vyrovnalo dílům zahraničních mistrů, stále ještě např. za nizozemskými a italskými mistry zaostávalo. Z této doby „nad průměr“ jednoznačně ční dílo Mistra litoměřického oltáře, které však už zasáhla italská renesance.
Plastiky období, o němž je řeč, zachovávaly kontinuitu předhusitské doby. Nakonec i utrakvizmus Rokycanova střihu se svým způsobem vyrovnal s pozdně gotickým sochařstvím ve smířlivém duchu, takže mohli dostat prostor i takoví anonymní řezbáři, jakými byli např. Mistři Žebráckého a Zlíchovského oplakávání.

Rozvoj stavebních aktivit a oživení tvůrčí činnosti stavebních hutí muselo však počkat až do poděbradské doby a do 2. pol. 15. st., kdy k plnému rozmachu v této oblasti došlo po kutnohorském náboženském smíru v r. 1485. V Praze byla v letech 1452 až 1456 dostavěna věž radnice na Novém Městě pražském a v Táboře byly (již v 2. pol. čtyřicátých let 15. st.) založeny stavby kostela Proměnění Páně a radnice.
V uvedeném období se uplatnil šikovný samouk, architekt Matěj Rejsek, jehož Staroměstští pověřili zakázkou na stavbu později zvanou Prašná brána. Rejsek navázal na parléřovskou školu a svoje nadání uplatnil nejen v Praze ale i v Kutné Hoře, kde se podílel na architektonickém skvostu sv. Barboře a městské kašně. K největšímu stavitelskému rozmachu došlo za vlády Vladislava Jagellonského, kdy se proslavil architekt Benedikt Ried (známý spíše pod označením Rejt), který přestavěl královský palác a zdokonalil opevnění Hradu. Rejtova stopa, kterou v Čechách zanechal, se vyznačuje skloubením nápadů Petra Parléře a jihoněmeckých architektů. Rejt je považován za autora tzv. kroužené síťové klenby. Projektoval mj. Vladislavský sál, stanovou klenbu sv. Barbory v Kutné Hoře a kostel sv. Mikuláše v Lounech.
Rozvoj stavitelské činnosti v porevoluční době se projevil i na světských stavbách. Během husitských válek vznikaly nové fortifikace nebo staré byly nákladně rekonstruovány, a to jak u kališnických tak i katolických hradů a měst. Pozdně gotická architektura zasáhla nejen do rekonstrukcí měst, hradů (Švihov, Rabí, Kunětická hora, Pernštejn, Helfštejn a další), ale i tvrzí (Kestřany, Tuchoraz), které se staly sídly nižší šlechty, jež si k penězům přišla vojenskou službou.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 01.03.2010 - 16:15, celkově upraveno 8

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Literatura
PříspěvekNapsal: 02.11.2007 - 16:05 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Literatura

V husitské době sledujeme, jak psanému, recitovanému a mluvenému slovu připadla vskutku výjimečná důležitost. Psané, ale i mluvené slově přispělo k nebývalému rozmachu češtiny, k čemuž nemalou měrou přispěl sám mistr Jan Hus. Imperativ srozumitelnosti božího slova pro co neširší lidové masy ovlivnil to, že v 15. století byly vytvořeny 4(!) redakce českého překladu Bible a stovky dalších manuskript křesťanských textů. Z této doby se zachovalo i poměrně velké množství korespondence psané převážně česky ale i latinsky. Velkého rozvoje bylo dosaženo i v oblasti dějepisectví, které bylo vedeno obdivuhodnou snahou podat svědectví o převratných a dramatických událostech oné doby. Lze říci, že jakýmsi symbolickým uzavřením husitské éry v oblasti slovesné tvorby se stal nástup knihtisku.

V oblasti slovesné tvorby, určené stále spíše pro sluch, převládala učená pojednání (traktáty) Mikuláše z Pelhřimova, Jakoubka ze Stříbra, Jana Rokycany a Jana Příbrama (kritika Život kněží táborských) a kázání. Polemický ráz prostoupil celou prozaickou produkci, která byla z pochopitelných důvodů ochuzena o látky zábavné a výpravné, na druhé straně se však obohatila o nové aktuální žánry, dříve vyhrazené vesměs jen latině. Nástup češtiny jako hlavního literárního jazyka byl s výjimkou učené polemiky a zahraniční propagandy příznačný pro všechnu ostatní literární činnost husitské doby, která se tak významným způsobem zasloužila o posílení svébytného postavení českého národa jako poslední větve západních Slovanů. Podle určení nabývala literární tvorba povahy satiry či invektivy, politických listů, manifestů (autorem některých z nich byl patrně i Vavřinec z Březové) a tzv. novin a relací. „Novinami“ se v 15. století rozuměly zprávy o důležitých veřejných událostech. Podrobnější zprávy, podložené často texty dokumentů, se nazývaly „relace“. Patří sem jak relace o smrti Jana Husa či Jeronýma Pražského od Petra z Mladoňovic, tak relace O vzniku táborství, O smrti kněze Jana Želivského a O poselství do Říma (v letech 1447 - 1462). Přes mimořádný zájem současníků o historické záznamy splnila vyšší nároky jen Husitská kronika Vavřince z Březové, líčící události z let 1414 - 1422 pohledem příslušníka pražského středu. Kronika starého pražského kolegiáta i Kronika Bartoška z Drahonic mají jen místy prvořadý význam. Základním vyprávěcím pramenem husitského období i doby bezprostředně následující je soubor drobných kronik, jemuž dal jejich první vydavatel František Palacký název Staré letopisy české. Obsahují přes třicet různých verzí odlišné hodnoty, původnosti i rozdílného časového a místního zaměření.
Z poděbradské doby se dochovalo i několik cestopisů souvisejících s diplomatickými aktivitami Jiřího z Poděbrad. Cestu poselstva na francouzský dvůr Ludvíka XI. v r. 1464 vylíčil ve svém deníku panoš Jaroslav (Deník panoše Jaroslava). Václav Šašek z Bířkova sepsal slavné putování Lva z Rožmitálu po významných evropských královských dvorech (Paměti Šaška z Bířkova).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 03.11.2007 - 15:53, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Veršovaná a písňová tvorba
PříspěvekNapsal: 02.11.2007 - 16:18 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Veršovaná a písňová tvorba

I v písních a veršovaných skladbách se objevovaly náměty odrážející ideové otázky doby. Místo tradičních epických útvarů, které se znovu začaly prosazovat až od druhé poloviny 15. století, zaujaly patetické „žaloby“ (Žaloba Koruny české, Porok Koruny české k pánóm českým), pamfletické skladby (např. protihusitské veršování Vlka poznáš podle srsti), veršované české i latinské traktáty zdůvodňující husitské pojetí božího zákona (Otázka nynie taková běží) a polemiky (Václav, Havel a Tábor), poloučená „hádání“ (např. Hádání Prahy s Kutnou Horou) i rýmované kroniky (např. Nová kronika Prokopa, písaře novoměstského). Autoři většiny těchto skladeb nejsou známí a platí to i o dílech zapsaných do tzv. Budyšínského rukopisu, o nichž se někdy soudí, že vzešly z pera Vavřince z Březové autora (kromě Kroniky) i latinské Písně o vítězství u Domažlic. Z husitských autorů vystupuje do popředí osobnost táborského kněze Jana Čapka, jenž vedle jiných děl jako např. Dietky, Bohu zpievajme složil pravděpodobně i husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci. Mezi památky poděbradského období patří např. Krátké sebránie z kronik českých k výstraze věrných Čechuov. V této době se začalo v literatuře projevovat individuální sebeuplatnění, čehož dokladem je pamflet Proti panování kněžskému od Vaňka Valečovského z Kněžmosta nebo Hádání Pravdy a Lži od Ctibora Tovačovského z Cimburka.

Nejvíce do popředí vystoupily v husitství zpěv a píseň jako útvary nejbližší lidovým vrstvám, které je mohly nejen pasivně vnímat, zpívat a přednášet, ale i upravovat, doplňovat a tvořit. V časových popěvcích (např. o arcibiskupovi Zbyňkovi v letáku Musí být ohlášeno), v písních duchovních (táborská píseň Věrní křesťané, silně dúfajte) i ve válečných hymnech (Povstaň, povstaň Veliké Město Pražské - biblická inspirace této písně viz tady) se umocňuje do nejvyšší účinnosti sociální, reformní, ale i vlastenecká nota husitství. Nemenší kulturní i společenský dosah měly české bohoslužebné i mešní zpěvy, jež se podobně jako válečné písně vesměs zachovaly v Jistebnickém kancionálu ze 40. let 15. století. Třebaže po hudební stránce byly husitské mešní nápěvy odvozeny z tradičního chorálu, bylo radikální počeštění bohoslužebných textů odrazem mohutného impulzu, které husitství dalo laicizaci a demokratizaci vzdělání i bohoslužby. Ve zpěvu a písni nalezlo husitství své nejplnější umělecké vyjádření a v nich také zanechalo trvalý odkaz české národní kultuře.

Viz také...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 10.07.2012 - 11:26, celkově upraveno 1

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: plastiky z husitské doby
PříspěvekNapsal: 13.08.2009 - 08:42 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Na Hradě byla zcela náhodou objevena dřevěná plastika ukřižovaného Krista, který zavěšen na kříži označoval hrob knížete Boleslava v bazilice sv. Jiří.
Nesmírně vzácná polychromovaná dřevořezba z lipového dřeva pochází z období vrcholné gotiky, její vznik je vymezen roky 1410 až 1420 a pochází pravděpodobně z dílny řezbáře zvaného Mistr Týnského ukřižování. Podrobnosti viz tady.

Do stejného období tohoto autora lze ještě zařadit např. plastiku Kristus Trpitel (Mistr Týnského ukřižování, obr. vpravo).

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 19.08.2009 - 22:40 
No musíme si objektivně přiznat, že ve výtvarném umění skutečně nastává citelný úpadek.
Stačí si projít třeba expozici Národní galerie v Anežském klášteře (bohužel dříve v klášteře Jiřském bývala působivější... :( )


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: objektivní náhled
PříspěvekNapsal: 20.08.2009 - 10:10 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7350
Bydliště: Athény východních Čech
Iohannes Cladis píše:
No musíme si objektivně přiznat, že ve výtvarném umění skutečně nastává citelný úpadek ...
... podobně i v architektuře a sakrálním ale i profánním stavitelství vůbec. Vo tom žádná!

Já prostě "jen" odmítám tezi, která je často parafrázována v mnoha podobách i v moderní historiografii a objevila se poprvé brzy po listopadu '89, totiž že husitství nás izolovalo na dlouhé jedno století od celé kulturní Evropy. S touto strohou a příkrou tezí se já ale ztotožnit nemohu, viz předchozí příspěvky.
Ano, jistě, byla takřka eliminována kulturní výměna, kulturní styky ap., což se projevilo např. pozdějším nástupem renezance v Poděbradské době i poté. Neznamená to však, že tady absolutně žádné kulturní hodnoty nevznikaly.
K tomu se také vyjádřil někdo daleko povolaněší než moje nepatrnost tady, především v odpovědi na druhou otázku ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 21.08.2009 - 06:47 
Offline
křižák

Registrován: 08.02.2009 - 17:13
Příspěvky: 627
Bydliště: jihovýchodní Morava
Když tak o tom přemejšlim, vybavuje se mi, co jsem kdysi někde četl. Jan Rokycana prý v Týně z původního nechal dřevěnou plastiku Panny Marie, protože se mu líbila její propracovanost. Ale nechal z ní sundat polychromii, aby bylo vidět, že je to ze dřeva.

_________________
Ut omnes unum sint.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 29.08.2009 - 02:14 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1170
Bydliště: Plzeň - město Slunce
V nějaké knížce jsem četla, že když Husité přišli do Prahy, ti malíři, kteří dříve zdobili kostely, jim vymalovali kalichy a nápisy na pavézy.
To by mi bavilo malovat, úplně si to představuju! Škoda, že se taky změnil státní znak, který ji tvarem připomínal.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 31.08.2009 - 21:48 
Offline
velitel vozu
velitel vozu

Registrován: 31.08.2009 - 13:47
Příspěvky: 324
Bydliště: Petrovice
Dáša Nová píše:
To by mi bavilo malovat, úplně si to představuju! Škoda, že se taky změnil státní znak, který ji tvarem připomínal.

O tom byla rozsáhlá diskuse mezi heraldiky. V podstatě šlo o to, že podle obecných heraldických pravidel musí být znak umístěn na štítu, ovšem na štítu jezdeckém. A pavéza je štít pěchotní....
Dokládalo se to tím, že pokud husité umísťovali na pavézy znaky a erby, tak je vždy pokládali na namalované klasické štíty. Ale ve sbírkách Musea hlavního města Prahy existuje pavéza, kde je pražský městský znak položen přímo na plochu. Skeptikové však tvrdí, že tato pavéza je ve skutečnosti pouhou dekorací z korunovačního průvodu Ferdinanda I.
P.S.
Té muří nohy namísto korunky ti doufám není líto, milá sestro

_________________
De omnibus est dubitandum.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 21 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot], MSN [Bot] a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz