Právě je 22.08.2019 - 12:49

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 32 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Vyszek Raczinsky
PříspěvekNapsal: 30.08.2007 - 14:47 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Polští přátelé a bratří, víte něco více o Vyszekovi Raczinskym, Roháčově spolubojovníkovi. Zmínka též :arrow: ZDE...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyszek Raczinsky
PříspěvekNapsal: 30.08.2007 - 17:48 
Offline
desátník
desátník
Uživatelský avatar

Registrován: 27.07.2006 - 16:48
Příspěvky: 797
Bydliště: Alta civitas
Jiří Motyčka píše:
..víte něco více o Vyszekovi Raczinskym
Asi bych se moc neměl mísit, protože o něm teda moc nevím. :(
Jen to, že zde byl již od počátku revoluce.
S Hynkem z Kolštejna v červnu 1421 doručili do Čech zápornou zprávu od polského krále ohledně české korunovace, ale zato vzkázali příslib od jeho bratrance Vitolda. 8)

A... nepíše se ve slově Vyšek W > Wyszek...? :)

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyszek Raczinsky
PříspěvekNapsal: 21.09.2007 - 15:17 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 06.03.2007 - 09:59
Příspěvky: 52
Bydliště: Kraków, Polska
Oto co znalazłem o Wyszku Raczyńskim w Polskim Słowniku Biograficznym


Raczyński Wyszek (Wisław), (zm. 1437), rycerz polski, dowódca husycki w Czechach. Pochodził z Raczyna w ziemi wieluńskiej, na północ od Wielunia, gdzie w pierwszej połowie XV w. siedzieli dość liczni rycerze używający m. in. przydomka Struś, Straus, legitymujący się już w r. 1425 h. Nałęcz, najpewniej protoplasci późniejszej wielkopolskiej rodziny senatorskiej Raczyńskich.
W styczniu 1415 był R. na zamku wieluńskim świadkując, wraz z Maciejem Strusiem, na dokumencie star. wieluńskiego Wierusza z Kątów. Niedługo potem pojawił się w Wielkopolsce — trzymał tu w zastawie (dzierżawie?) dwie należące do Czarnkowskich wsie: Dębe i Śmieszkowo w kluczu czarnkowskim. Przebywała tu także jego nratka Agnieszka. W r. 1418 (przed?) R. został gwałtem usunięty z dzierżawy przez jej właściciela Jana Czarnkowskiego (późniejszego podkomorzego poznańskiego), któremu w zajeździe towarzyszyło 3 rycerzy i 6 pośledniejszych uczestników. R. odzyskał jednak obydwie wsie, a Czarnkowski skazany przez sąd ziemski w Poznaniu zapła¬cił R-emu odszkodowanie 20 grzywien oraz 18 grzywien kar za uczestników zajazdu. Bliższość do dzierżawy obydwu wsi zgłaszali w tychże latach wobec R-ego: Małgorzata, żona Gajka z Lubczyny pod Wieruszowem, i Luchna, żona Dobrogosta z Kamiennej kaliskiej, wreszcie poznański wójt, kuśnierz Andrzej, zapewne siostry i szwagier R-ego; może świadczy to, że zastaw uzyskał jeszcze przodek (ojciec?) R-ego, może identyczny z Maciejem z Raczyna, świadkującym w r. 1390 przy królowej w Pyzdrach. Dn. 19 IX 1419 R. zobowiązywał się do spłacenia kuśnierza Andrzeja w ciągu 6 tygodni, jednak nie zapłacił. Dalsze spory o obydwie wsie odesłano 16 IV 1420 przed sąd króla w Wielkopolsce, a gdy ten ich nie rozpatrzył latem 1420, stanęły 5 V 1421 na forum poznańskiego sądu wiecowego. Prokurator R-ego przedstawił wówczas list inhibicyjny króla datowany w Żarnowcu 21 IV 1421, wyjaśniający sądom poznańskiemu i wieluńskiemu, że R. «jest zajęty w służbach królewskich». Relatorem listu był Zbigniew Oleśnicki. Dokument inhibicyjny przedstawiono w sądzie poznańskim ponownie 9 XII 1422.
Tymczasem R. przebywał w Czechach. W początku 1421 r. do Polski przybyło poselstwo czeskie ofiarujące koronę Św. Wacława Władysławowi Jagiełłę. Ostatecznie gotowość jej przyjęcia wyraził Witold, który obiecywał wysłać do Czech jako swego przedstawiciela Zygmunta Korybutowica. Decyzje te przekazane zostały do Pragi przez R-ego. Uważa się go w literaturze za zaufanego Witolda (St. Smółka pisze nawet o R-m jako o «Polaku z dworu Witoldowego>> — brak na to jakichkolwiek dowodów), w świetle wspomnianego listu inhibicyjnego wyraźnie wi¬dać zgodne współdziałanie w tej sprawie Władysława Jagiełły i Witolda. R. przybył do Pragi 10 VI 1421. O jego poselstwie wspomina list prażan skierowany do Witolda, a wyrażający gotowość przyjęcia Zygmunta Korybuto-wica. Zdaniem dawniejszych badaczy (J. Goli. A. Prochaska) R. ((przekształcił odpowiedź księcia dodatkiem, jakoby ten dał obietnicę przyjęcia czterech artykułów, tj. obrony prawa Bożego, co było wręcz fałszem». F. M. Bartos uważa R-ego za autora pisanego po niemiecku listu datowanego 2 VII 1421, którego autor zachęca Korybutowica do przyjazdu do Czech — wydaje się to jednak mało prawdopodobne. Po wykonaniu poselstwa R. pozostał w Czechach. Jego wielkopolskie dzierżawy wróciły ostatecznie do Czarnkowskich. Antoni Prochaska uważa, że R. posłował wraz z Mikołajem Sie-strzeńcem do ks. raciborskiego Jana, który we wrześniu 1421 uwięził wielkie poselstwo czeskie zdążające do Witolda. R. obracał się potem zapewne w otoczeniu Zygmunta Korybutowica. Po powtórnym przyjeździe tego księcia do Czech i po oskarżeniu go o dążenie do ugody z Kościołem i z Zygmuntem Luksemburskim R. należał do przywódców prażan atakujących 17 IV 1427 Korybutowica i w dużej mierze przyczynił się do jego upadku w Czechach. Udział R-ego w tych wydarzeniach upamiętniła ówczesna pieśń pt. „O zajeti Zikmunda Korybuta". Należał więc R. najpewniej już wówczas do radykalnego skrzydła ruchu husyckiego. Roman Heck (1955) wymienia R-ego wśród husyckich «dowódców-rycerzy polskich* walczących potem na Śląsku — podstawa źródłowa tej informacji nie jest jednak znana.
Po bitwie pod Lipanami (1434) R. znalazł się wśród najbardziej nieprzejednanego odłamu przeciwników Zygmunta Luksemburskiego, skupionego wokół Jana Rohacza z Dubu. Razem z nim bronił w r. 1437 grodu na Sionie, który ostatecznie został zdobyty przez wojska cesarskie 6 IX 1437. Przewieziony do Pragi, uznany za jednego z czterech najważniejszych jeńców, R. wraz z Rohaczem i kilkudziesięcioma innymi towarzyszami został powieszony w Pradze 9 IX t. r. Poglądu R. Hecka, że śmierć R-ego «napełniła zapewne pragnieniem zemsty pro-husyckie koła rycerskie w Polsce» źródła nie potwierdzają; nie wiemy, czy R. utrzymywał wówczas kontakty z Polską.
Słownik historyczno-geograficzny woj. poznańskiego w średniowieczu, Wr. 1983 cz. l s. 291, 347 (tu Raczyn mylnie identyfikowany z Rąkczynem w pow.:kcyńskim, a Lubczyna z Lubczem); Słownik Hist.rGeogr. Ziem Poi., VII cz. 3 (Lubczyna, Raczyn); Źychliński, XV; — Bartos F. M., Husftska revoluce, .w:. Ćeske dejiny, Praha 1965—6 II ć. 7—8; Goli J., K[aiser] Sigmund und Polen 1420—1436, Innsbruck 1894 s. 26; Heck R., Śląsk w czasie powstania husyckiego, w: Szkice z dziejów Śląska, W. 1955 s. 194 (tu mylnie nazwany Raczkiem Wyszyńskim); tenże, Tabor a kandy¬datura jagiellońska w Czechach, Wr. 1964; Ma-leczyńska E., Ruch husycki w Czechach i w Polsce, W. 1959; Palacky F., Geschichte von Bohmen, Prag 1851—4 III cz. 2 s. 257 n., cz. 3 s. 278; Pro¬chaska A., Polska a Czechy w czasach husyckich aż do odwołania Korybuta z Czech, Rozpr. AU Wydz. Hist.-Filoz., Kr. 1878 VIII 148;, W czasach husyckich, tamże, Kr. 1897 XXXVI 178, 279; Smółka S., Polska wobec wybuchu wojen husyckich, „Ateneum" R. 4: 1879 t. l s. 431; — Cod. epist. Yitoldi, s. 521—2; Kod. Wpoi., VIII nr 918; Liber cancellariae Stanislai Ciołek, Wien 1874 cz. 2 s. 96—9; Stare letopisy ćeske z rukopisu kfiżovnickeho, Praha 1959 s. 143; Stafi letopisowe cessti, Pragae 1829 s. 103—4; Urkundliche Beitrage żur Geschichte des Hussitenkrieges, Wyd. F. Palacky, Prag 1873 s. 121, 152; Vybor z ćeske literatury husitske doby, Praha 1963 cz. l s. 330; Wielkopolskie roty sqdo\ve XIV—XV wieku, P.—Wr. 1959 I nr 1017; — Aren. Państw, w Kr.: Zbiór Rusieckich dok. nr 104 (1415 r.); Arch.' Państw, w P.: Księgi Poznań., Z. 5 k. 46v., 96, 109v., \\3v., Z. 6 k. 9, 16, 16v., 25, 38, 45v., 52, 54, 61, 63, 66v., 112, Z. 7 k. 8, 39v., 40, 42v.—43.
Antoni Gasiorowski


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyszek Raczinsky
PříspěvekNapsal: 26.09.2007 - 22:16 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
maciej z krakowa píše:
Oto co znalazłem o Wyszku Raczyńskim w Polskim Słowniku Biograficznym
Tutiaj jestevy o step dalej niź my. U nas Slownik jest, mysle, u B.

Dla nie po polski mówicich Czechów:
Raczyński Wyszek (Wisław), († 1437), rytíř polský, vůdce husitský v Čechách. Pocházel z Raczyna v zemi wielunské, na sever od Wieluna, kde v první polovině 15. st. seděli dost početní rytíři užívající mj. přídomku Struś, Straus, legitimující se již v r. 1425. Je předkem pozdější velkopolské senátorské rodiny Raczynských.
V lednu 1415 na hradě wielunském svědčí, společně s Maciejem Strusiem na dokumentě starosty wielunského Wierusza z Kątów. Nedlouho poté se objevil ve Velkopolsku – držel tu v zástavě dvě vsi Czarnkowských: Dębe a Śmieszkowo. Přebývala tu také jeho matka Anežka. V r. 1418 (před?) byl odsunutý ze svých držav jejich vlastnitelem Janem Czarnkowským (pozdější podkomoří poznaňský), kterému v nájezdu pomáhali 3 rytíři a 6 pozdnějších účastníků. Raczynský získal obě dvě vsi a Czarnkovský přes soud zemský v Poznani mu musel zaplatit 20 hřiven stříbra a také 18 hřiven účastníkům nájezdu. Blízkost držav Raczynského hlásily v těch letech další lidé: Malgorzata, žena Gajka z Lubczyny pod Wieruszowem a Luchna, žena Dobrogosta z Kamiennej kaliskiej, také poznaňský fojt, kožišník Andrzej, sestry i švagr Raczynského; může to svědčit o tom, že zástavu získal ještě předek (otec) Raczynského, možná identický s Maciejem z Raczyna, svědčícím v r. 1390 u královny v Pyzdrách. Dne 19. 9. 1419 se zavázal zaplatit kožišníkovi Andrzejovi splatit dluh do 6 týdnů, ale nezaplatil. Další spory o dvě vsi začaly 16. 4. 1420 odesláním sporu před královský soud ve Velkopolsku a když ten toho roku nerozhodl, stanul spor na fóru poznaňského soudu 5. 5. 1421. Prokurátor Raczynského představil tehdy list inhibicijný krále datovaný 21. 4. 1241 v Žernovci, vyjasňující soudů ve Wieluni a Poznani, že „Raczynský je ve službách královských“. Relátorem listu byl Zbygniew Olešnický. Dokument byl znova na soudě představen 9. 12. 1422.
Tehdy byl Raczynský v Čechách. Na počátku roku 1241 přijelo do Polska české poselstvo, nabízející korunu sv. Václava Vladislavovi Jagielovi. Nakonec Witold dával naděje do vyslání Zikmunda Korybutoviče. To rozhodnutí bylo do Prahy doručeno Raczynským. Starší literatura uvažuje o Raczynském jako o spolehlivém pro Witolda (Smolka píše o něm jako o Polákovi na dvoře Witolda), ale chybí jakékoli důvody, ve světle inhibicijního listu je vidět výrazná společná vláda Vladislava i Witolda. Do Prahy přišel 10. 6. 1421. Na jeho poselstvo vzpomíná list pražanů sohlasících s přijetím Korybuta. Zdáním dřívějších badatelů (Goll, Procházka) Raczynský (přetvořil odpověď knížete dodatkem, že ten přijme 4 artikuly, ale to není pravda). F. M. Bartoš uvažuje Raczynského za autora německy psaného listu datovaného 2. 7. 1421, který vybízí Korybuta k příjezdu do Čech – zdá se to málo pravděpodobné. Po vykonání poselstva zůstal v Čechách. Jeho velkopolské državy se vrátily Czarnkovským. Procházka si myslí, že Raczynský s Mikołajem Siestrzeńcem bojoval(?) proti knížeti ratibořskému Janu, který zajal v září 1421 poselstvo Čechů k Witoldovi. Potom se obrátil k Korybutovi, aby přijel do Čech. Po jeho nepovedeném přijezdu, odpadnutí jeho a dohody s církví a Zikmundem Lucemburským náležel mezi iniciátory útoku pražanů 17. 4. 1427 na Korybuta a zasloužil se ve větší míře o jeho úpadek v Čechách. O těchb událostech vypráví tehdejší píseň „O zajetí Zikmunda Korybuta“. Náležel již tehdy do radikálního husitského křídla.
Roman Heck (1955) míní, že byl jedním z vůdců husitů, polských rytířů válčících potom ve Slezsku. V pramenech to není doloženo.
Po bitvě u Lipan nalézá se mezi největšímu odpůrci Zikmunda kolem Jana Roháče z Dubé. S ním se bránil na Sioně, který byl dobyt císařskými vojsky 6. 9. 1437. Převezený do Prahy a uznaný za jednoho z 4 nejvýznamějších zajatců byl s Roháčem a několika desítkami jiných pověšen 9. 9. 1437. Pohled Hecka, že jeho smrtí skončily prohusitské kruhy v Polsku, není doložen v pramenech. Nevíme, zda ještě tehdy udržoval kontakty s Polskem.

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyszek Raczinsky
PříspěvekNapsal: 29.09.2007 - 16:50 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 06.03.2007 - 09:59
Příspěvky: 52
Bydliště: Kraków, Polska
Wczoraj byłem na wyciecze w Gornym Slasku, gdzie odwiedzilem Bedzin. W tym miescie byl burgrabia Mikolaj Kornicz Siestrzeniec, ktory nalezal do zwolennikow husytyzmu.
Zachowal sie tam zamek, z ktorego husyci atakowali zamki w Slawkowie i Siewierzu nalezace do biskupow krakowskich.

http://pl.wikipedia.org/wiki/Historia_B%C4%99dzina

http://pl.wikipedia.org/wiki/Miko%C5%82aj_Siestrzeniec


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Śląscy sprzmierzeńcy husytyzmu
PříspěvekNapsal: 12.10.2007 - 17:46 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Kolssteyn píše:
maciej z krakowa píše:
..slady topora, którym powstańcy wybili zamek i dostali się do Izby Rady. Potem wszystkich radnych wyrzucili przez okno i ucieli im głowy pod pregieżem.
U vás husitská revoluce začala ještě o rok dřív než v Čechách :shock: a česká defenestrace se inspirovala tou vaší...?? :shock: :D
No, vona to ani taková sranda není, spíš ten šok. A to, že se pražští husité nechali v r. 1419 událostmi ve Vratislavi "inspirovat", např. Čornej považuje za hotovou věc.

V r. 1418, tedy ano, rok před pražskou defenestrací na Novém Městě, byla ve Vratislavi svržena městská rada. O 2 roky(!) později, v březnu 1420 nechal Zikmund, chystající křížovou výpravu do kacířských Čech, 23 měšťanů Vratislavi, aktérů onoho převratu exemplárně popravit. Měl to být zároveň výstražný signál vyslaný do Prahy?
O kruté a zhola zbytečné popravě nevinného měšťana Krásy o několik dnů později se TADY už psalo...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Vratislav
PříspěvekNapsal: 28.11.2007 - 20:20 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
Jiří Motyčka píše:
...V r. 1418, tedy ano, rok před pražskou defenestrací na Novém Městě, byla ve Vratislavi svržena městská rada. O 2 roky(!) později, v březnu 1420 nechal Zikmund, chystající křížovou výpravu do kacířských Čech, 23 měšťanů Vratislavi, aktérů onoho převratu exemplárně popravit.

To povstání ale s husitstvím, nebo Husovým učením nic společného nemá.

Ve Vratislavi dlouhá staletí vládlo (ovládalo městskou radu) několik rodin - Borgové, Dompningové, Rehdigerové a jiní. S prací městské rady, jakož i daňovým zatížením za Václava IV. a téměř nulovým vlivem byly nespokojeni řemeslníci sdružení ve vratislavských ceších. Povstání v roce 1406 skončilo dřív než začalo, povstání ve dnech 18. - 23. 6. 1418. již krev prolévalo. Řemeslníci, shromáždění v kostele sv. Klementa, kde se jim dostalo rozhřešení. Purkmistr a šest konšelů bylo sťato. Defenestrován na píky byl pouze Johann Megerlin, který utekl přes svým bratrancem ševcem Georgem Rathburgem na věž, odkud byl shozen. K jeho smůle pod věží byla rozbořená chátra. Po 5 dnech došlo k dohodě, do nové rady byly zvoleni i představitelé cechů, reálnou moc tím nezískali.
Za toto povstání proti královskému majestátu nechal v březnu 1420 Zikmund popravit 32 "vůdců" - jejich jména:
Johann Schultheis, Kaspar Münchof, Bartosz Wigandsdorff, Nikolas Kastner, Jan Donin, Peter Bursnicz, Hackenteufel, Francis Döring, Nikolaus Kolkamer, Nikolaus Seder, Bartosz, Polkewicz, Esscher, Jan, Mikolaj Polan, Nicolas Stelczner, Arnold, Jorge, Heckler, Egrer, Burkhard, Heinrich Steynmüller, Nikolaus Schönbrücke, Feyngenest, Johan Polan, Pawel, Brumhoz, Teufel, Johann, Jörge - vše řemeslníci, krčmáři, zedníci.
Zhruba stejné množství bylo vyhnáno s tím, že se k Zikmundově říše nesmělo přiblížit na 8 km.

Nedá se ale říct, že by ve Vratislavi husitství shledávalo valné sympatie. Město vždy stálo na straně katolíků a Jiřímu z Poděbrad nejdéle ve Slezsku odpíralo poslušnost. Nelehkou posici zde měl i zdejší biskup Jošt z Rožmberka (1456 - 67), ač byl katolík. Většinu episkopátu raději trávil v Českém Krumlově.

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vratislav
PříspěvekNapsal: 28.11.2007 - 23:07 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
Ježek píše:
...To povstání ale s husitstvím, nebo Husovým učením nic společného nemá...
Ano. To si jen husiti vzali mustr na proces, při němž se vyhazují lidé otvory zvanými "okna". A jak je patrné není to vynález Čechů...

Ježek píše:
...Nedá se ale říct, že by ve Vratislavi husitství shledávalo valné sympatie. Město vždy stálo na straně katolíků a Jiřímu z Poděbrad nejdéle ve Slezsku odpíralo poslušnost...
Byly to rigidní bašty katolicizmu zaměřeného proti reformaci.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vratislav
PříspěvekNapsal: 28.11.2007 - 23:21 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
Jiří Motyčka píše:
Ano. To si jen husiti vzali mustr na proces, při němž se vyhazují lidé otvory zvanými "okna". A jak je patrné není to vynález Čechů...
Jestli se povstání, při kterém je oposice sťata a jeden z nich náhodou shozen z věže dá říkat defenestrace ...

Jiří Motyčka píše:
Byly to rigidní bašty katolicizmu zaměřeného proti reformaci.

Ovšem "lutherská" reformace zde zapustila pevně kořeny (paradoxně) a rekatolisace Habsburků po Bílé Hoře zde nebyla tak brutální jako v Čechách.

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vratislav
PříspěvekNapsal: 30.11.2007 - 10:26 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 7282
Bydliště: Athény východních Čech
maciej z krakowa píše:
...Potem wszystkich radnych wyrzucili przez okno...
Ježek píše:
Jiří Motyčka píše:
Ano. To si jen husiti vzali mustr na proces, při němž se vyhazují lidé otvory zvanými "okna". A jak je patrné není to vynález Čechů...
Jestli se povstání, při kterém je oposice sťata a jeden z nich náhodou shozen z věže dá říkat defenestrace ...
Tak já polsky skoro vůbec neumím, polské dějiny znám jen okrajově a v souvislostech, takže nevím, ale tady bych dal spíš na Macieje.
A vzhledem k tomu, že Maciej je Polák, tak ty taky, ne?... :wink:

Ježek píše:
...Ovšem "lutherská" reformace zde zapustila pevně kořeny (paradoxně) a rekatolisace Habsburků po Bílé Hoře zde nebyla tak brutální jako v Čechách.
Ano! Ale to už je úplně jiná story.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Vyhození z okna ve Vratislavi
PříspěvekNapsal: 25.12.2007 - 22:05 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
Můj údaj ohledně jednoho vyhozeného je opřen o knihu Mikrokosmos anglického historika, působícího v Polsku Normana Daviese, který cituje kroniku Nikolause Pola.

http://pl.wikipedia.org/wiki/Defenestra ... C5%82awska Stejně mluví i polská wikipedie, jenže jde o přepis výše zmíněné knihy.

K nějakým dějinám Slezska od Maleczyńských přístup nemám :(

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyhození z okna ve Vratislavi
PříspěvekNapsal: 04.03.2008 - 10:26 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 06.03.2007 - 09:59
Příspěvky: 52
Bydliště: Kraków, Polska
W wydawnictwie "Koliber" ukazała się książka o głównych przywódcach polskiego husytyzmu rodzinie Melsztyńskich herbu Leliwa. Jest tam sporo tekstu o walkach Melsztynskich z głownym przeciwnikiem husytyzmu w Polsce, biskupem Zbigniewem Olesnicim.
W książce sa też liczne ilustracje, glownie rezydencji i zamkow Melsztynskich.



http://www.wydawnictwo-koliber.pl/sklep ... p?cPath=30


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyhození z okna ve Vratislavi
PříspěvekNapsal: 03.07.2008 - 09:30 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 06.03.2007 - 09:59
Příspěvky: 52
Bydliště: Kraków, Polska
W czerwcowym numerze czasopisma "Focus - Historia" ukazał się artykuł szczegółowo opisujacy zdarzenia we Wrocławiu w 1420 r. Być może gdy wyjdzie nowy numer umieszczą go na swojej stronie internetowej. Jakby ktoś go chciał to mogę zeskanować i wysłąć mu meilem.
Wczoraj byłem w Babicach pod Krakowem, gdzie znajduje się zamek "Lipowiec". W XV w. znajdowało się więzienie dla kleru, gdzie biskup Olesnicki zamykał swoich wrogów. Tam też byli trzymani zwolennicy husytyzmu.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyhození z okna ve Vratislavi
PříspěvekNapsal: 03.07.2008 - 09:48 
Offline
cepník
cepník

Registrován: 16.05.2007 - 06:27
Příspěvky: 100
maciej z krakowa píše:
W czerwcowym numerze czasopisma "Focus - Historia" ukazał się artykuł szczegółowo opisujacy zdarzenia we Wrocławiu w 1420 r.

Witam!
Sa w tym artykule jakes nowie informacje, ktore nie sa w ksiage Normana Daviesa Mikrokosmos? Na polskie wikipedii ta ksiaga jest wlasciwie glównym (chyba jedynym) zrodlem do wydarzenia wroclawskiego: http://pl.wikipedia.org/wiki/Defenestra ... C5%82awska
Za bledy przepraszam i dziekuje bardzo

_________________
Historie jakožto soud nad světem nesvědčí pouze o vzájemných bojích, nýbrž také o vnitřní kvalitě národů


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Vyhození z okna ve Vratislavi
PříspěvekNapsal: 03.07.2008 - 11:49 
Offline
sudličník
sudličník

Registrován: 06.03.2007 - 09:59
Příspěvky: 52
Bydliště: Kraków, Polska
Oczywiście chodzi o wydarzenia z 1418 r. a nie 1420. Artykuł dodaje trochę szczegółów, ale w sumie jest w nim tyle co w artykule w wikipedii.


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 32 ]  Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz