Citace:
Dovolil bych si ještě pár úvah nad obrázkem pevnůstky z rukopisu Rei tormentariae. Podle mého názoru se jedná o návrh detašovaného objektu, jehož účelem bylo zabránit vybudování palebných pozic obléhacího dělostřelectva v bezprostřední blízkosti hradeb hlavní pevnosti a nebo blokace nebezpečné výšiny, ze které by šla pevnost ostřelovat. Jde ovšem pouze o návrh, který neřeší konkrétní umístění v terénu ani vztah k opevnění hlavní pevnosti.
Souhlasím.
Mazanec skutečně takový význam měl, alespoň tedy podle mé představy. Ještě se k tomu vrátím v tématu věnovaném přímo Žluticím.
Citace:
Ve své době šlo jistě o objekt velmi pokrokový, neboť je zde uvažována silná dělostřelecká výzbroj umístěná převážně v krytých pozicích. Zdali šlo o samostatné chodbičky ke každé střílně zvlášť a nebo o průběžnou chodbu charakteru kasematy není zcela zřejmé.
Také souhlas.
Jak jsem psal výše, není jasné, zda drobné terásky na vnitřní straně náspu na Mazanci s chodbičkama souvisí, či nikoliv (recentní stáří). Vyobrazení v Rei.. však nejspíše ukazuje, že tam takové chodbičky být musely. Na vnitřní straně jsou patrné pouze ležaté obdélníkové otvory, nikoli vstupy. Otázkou je, zda byly součástí náspu (tedy v jeho vnitřku) nebo probíhaly po terasách po obvodu náspu a z vnitřní strany je kryla jakási stěna stupňovitého charakteru. Vzhledem k zjednodušení kresby to nebude možné spolehlivě rozlousknout. Upozorňuji pouze na jiný charakter vnější a vnitřní stěny náspu. Zatímco na vnější straně je plocha náspu nečleněná, na vnitřní je patrná jakási konstrukce z trámů, mezi nimiž je další šrafura. Co tím chtěl ovšem autor naznačit (stínování či jinou konstrukci), který moc kreslit neuměl, je těžké říci.
Citace:
Opevnění má charakter valu, který ale vzhledem ke svému sklonu (odhadem cca 60°) vyžadoval armování vnějšího líce a to s největší pravděpodobností zděné. Armování pouhým zadrnováním by zde nepřipadalo v úvahu mimo jiné i proto, že horní svislá část hradby je nepochybně zděná a nebylo by ji možné postavit přímo na hraně neobezděného valu. O zděném provedení vypovídá i plynulá návaznost hradby s branou na ostatní části opevnění. Vnitřní stupňovitá úprava valu je zpevněná pravděpodobně dřevěnou konstrukcí, snad komorovitého charakteru, protože zde nebylo možné vzhledem k malým rozměrům objektu dodržet přirozený sklon nevyztuženého valu (který činí u většiny zemin cca 45°).
Asi nemá smysl diskutovat o sklonu opevnění na obrázku, pouhým okem je vidět, že vlevo i vpravo a uvnitř je jiný. Jisté je, že na Mazanci dosahuje daleko většího úhlu (více jak 60), zejména na vnitřní straně. Co je však podstatné je to, že zde rozhodně nebyl zpevněn žádným armováním. Na několika místech je díky výkopům v náspu vidět jeho složení (kompaktní hlína a lomový kámen) a žádné armování zde není, stejně jako není pozorovatelné žádné obezdění. Pouze na vrcholku je v jednom místě patrná lehce šikmá plenta nasucho, která patrně sloužila jako podezdívka ochozu na vrcholu. Otázka vnitřní konstrukce náspu je velmi zajímavá a zcela jistě bude jedním z nejdůležitějších bodů následného výzkumu a jistě lze očekávat nejedno překvapení. Zatím je však příliš brzy na jakékoliv soudy, armování ale zcela jistě můžeme vyloučit, stejně jako je jisté, že Mazanec stojí již od 15. stol., od 16. opuštěný a náspy s mnohdy větším úhlem jak 45 stále stojí. Z výše uvedeného je zřejmé, že ani teze o zděné hradbě na vrcholu či v místě brány jsou spekulativní. Nejsem si jistý, co vlastně obrázek znározňuje do jaké míry zjednodušuje situaci. Samotný ochoz mohl být dřevěný (stejně jako na Mazanci, kde podle všeho žádná zděná hradba nebyla), stejně jako brána, která mohla být pouhou prolukou v náspu.
Citace:
Kolem paty objektu obíhá palisáda, která měla zabránit jeho zlezení po žebřících. Tomu mělo zabránit rovněž tzv. fresování – řada dřevěných špičatých kůlů zasazených vodorovně v horní části valu.
Celkové měřítko nákresu je poněkud zkreslené, zvláště v zadní části s náhledem na vnitřní část ochozu a na domek v nádvoří došlo k jeho deformaci a vniká tak dojem, že jde o stavbu velmi vysokou. Tomu by ovšem neodpovídalo vybavení valu fresováním, které mělo smysl pouze u staveb relativně nízkých, tj. vysokých dle novějších teorií max. 9 m a zlezitelných po žebříku dlouhém max. 11 m, který bylo ještě možné postavit obvyklým způsobem.
Souhlasím.
Domek uvnitř pevnůstky byl asi stejně vysoký jako opevnění. Má dvě podlaží, stejně jako jsou dvě úrovně teras + střecha. Výšku pevnůstky bych tedy odhadoval na min 6, spíše však až 7,5-8 m. Násep na Mazanci má 6 m a o moc vyšší asi nebyl. Připočtu-li k tomu předpokládaný ochoz, pak jsme na stejných rozměrech.
Citace:
Popravdě řečeno, nejsem schopen při svém povrchním náhledu na problematiku, vysledovat mnoho souvislostí mezi stavební podobou opevnění Mazanec a pevnůstkou z Rei tormentariae, ačkoliv jejich určení mohlo být obdobné. Děkuji za pochopení.
Já zde naopak vidím více spojitostí, ale může jít o moje pochybení, objekt známe zatím velmi pomálu a na definitivní soudy je příliš brzy. Každopádně diskuse je velmi zajímavá a díky za ni. Čím dál více se ale ukazuje, že o hradech doby husitské víme velmi málo, a že i to zcela boří dosavadní představy. A že se ještě můžeme těšit na mnohá překvapení. Jistě však můžeme odmítnout představy, že šlo o pasivní objekty na vysokých kopcích a že jejich stavitelé, častokráte schopní polní velitelé, byli úplní pitomci v budování vojenské architektury.