František PALACKÝ (*1798 †1876)
V těchto dnech si připomínáme 150. výročí úmrtí génia novodobé české historiografie, pravého to "
velmistra naší vědy", jak ho označil Josef Pekař.
V polistopadové době, která nepřeje husitské epoše a která husity ztotožňuje s džihádisty a teroristy 15. století a Český stát oněch dob považuje za ISIS, neustále Palackému vyčítá, že za vrchol našich národních dějin ustanovil právě husitství. Ten, kdo Palackého studoval, tak ví, že Palacký přesto neváhal ve svých monumentálních Dějinách objektivně vykreslit i temné stíny husitské revoluce. Ale říkejte to někomu, který z Palackého nepřečetl ani řádku.
Pochopitelně na prahu 3. milénia bylo již Palackého dílo v některých jeho závěrech překonáno, korigováno a doplněno. Ale to je osud každé historiografické práce, nemluvě o díle takového fenomenálního rozsahu.
Palacký byl též politikem, který neustrnul ve svých politických postojích, ale procházel vývojem charakterizovaným a vymezeným těmito dvěma výroky týkajícími se Rakouské monarchie:
1) "
Zajisté, kdyby státu rakouského nebylo již odedávna, museli bychom v interesu Evropy, ba humanity samé, přičiniti se co nejdříve, aby se utvořil."
a
2) "
Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm."
Čest jeho nehynoucí památce. 
Příloha:
F.Palacký.jpg [ 224.19 KiB | Zobrazeno 81 krát ]
