Milan píše:
... Podle mě by to ale tím spíš měla spíš být výzva pro autory k zodpovědnému přístupu (nota bene když jsou uvedeni jako odborníci v daném ranku), nikoli k účelovému zacházení s fakty ...
Ano,
to jinými slovy říká pan rektor ve svém článku hned v úvodu:
"
Pěstovat si svou vlastní uhlířskou víru (mít svůj vlastní názor - pozn. JM), je legitimní právo kohokoliv, ale podepisuje-li se autor jako 'historik', měl by ctít elementární zásady profesní etiky a nedělat ostudu stovkám poctivých historiků a historické vědě založené na kritickém zkoumání minulosti."
A to platí při psaní jakéhokoli "nezávazného" článku, ale svým způsobem i o psaní beletrie, která nějak souvisí s autorovou profesí. Své vystudované profese se totiž nezbaví ani ve spánku.
Milan píše:
... Nebo by měl onen autor přiznat barvu, že jde o jeho subjektivní pohled/předvolební agitaci atd., kde nepíše v zájmu své původní profese (ale jen ji využívá, popř. zneužívá) ...
O jeho subjektivní pohled jde na každý pád.
Dokonce i v odborné literatuře, vědeckém díle, když vytváří hypotézu či spekulaci, která nemůže být opřená o chybějící prameny.
Předvolební agitace je však zcela jiný žánr. V její rétorice i dikci se nelze spolehnout už vůbec na nic, natož na to, že by řečník či pisálek přiznal barvu. Většinou je pravý opak pravdou, expresivně řečeno autor prostě zcela veřejně a nepokrytě lže a v lepším případě to vydává za slib, kterému uvěří leda hlupáci, a ti ostatní dopředu vědí, že ten slib je nesplnitelný. (Proto volby v Česku dopadají tak, jak dopadají.)
Milan píše:
... Možná, že ty role u Vondrušky už splynuly do úlohy jakéhosi mudrce, kterému jsou odhalena tajemství minulosti i budoucnosti - a ten původní autor seriozních prací, jak o nich psal Karel Konečný, se sotva objeví ...
Vondruška ve svých verbálních i písemných projevech často mentoruje nebo se dokonce tváří, jako by místo desertu po obědě snědl veškerou moudrost světa. Nezpochybnitelná skutečnost spočívající v tom, že jeho knížky jdou na dračku, mu dává jistě sebevědomí místo toho, aby ho spíš obracela k pokoře a ke skromnosti. Zřejmě si neuvědomuje, že jeho čtenáři se bezesporu rekrutují i z té první skupiny lidí, o níž jsem psal v předchozí mé replice, v části o předvolební agitaci.