Například jsem byla na Dušičky v kostele, farář tam povídal snad půl hodiny o ničem, přitom Abdrušin popisuje v kapitolách Smrt a Zesnulý, co se děje přesně s člověkem po smrti, tak ať se faráři potom nediví, že Ti, kteří tohle znají, se v kostele nudí. Osobně se divím, že faráři nemají větší touhu poznat něco víc o Stvořiteli. Pro většinu z nich je to fakt jenom zaměstnání, proto je tolik rozrušují vztahy církve a státu, navracení majetku atd., že o tom mluví i při kázání, kde by se mělo rozebírat evangelium.

Mohu-li mluvit za sebe a za svou generaci, ke které patřím, ačkoliv bych si někdy přál opak, tak důvodů, proč mladí nevěří v Boha je hned několik.

Mladí lidé Boha nepotřebují. Když si člověk uvědomí, jaký životní styl vyznává mladá generace, tak se v podstatě ani není co divit. Samé "vole", "hustý", balení brka, kalby každý víkend, žádné starosti a plánování. Život ze dne na den. Co naplat, že mladí nejsou vůbec tak méně inteligentní, jak se často tvrdí, když se většinou nedokážou zamyslet hlouběji nad smyslem života a bytí. Žádné filozofování nad životem, prostě žít a užívat, a to nejlépe bez omezení, závazků a povinností. Lidé narození krátce před nebo po roce 1989 mají tu velikou nevýhodu, že vyrůstali a vyrůstají v nezdravém mravním ovzduší, kdy se hodnoty a ideály pomalu vytrácejí a podstata života, kvalitního a smysluplného života, se vidí povětšinou v materiálním zajištění (zaměstnání, byt, auto, atd.). Už se necení, jestli žije člověk slušný život, ale to, co dokázal "nahromadit". Prostě filozofie V. Klause, že ekonomie je a musí být nad mravností a svědomím. Ne nadarmo se říká, že politika je odrazem stavu společnosti. Nezáleží na tom, že je u nás skutečně slušných lidí více, ale jde o to, že se stále a stále dostávají do čela ti, co myslí na sebe a své blízké, ale zájmy státu nebo občanů jsou jim fuk.

K čemu v takové nezdravé společnosti víru a Boha, který vede člověka k lepšímu životu? Když se ze škol vytratilo náboženství a brzy se tak stane i s dějepisem, tak asi něco není v pořádku. Někteří chtějí mít u nás jen stádo oveček, které bude poslušně a nesamostatně udržovat v chodu stát, ze kterého profituje jen úzká skupina lidí (co jen mi to připomíná...). Odstranění historického povědomí a náboženství je k tomu tou nejsnadnější cestu, kterou si kdysi zvolil i bolševik.

Mladé lidi nikdo k náboženství nevede, ani škola a ani rodiče. Pro madého člověka, odkojeného materialismem, je Bůh "nehmatatený", neprůkazný a tudíž je to chiméra. "Podej důkaz, že Bůh existuje". Dobře, obraťme to a máme tu pat, ale ten vyznívá bohužel více pro ateismus. Bůh je pro mladé symbolem něčeho, co dříve bývalo. Co dělají naše církve proto, aby přilákali madé do kostela nebo k víře? Mnoho toho není a církve si nedokážou dost dobře poradit s tím, jakým způsobem by se ono "přibližování" církve k mladším generacím mělo dít. Důvodů, proč u nás tak málo lidí věří v Boha je několik, od neblahého dědictví obou totalit, přes pochmurná 90. léta a současnost, špatný přístup škol, státu i médií, až po neschopnost církví uvědomit si, že se píše rok 2010 a ne rok 1910, kdy chodili lidé do kostela a na bohoslužby dobrovolně

_________________

Dobrá otázka!
Ale stačí si přečíst pozorně nejen toto téma, ale i jiná témata tady na fóru, která se dotýkají této problematiky, a některé z mnoha odpovědí na tu naléhavou otázku můžeš nalézti sám.
(Taky na to, proč jsou v tomto uhledu církve pasivní a zahnány do defenzívy.)

Ano, a není se čemu divit.
V takto široce sekularizované společnosti si nelze otevřít někde na náměstí, na lukrativním místě, náborovou kancelář vybavenou letáky, brožurami a Biblí a začít dělat nábor do církve. Představa by to možná pro někoho byla lákavá, neboť by se církve v "konkurečním prostředí" předháněly v tom, co která může nabídnout více a ostatní by už zařídila "neviditelná ruka trhu". Ne, taková představa je přece naprosto absurdní a s těmito praktikami dokonce ustali i Svědci Jehovovi.
V této velice citlivé záležitosti musí církve postupovat velice obezřetně a nebojím se tvrdit i zdrženlivě. Bohužel to je umocňováno také okolním sekulárním prostředím, v němž se církve musí pohybovat.

To, co mohou církve nabídnout je především příklad. Třeba nezištná charita, služba nemocným, postiženým i lidem ve vězeních, služba voj. kaplanů v zahraničních vojenských misích a obecně také pomoc nejen potřebným, ale i těm, co se dostanou do svízelné životní situace.
Přirozenou součástí této "nabídky" by měl být pokud možno příkladný život věřícího křesťana. A co si budem povídat, i ti jsou hříšnými nádobami - v případě některých našich věřících politiků - naplněnými až po okraj. Tak bych mohl pokračovat, ale nechci se opakovat, protože něco obdobného k tomu můžeš najít i zde ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kdyby někdo přede mnou mluvil o technice, taky z mého pohledu bude mluvit o ničem... proto bych to viděl tak, že's mu přesně neporozuměla nebo to popisoval málo laicky...?

O tom se mluví ve všech náboženstvích a filosofiích světa, každý to vidí jinak a spisovatel Oskar Bernhardt na to po mnoha tisíciletích konečně přišel...?

O tom tedy pochybuju, za tu almužnu a ve společnosti, která se nad náboženstvím jen ušklíbne... to buď musí být někdo zklamaný životem nebo ten co to dělá bez nároku na nějaké vyšší ohodnocení. Navíc faráři jsou inteligentní lidé, často dokonce oproti těm, co chodí na kázání...

Kázání by neměla být teoretická a striktně biblická. To, že farář mluví také o reálných problémech, poukazuje na jeho schopnost orientovat se v reálném světě a že není někde v nějakém knižním limbu.
Mě jako ateistu taky "rozrušuje", že někdo někomu bere nějaký majetek a je jedno jestli to je znárodnění majetku kvůli politickému názoru, stavbě dálnice nebo něčemu jinému. Vadí mi, když bolševik zabere majetek šlechtě, církvi, sedlákovi, komukoliv... A v kázáních bych o tom taky mluvil, že "nás" stát okradl, nechal zchátrat spousty kostelů a ještě mu je těžko udržet je alespoň v takovém stavu, aby nespadly, když už několik staletí tu vydržely stát.

Ano, to je řeč třeba o mě. Jelikož jsem nepoučen, strkám spisovatele "Abdrušina" do stejného pytle s Aštarem Šeranem.
A věřím, že i Šeranovi příznivci přestávají chodit do kostelů a při křesťanských kázáních se začínají nudit.
Zajímavějším mi v některých směrech byl třeba Rudolf Steiner a přeci to není důvod, že by se mi stal jedinou náboženskou autoritou a stejně tak i v jiných náboženstvích.
Holt, lidský mozeček je tak nevyvinutý, že ještě další tisíce let bude filosofovat o "správnostech" jednotlivých tvrzení a směrů....

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Eva Kantůrková v Přítelkyních z domu smutku popisuje, co zažívala jedna vězenkyně na záchodě v časech, kdy byla ještě mimo kriminál, a potřebovala si vyprázdnit střeva (jak je tak minimálně jednou denně zdrávo). To ovšem neznamená, že je to jediný možný způsob vyprázdnění se.
To, že ten pisálek s pseudonymem Abdrushin (zjisti si jak se to správně píše, transkripce do výslovnosti vypadá divně) sesmolí nějakou svojí představu o posmrtným životě, ještě neznamená, že to tak musí bejt. To už by se mohla rovnou citovat nějaká, dejme tomu, sága o přechodu do Valhaly.
Kristus se nespolčuje s Beliálem, jak víme. Proto na mne celý Abdrushin, s veškerým svým synkretismem, a persony jemu podobné, působí spíše jako senzacechtivá individua, plkálkové, kteří se svými písankami dělají zajímavými v očích tohoto světa, který je zatížen na senzace, skandály a podobné mimořádné události.

_________________
Ut omnes unum sint.

Tvůj názor na Abdrušina mi vůbec nepřekvapuje, protože katolíci, známí tmáři nikdy nesnesli Světlo. Psala jsem o něm pro jiné, né pro fanatický ministranty, i když Abdrušin přišel pro všechny. Poselství Grálu není nové náboženství, jenom doplňuje všechna stávající.

Škoda, že tu už není nikdo, kdo Poselství zná...

Hmmm, dodneska jsem žil v iluzi že pro všechny přišel Kristus. Pokračuješ hezky...

_________________
Ut omnes unum sint.

Tak jsem po dlouhé době zavítal do tohoto tématu, a z toho, co se zde dočítám, je mi docela úzko. Dlouho jsem přemýšlel, zda se mám vůbec k tomu jakkoliv vyjadřovat, neboť by to asi stejně nebylo pro nikoho přínosem. Jednotlivé názory z poslední doby a hlavně různé útoky tedy nebudu komentovat, neboť jich mnoho pramení z nevědomosti a některé dokonce z nevědomosti z přesvědčení, což je ta nejhorší kombinace. Pokusím se jen vyjádřit zcela subjektivní názor na dané téma. Myslím, že ateismus obecně pramení z toho, že církve, které se navíc považují za Božího zástupce na Zemi (ne všechny), nejsou schopny dát hledajícímu člověku pravdivý a ucelený obraz o Bohu a stvoření. Mezery, které jednotlivá učení mají, jsou vyplňovány nelogickými vysvětleními, či dokonce nesmyslnými axiomy, o kterých se nepřemýšlí, protože je to tak zkrátka dáno. Je jen jeden Bůh a jsou jen jedny naprosto nestranné, neúplatné, ale zcela logické zákony, kterým podléhá celé stvoření a které předem vylučují jakoukoliv nespravedlnost. Je jen jedno náboženství. Naproti tomu zde máme různá „náboženství“ a jejich různé odnože v podobě různých církví a sekt. Každý má jiné učení a každý si myslí, že má pravdu právě on. V mnoha případech z toho pramení nevraživost, která je schopna přerůst v nenávist na život a na smrt, ve války a zabíjení. Z toho zcela jasně vyplývá, že tyto různé a často zcela rozdílné názory a učení nepřinesl Bůh, ale vymyslel je člověk – lépe řečeno, člověk pokřivil Boží Slovo k obrazu svému. Z jakých pohnutek k tomu ve většině případů došlo, zcela jasně ukazuje osud Ježíše Krista a v naší zemi také osud Jana Husa. Před časem na stránkách tohoto fóra uvedl jeden nejmenovaný příslušník nejmenované církve, že (nebudu citovat přesně) jeho církev vychází mimo jiné z tradic. Tradice je možné interpretovat jako zvyky. Zvyky ovšem určitě nejsou dílem Božím, ale opět… dílem lidí. A je možné, aby byl věřící ze zvyku věřící? Jedna moje kolegyně v zaměstnání původem z Polska, samozřejmě pokřtěná, se mi jednou svěřila se svými od církve odlišnými názory na nefunkční manželství a rozvod. Naši rozpravu zakončila slovy, že není správný věřící. Měla však říci: „Nejsem loajálním členem své církve.“ Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi ateistou a věřícím ze zvyku? Snad ten, že věřící ze zvyku si myslí, že je správný věřící, a na ateistu se dívá jako vědoucí na nevědomého. Na ateismu v české kotlině má dle mého názoru velký podíl násilná, několik století trvající rekatolizace českého obyvatelstva. V zemích, které měla církev dobře ovládnuté (i zde jsou výjimky), je z tradice křtěna velká část obyvatel, kteří jsou k církvi loajální. Takové země jsou označovány jako země s vysokým procentem věřících.

_________________
Bůh je dokonalý. Jeho zákony jsou dokonalé. V Jeho lásce je obsažena přísná spravedlnost.

Děkujeme, Vladimíre!
Tvůj poslední příspěvek jasně dokládá jednu velice závažnou skutečnost. Měl bys na naše fórum přispívat častěji. Nepochybně by to vedlo ke kultivovanější debatě nejen v těchto sekcích diskusního fóra ...

Tady jsi docela transparentně vykreslil jistý prototyp věřícího a jeho vztahu k (své) církvi. Ale jak už jsme o tom debatovali s bratrem Kolssteynem na jiném místě, ani tohle nelze generalizovat.
Věřící a jejich vztah k církvi lze taky dle mého názoru rozdělit na "věřící-teoretiky" a "věřící-praktiky". Asi každý tuší, co tím mám na mysli ...

Nepochybně!
Tento názor, jak se lze dočísti výše, sdílím i já. Ještě bych si k tomu dovolil připojit i tuto velice pravdě podobnou hypotézu ...

Myslím, že k takovým zemím patří např. Polsko ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Děkuji za příspěvek, Jiří. Jistě jsem neměl v úmyslu cokoliv generalizovat, v každé církvi se jistě najdou lidé, kteří dalece přesáhnou její hranice. Zářným příkladem je katolický kněz Jan Hus nebo husitský farář Ferdinand Valík.
Ano, Polsko je typickým příkladem tradiční země zcela loajální ke své církvi. Proto tam také církev má velikou moc a zásadně ovlivňuje některá rozhodování v osobním životě.

_________________
Bůh je dokonalý. Jeho zákony jsou dokonalé. V Jeho lásce je obsažena přísná spravedlnost.

Díky, Vladimíre, přišel jsi v pravou chvíli! Veškerá Tvá slova jsou v souladu s tou naší knihou. Nádherně jsi to napsal, a přitom bez přilévání oleje do ohně.
Zůstaň tady s námi v husitské době, i když je třeba koukat i do budoucnosti, abychom se všichni zachránili.

To bude tim, že když bylo Polsko "vymazáno z mapy" a vlastenectví bylo poměrně nebezpečnou záležitostí, katolická Církev stála za národem, a díky ní lidi nezapomínali, že jsou Poláky. Církev se tam stala oporou národa, když bylo národu blbě. Takže ta loajalita bude mít nejspíš kořeny někde tady.

U nás tomu bylo poněkud jinak. Tady se vytvořil dojem, že katolická Církev je jakýsi strašák, který neudělá Čechům co dobrého (pak do toho přišly ty zvěsti o jezuitech a pálení českých knih či podobně). Ale přitom se už nevidí, že celá řada národních buditelů z konce 18. a pak tedy 19. století byli katoličtí kněží. Když se někoho dneska zeptáte, zda ví, kdo to byl dejme tomu Dobrovský, tak vám ho ověnčí titulem národní buditel, připomenou, že to byl historik, že napsal jakýsi Německo-český slovník. Ano, to je pravda, ale nikdo vám už neřekne, že to byl také katolický kněz, a k dovršení všeho dokonce člen jezuitského řádu.

Když se u nás řekne něco o jezuitech, většina lidí vám řekne jméno Koniáš, případně si vybaví film Temno, kde Martin Růžek hraje Koniáše takovým způsobem, že mu opravdu k iluzi čerta chybí jen kopyto a rohy. Řeknou vám jméno Koniáš, zmíněj pálení knih a pronásledování nekatolíků, ovšem jméno Dobrovský od nich neuslyšíte.

_________________
Ut omnes unum sint.

Patrně.
V rámci objektivity je třeba také dodat, že někteří slabší jedinci oné výše zmiňované církve kolaborovali s bolševikem, s nímž byli taky loajální ...

..., že docela brzy před Jiráskem nazval ono kontroverzní období "temnem" a že patřil mezi osvícence i první české obrozence, zapomínají dodat - jistě nechtěně - někteří katoličtí, nejen literární historici.

Myslím, že právě na tomto fóru, které se ve své většině pozitivně hlásí i k Národnímu obrození, tuto osvětu z 2. stupně základky abbé Dobrovský, při vší hluboké úctě k němu, vůbec nepotřebuje ...

... až na toho Husa, Jeronýma Pražského, násilnou rekatolizaci, evangelický exil, Komenského, sem tam do toho jakýsi Boblig, abych jen tak "namátkou", etc., etc. Nebo to po Bílé hoře měl na svědomí "jen" habsburský austrokatolicizmus?
Kdepak, to není o strašákovi, ale o historické paměti národa a o těch kořenech ateizmu v Čechách, víme.

BTW. Termín "obrozenec" jsem použil záměrně, protože po listopadu '89 se stal nadávkou pro buditele. V současnosti se totiž zhusta nadává nejen husitům, ale i obrozencům. Už ani na ně někteří příslušníci tohoto národa nejsou hrdí.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Náhodou jsem objevila na ČT 24 článek z 19. 11. 2010 od p. Jiřího Ješe. Ocituji sem část, kde také popisuje rozdíl mezi Halíkovo věřícími z církví a těmi ostatními, mnohdy více či méně vědoucími, na které ale Halík kdysi vymyslel název 'něcisté'.

''Mám za to, že by pan profesor Halík nepoužil tohoto poněkud pejorativně znějícího novotvaru, kdyby si uvědomil, že 'něcistou' je i on sám, protože jinak než jako něco nadpřirozeného svého Boha definovat nedovede. A tady se s ním cítím být na jedné lodi, jen s tím rozdílem, že on tomu 'něčemu' jen věří, zatímco já ateista to beru jako jistotu.''

Jestli ono to nebude také tím, jak jsou věřící při mši zvyklí stále opakovat krédo ''Věřím v jednoho Boha...''

http://www.ct24.cz/blogy/107728-vira-skutecnost-a-neco/

Domnívám se, že to Halík nemyslel vůbec pejorativně, a to z jednoho prostého důvodu.
Byl to spíše účelový novotvar, který rozlišuje ateistu věřícího v "Něco" od ortodoxního ateisty nevěřícího v nic ...

... myslím, že ne.
Tedy aspoň ne u všech. Akorát si netroufám odhadnout, jaké je to procento. Nikomu totiž nevlezeš do jeho svědomí ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)