JM píše:
... Církevní restituce jsou tak kontroverzním tématem, že bývalá chartistka a spisovatelka Lenka Procházková se dokonce domnívá, že president by se podpisem pod tento zákon mohl dopustit velezrady ...
... a tato energická dáma jde ještě mnohem dál.
Spolu s režisérem Václavem Dvořákem a historikem Mojmírem Grygarem napsala papeži
otevřený dopis, v němž jeho signatáři ostře protestují proti církevním restitucím v ČR, aby se v závěru onoho dopisu za tak ostrý tón (já bych si dovolil tvrdit místy až hysterický tón) dopisu omluvili. Tak co?! Buď to myslím vážně, a pak se nemám za co omlouvat, nebo text dopisu napíšu v jiném stylu.
Pravděpodobně nikdo ze tří aktivistů není právník a ani já zde nemohu rozebírat právní stránku věci, neboť k tomu nejsem kompetentní. Domnívám se však, že právní aspekty tak dlouho odkládaných restitucí byly řádně analyzovány, jinak se totiž není o čem bavit. To je základní teze a nyní k věci.
Zcela pominu smysluplnost (o níž by se dalo s úspěchem pochybovat) počínání této trojice aktivistů, budu se proto věcně zabývat pouze obsahem otevřeného dopisu.
Citace:
Legislativní proces k přijetí zákona, který tento převod zaručí, už probíhá, navzdory nesouhlasu osmdesáti procent občanů naší republiky ... kdyby se zde mohl podepsat každý český občan, který s ní nesouhlasí, četl byste několik milionů jmen.
Nevím, kde k těmto číslům aktivisti došli, to je jejich problém, ale jsem přesvědčen, že kdyby došlo na lámání chleba, tato čísla by k velkému údivu signatářů otevřeného dopisu vypadala úplně jinak.
Citace:
I dnešní občané České republiky stále nesou ve své historické paměti poselství Mistra Jana Husa, upřímného a statečného reformátora. Kazatele, který za svou oprávněnou kritiku pokleslých mravů a praktik římskokatolické církve neváhal zaplatit životem. Jím inspirovaní následovníci – kališníci – dokázali obhájit Mistrův odkaz i proti čtyřem křížovým výpravám a domohli se práva přijímat pod obojím způsobem.
Když jsem četl tato slova, připadal jsem si, že žiju v jiné zemi než signatáři dopisu, kteří patrně neznají, či spíše nechtějí znát polistopadovou realitu vnímání husitství. Většina občanů ČR si v tomto ohledu ve své historické paměti bohužel nenese zhola nic a vím, o čem píšu. Proto musím tuto zmínku o husitství v daných souvislostech považovat za ryze účelovou. Najednou by se "starý dobrý" husiti i s jejich mučedníkem zase hodili?
Pan historik (pokud o tom vůbec ví) by zbývající dva členy aktivistické trojice měl taky poučit o tom, že první, kdo chtěl rozjet církevní restituce, byl už
husitský král Jiří z Poděbrad.
Citace:
Teprve o dvě stě let později, po porážce stavovských vojsk v bitvě na Bílé hoře, nastoupila v našich zemích trestná vlna rekatolizace, elita protestantské šlechty a měšťanstva byla vyvražděna nebo donucena k exilu a jejich majetky byly převedeny pod novou římskokatolickou vrchnost.
Bingo!
V tom mi dá za pravdu jistě i pan historik, že tím posledním, co by nám tu ještě scházelo, by bylo to, abychom se začali přít, kdo více církevního majetku uchvátil – eufemicky řečeno. Zda husiti za revoluce nebo katolíci po Bílé hoře. Tato přetahovaná by totiž byla absurdní! Mj. i proto se klíčovým rokem pro restituce stal až rok 1948.
Citace:
Až reformy habsburského císaře Josefa II. .... Po založení demokratické Československé republiky ...
Viz předchozí replika.
Citace:
(... Proto dnes působí tristně, když se česká vláda těmito odkazy slovně zaštiťuje, ale prakticky je popírá svými skutky ...
... Kdyby jen to!)
Citace:
Chystaný zákon o převodu státních majetků do soukromého vlastnictví římskokatolických (a dalších církevních) subjektů nemá etické, historické a ani právní podklady a koliduje s Ústavou České republiky, neboť protěžuje zájmy menšiny proti právům většinové společnosti.
Co je tohle za prazvláštní "filosofii"?
Když bydlí v domě, který kdysi ukradl bolševik, 100 nájemníků a stát ho po listopadu 1989 vrátil potomku původního majitele, tak je to neetické, protože nový majitel je v menšině proti stovce obyvatel onoho restituovaného domu?
Citace:
... věřících rapidně ubývá a v současnosti je jich v celkové populaci méně než 10% ...
..., a proto nebudeme restituovat?!
To je tak irelevantní důvod, že si toho musí být vědomi snad i naši tři aktivisti.
Citace:
Mohli bychom tuto situaci pokládat jen za „lokální“ záležitost, ale pohled do okolních zemí ukazuje, že je obecnější ...
Pohled do okolních zemí ukazuje především tu tristní skutečnost, že jsme poslední postkomunistickou zemí, která se ještě s církevními restitucemi nevypořádala.
Citace:
... Jak chce věřící pozvedávat na duchu, když i v kostelech káže o majetcích, které potřebuje, zatímco občané chudnou a státy jsou zadluženy? ...
Zůstaňme v ČR.
Je svatou pravdou, že občané ČR chudnou. Do teď však nebyl vyplacen ani halíř církevních restitucí. Příčina ono chudnutí bude asi někde jinde a bude nepochybně daleko hlubší.
Péče signatářů dopisu o státní finance je až dojemná! Mrzí mě však, že se ona trojice se stejnou vehemencí nezasazuje o podání žalob na ty, kteří tento stát za 20 let vytunelovali a připravili řádově o daleko větší finanční částky než bude tvořit
jednorázové restituční vypořádání.
Citace:
... Většina obyvatel Čech a Moravy je však dnes bezkonfesní. ...
Jiní tvrdí, že čísla vztahující se k české ateistické společnosti jsou poněkud jiná, rozuměj ve prospěch věřících, protože mnozí věřící se v majoritně ateistické společnosti z různých důvodů nehlásí ke své konfesi, v níž byli třeba i pokřtěni, ale věřícími zůstali. Jinými slovy řečeno, že nejsme tak ateistickým státem, jak o tom vypovídají např. statistiky.
Já se nepřikláním ani k jednomu z těchto extrémních názorů, neboť oba považuji za účelové. Opravdová realita je totiž velice obtížně zjistitelná.
Citace:
Zákon o převodu majetků, o jehož přijetí tak usilujete, nezajistí, že Češi přilezou po kolenou do kostela, ani nezpůsobí to, že naše děti usednou do církevních škol. Ten výhledový předpoklad je mylný ...
Za církevními restitucemi se věru neskrývá nábor do církví nebo jejich škol. Bylo by to dětinské! To je zase
mylný předpoklad signatářů dopisu.
Ti, kdo nesouhlasí s církevními restitucemi, se nikdy ve svých odsudcích nezmiňují o sociálních zařízeních spravovaných církvemi, které s oblibou využívají i ateisti. Tohle se prostě nehodí do jejich už tak nedostatečné argumentační výbavy. Výjimkou v tomto punktu nejsou bohužel ani signatáři onoho otevřeného dopisu, kteří brilantně sčítají jabka s hruškama.
P.S. Celá tato moje polemika se snažila být o principu, nikoli o podružných nebo dokonce nesouvisejících aspektech, které se však mnohým mohou jevit jako kontroverzní, to připouštím.
