Právě je 21.11.2018 - 15:03

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 13 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Basilejský koncil
PříspěvekNapsal: 15.07.2011 - 21:15 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 419
Vždy mne zajímalo, nakolik velká byla ze strany koncilu v Basileji a jeho představitelů snaha dohodnout se s husity podle Chebského soudce. Seznámíme-li se hlouběji s jednáním a rokováním husitských zástupců s církevními otci, tak je ze strany koncilu patrná snaha, aby jednání a názorové výměny končily buďto nerozhodně (patem) nebo zkrátka vítězstvím obecné církve. Takto se kompromis nedělá. Ostatně ale ani husité nechtěli zadarmo z ničeho ustupovat před koncilem, pořád se totiž cítili na koni. Demonstroval to koneckonců i Prokop Holý, který vyhrožoval, že bude opět nutné sáhnout ke zbraním, nenajde-li se dohoda :)

_________________
Obrázek
https://www.youtube.com/watch?v=A3sBZ5Nr4hc "Look, I don't care about your politics."


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Chebský soudce
PříspěvekNapsal: 15.07.2011 - 23:54 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
Napo_Leon píše:
Vždy mne zajímalo, nakolik velká byla ze strany koncilu v Basileji a jeho představitelů snaha dohodnout se s husity podle Chebského soudce ...
Nelze jednoznačně říci, že by snaha po dohodě s husity byla u všech rozhodujích představitelů konclilu stejně velká, stejně upřímná a bez zakořeněných předsudků. Co však lze konstatovat naprosto jednoznačně, je skutečnost, že jednání probíhla v souladu s Chebským soudcem. V tomto ohledu byla snaha enormní. Jinak by se totiž husiti nejpozději do týdne po zahájení jednání o husitském programu sbalili a tato jednání opustili.

Napo_Leon píše:
... Seznámíme-li se hlouběji s jednáním a rokováním husitských zástupců s církevními otci, tak je ze strany koncilu patrná snaha, aby jednání a názorové výměny končily buďto nerozhodně (patem) nebo zkrátka vítězstvím obecné církve. Takto se kompromis nedělá ...
Šlo jim pochopitelně především o to druhé.
Ano, takto se opravdu kompromis nědělá. Přesto byla kompaktáta jedním velikánským kompromisem, bohužel přece jenom méně výhodným pro husity. Proto byla kompaktáta nepřijatelná pro radikální složku husitství.
Naprosto neprůchodné bylo prosazení husitského programu pro celou tehdejší Evropu. Ale na to husiti přišli celkem brzy ...

Napo_Leon píše:
... Ostatně ale ani husité nechtěli zadarmo z ničeho ustupovat před koncilem, pořád se totiž cítili na koni. Demonstroval to koneckonců i Prokop Holý, který vyhrožoval, že bude opět nutné sáhnout ke zbraním, nenajde-li se dohoda.
Ano, ta hrozba byla nejen reálná, ale i účinná, neboť Domažlice byly ještě v čerstvé paměti! Zároveň trochu zaváněla militaristickým vydíráním.
Pochopitelně se husiti cítili na koni, když poznali, že jsou rovnocennými soupeři renomovaných vzdělanců, absolventů slavných univerzit z celé Evropy. Ano, na koncilu v Basileji se sešel výkvět tehdejší evropské učenosti. K tomu viz tak ZDE.
Zadarmo husiti z ničeho neustoupili, ale úplně ve finále v podstatě stejně ustoupili. Nepřímým důsledkem toho bylo i obležení Plzně. Pokud by se podařilo Plzeň dobýt, karta by se obrátila ve prospěch husitů. A to i na basilejském koncilu! A toho si byli husiti i jejich nepřátelé moc dobře vědomi.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Naposledy upravil Jiří Motyčka dne 18.07.2011 - 10:19, celkově upraveno 2

Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 16.07.2011 - 09:29 
Offline
velitel vozu
velitel vozu
Uživatelský avatar

Registrován: 31.05.2010 - 11:42
Příspěvky: 419
Koncil v Basileji dohodu s husity chtěl zcela jistě z toho důvodu, že soupeřil v této době s papežem Evženem IV. o to, jestli má být nápravou a vedením církve více pověřen koncil nebo papežská kurie. Kdo by dokázal zkrotit neposlušné kacíře, jejichž otázka se i díky rejsám stala otázkou prvořadého středoevropského významu, ten by získal v boji mezi konciliarismem a papežstvím (tehdy již opět dvojpapežství) výrazně navrch. Ovšem koncil nemohl mnoho ustoupit husitům, neboť by se tím vyřadil ze hry, jelikož stále bylo mnoho těch, kteří by viděli husity raději pod drnem a ne na koncilu. Ustoupením požadavkům husitů by se koncil v očích křesťanské Evropy zdiskreditoval a dal by najevo vlastní slabost. Odmítnout s husity jednat by však nic nepřineslo. Neměl to koncil vůbec snadné. Zajímalo by mne, jestli si byli členové husitského poselstva vědomi toho, že jsou figurkami na šachovnici evropské polity a obětí vyšších zájmů? Jejich snaha prosadit artikuly jako závaznou normu pro reformu evropského křesťanstva o tom nesvědčí. Vždyť se ukázalo že i prosadit artikuly v Čechách je takřka nemožné. :)

EDIT: vlastně si až teď uvědomuji, že rozdílnost názorů a zájmů mezi koncilem a husity byl tak veliká, že téměř vylučovala dohodu přijatelnou pro obě strany. Tedy pat, který chtěli husité rozhodnout dobytím Plzně, ale selhali? :?

_________________
Obrázek
https://www.youtube.com/watch?v=A3sBZ5Nr4hc "Look, I don't care about your politics."


Nahoru
 Profil  
 
PříspěvekNapsal: 16.07.2011 - 13:07 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
Napo_Leon píše:
Koncil v Basileji dohodu s husity chtěl zcela jistě z toho důvodu, že soupeřil v této době s papežem Evženem IV. o to, jestli má být nápravou a vedením církve více pověřen koncil nebo papežská kurie. Kdo by dokázal zkrotit neposlušné kacíře, jejichž otázka se i díky rejsám stala otázkou prvořadého středoevropského významu, ten by získal v boji mezi konciliarismem a papežstvím (tehdy již opět dvojpapežství) výrazně navrch. Ovšem koncil nemohl mnoho ustoupit husitům, neboť by se tím vyřadil ze hry, jelikož stále bylo mnoho těch, kteří by viděli husity raději pod drnem a ne na koncilu. Ustoupením požadavkům husitů by se koncil v očích křesťanské Evropy zdiskreditoval a dal by najevo vlastní slabost. Odmítnout s husity jednat by však nic nepřineslo. Neměl to koncil vůbec snadné ...
Úvodem je třeba důrazně připomenout, že zápas i kontroverze mezi konciliarizmem a papalizmem – do srozumitelné řeči přeloženo jako zápas o vliv, potažmo i moc – je také temným stínem dějin římské církve. Vyvrcholením této názorové kontroverze bylo další papežské schizma, zmiňované Napo_Leonem, když Basilejský koncil v červnu 1439 věčného kverulanta Evžena IV. sesadil a zvolil papeže přijavšího jméno Felix V.
A že se husiti na Basilejském koncilu stali (ne však vlastním přičiněním!) součástí tohoto zápasu nelze popřít. Je naprosto evidentní, že jim tyto nepříjemné okolnosti jejich pozici na koncilu i mimo něj ztížily. Kompaktáta jsou považována za vítězství konciliarizmu, nabízí se však otázka, zda to nebylo z pohledu husitů vítězství Pyrrhovo, protože papež Evžen IV. kompaktáta nikdy písemně ani verbálně neuznal. (To se pak v budoucnu vrátilo králi Jiřímu jako bumerang.) Celkově však lze Bazilejský koncil považovat za vítězství konciliarizmu, které musel papež navenek respektovat, i když v duchu se mu nikdy nepodřídil.

Napo_Leon píše:
Zajímalo by mne, jestli si byli členové husitského poselstva vědomi toho, že jsou figurkami na šachovnici evropské polity a obětí vyšších zájmů? Jejich snaha prosadit artikuly jako závaznou normu pro reformu evropského křesťanstva o tom nesvědčí. Vždyť se ukázalo že i prosadit artikuly v Čechách je takřka nemožné ...
Ano, ale ...
... nevím, čeho si byli husiti přesně vědomi, ale jsem přesvědčen, že to, že by byli pěšáky na politické šachovnici Evropy, je ani nepadlo. Proč? Jejich sebevědomí podpíralo vítězství nad 4 kruciátami, úspěšné zahraniční výpravy a vědomí toho, že se před husitskými vojsky třásla celá Evropa. To nejsou atributy nevýznamných "šachových figurek".
Jinou otázkou je ovšem husitský mesianizmus spočívající v přesvědčení, že český národ byl vyvolen k tomu, aby napravil Božímu zákonu zpronevěřilou společnost tehdejší Evropy. Jak jsem už naznačil, v tomto punktu husiti poměrně brzy poznali, že prosazení husitského revolučního programu, reprezentovaného 4 "spasitelnými kusy", nebude pro celou Evropu reálné. Objektivní skutečnost, že se husitům nepodařilo jejich program prosadit ani doma, byla pro jednání s církevním synodem v Basileji obrovským handicapem. Ba co víc! Názorovou nejednost husitských Čech a Moravy (o vedlejších zemích Koruny nemluvě) velice pragmaticky ve svůj prospěch využili konciliární vyjednavači v Basileji a konciliární diplomaté pak v Čechách ...

Napo_Leon píše:
... vlastně si až teď uvědomuji, že rozdílnost názorů a zájmů mezi koncilem a husity byl tak veliká, že téměř vylučovala dohodu přijatelnou pro obě strany. Tedy pat, který chtěli husité rozhodnout dobytím Plzně, ale selhali?
Je-li tím selháním míněno obležení Plzně, pak ano - selhali, neboť fatálním následkem neúspěšného obléhání Plzně byly nakonec i Lipany. Nejde však o vlastní rozhodnutí Plzeň oblehnout, nýbrž o přípravu a realizaci tohoto náročného vojenského podniku, jehož projekt nevzal do úvahy morální stav husitských polních vojsk.
Na jednání v Basileji však husiti neselhali, neboť kompaktáta byla za dané situace (viz výše) docílením maximálně možného.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: o simonii na Basilejském koncilu
PříspěvekNapsal: 05.11.2011 - 11:26 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
Díky českým husitským zástupcům, kteří na tomto evropském fóru hájili 4 pražské artikuly, se i toto nutně muselo projednávat ...

autor tohoto příspěvku tady píše:
JM píše:
... Jaké byly hlavní krizové jevy v církvi v době, která pomalu spěla k revolučnímu otřesu:
...
– simonie (svatokupectví) ...
... Co ještě bylo součástí svatokupeckých praktik i na těch nejnižších úrovních církevní hierarchie? Bylo to např. neomalené až vydřidušské vymáhání poplatků za církevní úkony ...
... A přesně k tomu se ve své obhajobě artikulu o trestání veřejných hříchů na koncilu v Basileji takto vyjádřil Mikuláš z Pelhřimova:
"Protože však podle Origenova (významný teolog a exeget [vykladač Bible] tzv. alexandrijské školy ve 3. st. po Kr. – pozn. JM) kázání jsou příčinou zkázy lidu špatní kněží, jejichž hřích sráží zástupy lidu, vyplývá z toho, že mezi lidskými hříchy je nejvíce třeba usvědčovat hříchy prelátů a kněží, a to především simonii, jíž se běžně v hojné míře dopouštějí papežové, kardinálové a biskupové, kteří rozdělují obročí za dary, služby a světskou přízeň a za peníze vysvěcují kleriky, kostely, oltáře a ornáty. Simonie je běžná mezi kleriky, kteří se ujímají úřadu nebo obročí za dar či službu, i mezi kněžími, kteří za odměny poslouchají zpovědi, udělují rozhřešení, kážou, poskytují další svátosti, vyžadují je za pohřby, přijímání, požehnání snoubencům, za křižmo, biřmování nebo křest."
Tady vmetl basilejskému auditoriu do tváře nepokrytě všechno to, čím se zabývali husitští mravokárci a předkládali jako hříchy tehdejší církvi. A pro nás je i tento přehled učebnicovou ukázkou toho, co všechno je třeba si představit pod pojmem simonie.

pokračování ...

Zvýraznění autor příspěvku, zdroj citace: tento.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: ještě o simonii v Basileji
PříspěvekNapsal: 07.11.2011 - 11:28 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
... dokončení

JM tady píše:
... I v době, o níž se v tomto tématu bavíme, šlo od církve za peníze koupit takřka cokoli. Byl to především prodej odpustků, což byl jeden z nejvíce do očí bijících kritizovaných nešvarů ...
A o kousek dál ve své basilejské obhajobě Biskupec takto pokračuje o odpustcích, jako by citovanému přitakával:
"Další hřích prelátů a kněží, který je třeba zvláště stíhat, jsou smyšlená a prodejná rozhřešení od trestu a viny a odpustky, které nemají základ v zákonu Páně.
...
Nic z toho však nepřipouštěl náš Pán Ježíš Kristus ani nikde nečteme, že by toho připouštěli nebo učili apoštolové, ale naopak, Starý i Nový zákon tyto věci nenávidí, neboť taková sofismata znamenají pohrdání Božím zákonem, který sám zcela postačuje k řízení církve bojující
(rozuměj církve pozemské – pozn. JM)."
Jsem přesvědčen, že k tomu netřeba nic dodávat, protože to je naprosto srozumitelné i přes propast takřka šesti století.

Zvýraznění autor příspěvku, zdroj citací: tento.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Rokycanův zdatný 'soupeř'
PříspěvekNapsal: 20.02.2012 - 10:09 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
V tomto příspěvku bych se rád vrátil k vystoupení Jana Stojkoviče z Dubrovníka, jenž byl na basilejském koncilu oponentem Jana Rokycany, který obhajoval kalich, tj. přijímání pod obojí způsobou. Tyto disputace probíhaly v první polovině února 1433.
Protože Rokycana se dotkl ve své obhajobě i husitského (rozuměj Husova) pojetí církve, také Jan z Dubrovníka cítil potřebu se této problematiky dotknout.

Ve svém vystoupení Stojkovič prohlásil, že věřit jen tak, jak přikazuje Trojice a Ježíš Kristus je nedostatečné. Buď se věří Slovu zprostředkovanému Písmem a jeho výkladu, který předkládá obecná církev, nebo se může Bible vykládat libovolně. Stojkovič pochopitelně zastával tezi o neomylnosti církve katolické a apoštolské, která je řízena Duchem svatým, disponuje Kristovou přítomností a tudíž ji každý věřící musí být poslušen. To bylo latentní zpochybnění Chebského soudce.
Kristus dle výkladu Jana z Dubrovníka (potažmo katolického) není jen hlavou předurčených (predestinovaných) ke spasení, nýbrž i těch předzvěděných k zatracení (praesciti ad damnationem). To bylo základní zpochybnění Viklefova učení o církvi, které Hus přejal takřka beze změny, a Rokycana na koncilu obhajoval.
Dominikán Stojkovič též uvedl několik pravidel určených pro správné chápání a především výklad Bible i nauk církevních učitelů a předestřel podle něj dostatečně přesvědčivé důkazy o tom, že církev má pravomoci vydávat různá nařízení prospěšná věřícím ke spáse.

Když ne nikdy jindy, tak právě v těchto okamžicích si (aspoň někteří) členové husitské delegace na koncilu uvědomili, jak zdatného oponenta mají ve vzdělaném dominikánském mnichovi. On totiž dokázal nejpregnantněji vyhmátnout rozdíly mezi postoji zástupců koncilu a členů husitské delegace.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: škádlení oponentů
PříspěvekNapsal: 21.02.2012 - 10:00 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
Rokycana a Prokop Holý se příkře ohradili proti tomu, aby je Stojkovič nazýval kacíři. Prokop dokonce prohlásil, že kdyby tohle tušil, tak by do Basileje vůbec nepřijel. Jan z Dubrovníka se ohradil tím, že husiti zase jako kacíře označovali svatokupce (o svatokupectví viz podrobněji tady). Byla to celkem logická replika, avšak můžeme se dohadovat, kdo byl větším kacířem, zda husita nebo ten, který se dopouštěl svatokupectví. Tohle pochopitelně každá z nesvářených stran vnímala úplně jinak.

Rokycanovi se také hrubě nelíbilo, že ho Stojkovič nazývá "protivníkem". Na to Stojkovič reagovala slovy: "Nemějte mi za zlé, užívám-li slova 'protivník', ale v této věci jsme protivníky." Rokycana odpověděl: "Nijak se nesnažte toho neříkat, protože vás také oním výrazem pokřtím." ... Proto v témž celém aktu nikdy už ho nejmenoval (Stojkovič – pozn. JM) protivníkem, nýbrž panem oponentem nebo oponentem. ..."

P.S. Tyto dva poslední příspěvky mohou být pro vnímavého a pozorného čtenáře dalším z mnoha výmluvných dokladů vyváženosti a objektivnosti tohoto webu i jeho diskusního fóra. Avšak ten, kdo na tohle slyšet nechce – ať z řad sympatizantů či odpůrců tohoto webu –, ten nedá ani na toto upřímné upozornění, které nelze chápat jako účelové. Věřte, že tak míněno rozhodně není, a to ani v náznaku!

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Zvací dopis
PříspěvekNapsal: 22.02.2012 - 10:42 
Offline
hejtman nad řádem
hejtman nad řádem
Uživatelský avatar

Registrován: 20.08.2009 - 21:45
Příspěvky: 1121
Bydliště: Plzeň - město Slunce
Jiří Motyčka tady píše:
... Ještě jedno je velmi patrné z oné relace. Totiž to, jak koncilu nesmírně záleželo na tom, aby se čeští "husiti" resp. "kacíři" na konciliární jednání skutečně dostavili.
Jiří Motyčka píše:
Rokycana a Prokop Holý se příkře ohradili proti tomu, aby je Stojkovič nazýval kacíři. Prokop dokonce prohlásil, že kdyby tohle tušil, tak by do Basileje vůbec nepřijel.

K.V. Zapp v Husitských válkách píše, že si toho byl vědom i sbor církevních otců, kteří zvali husity do Basileje:
'Po mnohých poradách uzavřeno, pozvati Čechy psaním laskavým, aby i oni také přišli do Basileje, kde nyní všeobecná křesťanská církev vedením Ducha Svatého se shromažďuje, a aby se tu s ní v jednotu víry a lásky spojili. Když se to pozvání skládalo, hleděl sbor bedlivě k tomu, aby v něm žádného takového slova nestálo, kterým by se Čechové uraziti anebo k nedůvěře pohnouti mohli, což činilo zvláštní nesnáze; neboť církev byla Čechy za kacíře veřejně vyhlásila, a kdyby jedním slovem mělo se rozuměti, že tu otcové sboru ku kacířům píší, kdyby sebemenší důtka kacířství měla z úst jejich vyklouznouti naproti nim; bylo by pojednou veta bývalo po všem jednání. Pročež složeno jest to psaní duchem laskavým, slovy vážnými a mírnými, a končilo asi v tento smysl:
'Slyšeli jsme, že jste sobě častěji stěžovali, že vám není dáno slyšení volného, jakovéhož jste si žádali. Teď mizí příčina stížnosti, již máte příležitost úplnou, a slyšení podává se vám, jakékoli sobě žádáte. Sám Duch Svatý bude soudcem nejvyšším; onť ustanoví, co v církvi se má věřiti a zachovávati. Dvéře ke všemu dobrému vám již otevřeny jsou; nemeškejte vejíti s důvěrou. Prosíme pak vás, abyste vyslali za sebe muže takové, na nichž by spočívala naděje Ducha Páně, muže mírné, bohabojné, pokorné srdcem, žádostivé pokoje a hledící prospěchu ne svého, ale prospěchu církve Kritovy; a Pán ať dá vám i všemu lidu křesťanskému na tomto světě pokoj a na onom životě věčný, amen.'
Když bylo to psaní hotovo, dáno mu datum 10. října 1431, a nastala nyní otázka, jakým způsobem by se mělo Čechům dodati? Klatba totiž, od sboru Sienského na každé obcování s husity vydaná, nebyla ještě zrušena, a proto katolíci nesetkávali se s nimi leda v boji, a nikdo nechtěl se k nim přiblížiti, aby od nich nebyl jat a do vazby dán. Učinily se tedy trojí opisy tohoto psaní; jeden poslán králi Sigmundovi, aby jej doručiti dal Pražanům, druhý nesen byl k radě města Norimberka, třetí pak dán do města Chebu; ti se měli o dodání Čechům postarati.
I dostaly se všechny tři opisy šťastné do Prahy, ovšem teprv po půldruha měsíci, na počátku prosince.
'

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Basilejská kompaktáta ...
PříspěvekNapsal: 18.07.2012 - 23:49 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
... - k tomu viz také tato recenze ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: názor nezávislé historiografie
PříspěvekNapsal: 12.09.2012 - 14:19 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
Rubáš z Hrádku 6. 9. 2012 píše:
Teď zrovna vyšel časopis Živá historie/Extra historie na téma Bitva u Lipan.
http://www.epublishing.cz/extra-historie-kauzy
Autor textu tohoto čísla Mgr. Jindřich Kačer na str. 23 o hádání na basilejském koncilu mj. píše:
"A nutno říct, že argumentační schopnosti českých vzdělanců byly značně omezené, neboť se na nich podepsala patnáctiletá izolace od okolního světa i skomírající úroveň pražského vysokého učení."
S touto tezí nemohu souhlasit. Proč?
Na koncilu v Basileji se neprojednávaly záležitosti např. informatiky, jejíž mnohé podobory podléhají tak rychlému vývoji, že za 15 let už skoro nic neplatí. Mezi prioritu vědomostí nepochybně patřila znalost Bible. Projednávaly se též otázky teologické, věroučné, otázky z oblasti biblistiky, scholastiky, kanonického práva etc. a v neposlední řadě záležitosti dotýkající se života kléru tehdejší doby a vůbec tehdejší společnosti. A na to českým zástupcům jejich znalosti bohatě stačily, jak dokládá průběh jednání a mj. také tento můj článek ...

A k tomu ještě Kačer dodává: "Nemůžeme se tedy divit, že husitští mistři koncil o závaznosti čtyř artikulů nepřesvědčili."
No, obávám se, že i kdyby každý ze čtyř českých obhájců artikulů disponoval doktoráty z teologie i církvního práva předních evropských univerzit, stejně by je nepřesvědčil. :!:
Aby se Otcové basilejského synodu nechali přesvědčit, museli by překročit svůj vlastní stín. Tak antagonistické byly názory obou stran na projednávané záležitosti.
Jinak řečeno - o tom, že se protivníci husitů nenechali přesvědčit, nerozhodly nedostatečné "argumentační schopnosti českých vzdělanců". :|

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Zvací dopis
PříspěvekNapsal: 27.03.2014 - 14:35 
Offline
hejtman
hejtman
Uživatelský avatar

Registrován: 19.05.2005 - 10:48
Příspěvky: 6989
Bydliště: Athény východních Čech
Dáša Nová píše:
... K.V. Zapp v Husitských válkách píše, že si toho byl vědom i sbor církevních otců, kteří zvali husity do Basileje:
'... 'Slyšeli jsme, že jste sobě častěji stěžovali, že vám není dáno slyšení volného, jakovéhož jste si žádali. Teď mizí příčina stížnosti, již máte příležitost úplnou, a slyšení podává se vám, jakékoli sobě žádáte. Sám Duch Svatý bude soudcem nejvyšším; onť ustanoví, co v církvi se má věřiti a zachovávati.'
Když bylo to psaní hotovo, dáno mu datum 10. října 1431 ...
' ...
Ano,
tady se církevní otcové ještě dovolávali jako nejvyššího soudce Ducha Svatého, protože zatím vůbec netušili, že za několik měsíců bude v Chebu dojednán úplně jiný soudce ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Basilejský koncil na ČRo 3 - Vltava
PříspěvekNapsal: 30.11.2014 - 03:13 
Offline
pavézník
pavézník
Uživatelský avatar

Registrován: 23.10.2012 - 23:31
Příspěvky: 196
Bydliště: Matka měst, Hlava republiky, Děvka babylónská
O Basilejském koncilu na ČRo 3 - Vltava. Třeba někoho zaujme a podnítí ke komentáři, připomínce či námitce.

Basilejský koncil a Češi (ČRo 3 - Vltava, Historický klub, 27.5.2009)
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/1032409
České "stopy" v Basileji. Basilejský koncil a jeho čeští účastníci. Jak vyjednávali, jak ve městě zapůsobili... s ukázkami z této kroniky ... (ČRo 3 - Vltava, Historický klub, 26.9.2012)
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2731807

Další podobné pořady viz ZDE

_________________
(Kaz 1:11) čili "Vše bude zapomenuto!"


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 13 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  

Husité - Ktož jsú boží bojovníci | © 1998-2018 M. Gelbič & J. Motyčka
TOPlist Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group Český překlad – phpBB.cz