Taky nerozumím svatořečení Jana z Pomuka.Jeho smrt hrdinská nebyla.Doslova si pro ní přišel.
Poslední rok svého života Jan z Pomuka spolu s Mikulášem z Puchníka, nedělal nic jiného, než pod poslušnou taktovkou nepříčetného Jenštejna, poháneli Václavovi lidi, před arcibiskupských soud.Jenštejn byl prakticky všem k smíchu a třebas takový Zikmund Huler odpověděl, že příjde, ale v doprovodu dvou set kopiníků.Načež byl uvalen do klatby.
Aby toho nebylo málo, tak nepříčetný arcibiskup vyhlašoval interdikty nad celými městy.Prakticky bez důvodu-pan z Pomuku byl u toho téměř vždy...
To už hrozil vážný konflikt.Proti jenštejnovi se postavila i řada jeho bývalých spojenců, četně samotného krále, Jošta, Jana Zhořeleckého...Přišel mnohem dříve, než se čekalo.Díky novému biskupství v Kladrubech.Všichni víme, jak to bylo.Nemá cenu to rozepisovat.Jen uvedu několik bodů, které tu scházejí pro dokreslení.
Nebudeme daleko od pravdy, když napíšeme, že všichni, kdo stáli za volbou kladrubského opata, věděli až příliš dobře, co činí.¨
Například nově zvolený opat Olen, si ihned zvolil svého zástupce, aby nemusel do Prahy skládat přísahu...čeho se asi tak strašně bál?
Dále nezvyklou věcí, je přítomnost generálního vikáře a arcibiskupa při ohlašování volby.Námitky proti této volbě příjmal v tomto případě sám arcibiskup místo arcibiskupského oficiála.Ti, kdo se měli dostavit a přednést své námitky, se museli dostavit do určité hodiny! jinak tím ztrácejí jakékoli nároky.Jen uvedu, že standardní termín byl několik dní...
Pro přítomné u volby, byla možnost podání námitky pouze dva dny.Den zvolení, pauza a další den složení přísahy...
Tímto způsobem se volil kladrubský opat.
Proto není divu, že arcibiskup jenštejn, který nedovedl nic jiného, než se mstít, obdržel německy psaný dopis od krále Václava : ,,Ty, arcibiskupe, vrať mi můj hrad Roudnici a jiné moje hrady a vyjdi ze země České. Jestliže ještě proti mně a lidem mým něčeho počneš, utopím tě a bude hádkám učiněn konec. Přijeď do Prahy!“
Je jasné z textu, že tento evidentně odporující dopis, byl napsán rychle a v chorobném vzteku.Pan Jenštejn s generálním Vikářem skutečně do Prahy dojeli.
Jak to dopadlo už všichni víme.Jenštejn utekl do svého paláce a potom i z Čech.Zapomenul tam ale svého generálního vikáře...takovej věrnej slouha to byl.Podepsal, co mu kdo podstrčil.Jen aby měšec byl plný.Dnes ho můžeme spatřit na Karlově mostě ověnčeného gloriolou pěti hvězd
